Vysoký šerif z Montgomeryshire - High Sheriff of Montgomeryshire - Wikipedia

Kancelář Vysoký šerif z Montgomeryshire byla založena v roce 1541 od té doby, co a Vysoký šerife byl jmenován každoročně až do roku 1974, kdy byla kancelář přeměněna na kancelář Vysoký šerif Powysů jako součást vytvoření Powys ze sloučení Montgomeryshire, Radnorshire a Brecknockshire. Mezi Edwardianské dobytí Walesu v roce 1282 a zřízení vysokého šerifa z Montgomeryshire v roce 1541 byly za povinnosti šerifa odpovědné zejména koroner a Custos Rotulorum z Montgomeryshire. Úřad Vysoký šerife zůstal první v kraji v kraji až do vlády Edward VII když Řád v Radě v roce 1908 dal Lord nadporučík z Montgomeryshire hlavní úřad pod korunou jako osobní zástupce panovníka.

Toto je seznam Vysokí šerifové z Montgomeryshire.

Seznam šerifů

Tento seznam je neúplný; můžete pomoci přidání chybějících položek s spolehlivé zdroje.

16. století

17. století

  • 1600: Hugh Lloyd z Bettws
  • 1601: Charles Lloyd z Leightonu
  • 1602: Thomas Jukes z Buttington
  • 1603: Sir Richard Price of Aber-bechan
  • 1604: William Penrhyn z Rhysnant
  • 1605: Sir Edward Herbert z Montgomery Castle
  • 1606: Jenkin Lloyd z Perthu-lwydu
  • 1607: Sir Richard Hussey z Criggionu
  • 1608: Charles Herbert z Astonu
  • 1609: Rowland Pugh Mathafarn, Llanwrin
  • 1610: Lewis Gwynn z Llanidloes
  • 1611: Rowland Owen z Llunllo[8]
  • 1612: Morris Owen z Rhiw-saeson
  • 1613: William Herbert z Hrad Powis
  • 1614: Edward Price of Kerry
  • 1615: Edward Price of Nové Město
  • 1616: Richard Lloyd z Marringtonu[3]
  • 1617: Sir Edward Fox z Gwern-y-go, Ceri a Caynham a Ludlow, Shropshire
  • 1618: Thomas Kerry z Binwestonu, Salop
  • 1619: Robert Owen, Woodhouse, Salop
  • 1620: Richard Rocke z Meifod
  • 1621: Thomas Jukes z Buttington
  • 1622: Sir John Pryce z Gogerddan
  • 1623: Edward Kynaston z Hordley, Salop
  • 1624: Sir William Owen z Condoveru, Salop
  • 1625: Edward Purcell z Nantcribba, Forden
  • 1626: Rowland Pugh Mathafarn, Llanwrin[9]
  • 1627: Richard Pugh z Dolycorslwyn, Cemmaes
  • 1628: Evan Glynn z Glynn, Llanidloes
  • 1629: Sir Edward Lloyd Berthlloyd[10]
  • 1630: John nebo Lewis Blayney[5]
  • 1631: William Washbourne
  • 1632: James Phillips, z Llanrhaiadr
  • 1633: Sir John Hayward
  • 1634: William Herbert z Meivod / Sir Phillip Eyton z Eyton
  • 1635: Thomas Ireland of Vaynor
  • 1636: Meredith Morgan, z Aberhafesp
  • 1637: Lloyd Piers, z Maesmawr, Guildsfield
  • 1638: John Newton, z Chirbury
  • 1639: Richard Pryce Gunley (1. období)[11]
  • 1640: Edward Maurice, Penybont
  • 1641: Roger Kynaston, z Hordley, Salop
  • 1642: Thomas Nicholls, z Boycott, Pontesbury, Salop
  • 1643: John nebo Lewis Blayney z Tregynon[5]
  • 1644: Sir Arthur Blayney z Gregynog[5]
  • 1645–1646: Není jmenován žádný šerif
  • 1647: Rowland Hunt ze Shrewsbury
  • 1648: Mathew Morgan [12]
  • 1649: Evan Lloyd z Llanwnog
  • 1650: Lloyd Piers, z Maesmawr, Guilsfield
  • 1651: Edward Corbet, 1. Baronet (nebo Ffoulkes?), Leighton
  • 1652: Richard Pryce Gunley, Forder (2. období) [11]
  • 1653: Richard Owen, z Rhiwsaeson, Llanbrynmair
  • 1654: Hugh Pryce z Gwernygoe v Kerry
  • 1655: John Kynaston, z Plas Kynaston, Rhiwabon
  • 1656: Thomas Lloyd, z Trwscoed, Guilsfield
  • 1657: Richard Herbert z Parke, Llanwnog
  • 1658: Sir George Devereux Vaynor[13]
  • 1659–1660: Sir Matthew Pryce z Nové Město
  • 1661: Roger Mostyn z Dolycorslwyn, Cemmaes
  • 1662: David Powell z Maesmawr, Llandinam
  • 1663: Watkin Kyffin z Glascoed, Llansilin
  • 1664: Rowland Nicholls z Boycott, Pontesbury, Salop
  • 1665: Sir John Wittewrong, 1. Baronet
  • 12. listopadu 1665: Edward Kynaston z Hordley[14]
  • 7. listopadu 1666: Arthur Weaver z Bettws and Morvil, Salop[15]
  • 6. listopadu 1667: Evan Lloyd z Llanwnog[16]
  • 6. listopadu 1668: Robert Owen, z Woodhouse, Salop[17]
  • 11. listopadu 1669: Sir Charles Lloyd, 1. Baronet[18]
  • 1671: Thomas Ireland, z Vaynor, Berriew
  • 1672: Thomas Lloyd z Maesmawru v Guilsfieldu
  • 1673: George Devereux, z Vaynor, Berriew
  • 1674: Richard Mytton z Pontyscowryd[19]
  • 1675: Evan Glynn z Glynu (nahradil Lewka Anwella)[20]
  • 1676: David Maurice, Penybont, Llansilin / George Llewellyn, Shrewsbury
  • 1677: John Kyffin, z Bodfach, Llanfyllin[21]
  • 1678: John Williams, z Ystumcolwyn, Meifod
  • 1679: Sidney Godolphin z Abertanatu, Llanyblodwel
  • 1680: John Thomas (z Llanfair), Llanlloddion, Llanfair Caereinion
  • 1681: Edward Lloyd[22]
  • 1682: Walter Clapton, Clopton, Llandrinio
  • 1683: Edmund Lloyd, Trefnant, hrad Caereinion
  • 1684: John Lloyd (z Llanovan), Glanhafon, Llanrhaeadr-ym-mochnant
  • 1685: David Morris Penybont z Llansilinu
  • 1686: Gabriel Wynne z Dolarddynu, hrad Caereinion
  • 1687: Leighton
  • 1688: Thomas Mason (z Rockley), Chirbury, Salop
  • 1688 (leden – listopad): Edward Vaughan Glan-Llyn a Llwydiarth
  • 1689: kapitán Richard (nebo John) Pryce z Gunley[23]
  • 1689: Richard Stedman (z Kerry)
  • 1689: Richard Glinn, z Glynn Clywedog, Llanidloes
  • 1689: Edward Lloyd z Berthlwydu v Llanidloes
  • 1690: Arthur Vaughan z Tedderwenu v Llandriniu
  • 1691: Philip Eyton, Criggion
  • 1692: Humphrey Kinaston z Bryngwyn, Llanfechain
  • 1693: Richard Owen z Peniarthu, Llanegryn, Merioneth
  • 1694: Humphrey Lloyd
  • 1695: John Read (nebo Reade) z Llandinamu[24]
  • 1696: Thomas Severne z Wallop Hall, Salop a Rhosgoch[25]
  • 1697: Thomas Fowkes, Penthryn, Llandrinio
  • 1698: John Cale
  • 1699: Udall Corbett z Leightonu

