Gruffydd Robert - Gruffydd Robert
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek ve velštině. (Srpen 2012) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Gruffydd Robert (před rokem 1532 - po roce 1598) byl velšský kněz v katolický kostel a gramatik kdo napsal průkopníka velština gramatika, ve velštině, zatímco v nuceném exilu se svým kolegou a spoluautorem Morys Clynnog v Milán v roce 1567.
Život
Byl ze severního Walesu, buď z Vale of Clwyd nebo Anglesey. Získal magisterský titul od Christ Church, Oxford v roce 1555 před nástupem do funkce jako arciděkan Anglesey v roce 1558. Krátce po svém jmenování Marie I. anglická zemřel a protestantismus byl v Anglii a Walesu znovu zaveden Nejvyšším zákonem (1559). Katolicismus ve Walesu zůstal silný a Gruffydd byl mezi těmi, kdo zůstali věrni starému náboženství.
Gruffydd a Morys Clynnog odešli po přistoupení na kontinent v exilu Elizabeth já Anglie. V té době cestoval do jiných částí kontinentu, například do Francie a Německa. V lednu 1564 byl v Římě a Clynnog se stal kaplanem v anglické nemocnici v Řím.
V roce 1567, kdy byla zveřejněna první část jeho gramatiky, byl Gruffydd zaměstnán u Kardinál Borromeo[1] Arcibiskup z Milán. Gruffydd byl označován jako a doktor podle Anthony Munday a Morris Kyffin. Možná získal doktorát na Louvain, Belgie nebo během svého působení v Borromeu v Miláně. Byl zpovědníkem Boromejského a teologickým kánonem v Milánská katedrála. Během moru v roce 1567 pracoval jako pomocník při distribuci almužen s Borromeem. V Miláně pobýval téměř dvacet let ve službách Boromejského.
V roce 1582 Gruffydd požádal o odchod do důchodu jako teologický kánon pravděpodobně proto, že jeho italština nebyla dostatečně plynulá pro kázání. Žádné jiné volné místo již nebylo volné, takže v roce 1594 dostal důchod. Po Boromejské smrti v listopadu 1584 měl Gruffydd více času na práci na své gramatice.[2]
Jeho gramatika
První část jeho gramatiky vyšla jako Dosbarth Byrr ar y rhann gyntaf i ramadeg Gymraeg (krátká lekce k první části velšské gramatiky) v Miláně Den svatého Davida v roce 1567. Druhá část se pravděpodobně objevila v roce 1584 nebo 1585. První dvě části využívají formu dialogu ve vinici mezi dvěma přáteli, konkrétně Gruffyddem a Clynnogem. Třetí část tento formulář nepoužívá, snad proto, že se Clynnog utopil kolem roku 1581 a Borromeo, o kterém se hovoří jako mistr nebo pán v gramatice také zemřel v roce 1584. Ostatní části jsou kratší: čtvrtá část pojednává o mírách hudby; pátá část obsahuje sbírku básní; a obsah šesté části začíná překladem Cato Maior de Senectute podle Cicero.[3]
Bibliografie
- T. Gwynfor Griffith „Italský humanismus a velšská próza“ v Yorkshire keltské studie (sv. vi, 1953–1958). Pozadí.
- D. Rhys Phillips, Dr. Griffith Robert, kánon v Miláně (1922).
- G. J. Williams (ed.), Gramadeg Gruffydd Robert (University of Wales Press, Cardiff, 1939). Standardní vydání gramatiky Gruffydda Roberta s rozsáhlým úvodem.
Poznámky
- ^ Griffith, T. Gwynfor. „Robert, Gruffydd“. Oxfordský slovník národní biografie (online vydání). Oxford University Press. doi:10.1093 / ref: odnb / 23752. (Předplatné nebo Členství ve veřejné knihovně ve Velké Británii Požadované.)
- ^ Williams, GJ. Gramadeg Cymraeg Gruffydd Robert.
- ^ Williams, GJ. Gramadeg Cymraeg Gruffydd Robert.
Tato biografie velšského akademika je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |