Indonéské honorifics - Indonesian honorifics
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Listopad 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Indonéské honorifics jsou čestný tituly nebo předpony používané v Indonésie pokrývající formální a neformální sociální, obchodní vztahy. Rodinná zájmena oslovující sourozence se používají také v neformálním prostředí a jsou obvykle genderově neutrální. Zájmena se liší podle regionu / etnické oblasti a závisí na etnické skupině mluvené osoby.[1] Kromě toho, že jsou zájmena založená na pohlaví a etnickém původu, jsou často také na základě seniority nebo dokonce profese.[1][2]
Správné oslovování lidí v indonéštině je důležité a poučí se od raného věku. Je běžné a očekává se, že lidé budou nazývat zájmeno a křestní jméno.[3]
Používání
| úroveň | stáří | mužský | ženský | Komentář / překlad |
|---|---|---|---|---|
| neformální | přátelé | Kamu, (hovorově hle) | vy | |
| formální | žádný | Ando | ||
| formální | 30+ / ženatý | Bapak / Pak | Ibu / Bu | Vy, pane, madam |
| formální | neobvyklé | Saudara | Saudari | (rozsvícený bratr / sestra) |
| neformální | trochu starší | Kak / Kakak | Starší sourozenec | |
| neformální | trochu mladší | Adik / Dek / Ade | Mladší sourozenec | |
| neformální | starší | Om | Tante | Strýc / teta (holandský původ) |
| neformální | starší | Kakek | Nenek | Dědeček / matka |
| neformální | střední věk | (A)rána, Bungu | bratr, (dělníci) | |
Dospělé muže oslovuje Bapak (krátký Pak) a dospělé ženy podle Ibu (krátký Bu).[3] To lze přeložit na pana a paní, ale může to znamenat také otec / matka. Lze jej použít ve spojení s křestním jménem nebo celým jménem. Je důležité si uvědomit, že indonéská zájmena lze používat v sekundách a třetí osoba jednotného čísla a dokonce i v první osobě. [3]
Příklad podle případu:
- 1 osoba: Kakak mau makan („Já (starší sourozenec) chci jíst“) (rozsvícený starší sourozenec chce jíst). Použití zájmena (kromě saya nebo aku) pro sebe je neobvyklejší.
- 2. Osoba: Minta maaf, Bu Tejo („Promiň, slečno Tejo)
- 3. Osoba: Jokowi kabur („Jokowi utekl“)
Neformálním způsobem, jak oslovit podstatně starší osobu, je použití Om, Paman, Bibi nebo Tante, což znamená „strýc“ a „teta“.[3] Tyto termíny jsou ovlivňovány Nizozemci a ve velkých městech se běžně používají.
Indonéština ráda mluví krátkým a efektivním způsobem, takže při rozhovoru s někým je zcela vynechání zájmena běžné (na rozdíl od angličtiny).[3] Kapan tiba di Jakarta? (rozsvíceno, kdy [přijedete] do Jakarty).[3]
Reflexní zájmeno
Indonéští mluvčí používají enclitic zájmena -ku (1 SG), -mu (2 SG) a -nya (3 SG).[4] Ten může být také použit jako zdvořilá forma pro druhou osobu jednotného čísla. „Siapa namanya?“ (Jak se jmenuješ, jak se jmenuje).
Podle místního jazyka
Jávský
v Jávský a obecně řečeno Jáva, Mbak se používá pro "starší sestru" a Mas se používá pro „staršího bratra“.[3] Mbak a Mas se používají například k oslovení mladšího personálu v kavárnách a restauracích v Javě.
Sundanština
V sundanštině, tj. V Bandungu, Aa (A'ak) se používá pro Mas a Teteh (Tétéh) pro Mbak.[3]
Balijské
v Balijské „Starší lidé (ve vztahu k řečníkovi) jsou oslovováni jako Bli (m.) a Mbok (F.)
papuánský
v Papua, muže oslovuje Tempo, ženy podle Žezlo (starší žena) nebo Usi (starší sestra). Strýcové a tety jsou oslovováni ve vztahu k věku rodičů, Bapak muda, Bapak tua, Mama muda, Mama tua (mladší strýc, starší strýc, mladší teta, starší teta).[Citace je zapotřebí ]
Hokkien
Cici se používá volání žen pro starší sestru, Koko se používá pro staršího bratra.
Reference
- ^ A b H, Erina (03.03.2020). „Zvědavý případ indonéských honorifiků“. Střední. Citováno 2020-10-05.
- ^ Pouliční prodavači by se mohli nazývat „bang“, ale vládní pracovníci „bapak / ibu“
- ^ A b C d E F G h i Byrnes, Christopher. (2003). Naučte se indonésky. Nyimas, Eva. (Ed. 2003). Chicago: Současné knihy. 43–44, 53–54, 84. ISBN 0-07-142026-6. OCLC 53834417.
- ^ ThomasJ, C .; ONNERS. „Sledování referencí a nekanonické odkazující výrazy v indonéštině“. www.semanticscholar.org. S2CID 203600921. Citováno 2020-10-06.