18. století

  • 1700: Samuel Adderton
  • 1700: William Lewis Amwill z Anwyl, Cemaes a Llanfrothen, Merioneth
  • 1702: John Felton z Oswestry, Salop [26]
  • 1702: William Merideth z Fordenu
  • 1704: Sir William Williams, 2. Baronet, z Gray's Inn[27]
  • 1704: Henry Biggs, prob. z Benthill, Alberbury, Salop
  • 1705: Adam Price, z Bodfach, Llanfyllin
  • 1706: Sir Charles Lloyd, 3. baronet z Moel-y-Garth, Guilsfield
  • 1707: Richard Lister, z Penrhos, Llandrinio
  • 1708: Vaughan Price, ze dne Nové Město
  • 1709: Francis Herbert z Plas Dolguog, Penegoes, poblíž Machynlleth
  • 1710: William Laiton, prob. z Leightonu, Wattlesborough, Salop
  • 1711: Arthur Devereux, Nantcribbau, Forden
  • 1712: Evan Jones, z Llanlloddion, Llanfair Caereinion
  • 1712: Jenkin Lloyd, z Clochfaen, Llangurig
  • 1713: Thomas Owen (z Lang Michele), Nantymeichiaid, Meifod[28]
  • 1714: John Blayney z Gregynog, Tregynon[5]
  • 1715: John Scott
  • 1716: Thomas Lloyd, Glanhafon, Llanrhaeadr-y-Mochnant
  • 1717: John Herbert (z Kerry), Cwmyddalfa
  • 1718: Francis Evans, Cynhinfa, Llangynyw[29]
  • 1718: John Evans (syn předchozího šerifa)[29]
  • 1719: Brockwell Griffiths, Bronyarth, Guilsfield[30]
  • 1720: Edward Lloyd z Aberbechanu, Llanllwchaiarn
  • 1721: John Scot, ze Salopu
  • 1721: Walter Wareing, z Owlbury, Bishops Castle, Salop
  • 1722: George Ambler z Buttington[31]
  • 1722: Charles Bright, Pentre, Aston, Churchstoke
  • 1722: Robert Phillips, Salop
  • 1723: John Bright, z Pentre, Aston, Churchstoke[32]
  • 1724: Walter Waring of Owlbury, Bishops Castle, Salop (pouze leden – červen)
  • 1724: Methusalen Jones (Hundredale), Meifod
  • 1725: Thomas Owen z Llynlloeddu, Machynlleth[33]
  • 1726: Athelustan Owen, z Rhwsaisan[34]
  • 1727: Richard Price (z Trewyllanu), Llansantffraid
  • 1728: Arthur Devereux z Nanteiibba[35]
  • 1729: Richard Mytton z Pontyscowryd[36]
  • 1730: Valentine Hughs z Parke[37]
  • 1731: John Lloyd z Trowscoed[38]
  • 1731: Richard Jones (z Trelludan), Guilsfield
  • 1732: Roger Trevor z Bodenfullu[39]
  • 1733: Roger Mostyn z Aberhrriechu[40]
  • 1734: Edward Price (z Gunley), Forden
  • 1735: Thomas Browne z Mellington Hall, Churchstoke
  • 1735: Edward Glynn (z Glynnu), Glyn Clywedog, Llanidloes
  • 1737: Edward Rogers z Burgeddinu[41]
  • 1738: Morgan Edwards z Mellyn-y-greg[42]
  • 1739: John Thomas (z Astonu), Churchstoke
  • 1740: Thomas Foulkes z Penthrynu[43]
  • 1740: Edward Price, z Bodfach, Llanfyllin
  • 1740: Corbet Owen, Rhiwsaeson, Llanbrynmair
  • 1741: Rees Lloyd z Cochfaen, Llangurig[44]
  • 1742: Henry Thomas, z Llechwedd-y-Garth, Penant Melangell
  • 1743: Rees Lloyd z Clochfaenu[45]
  • 1744: Thomas Foulkes z Penthrynu[46]
  • 1745: Gabriel Wynne z Dolarthenu[47]
  • 1746: Thomas Edward z Pentry[48]
  • 1747: George Robinson z Birthdire[49]
  • 1747: William Mostyn, z Bryngwyn, Llanfechain
  • 1748: Sir John Price of Nové Město[50]
  • 1749: Thomas Lloyd z Trefnantu[51]
  • 1750: Bagot Read[24]
  • 1751:
  • 1752: Thomas Lloyd z Dongay, Llandrinio
  • 1753: William Powell z Poole (Welshpool )[52]
  • 1754: William Humphreys z Lluyn[53]
  • 1755: Jenkin Lloyd z Cloch faen[54]
  • 1756: Richard Powell z Poole (Welshpool )[55]
  • 1757: Jenkin Lloyd (nebo Parry) z Myvodu[56]
  • 1758: John Lloyd, z Trowesooed[57]
  • 1759: George Mears (z Fynnant), Llandinam
  • 1760: Richard Owen (z Garthu), Llanidloes[58]
  • 1761: Richard Pryce z Gunley[23]
  • 1762: Roger Wynne (z Trevedridu), Meifod
  • 1763: Pryce Davies (z Maesmawr), Llandinam
  • 1764: Arthur Blayney z Gregynog, Tregynon[5]
  • 1765: Arthur Ambler, ze dne Buttington
  • 1766: Owen Owen z Tynycoed, Berriew [19]
  • 1767: William Pugh (z Kilthrewu), Kerry
  • 1768: Thomas Thomas (z Garthgelynenfaur), Penant Melangell
  • 1769: Henry Wynne, z Dolarddynu, hrad Caereinion
  • 1770: John Baxter (z The Rocke), Llanllwchaiarn
  • 1771: John Lloyd, z Talwrn, Llanfyllin
  • 1772: Matthew Jones, z Cyfronydd, Castle Caereinion
  • 1773: William Wynne (z Abberfrydlanu), Llanwrin
  • 1774: Edward Lloyd (z Berth Lywd), Llanidloes
  • 1775: Clopton Prys, z Llandrinia
  • 1776: Arthur Blayney[5]
  • 1776: Thomas Proctor z Aberhavesp
  • 1777: Sir John Dashwood-King, 3. Baronet
  • 1778: Henry Shales z Carna
  • 1779: Robert Corbett z Leighton Hall
  • 1780: Robert Howell Vaughan (z Ystima Colwyna), Meifod
  • 1781: Hugh Mears (z Finnantu), Llandinam
  • 1782: Henry Tracy (z Maesmawr), Llandinam
  • 1783: William Humphreys, z Llwyn, Llanfyllin
  • 1784: Bell Lloyd (z Bodfachu), Llanfyllin
  • 1785: Samule Yates, z Llanbrynmair? také Welshpool
  • 1786: Richard Rocke (z Trefnanney), Meifod
  • 1787: Trevor Lloyd z Glanhafon, Pennant Melangell
  • 1788: Robert John Harrison z Cefngwernfa, Berriew
  • 1789: Francis Lloyd z Domgay v Llandriniu[59]
  • 1790: Maurice Stephens, z Berth Ddu, Llandinam
  • 1791: John Moxon z Vaynor, Berriew
  • 1792: Robert Clifton (z Aberbechanu), Llanllwchaiarn
  • 1793: Thomas Powell z Llanbrimnairu vybrán, ale nahrazen Davidem Pughem z Brynderwenu[60]
  • 1794: John James, z hradu Caereinion
  • 1795: Lawton Powell, Welshpool
  • 1796: John Dickin, Welshpool
  • 1797: Robert Knight, Gwernygoe
  • 1798: Jukes Granville Clifton Jukes (z Trelydan Hall), Guilsfield
  • 1798: Ralph Leake, z Criggionu vybrán, ale nahrazen Williamem Wheelerem Bowenem, z Llamlinam[61]
  • 1799: John Palmer Chichester (z Gyngorogfawru), Welshpool

19. století

  • 5. února 1800: Charles Hanbury Tracey, z Gregynog[62]
  • 12. února 1800: Henry Procter z Aberhaves[63]
  • 11. února 1801: Joseph Lyon, Vaynor Park, Berriew[64]
  • 3. února 1802: David Edward Lewis Lloyd, Farm[65]
  • 17. února 1802: Pryce Jones, z Cyfronydd[66]
  • 10. března 1802: Thomas Jones z Llanlothian[67]
  • 3. února 1803: Robert Knight z Gwernygoe[68]
  • 10. února 1803: John Winder z Vaynor[69]
  • 1. února 1804: Charles Hanbury Tracy, z Gregynog[70]
  • 6. února 1805: William Owen, ze dne Bryngwyn[71]
  • 7. března 1805: Bagot Read, Penyrhillan[72]
  • 1. února 1806: William Owen z Bryngwyn[73]
  • 4. února 1807: David Edward Lewis Lloyd z Moydog[74]
  • 3. února 1808: Robert Knight z Gwernygoe[75]
  • 2. března 1808: Francis Lloyd z Domgay[76]
  • 6. února 1809: Robert Knight z Gwernygoe[77]
  • 15. února 1809: Thomas Edwards, Trefuant[78]
  • 15. března 1809: John Mytten, ze dne Penylan[79]
  • 31. ledna 1810: Edward Heyward z Crosswoodu[80]
  • 21. února 1810: John Owen Herbert z Dolforganu[81]
  • 8. února 1811: Edward Heyward z Crosswoodu[82]
  • 24. ledna 1812: George Meares z Fynnant[83]
  • 10. února 1813: Ralph Lecke, ze dne Criggion[84]
  • 20. února 1813: Edward Corbett ze dne Plas Gwyn[85]
  • 4. března 1813: William Pugh z Car Howell[86]
  • 4. února 1814: Arthur Davis Owen z Glansevern[87]
  • 13. února 1815: Pryce Jones, z Cyfronydd[88]
  • 1816: Thomas Watkin Youde z Cloghfanu nahrazen Johnem Arthurem Lloydem z Domgay[89]
  • 1817: Richard Pryce z Gunley[90]
  • 1818: John Edwards (Machynlleth), Y Plas
  • 1819: John Davies z Machynlleth,[91] majitel Aberllefenni panství a břidlicové lomy
  • 1820: John Buckely Williames (z Glanhafran), Betws
  • 1821: Valentine Vickers, Criggion
  • 1822: Joseph Hayes Lyon z Cefnblwarch, Berriew
  • 1823: David Pugh MP (Llanerchydol), Welshpool[92]
  • 1824: Samuel-Amy Severne (z Rhosrgoch), Middletown[25]
  • 1825: Phillip Morris (z Treheligu), Welshpool
  • 1826: John Hunter (z Glynhafren), Llanidloes
  • 1827: John Jones (z Maesmawr), Guilsfield
  • 1828: John James Turner (z Pentreheilin), Llandysilio
  • 1829: Wythen Jones z Rhiewportu[93]
  • 1830: Henry Adolphus Proctor z Aberhafesp Hall[94]
  • 1831: Robert Maurice Bonnor Maurice z Bodynfoel Hall[95][96]
  • 1832: kontradmirál sir Charles Thomas Jones z Broadwaye (1778–1853)[97]
  • 1833: John Jones, z Deythuru[98]
  • 1834: William Morris z Pentre Nant[99]
  • 1835: Hugh Davies Griffiths z Llechweddgarth[100]
  • 1836: James Proud Johnson, z Monksfields[101]
  • 1837: Robert Phillips, z Hirosu[102]
  • 1838: Martin Williams z Brongwyn[103]
  • 1839: David Hamer z Glanraforu[104]
  • 1840: Thomas Evans z Maenolu[105]
  • 1841: John Vaughan, z Rhôs Brynbwa[106]
  • 1842: Sir John Roger Kynaston, 3. Baronet z Hardwick Hall, Salop[107]
  • 1843: Sir John Conroy, 1. Baronet Plasypennant[108]
