Božidar Ferjančić - Božidar Ferjančić
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Duben 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Božidar Ferjančić | |
---|---|
![]() Božidar Ferjančić | |
narozený | 17. února 1929 Bělehrad, Království Jugoslávie (nyní Srbsko) |
Zemřel | 28. června 1998 Bělehrad, FR Jugoslávie (nyní Srbsko) |
obsazení | Historik, akademik |
Božidar Ferjančić (Srbská cyrilice: Божидар Ферјанчић; 17. února 1929 - 28. června 1998) byl a srbština historik, specialista na středověké srbské dějiny a další byzantský říše. Byl členem Srbská akademie věd a umění.
Životopis
Ferjančić se narodil v Bělehradě, v té době součástí Království Jugoslávie. Ferjančić promoval s vyznamenáním na Filozofické fakultě UK Univerzita v Bělehradě v historii v roce 1953 a po dalším studiu na stejné univerzitě, kde působil pod George Ostrogorsky, který v roce 1960 získal doktorát s disertační prací s názvem Despoti v Byzanci a zemích jižních Slovanů. Poté učil na filozofické fakultě Bělehradské univerzity. Rychle postupoval a v roce 1965 byl jmenován docentem a v roce 1970 profesorem. V roce 1973 převzal předsednictví v Institutu pro byzantská studia po Ostrogorském odchodu do důchodu, místo, které Ferjančić obsadil až do své smrti v roce 1998. V roce 1977 se stal ředitelem ústavu, místo zastával Ostrogorsky před svou smrtí v roce 1976. odpovídající člen Srbské akademie věd a umění v roce 1978 a řádný člen o několik let později. Zemřel 28. června (Vidovdan ) v Bělehradě.
Práce
- „Vizantinski i srpski Ser u XIV stoleću“. Bělehrad. 1994. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - „Les Albanais dans les sources Byzantines“. Bělehrad. 1988. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - „Plemstva u epirskoj državi pre polovinu XIII veka“. Bělehrad. 1986. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - „Na farní duchovenstvo v pozdní Byzanci“. ZRVI. Bělehrad: SANU. 22. 1983.
- „Quelques significations du mot stratiote dans les chartes de basse Byzance“. ZRVI. Bělehrad: SANU. 21. 1982.
- "Vizantijski pečat iz Sirmijuma". ZRVI. Bělehrad: SANU. 21. 1982.
- "Posedina vizantinskih provinciskih manastira u gradovima". Bělehrad. 1980. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Tesalija u XIII i XIV věku [Thesálie ve 13. a 14. století]. Bělehrad: SANU. 1974.
- „Севастократори и кесари у Српском царству“ [Sebastocrators a Caesares v Srbské říši]. Зборник Филозофског факултета. 1970.
- „Sevastokratori u Vizantiji“ [sebastokraté v Byzanci]. ZRVI. Bělehrad: SANU. 11. 1968.
- Vizantija i Južni Sloveni [Byzanc a jižní Slované]. Bělehrad. 1966.
- „Kada je umro Mihailo II Andjeo?“ [Kdy zemřel Michael II Angelos?]. Bělehrad. 1966. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Despoti u Vizantiji i južnoslovenskim zemljama [Despoti v Byzanci a jihoslovanských zemích]. Posebna izdanja. 336. Bělehrad: SANU. 1960.
- Ферјанчић, Божидар, vyd. (1959). Византиски извори за историју народа Југославије. 2. :Еоград: Византолошки институт.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- „O despotskim poveljama“ [Actes de despotes]. ZRVI. Bělehrad: SANU. 4. 1956.
- „Vesti Demetrija Chomatjana o“ vlasti Druguvita"„[Informations de Demetrios Chomatianos sur le" pouvoir des Dragoubitai "]. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - "Invaze a instalace otroků na Balkáně". Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - „Solunski car Manojlo Andjeo (1230–1237)“. Zbornik Filozofskog fakulteta. XIV.
- Archiepiskop Danilo II i Vizantija [Arcibiskup Danilo II a Byzance].
Reference
Zdroje
![]() ![]() | Tento životopisný článek o srbském historikovi je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |