Kai Koduttha Dheivam - Kai Koduttha Dheivam
| Kai Koduttha Dheivam | |
|---|---|
 Divadelní plakát | |
| Režie: | K. S. Gopalakrishnan |
| Produkovaný | M. S. Velappan |
| Napsáno | T. S. Mahadevan, K. S. Gopalakrishnan |
| V hlavních rolích | Sivaji Ganesan S. S. Rajendran Savithri K. R. Vijaya |
| Hudba od | Viswanathan Ramamoorthy |
| Kinematografie | M. Karnan |
Výroba společnost | Produkce Sri Ponni |
Datum vydání |
|
Provozní doba | 164 minut |
| Jazyk | Tamil |
Kai Koduttha Dheivam (překlad Bůh, který obětoval svou ruku) je 1964 Tamil -jazykový film, v hlavní roli Sivaji Ganesan, S. S. Rajendran, Savitri a K. R. Vijaya. Film byl propuštěn 18. července 1964. Byl přepracován jako Telugu Marapurani Katha, v hindštině jako Pyar Ki Kahani (1971) a v Malayalam as Palunkupaathram.[2][3]
Spiknutí
Film popisuje skutečný význam přátelství mezi dvěma mladými lidmi, Raghu (Sivaji Ganesan) a Ravi (S. S. Rajendran). Ravi opouští své rodné město v Tamil Nadu a přichází do Amritsaru. Zde ho Raghu najde v bezvědomí a vezme ho domů. Raghu obětuje svůj manažerský post a dává ho Ravi. Ravi však neodhalí svou skutečnou identitu a skutečný důvod pro odchod z domova. Podle přání jeho rodičů vidí Ragu dívku, aby se oženil. Když však Ravi vidí fotografii dívky, požádá Raghua, aby si ji nevzal. Šokující pravda o dívce je pak odhalena Raghuovi.
Obsazení
- Sivaji Ganesan jako Raghu
- S. S. Rajendran jako Ravi
- Savithri jako Gokila
- K. R. Vijaya jako Latha
- M. R. Radha jako Keady Varathan (Block mailer Gokila)
- S. V. Ranga Rao jako Mahadevan
- V. Nagaiah jako (Latha otec)
- Pushpalatha jako Sakunthala
- S. V. Sahasranamam jako Mahadevanův právník
- R. Balasubramaniyam jako Raghuův otec
- Pushpavalli ad Raghuova matka
- Karikol Raju jako (role hosta)
- Radha Bai as (role hosta)
- C.I.D. Sakunthala jako (tanečník)
Soundtrack
Soundtrack složil Viswanathan Ramamoorthy, zatímco texty napsal Bharathiyar a Kannadasan. Písně „Aayirathil Oruthi“ a „Sidhunadhi“ byly dobře přijaty. Telugské části písně „Sindhunadhi“ přednesl telugský skladatel J. V. Raghavulu.[4] Známý skladatel James Vasanthan řekl, že v dětství vyhrál první cenu tím, že tuto píseň předvedl v soutěži, a toto uznání mu dalo dostatek sebevědomí, aby hudbu bral vážně.[5] Dhananjayan napsal, že film je „známý svými superhitovými písněmi, které nesmírně pomohly zvýšit přitažlivost filmu“.[6]
| S.No | Píseň | Zpěvák | Text | Délka |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Sindhu Nadhiyin | T. M. Soundararajan, L. R. Eswari, J. V. Raghavulu | Bharathiyar | 06:20 |
| 2 | Aairathil Oruthiyamma | T. M. Soundararajan | Kannadasan | 03:55 |
| 3 | Mangala Melam | P. Susheela | 04:21 | |
| 4 | Kulunga Kulunga Sirikkum | P. Susheela, L. R. Eswari | 03:56 |
Ocenění
Film vyhrál Národní filmová cena za nejlepší celovečerní film v tamilštině - Prezidentova stříbrná medaile z roku 1965.
Reference
- ^ Dhananjayan 2014, str. 176.
- ^ Menon, Ajay (3. prosince 2010). „Old is Gold: Tamil Movies made in Malayalam“. Starý je zlatý. Citováno 21. srpna 2020.
- ^ „Jeho doba flashbacku pro Amitabh Bachchan“. Indický expres. 5. května 2015. Citováno 12. září 2015.
- ^ S.r; Kumar, Ashok (7. prosince 2013). „Audio Beat: En Oviya - šťastný poslech!“. Hind. ISSN 0971-751X. Citováno 21. srpna 2020.
- ^ Saravanan, T. (14. prosince 2013). „Na melodické stezce“. Hind. ISSN 0971-751X. Citováno 21. srpna 2020.
- ^ Dhananjayan 2014, str. 177.
Bibliografie
- Dhananjayan, G. (2014). Pýcha tamilského kina: 1931 až 2013. Vydavatelé Blue Ocean.