  • 1844: John Dorset Owen (z Broadwaye), Churchstoke
  • 1845: John Winder Lyon Winder, z Vaynor-Park[109][110]
  • 1846: John Foulkes z Carna[111]
  • 1847: Kapitán Offley Malcolm Crewe Read, R.N., z Llandinam Hall.[24]
  • 1848: William Lutener, z Dolerw[92][112]
  • 1849: Robert Gardner z Plas y Court[113]
  • 1850: John Davies Corrie z Dysserthu[114]
  • 1851: Charles Jones, z Garthmill[115]
  • 1852: Edward Salisbury Rose Trevor, z Trowscoed[116]
  • 1853: John Naylor z Leighton-Hall[117]
  • 1854: John Edmund Severne, Wallop
  • 1855: Edmund Ethelstone Peel, z Llandrinio[118]
  • 1856: Richard Herbert Mytton z Garthu[119]
  • 1857: Maurice Jones, z Fronfraith[120]
  • 1858: Richard Penruddocke Long, společnosti Dolforgan[121]
  • 1859: Edward Morris z Berth Lloyd[122]
  • 1860: William Curling z Maesmawr[123]
  • 1861: John Heyward Heyward, z Crosswoodu[124]
  • 1862: John Lomax z Bodfachu[125]
  • 1863: John Dugdale z Llwyn[126]
  • 1864: generálmajor William George Gold z Garthmyl Hall[127]
  • 1865: Robert Simcocks Perrott, z Bronhyddon[128]
  • 1866: Edwin Hilton, z Rhiewhiriarth[129][130]
  • 1867: Major Joseph Davies z Brynglas[131]
  • 1868: William Fisher z Maesfronu[132]
  • 1869: John Pryce Davies z Fronfeleu,[133]
  • 1870: Kapitán Offley Malcolm Crewe Read, R.N., z Llandinam Hall.[134]
  • 1871: John Robinson Jones, z Brithdir Hall[135]
  • 1872: Henry Bertie Watkin Williams Wynn z Plas-nant-y-Meichiad[136]
  • 1873: Devereux Herbert Mytton z Garthu[36][137]
  • 1874: Thomas Openshaw Lomax z Bodfachu[138]
  • 1875: Richard Edward Jones, Cefn Bryntalch[139]
  • 1876: Richard John Edmunds z Eddertonu[140]
  • 1877: James Walton, společnosti Dolforgan[141]
  • 1878: Richard Woosnam, Glandwr, Llanidloes
  • 1879: plukovník George Edward Herbert z Glanhafren[142]
  • 1880: Robert John Harrison, z Caerhowel[143]
  • 1881: Sir Thomas Gibbons Frost, z Dolcorsllwyn[144]
  • 1882: Nicholas Watson Fairies-Humphreys, ze dne Montgomery[145]
  • 1883: Henry Lloyd, ze dne Dolobran[146]
  • 1884: Philip Wright z Mellingtonu[147]
  • 1885: Valentine Whitby Vickers, Criggion
  • 1886: Peter Arthur Beck, Trelydan, Guilsfield
  • 1887: Charles Whitley Owen, Fronfraith, Llanyssil
  • 1888: Major William Corbett Winder, z Vaynor Park[109][148]
  • 1889: Henry Leslie z Bryntanatu[149]
  • 1890: Qeorge Henry Hayhurst Hayhurst-France, z Ystymcolwyn[150]
  • 1891: Pane Pryce Pryce-Jones z Dolerw, rytíři[151]
  • 1892: Edward Davies z Plas Dinam[152]
  • 1893: John Cooke Hilton, z Glynhiriaeth, Llanfair[153]
  • 1894: Edward Arthur Bonnor Maurice z Bodynfoel[154]
  • 1895: Athelstane Robert Pryce, ze dne Cyfronydd[155]
  • 1896: John Marshall Dugdale, z Llwyn[156]
  • 1897: John Lomax z Bodfachu[157]
  • 1898: Strafford Davies Price-Davies, Marrington, Chirbury
  • 1899: Oliver Ormrod Openshaw, z Brongain, Llanfechain, Oswestry[158]

