Istriana - Istriana

Istriana
Stav ochrany
  • Chorvatsko: FAO (2007): není ohrožen[1]
  • Itálie: FAO (2007): ohrožený[1]
  • Slovinsko: FAO (2007): není ohrožen[1]
Ostatní jména
  • Istarska Ovca
  • Istrska Pramenka
  • Carsolina
Země původuItálie
Rozdělení
StandardMIPAAF
Použitídvojí účel, mléko a maso
Vlastnosti
Hmotnost
  • Mužský:
    65 kg[2]
  • Ženský:
    52 kg[2]
Výška
  • Mužský:
    75–80 cm[3]
  • Ženský:
    70–75 cm[3]
Barva vlnybílý
Barva obličejeskvrnitý tmavě hnědý
Stav klaksonuspirálové rohy, ženy často bezrohé

The Istriana nebo Carsolina, chorvatský: 'Istarska Ovca', slovinština: „Istrska Pramenka“, je plemeno domácí ovce z Istrie a Kras regiony severní Jadran, ze severovýchodní Itálie do Chorvatsko a Slovinsko.[2][3][4][5]

Dějiny

Zdá se, že plemeno Istriana pochází z křížení místní italské populace s plemeny z Balkán, zejména se zvířaty přivezenými do oblasti Morlachs, Dacian uprchlíci z Osmanské invaze ze 17. století.[6][7]

V roce 1869 se populace ovcí na Istrii odhadovala na 160 000; Istriana byla převládajícím plemenem. V 80. letech ji do značné míry nahradily ovce pramenka typ od Kosovo, Makedonie a Metohija, která měla podobnou odolnost vůči drsným podmínkám poloostrova, ale nižší produktivitu mléka i masa a nižší odolnost vůči chorobám.[8] Byly provedeny pokusy o zvýšení výtěžnosti mléka křížením s Awassi, East Friesian a Sarda skladem. V Chorvatsku byl zahájen projekt obnovy tradičního typu ovcí Istriana, který zahrnuje výměnu genetického materiálu s Itálií. Chovatelské sdružení Associazione degli Allevatori della Pecora Istriana nella Regione Istriana "Istrijanka" bylo založeno Sanvincenti (Svetvinčenat) v roce 2005. Chovná populace se odhaduje na 2300 kusů.[8] Celkový počet hlášených za rok 2013 byl 2900–3300;[4] pro Slovinsko to bylo 1150.[5]

V Itálii je Istriana jedním ze čtyřiceti dvou autochtonních místních plemen ovcí s omezenou distribucí, pro které vede plemennou knihu Associazione Nazionale della Pastorizia, italské národní sdružení chovatelů ovcí.[7] Počty plemen drasticky poklesly ve druhé polovině 20. století, z 10 000 v roce 1960 na 250 v roce 1983.[6] V roce 2013 bylo celkové množství tohoto plemene zaznamenáno jako 635.[9]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Barbara Rischkowsky, D. Pilling (eds.) (2007). Seznam plemen zdokumentovaných v Globální databance živočišných genetických zdrojů, příloha k Stav světových živočišných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství. Řím: Organizace OSN pro výživu a zemědělství. ISBN  9789251057629. Přístup k květnu 2014.
  2. ^ A b C Datový list plemene: Istriana / Itálie. Informační systém pro rozmanitost domácích zvířat Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Přístup k září 2013.
  3. ^ A b C Norme tecniche della popolazione ovina „Istriana“: standardní della razza (v italštině). Ministero delle Politiche Agricole, Alimentari e Forestali. Přístup k červenci 2014.
  4. ^ A b Datový list plemene: Istarska Ovca / Chorvatsko. Informační systém pro rozmanitost domácích zvířat Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Přístup k září 2013.
  5. ^ A b Datový list plemene: Istrska pramenka / Slovinsko. Informační systém pro rozmanitost domácích zvířat Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Přístup k září 2013.
  6. ^ A b Daniele Bigi, Alessio Zanon (2008). Atlante delle razze autoctone: Bovini, equini, ovicaprini, suini allevati in Italia (v italštině). Milan: Edagricole. ISBN  9788850652594. p. 228–29.
  7. ^ A b Le razze ovine e caprine in Italia (v italštině). Associazione Nazionale della Pastorizia: Ufficio centrale libri genealogici e registrri anagrafici razze ovine e caprine. p. 59. Přístup k září 2013.
  8. ^ A b Tutela della pecora istriana (v italštině). Agencija za ruralni razvoj Istre. Přístup k červenci 2014.
  9. ^ Consistenze Provinciali della Razza 98 Istriana (Carsolina) Anno 2013 (v italštině). Associazione Nazionale della Pastorizia: Banca dati. Přístup k září 2013.