Islámské vzdělávací hnutí - Islamic Education Movement

Islámské vzdělávací hnutí

Pergerakan Tarbijah Islamijah
PředsedaSiradjuddin Abbas
Založený1930
Rozpuštěno1973
Hlavní sídloBukitinggi
Členství (1950)Více než 1 000 000
IdeologieIslámské hodnoty, antikolonialismus

The Islámské vzdělávací hnutí (indonéština: Pergerakan Tarbijah Islamijah, Perti) byla politická strana v Indonésii. Sídlící v Bukitinggi, zpochybnila legislativní volby v roce 2006 1955 a 1971 před sloučením do Jednotná rozvojová strana v roce 1973.

Raná léta

Siradjuddin Abbas, vůdce Perti

Společnost Perti byla založena dne 20. Května 1930 v Bukitinggi, Sumatra řada islámských učenců jako čistě sociální organizace, která propagovala islámské vzdělání v reakci na islámský modernismus. Původně pojmenovaná Asociace islámského vzdělávání, (indonéština: Persatuan Tarbijah Islamijah), na konferenci vůdců dne 22. listopadu 1945 bylo rozhodnuto, že organizace vstoupí do politické oblasti a postaví se proti nizozemskému kolonialismu. Organizace byla přejmenována na Islámskou stranu Perti, na sdružení v rámci Perti zkratka se stala hnutí. Tato změna byla schválena na stranickém sjezdu v prosinci 1945, který navazoval na vládní nařízení ze dne 3. listopadu umožňující vznik politických stran. Do roku 1950 strana tvrdila, že má přes milion členů.[1][2]

Politika strany

Jak bylo určeno na čtvrtém kongresu stran, který se konal v Bukitinggi ve dnech 20. – 25. Května, hlavní politikou strany bylo:[3]

  • postavit se proti kolonialismu a vybudovat nezávislou, svrchovanou, spravedlivou a prosperující Indonésii
  • dát lidem štěstí a prosperitu v souladu s pravidly islám
  • usilovat o to, aby všichni muslimové řádně dodržovali islámské zásady a propagovali islámskou kulturu
  • usilovat o to, aby se islám stal základem života obyvatel Indonésie

Volební výkon

V září 1955 legislativní volby „Perti se v celonárodním měřítku umístil na desátém místě s 1,3 procenty hlasů a získal čtyři křesla na 257 křeslech Rada zástupců lidí, tři ze střední Sumatry a jeden ze severní Sumatry. Do zákonodárného sboru byl zvolen vůdce strany Siradjuddin Abbas.[4][5] O tři měsíce později získala o něco menší podíl na hlasování v EU Volby do Ústavodárného shromáždění, což vedlo k tomu, že strana získala sedm z 514 křesel v Ústavní shromáždění, jehož úkolem bylo vypracovat trvalou ústavu. Ve volebním okrese Střední Sumatra, kde sídlila jeho ústřední kancelář, se dostal na druhé místo za Masyumi Party.[5] V Legislativní volby 1971, získal pouze 0,70 procenta hlasů a dvě křesla v zákonodárném sboru.[6]

VolbyCelkový počet vyhraných křeselCelkový počet hlasůPodíl hlasů
1955 (zákonodárce)
4 / 257
483,0141.28%[7]
1955 (ústavní shromáždění)
7 / 514
465,3591.23%[8]
1971
2 / 360
381,3090.69%[9]

Fúze do PPP

Suhartoův režim New Order chtěl zajistit jeho pokračující vládu zničením starého politického systému a vytvořil tlak na strany, aby se spojily do dvou skupin, jedné z islámských stran a druhé z nacionalistických a křesťanských stran. Ve výsledku spolu s Nahdlatul Ulama the Indonéská strana islámské unie (PSII) a Parmusi V lednu 1973 se Perti sloučila do Jednotná rozvojová strana (PPP). Rusli Chalil z Perti podepsal chartu založení PPP a stal se jedním z místopředsedů nové strany.[10][11]

Poznámky

  1. ^ Kementerian Penerangan RI 1951, str. 72-73.
  2. ^ Cribb & Kahin 2004, str. 340.
  3. ^ Kementerian Penerangan RI 1951, str. 75.
  4. ^ Feith 1971, str. 58.
  5. ^ A b Feith 1971, str. 65-68.
  6. ^ Cribb & Kahin 2004, str. 494.
  7. ^ Sekretariát Jenderal KPU 2010, str. 35.
  8. ^ Sekretariát Jenderal KPU 2010, str. 36.
  9. ^ Sekretariát Jenderal KPU 2010, str. 37.
  10. ^ Ricklefs 2008, str. 465-466.
  11. ^ Nainggolan & Wahyu 2016, str. 182-183.

Reference

  • Bestian Nainggolan; Yohan Wahyu, eds. (2016). Partai-Partai Politik Indonesia 1999-2019: Konsentrasi dan Dekonsentrasi Kuasa [Indonéské politické strany 1999-2019: Koncentrace a dekoncentrace moci] (v indonéštině). PT Kompas Media Nusantara. ISBN  978-602-412-005-4.
  • Cribb, Robert; Kahin, Audrey (2004). Historický slovník Indonésie. Scarecrow Press Inc. ISBN  978-0-8108-4935-8.
  • Feith, Herberte (2008) [1962]. Úpadek ústavní demokracie v Indonésii. Singapur: Equininox Publishing (Asia) Pte Ltd. ISBN  979-3780-45-2.
  • Feith, Herberte (1971) [1957]. Indonéské volby v roce 1955. Ithaca: Cornell University.
  • Kementerian Penerangan Republik Indonesia (1951). Kepartaian di Indonésie (PDF). Jakarta: Dewan Perwakilan Rakyat Republik Indonesia.
  • Parlaungan (1956). Hasil Rakjat Memilih Toko-Tokoh Parlemen. Jakarta: CV Gita.
  • Sekretariát Jenderal KPU (2010). Pemuilu pro Pemula: Modul 1 (PDF). Komise Pemilihan Umum.