20. století

  • 1900: kapitán Peter Audley David Arthur Lovell z Llanerchydolu[159]
  • 1901: Arthur Watkin Williams-Wynn, z Coed-y-Maen, Meifod[160]
  • 1902: Hugh Lewis, Glanhafren, Penstrowed[161]
  • 1903: John Naylor, Leighton Hall, Leightone
  • 1904: Edward Arthur Field Whittel Herbert, z Upper Helmsley Hall, York, Esq.[162]
  • 1905: Daniel Wintringham Stable, Plas Llwyn Owen, Llanbrynmair
  • 1906: Sydney Rankin Heap, Mellington, Churchstoke
  • 1907: Hugh Edmund Ethelston Peel, Llandrinio Hall
  • 1908: Arthur Erskin Owen Humphreys-Owen, Glansevern, Berriew
  • 1909: Noel Price James Turner ze Sylfaen Hall, Welshpool, Esq.[163]
  • 1910: Lord Herbert Lionel Vane-Tempest „Y Plas, Machynlleth
  • 1911: Edward Jones, Maesmawr, Llandinam
  • 1912: William Henry Burton Swift, z Crescent House, Newtown, Esq.[164]
  • 1913: William John Corbett-Winder z Vaynor, Berriew
  • 1914: John Murray Naylor, Leighton
  • 1915: Reuben Norton
  • 1916: major Hugh Edward Bonsall
  • 1917: John Bancroft Willans, Dolforgan, Kerry
  • 1918: Reginald Quayle Wilson, Brooklands, Welshpool
  • 1919: generálmajor Arthur Edmund Sandbach Bryngwyn, Llanfechain
  • 1920: Major Harmood Harmood-Banner, Caerhowel, Montgomery
  • 1921: Samuel Arthur Sampson, Dysserth, Welshpool
  • 1922: William Henry Perry Leslie, Bryntanat, Llansantffraid
  • 1923: Pryce Edward Pryce-Jones
  • 1924: Robert Carey Chapple Gill, Blwchycibau
  • 1925: Herbert Arthur Openshaw z Brongainu, Llanfechain[165]
  • 1926: Donald Walter Macpherson, Kerry
  • 1927: William Marsahll Dugdale, Llanfyllin
  • 1928: Henry Platt Hall, Llanymynech
  • 1929: Arthur Lloyd Owen Owen, Machynlleth
  • 1930: Francis Reynolds Verdon, Welshpool
  • 1931: Hector Carlisle Pilkington, Bryn Tanat, Llansantffraid
  • 1932: Lord Davies z Llandinamu
  • 1933: Humphrey Dod Lynes, Castle Caereinion
  • 1934: Dr. Alfred Shearer, Newtown
  • 1935: Dr. William Henry Lewis, Llansantffraid
  • 1936: Arthur Loftus Onslow, Llanidloes
  • 1937: Major William John Burdon Evans, Newtown
  • 1938: John Howell Evans, Londýn a Pont Dolanog
  • 1939: Evan Emrys Jones, Caersws
  • 1940: John Davies Knatchbull Lloyd, Montgomery
  • 1941: Charles Gerald Trevor, Kt., Guilsfield
  • 1942: Henry Morgan, Burnham, Bucks a Nové Město
  • 1943: Christine Stella Way of Berriew
  • 1944: plk. Charles Stafford Price-Davies, Marrington, Chirbury
  • 1945: Thomas Evan Kinsey, Caersws
  • 1946: Marguerite Frances Hanmer, Llanbrynmair
  • 1947: Jano Clement Davies, Meifod
  • 1948: Edward William Minton-Beddoes, Church Stretton, Salop a Dolfor
  • 1949: George Frederick Hamer, Kt., Llanidloes
  • 1950: Major Robert John Brymer-Griffith z Bryneiry, Nové Město, Montgomeryshire.[166]
  • 1951: Hon. William Rupert Davies, z Brookland Hall, Welshpool, Montgomeryshire.[167]
  • 1952: Dr. Richard Davies-Jones z Llys Hafren, Llanidloes.[168]
  • 1953: Robert William Griffiths z Woodlands, Forden, blízko Welshpool[169]
  • 1954: Thomas Williams, Forden
  • 1955: Major William Mason Marriott, C.B.E., Park House, Hrad Powis Park, Welshpool.[170]
  • 1956: kapitán Edward Calcott Pryce, Guilsfield
  • 1957: Hywel Wynn Oiwen, Esq., Z The Moorings, Welshpool[171]
  • 1957: Ralph Edward Blackett Beaumont[172]
  • 1958: Lady Sybil Dorothy Vaughan Hamer (rozená Owen)[173]
  • 1959: Major John Eldon Marshall Dugdale, T.O., z The Forest, Kerry, Nové Město[174]
  • 1960: Lady Lucie Haden Stable, Llanbrynmair
  • 1961: Prof. David Vaughan Davies, Llanidloes a Londýn
  • 1962: Major Hugh Peter Meredith Lewis, T.D., z Milford Hall, Newtown.[175]
  • 1963: Charles Lionel Joce Humphreys, Berriew
  • 1964: David Philip Davies, Esq., Ze Stalloe, Montgomery[176]
  • 1965: John Edfryn Jones, Esq., Z Henblas, Caersws.[177]
  • 1966: Joyce Daphne Howard, Buttington
  • 1967: Dr. Nicholas Bennett-Jones, z Plas-y-Coed, Nové Město[178]
  • 1968: Alun Meurig Jones, Esq., Court Calmore, Montgomery.[179]
  • 1969: Hon. Edward David Grant Davies z Cefngwyfed, Tregynon,.[180]
  • 1970: John Kynaston Williams, Guilsfield
  • 1971: Cecil Edward Vaughan Owen, Llanidloes
  • 1972: Stephen Williams, Esq., Black Hall, Newtown, USA.[181]
  • 1973: Ion Fitzgibbon Trant, Esq. z Maesmawr Hall, Welshpool.[182]
  • 1974 a dále - viz Vysoký šerif Powysů

