Lotyšská pravoslavná autonomní církev - Latvian Orthodox Autonomous Church

Lotyšská pravoslavná autonomní církev
EU-Latvia.svg
Umístění
ZeměLotyšsko
Hlavní sídloDaugavpils[1]
Statistika
Farnosti11
OznačeníPravá pravoslaví
Současné vedení
Rodičovský kostelRuská pravoslavná autonomní církev
Arcibiskup Daugavpils a LotyšskoVictor (Konturozov)

The Lotyšská pravoslavná autonomní církev (lotyšský: Latvijas Pareizticīgā Autonomā Baznīca,[2] ruština: Латвийская православная автономная церковь), nebo Celá svatá pravoslavná církev v Lotyšsku,[1] je Pravá pravoslavná církev v Lotyšsko který je součástí Ruská pravoslavná autonomní církev.[3][4]

Od roku 2011 se LOAC prohlásil za součást Konstantinopolský patriarchát, připomínající Ekumenický patriarcha Konstantinopole v jeho liturgie.[5][6]

Současným primátem LAOC je arcibiskup Victor z Daugavpils a Lotyšsko.[3][4][7][8]

Dějiny

Od roku 1994 tato církev požádala lotyšský stát o uznání za pravoslavné náboženské sdružení, protože lotyšské právo umožňuje registraci pouze jedné instituce pro každou náboženskou denominaci a že Lotyšská pravoslavná církev je již zaregistrován.[9][10][11][12][13]

V březnu 2018 nebylo Lotyšsko uznáno LOAC jako pravoslavnou náboženskou organizaci.[10] V říjnu 2019 se však LAOC podařilo oficiálně zaregistrovat spolu s lotyšskou pravoslavnou církví, protože LAOC tvrdil to (LAOC) bylo zaregistrováno již v roce 1936.[14][15]

Kostel měl asi 14 farností od roku 2006.[7] Církev měla v Lotyšsku od roku 2015 přibližně 220 věřících.[16]

Reference

  1. ^ A b LURSOFT (2019-01-17). „Visu Svēto Latvijas Pareizticīgā (autonomā) draudze, 40801051645 - par uzņēmumu“. Lursoft (v lotyštině). Citováno 2019-01-17.
  2. ^ „Lietā par atteikumu reģistrēt Latvijas Pareizticīgo Autonomo Baznīcu reliģisko organizāciju reģistrā iesniedz pieteikumu Satversmes tiesā“. at.gov.lv. 10. července 2017. Citováno 2019-01-17.
  3. ^ A b „Ruská pravoslavná autonomní církev - biskupové | Arcibiskup Viktor z Daugavpils a Lotyšska“. www.roac-suzdal.narod.ru. Citováno 2019-02-23.
  4. ^ A b „Biskupové | Jeho Eminence, nejuznávanější arcibiskup VICTOR z Daugavpils a Lotyšska“. ROAC of America: Oficiální web ruské pravoslavné autonomní církve v Americe. Citováno 2019-02-23.
  5. ^ „Константинополь пытается вытеснить РПЦ из Латвии“. www.ng.ru (v Rusku). 2019-10-01. Citováno 2019-10-21.
  6. ^ „Латвийской церкви могут подыскать предстоятеля-латыша“. www.ng.ru (v Rusku). 16. července 2019. Citováno 2019-10-21.
  7. ^ A b Hoppenbrouwers, Frans (2006). „Aktuální vývoj - pobaltská oblast“ (PDF). Journal of Eastern Christian Studies. 56: 85–104 - prostřednictvím Nadace / Stichting Communicantes | Projekty výměny informací pro katolickou církev ve východní Evropě.
  8. ^ „ВИКТОР АРХИЕПИСКОП ДАУГАВПИЛССКИЙ И ЛАТВИЙСКИЙ - 1. 2014нваря 2014 - Блог - Храм св. Царя-Мученика Николая II“. st-rexnikolas.ru. Citováno 2019-10-21.
  9. ^ "2017". eurel - Données sociologiques et juridiques sur la religion en Europe et au-delà. 2. října 2017.
  10. ^ A b „Pār reliģiskajām konfesijām velkas pārmaiņu negaiss“. nra.lv (v lotyštině). 14. března 2018. Citováno 2019-01-17.
  11. ^ „Žádost se podává Ústavnímu soudu pro případ odmítnutí zápisu lotyšské pravoslavné autonomní církve do rejstříku náboženských organizací“. at.gov.lv. 10. července 2017. Citováno 2019-01-17.
  12. ^ „Rozhodnutí ve sporu ohledně odmítnutí zápisu lotyšské pravoslavné autonomní církve do rejstříku náboženských organizací bude k dispozici v březnu“. at.gov.lv. 8. února 2017. Citováno 2019-01-17.
  13. ^ Tomsone, Danute (2017-07-23). „Zem Konstantinopoles vai Maskavas patriarha - strīds par jaunu pareizticīgu baznīcu Latvijā nonāk ST“. delfi.lv (v lotyštině). Citováno 2019-01-17.
  14. ^ "Lotyšská" autonomní církev "Konstantinopole legálně registrovaná paralelně s kanonickou církví pod Moskvou". OrthoChristian.Com. 30. října 2019. Citováno 2019-11-01.
  15. ^ „Latvijas Pareizticīgā Autonomā Baznīca, Konstantinopoles Patriarhāta jurisdikcijā“. www.firmas.lv (v lotyštině). Citováno 2019-11-01.
  16. ^ „Quelques chiffres sur les appartenances religieuses“. eurel - Données sociologiques et juridiques sur la religion en Europe et au-delà. 2017-05-15.