Indonéská křesťanská strana - Indonesian Christian Party
Indonéská křesťanská strana Partai Kristen Indonésie | |
---|---|
![]() | |
Zkratka | Parkindo |
Předseda | Wilhelmus Zakaria Johannes (za prvé) Melanchton Siregar (poslední) |
Generální tajemník | Maryoto (za prvé) Sabam Sirait (poslední) |
Založený | 10. listopadu 1945 |
Rozpuštěno | 11. ledna 1973 |
Předcházet | Parki |
Sloučeny do | Indonéská demokratická strana |
Uspěl | Indonéská křesťanská strana 1945 Prosperující mírová strana (nárokováno) |
Hlavní sídlo | Djakarta, Indonésie |
Noviny | Kemudi Sinar Harapan |
Think tank | Sdružení indonéských křesťanských zpravodajských služeb |
Studentské křídlo | Indonéské křesťanské studentské hnutí Indonéské křesťanské hnutí žáků |
Křídlo pro mládež | Indonéské křesťanské hnutí mládeže |
Dámské křídlo | Indonéské sdružení křesťanských žen |
Ozbrojené křídlo | Arrow Division (během indonéské národní revoluce) |
Členství | 1,049,475 (1969) |
Ideologie | Pancasila |
Náboženství | křesťanství (protestant ) |
Parkindo (indonéština: Partai Kristen Indonésie, lit. „Indonéská křesťanská strana“) byla politickou stranou v Indonésie od roku 1950 do roku 1973.
Založeno Johannes Leimena a Melanchton Siregar, bývalý vojenský guvernér Liberce Severní Sumatra, který byl známý jako místní učitel v Tarutung. Jeho podpora byla soustředěna v protestant oblasti Indonésie. I přes malý počet křesťanů v Indonésii měl značný vliv kvůli velkému počtu křesťanů ve veřejné službě, armáda a vzdělávací zařízení a kvůli vysokému profilu vůdce strany Johannesa Leimeny, který sloužil v několika Indonéské skříňky a jako místopředseda vlády.[1] V Indonéské legislativní volby v roce 1955 strana získala 2,6% hlasů a osm křesel v Rada zástupců lidí.[2] Nicméně v Volby v roce 1971, poslední napadl před sloučením do Indonéská demokratická strana, získal pouze 1,34% hlasů.[3][4]
Dějiny
Pre-nezávislost
První křesťanská strana v Nizozemská východní Indie byl Christelijk Ethische Partij (překlad Křesťanská etická strana), která byla založena dne 25. září 1917.[5] Podle ústavy strany se strana snaží učinit ze zákonů Božích, jak je zjeveno v Písmu svatém, přírodě a historii, základ politického života v Nizozemské východní Indii. Při vzniku strany měla přibližně 800 členů. Strana také pozvala domorodé Indonésany, což byla v té době pro stranu s nizozemskou většinou rarita. Strana změnila svůj název na Christenlijk Staatkundige Partei (překlad Křesťanská ústavní strana) v roce 1929. Strana získala pět křesel v Volby Volksraad v Nizozemské východní Indii v roce 1935, na kterém tři křesla pro indonéské obyvatele a dvě křesla pro Evropany.[6]
Zřízení
Strana byla založena na základě nařízení vlády ze dne 3. listopadu 1945 k vytvoření „co největšího počtu politických stran“ v Indonésii. Dekret byl pokusem vlády o vymýcení zvěstí, které uváděly, že Sukarno a Hatta učiní z Indonésie stát jedné strany, řídí se Indonéská národní strana. Šest dní po dekretu uspořádali křesťanští politici v Indonésii schůzku, na které diskutovali o možnosti založení strany pro křesťany. Setkání se konalo v pasundanském kostele. Protestanti poslali Basuki Probowinoto, Todung Sutan Gunung Mulia, Fredrick Laoh, Wilhelmus Zakaria Johannes, J. K. Panggabean, Soedarsono, Maryoto a Martinus Abednego, zatímco katolíci poslali Suradi a Hadi. Poté, co se delegáti dohodli na vytvoření politické strany, katoličtí delegáti ze schůzky ustoupili a uvedli důvod, že o tom museli nejprve promluvit s vedoucími katolické církve.[7]
Setkání nakonec přineslo dohodu o vytvoření strany pro křesťany pod tímto jménem Národní křesťanská strana (indonéština: Partai Kristen Nasional). Jméno navrhl Todung Sutan Gunung Mulia. Delegáti si vybrali Wilhelmus Zakaria Johannes jako předseda a Maryoto jako generální tajemník aklamací. Dne 10. listopadu 1945 delegáti deklarovali vznik Národní křesťanské strany.[8]
Pozoruhodné členy
Národní hrdinové Indonésie
- Wilhelmus Zakaria Johannes, první předseda strany
- Johannes Leimena, třetí předseda strany
- Izaak Huru Doko, nominován jako poslanec strany z Východní Nusa Tenggara
- Silas Papare
Ministři
- Johannes Leimena, který v letech 1946 až 1966 seděl na sedmi různých ministerských pozicích
- Todung Sutan Gunung Mulia, ministr školství (1945–1946)
- Albert Mangaratua Tambunan, ministr sociálních věcí (1966–1970)
- Wilhelm Johannis Rumambi, styčný ministr (1959–1966), ministr pro osvícení (1966)
Výsledky voleb
Volby | Celkový počet vyhraných křesel | Celkový počet hlasů | Podíl hlasů | Výsledek voleb | Vůdce strany |
---|---|---|---|---|---|
Duben 1955 | 8 / 257 | 1,003,325 | 2.6%[9] | ![]() | Johannes Leimena |
Prosinec 1955 | 16 / 514 | 988,810 | 2.61%[9] | ![]() | Johannes Leimena |
1971 | 7 / 360 | 733,359 | 1.34%[9] | ![]() | Melanchton Siregar |
Reference
- ^ Feith (2007) str. 145
- ^ Feith (2007) str
- ^ Evans (2003), str. 21-21
- ^ Liddle (1994), s. 46
- ^ Christelijk-Ethische Partij 1917, str. 28
- ^ Koloniaal Tijdschrift, sv. 24, 1935
- ^ Parkindo 1945 2006, str. 2
- ^ Parkindo 1945 2006, s. 2–3
- ^ A b C „Bab V - Hasil Pemilu - KPU“ (PDF) (v indonéštině). Komise Pemilihan Umum Republik Indonesia. Citováno 1. srpna 2018.
Bibliografie
- Parkindo 1945 (12. března 2006), Sejarah Parkindo [Historie Parkinda] (v indonéštině), Jakarta
- Christelijk-Ethische Partij (1917), Beginselverklaring, algemeen program van začíná, statutární en huishoudelijk reglement der Christelijk-Ethische Partij (v holandštině), Amsterdam
- Feith, Herberte (2007) Úpadek ústavní demokracie v Indonésii Equinox Publishing (Asia) Pte Ltd, ISBN 978-979-3780-45-0
- Liddle, R. William (1994) Pemilu-Pemilu Orde Baru (Volby nového řádu), LP3ES, Jakarta ISBN 978-979-8015-88-5