Viz také

Reference

  1. ^ (první vysoký šerif z Montgomeryshire) William Valentine Lloyd (1876) Šerifové z Montgomeryshire s oznámeními jejich rodin 1540–1639, str. 3
  2. ^ A b „JONES, Lewis (do 1519-67 / 69), z Bishop's Castle, Salop“. Historie parlamentu online. Citováno 30. dubna 2013.
  3. ^ A b Joseph Jackson Howard, Návštěva Anglie a Walesu: Poznámky (1896), str. 135
  4. ^ A b C d Simon Adams, Leicester and the Court: Eseje o alžbětinské politice (2002), str. 243
  5. ^ A b C d E F G h The Waleská národní knihovna  :: Slovník velšské biografie
  6. ^ Waleská národní knihovna :: Slovník waleské biografie
  7. ^ Waleská národní knihovna :: Slovník waleské biografie
  8. ^ Robert Jesse Harry, Předci a potomci Hugha Harryho a Elizabeth Brintonové (1987)
  9. ^ Mathafarn
  10. ^ Jacob Youde William Lloyd,Historie knížat, pánů Marcher a starověké šlechty Powys Fadog, 1884, str. 157
  11. ^ A b „Parlamentní historie knížectví Walesu“. Internetový archiv. Citováno 30. března 2011.
  12. ^ „Sněmovna“. Britská historie online. Citováno 10. dubna 2011.
  13. ^ „Robert Devereux“. Velšská biografie online. Waleská národní knihovna. Citováno 18. února 2011.
  14. ^ "Č.1". Oxford Gazette. 7. listopadu 1665. str. 1.
  15. ^ „Č. 102“. London Gazette. 5. listopadu 1666. str. 2.
  16. ^ „Č. 206“. London Gazette. 4. listopadu 1667. str. 2.
  17. ^ „Č. 311“. London Gazette. 9. listopadu 1668. s. 2.
  18. ^ „Č. 416“. London Gazette. 8. listopadu 1669. str. 2.
  19. ^ A b Thomas Nicholas, Annals and Antiquities of the Counties and County Families of Wales (1875), Genealogical Publishing Company, str. 825
  20. ^ Knihy Google
  21. ^ „Č. 1252“. London Gazette. 15. listopadu 1677. s. 1.
  22. ^ „Č. 1670“. London Gazette. 17. listopadu 1681. str. 2.
  23. ^ A b Bernard Burke, Genealogický a heraldický slovník pozemkové šlechty Velké Británie a Irska, 1863, sv. II, str. 1240
  24. ^ A b C Thomas Nicholas, Annals and Antiquities of the Counties and County Families of Wales (1875), Genealogical Publishing Company, str. 821
  25. ^ A b Bernard Burke, Genealogický a heraldický slovník pozemkové šlechty Velké Británie a Irska, 1863, sv. II, str. 1356
  26. ^ „Calendar of Treasury Books, svazek 17: 1702“. Britská historie online. Citováno 9. října 2014.
  27. ^ Waleská národní knihovna :: Slovník waleské biografie
  28. ^ „Č. 5178“. London Gazette. 1. prosince 1713. str. 1.
  29. ^ A b „Č. 5663“. London Gazette. 26. července 1718. str. 1.
  30. ^ „Č. 5705“. London Gazette. 20. prosince 1718. str. 1.
  31. ^ Národní archiv
  32. ^ „Č. 6231“. London Gazette. 4. ledna 1723. str. 1.
  33. ^ „Č. 6442“. London Gazette. 11. ledna 1725. str. 1.
  34. ^ „Č. 6533“. London Gazette. 26. listopadu 1726. str. 1.
  35. ^ „Č. 6736“. London Gazette. 17. prosince 1728. str. 1.
  36. ^ A b Melville A. „de“ Ruvigny a Raineval, markýz de Melville Henry Massue Ruvigny et Raineval, Plantagenet Roll of the Blood Royal, Londýn: T.C. & E.C. Jack, 1908. str. 365
  37. ^ „Č. 6943“. London Gazette. 12. prosince 1730. str. 1.
  38. ^ „Č. 7046“. London Gazette. 7. prosince 1731. str. 1.
  39. ^ „Č. 7152“. London Gazette. 12. prosince 1732. str. 1.
  40. ^ „Č. 7258“. London Gazette. 18. prosince 1733. str. 1.
  41. ^ „Č. 7578“. London Gazette. 18. ledna 1736. str. 1.
  42. ^ „Č. 7666“. London Gazette. 10. ledna 1737. str. 1.
  43. ^ „Č. 7870“. London Gazette. 25. prosince 1739. str. 2.
  44. ^ „Č. 8080“. London Gazette. 29. prosince 1741. str. 1.
  45. ^ „Č. 8180“. London Gazette. 14. prosince 1742. str. 1.
  46. ^ „Č. 8290“. London Gazette. 3. ledna 1743. str. 2.
  47. ^ „Č. 8396“. London Gazette. 8. ledna 1744. str. 1.
  48. ^ „Č. 8502“. London Gazette. 14. ledna 1745. str. 1.
  49. ^ „Č. 8606“. London Gazette. 13. ledna 1746. str. 2.
  50. ^ „Č. 8710“. London Gazette. 12. ledna 1747. str. 1.
  51. ^ „Č. 8814“. London Gazette. 10. ledna 1748. str. 3.
  52. ^ „Č. 9240“. London Gazette. 6. února 1753. str. 1.
  53. ^ „Č. 9342“. London Gazette. 9. ledna 1754. str. 1.
  54. ^ „Č. 9446“. London Gazette. 28. ledna 1755. str. 1.
