Gradislav Vojšić - Gradislav Vojšić - Wikipedia

Nesmí být zaměňována s Gradislav Borilović.
Gradislav Vojšić
Panování
Čelnik Srbského království:
fl. 1284 (poprvé)
fl. 1327 (podruhé)
Předchůdce
  • Neznámý (poprvé)
  • Djuraš Ilijić (podruhé)
Nástupce
  • Branko (poprvé)
  • ? (Podruhé)
Tituly a styly
narozenýpolovina 13. století
Srbské království
Zemřelpo roce 1327
Vznešená rodinaVojšić

Gradislav Vojšić (srbština: Градислав Војшић;[A] fl. 1284–1327) byl a Srbský šlechtic který sloužil srbským králům Stefan Uroš II Milutin (r. 1282–1321) a Stefan Uroš III (r. 1322–1331). Byl první známý čelnik srbského dvora, v nejbližším okruhu krále, zmínil službu poprvé v roce 1284 a podruhé v roce 1327. čelnik byl pověřen zabezpečením církevního majetku před šlechta, a objevil se v roli soudce nebo vykonavatele královských rozhodnutí ve sporech mezi kostel a šlechta.

Život

Narodil se v polovině 13. století.[1] Gradislav je zmíněn v roce 1284, když sloužil králi Stefanovi Milutinovi jako čelnik.[2] Druhý účet také zmiňuje dárek v hodnotě 400 perpers králi a 26 perperů Gradislavovi.[3] Gradislav je první známý čelnik (челник, zhruba „hlava, šéf“), který sloužil srbskému vládci.[3] Byl v nejbližším okruhu krále a sloužil u královského dvora.[3] Držitel titulu ve své rané podobě byl pověřen zabezpečením majetku patřícího církvi před aristokraty, takže držitel vystupoval v roli soudce nebo vykonavatele rozhodnutí panovníka ve sporech mezi církví a šlechtou.[4] V té době to byla vyšší hodnost než stavilac, ale nižší než kaznac a tepčija, s vojvoda být nejvyšším titulem.[3] V ediktu z let 1305–06[4] Branko je zmíněn jako čelnik pod Stefanem Milutinem a stále je v této pozici v nařízení z roku 1319.[5]

V roce 1320 se Stefan Uroš III (Milutinův syn) vrátil ze šestiletého vyhnanství v byzantský soud v Konstantinopol, a obdržel úlevu Budimlje,[6] zatímco jeho nevlastní bratr a korunní dědic Stefan Konstantin měl název „King of Zeta ".[7] Král Milutin onemocněl a zemřel 29. října 1321 a Konstantin byl korunován za krále.[8] Stefan Uroš III napadl Zetu poté, co mu Konstantin odmítl podřídit trůn, a Konstantina během následující války zabil.[8]

Další, Djuraš Ilijić sloužil Stefanovi Urošovi III čelnik (zmíněno v roce 1326).[3] Příští rok je Gradislav zmiňován jako sloužící jako čelnik za Stefana Uroše III.[1][3]

V roce 1327 hegumen z Klášter Hilandar, Gervasije, dorazila na dvůr krále Stefana Uroše III. Kvůli hádce o hranice mezi metochion (území závislé na církvi) Hilandar a hrabství Hardomilić bratři Dmitar a Borislav (tepčija Hardomilovi synové); Ten vzal plochu země ("kopce a zem") mezi vesnicí Kosorić a Kosorićský klášter, které obě části prohlásily za své.[1][9] K rozhodování případu byl poslán Gradislav a připojilo se k němu dvanáct místních starších, kteří by ukazovali přesné hranice mezi částmi.[3] Pozemek byl ve skutečnosti součástí hilandarské metochionu Kosoriće a poté, co byly hranice označeny ve prospěch Hilandara, se hegumen Gervasije z vlastní vůle rozhodl dát bratrům pozemek, který patřil Českovský klášter.[10] 6. září 1327 vydal král Uroš III edikt se zlatou pečetí v Svrčin, napsáno logotet Rajko, ohledně věci.[9][11] To byla poslední zmínka o Gradislavovi.[1]

Anotace

  1. ^
    Název: Jeho jméno bylo Gradislav Vojšić (Градислав Војшић; archaický: „Градислав Воишик“[12]). On byl obyčejně známý jako Čelnik Gradislav (челник Градислав; v angličtině: Hlavní nebo Vedoucí Gradislav).

Reference

  1. ^ A b C d Leskovac a kol. 2004, str. 765

    Градислав Војшић, властелин, челник (, сре- дина XIII в -?. Србија, после 1327) Са функцијом челника припадао је дворском особљу краља Стефана Уроша III Дечанског. Вла- дар га је послао 1327. да као пристав суделује у суђењу о ...

  2. ^ Blagojević a kol. 2000, str. 191

    Један од челника краља Милутина звао се Градислав (1284), а други знатно касније Бранко (1305).

  3. ^ A b C d E F G Blagojević 2001, str. 210–211

    1284. године да учине поклон краљу од 400 перпера, а истовремено и да обдаре његовог челника Градиславo ... Колико је до сада могло да се утврди, најстарији познати челник у служби српских владара звао се Градислав и био је у служби краља Милутина већ на почетку његове владавине. ... челник Градислав ... У том циљу челник Градислав је отишао до манастирског метоха, вероватно не сам, па је позвао 12 „старинаца“ - старијих људи из сусе- дства -. И наредио да покажу тачно где су међе Стариници су то и учинили, па су сви међници забележени

  4. ^ A b Ćirković & Mihaljčić 1999, str. 813

    А двору краља Милутина 1284. године налазио се челник Градислав, а касније (1 305/06) челник Бранко. Овој категорији челника биће поверена заштита црквених земљопоседа од самовоље властеле, па се они појављују у улози судија или извршитеља владаревих одлука, када су у питању спорови између цркава и властеле.

  5. ^ Srpska akademija nauka i umetnosti 1934, str. 52

    манастиру Ртачке Богородице јасно се раз- ликују присутни од сведока: „И ту бише са краљевством ми властеле: архијепискуп барски Марин и казнац Мирослав и јепискуп хлмски Јован и јепискуп зетски Михаил и челник Бранко, дед Мирослав, ...

    Šarkić 1996, str. 66

    повељи краља Милутина манастиру свете Богороди- це Ртачке од 1319. године, наводе се казнац, челник

  6. ^ Fajn 1994, str. 262
  7. ^ Fajn 1994, str. 263
  8. ^ A b Fajn 1994, str. 264
  9. ^ A b Božanić 2009, str. 1.
  10. ^ Božanić 2009, str. 5.
  11. ^ Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor, svazky 43-45 (v srbštině), Državna Štamparija, 1977, s. 68

    Шестог септембра 1327. године долазио је хиландарски игуман Гервасије код краља Стефана Дечанскс Тада је одређен пристав Градислав Војшић и дванаест староседелаца жупљана, достојних да им се верује кад се закуну и покажу где је међа Косорића, а где хиландарског метоха (Законски споменици, стр. 397)

  12. ^ Matica srpska 1980, str. 218

    ГраДИСЛАВ, који се помшье у време владавине Стефана Дечанског године 1327, када је омеЬио меЬе измеЬу села Косорипа и хиландарског метоха: „И посла крал> евство ми Градисиава К о и ш I к а пристава

Zdroje

Soudní kanceláře
za prvé čelnik z Král Stefan Milutin
1284–1305		Uspěl
Branko
Předcházet
Djuraš Ilijić		 čelnik krále Stefana Uroše III
fl. 1327		Uspěl
Jovan Oliver
jako veliki čelnik