Jones v University of Manchester - Jones v University of Manchester

Jones v University of Manchester [1993] ICR 474 je přední případ diskriminace relevantní pro Britské pracovní právo, týkající se testu ospravedlnění nepřímé diskriminace.

Fakta

44letá žena tvrdila, že byla diskriminována na základě pohlaví. Byla odmítnuta pro práci omezenou na absolventy ve věku 27 až 35 let. Titul získala jako dospělá studentka. Univerzita tvrdila, že limit byl oprávněný, protože kariérní poradci by neměli být „příliš daleko od věku od studentů“ a protože chtěli dosáhnout rozšíření ve věkových skupinách, které byly na 63, 62, 54, 47, 45 a 42 let čas.

Tribunál uspořádal fond pro srovnání, kde byli muži a ženy, kteří dosáhli titulů, když jim bylo 25 nebo více let. Bylo méně žen do 35 let, které získaly tituly, než mužů. Paní Jonesová proto zvítězila. Uvádí se v něm, že univerzita také ztratila ospravedlnění. Employment Appeal Tribunal rozhodl (následující) Perera o přístupu absolutních barů), že skupina byla uměle omezena a na základě odůvodnění „účinně zamítla záležitosti, na které se [univerzita] odvolává, jakmile se prokáže, že nejsou podstatné“.

Rozsudek

Ralph Gibson LJ rozhodl, že Tribunál byl oprávněn považovat věkový požadavek za diskriminační, pokud byl prokázán rozdílný dopad. Správným souborem pro srovnání však byli všichni absolventi mužského a ženského pohlaví s potřebnými zkušenostmi. Employment Appeal Tribunal byl tedy přijat. Tribunál dále správně vyložil „ospravedlnitelnost“ Zákon o diskriminaci na základě pohlaví z roku 1975 odst. 1 písm. b) bodu ii) znamená objektivní rovnováhu mezi diskriminačním účinkem podmínky a přiměřenými potřebami zaměstnavatele. Tribunál ale provedl vyvážení špatně. Řekl, že je třeba se dívat jak na kvantitativní účinek, tak na kvalitativní účinek (kolik je nepříznivě ovlivněno a jak špatný je účinek).

Viz také

• Britské pracovní právo
• Pracovní právo EU

Poznámky

Reference

externí odkazy