  55. ^ „Č. 9549“. London Gazette. 24. ledna 1756. str. 2.
  56. ^ „Č. 9658“. London Gazette. 1. února 1757. str. 2.
  57. ^ „Č. 9760“. London Gazette. 24. ledna 1758. str. 1.
  58. ^ „Č. 9970“. London Gazette. 29. ledna 1760. str. 2.
  59. ^ „Č. 13092“. London Gazette. 28. dubna 1789. str. 333.
  60. ^ „Č. 13503“. London Gazette. 16. února 1793. str. 138.
  61. ^ „Č. 14094“. London Gazette. 27. února 1798. str. 182.
  62. ^ „Č. 15228“. London Gazette. 4. února 1800. str. 114.
  63. ^ „Č. 15230“. London Gazette. 11. února 1800. str. 139.
  64. ^ „Č. 15336“. London Gazette. 10. února 1801. str. 174.
  65. ^ „Č. 15450“. London Gazette. 2. února 1802. str. 114.
  66. ^ „Č. 15454“. London Gazette. 16. února 1802. str. 165.
  67. ^ „Č. 15460“. London Gazette. 9. března 1802. str. 257.
  68. ^ „Č. 15555“. London Gazette. 1. února 1803. str. 137.
  69. ^ „Č. 15557“. London Gazette. 8. února 1803. str. 161.
  70. ^ „Č. 15671“. London Gazette. 31. ledna 1804. str. 146.
  71. ^ „Č. 15778“. London Gazette. 5. února 1805. str. 175.
  72. ^ „Č. 15786“. London Gazette. 5. března 1805. str. 301.
  73. ^ „Č. 15886“. London Gazette. 1. února 1806. str. 146.
  74. ^ „Č. 15998“. London Gazette. 7. února 1807. str. 156.
  75. ^ „Č. 16115“. London Gazette. 2. února 1808. str. 174.
  76. ^ „Č. 16124“. London Gazette. 1. března 1808. str. 317.
  77. ^ „Č. 16226“. London Gazette. 4. února 1809. str. 166.
  78. ^ „Č. 16229“. London Gazette. 14. února 1809. str. 205.
  79. ^ „Č. 16237“. London Gazette. 14. března 1809. str. 341.
  80. ^ „Č. 16338“. London Gazette. 30. ledna 1810. str. 150.
  81. ^ „Č. 16344“. London Gazette. 20. února 1810. str. 269.
  82. ^ „Č. 16451“. London Gazette. 5. února 1811. str. 226.
  83. ^ „Č. 16565“. London Gazette. 21. ledna 1812. str. 142.
  84. ^ „Č. 16702“. London Gazette. 9. února 1813. str. 301.
  85. ^ „Č. 16705“. London Gazette. 20. února 1813. str. 374.
  86. ^ „Č. 16708“. London Gazette. 2. března 1813. str. 458.
  87. ^ „Č. 16852“. London Gazette. 5. února 1814. str. 278.
  88. ^ „Č. 16984“. London Gazette. 14. února 1815. str. 258.
  89. ^ „Č. 17118“. London Gazette. 12. března 1816. str. 481.
  90. ^ Bernard Burke, Návštěva sedadel a paží šlechticů a pánů z (1855), str. 55
  91. ^ „Č. 17449“. London Gazette. 13. února 1819. str. 282.
  92. ^ A b Historie Dolerw Hall Archivováno 22. srpna 2006 v Wayback Machine
  93. ^ Bernard Burke, Genealogický a heraldický slovník pozemkové šlechty Velké Británie a Irska, 1863, svazek I, str. 794
  94. ^ „Č. 18652“. London Gazette. 2. února 1830. str. 257–258.
  95. ^ „Č. 18772“. London Gazette. 1. února 1831. s. 194–195.
  96. ^ „Č. 18779“. London Gazette. 25. února 1831. str. 361.
  97. ^ „Č. 18900“. London Gazette. 6. února 1832. str. 254–255.
  98. ^ „Č. 19019“. London Gazette. 5. února 1833. s. 246.
  99. ^ „Č. 19125“. London Gazette. 4. února 1834. str. 206.
  100. ^ „Č. 19238“. London Gazette. 9. února 1835. str. 235–236.
  101. ^ „Č. 19353“. London Gazette. 5. února 1836. str. 223–224.
  102. ^ „Ne. 19462“. London Gazette. 31. ledna 1837. str. 232–233.
  103. ^ „Č. 19586“. London Gazette. 2. února 1838. str. 232.
  104. ^ „Č. 19704“. London Gazette. 5. února 1839. str. 214.
  105. ^ „Č. 19819“. London Gazette. 31. ledna 1840. str. 197–198.
  106. ^ „Č. 19948“. London Gazette. 5. února 1841. str. 303–304.
  107. ^ „Č. 20067“. London Gazette. 4. února 1842. str. 285–286.
  108. ^ „Č. 20192“. London Gazette. 1. února 1843. str. 371–372.
  109. ^ A b Waleská národní knihovna, majetek Vaynor Park, záznamy
  110. ^ „Č. 20439“. London Gazette. 4. února 1845. str. 316.
  111. ^ „Č. 20566“. London Gazette. 30. ledna 1846. str. 362.
  112. ^ „Č. 20825“. London Gazette. 11. února 1848. str. 541–542.
  113. ^ „Č. 20944“. London Gazette. 13. února 1849. str. 432.
  114. ^ „Č. 21065“. London Gazette. 5. února 1850. str. 314.
  115. ^ „Č. 21181“. London Gazette. 11. února 1851. str. 364.
  116. ^ „Č. 21287“. London Gazette. 3. února 1852. str. 290.
  117. ^ „Č. 330“. London Gazette. 8. února 1853. str. 4154.
  118. ^ „Č. 21660“. London Gazette. 9. února 1855. str. 470.
  119. ^ „Č. 21844“. London Gazette. 31. ledna 1856. str. 361.
  120. ^ „Č. 21964“. London Gazette. 3. února 1857. str. 379–380.
  121. ^ „Č. 22091“. London Gazette. 3. února 1858. str. 539.
  122. ^ „Č. 22226“. London Gazette. 2. února 1859. str. 454.
  123. ^ „Č. 22348“. London Gazette. 23. ledna 1860. str. 213–214.
  124. ^ „Č. 22477“. London Gazette. 5. února 1861. str. 433.
  125. ^ „Č. 22596“. London Gazette. 7. února 1862. str. 648–649.
  126. ^ „Č. 22704“. London Gazette. 3. února 1863. str. 573.
  127. ^ „Č. 22815“. London Gazette. 3. února 1864. str. 526.
  128. ^ „Č. 22936“. London Gazette. 4. února 1865. str. 560.
  129. ^ „Č. 23066“. London Gazette. 3. února 1866. str. 638.
  130. ^ Roční registr, 1867
  131. ^ „Č. 23215“. London Gazette. 2. února 1867. str. 612.
  132. ^ „Č. 23348“. London Gazette. 31. ledna 1868. str. 454.
  133. ^ „Č. 23465“. London Gazette. 5. února 1869. s. 584.
  134. ^ „Č. 23584“. London Gazette. 7. února 1870. str. 722.
  135. ^ „Č. 23704“. London Gazette. 8. února 1871. str. 474.
  136. ^ „Č. 23825“. London Gazette. 6. února 1872. str. 404.
  137. ^ „Č. 23945“. London Gazette. 6. února 1873. str. 514.
  138. ^ „Č. 24061“. London Gazette. 2. února 1874. str. 482.
  139. ^ „Č. 24177“. London Gazette. 4. února 1875. str. 450.
  140. ^ „Č. 24293“. London Gazette. 12. února 1876. str. 638.
  141. ^ „Č. 24416“. London Gazette. 7. února 1877. s. 608.
  142. ^ „Č. 24684“. London Gazette. 25. února 1879. str. 931.
  143. ^ „Č. 24817“. London Gazette. 26. února 1880. str. 1698.
  144. ^ „Č. 24945“. London Gazette. 2. března 1881. str. 980.
  145. ^ „Č. 25076“. London Gazette. 27. února 1882. str. 824.
  146. ^ „Č. 25208“. London Gazette. 3. března 1883. str. 1232.
  147. ^ „Č. 25325“. London Gazette. 4. března 1884. str. 1118.
  148. ^ „Č. 26383“. London Gazette. 17. března 1893. str. 4154.
  149. ^ „Č. 25922“. London Gazette. 9. dubna 1889. s. 2010.
  150. ^ „Č. 26036“. London Gazette. 25. března 1890. str. 1782.
  151. ^ „Č. 26146“. London Gazette. 24. března 1891. s. 1653.
  152. ^ „Č. 26269“. London Gazette. 18. března 1892. str. 1590.
  153. ^ „Č. 26383“. London Gazette. 17. března 1893. str. 1678.
  154. ^ „Č. 26494“. London Gazette. 13. března 1894. str. 1518.
  155. ^ „Č. 26606“. London Gazette. 12. března 1895. str. 456.
  156. ^ „Č. 26720“. London Gazette. 10. března 1896. str. 1597.
  157. ^ „Č. 26828“. London Gazette. 2. března 1897. s. 1239.
  158. ^ „Č. 27061“. London Gazette. 10. března 1899. str. 1660.
  159. ^ „Č. 27171“. London Gazette. 6. března 1900. s. 1521.
  160. ^ „Č. 27293“. London Gazette. 12. března 1901. str. 1760.
  161. ^ „Č. 27414“. London Gazette. 7. března 1902. str. 1626.
  162. ^ „Č. 27655“. London Gazette. 8. března 1904. str. 1538.
  163. ^ „Č. 28586“. London Gazette. 2. března 1909. str. 1557.
  164. ^ „Č. 28586“. London Gazette. 1. března 1912. str. 1557.
  165. ^ „Č. 33030“. London Gazette. 17. března 1925. str. 1876.
  166. ^ „Č. 38878“. London Gazette. 4. dubna 1950. str. 1667.
  167. ^ „Č. 39175“. London Gazette. 16. března 1951. str. 1429.
  168. ^ „Č. 39489“. London Gazette. 11. března 1952. str. 1400.
  169. ^ „Č. 39798“. London Gazette. 13. března 1953. str. 1442.
  170. ^ „Č. 40433“. London Gazette. 18. března 1955. str. 1609.
  171. ^ „Č. 41024“. London Gazette. 15. března 1957. str. 1651.
  172. ^ „Č. 41043“. London Gazette. 9. dubna 1957. str. 2209.
  173. ^ Waleská národní knihovna :: Slovník waleské biografie
  174. ^ „Č. 41656“. London Gazette. 13. března 1959. str. 1726.
  175. ^ „Č. 52623“. London Gazette. 16. března 1962. str. 2145.
  176. ^ „Č. 43286“. London Gazette. 31. března 1964. str. 2850.
  177. ^ „Č. 43610“. London Gazette. 26. března 1965. str. 3049.
  178. ^ „Č. 44276“. London Gazette. 28. března 1967. str. 3382.
  179. ^ „Č. 44540“. London Gazette. 5. března 1968. s. 2668.
  180. ^ „Č. 44811“. London Gazette. 20. března 1969. s. 3012.
  181. ^ „Č. 45630“. London Gazette. 24. března 1972. str. 3654.
  182. ^ „Č. 45941“. London Gazette. 30. března 1973. s. 4154.