Gradislav Vojšić - Gradislav Vojšić - Wikipedia
Gradislav Vojšić | |
---|---|
Panování | fl. 1284 (poprvé) fl. 1327 (podruhé) |
Předchůdce |
|
Nástupce |
|
Tituly a styly | |
narozený | polovina 13. století Srbské království |
Zemřel | po roce 1327 |
Vznešená rodina | Vojšić |
Gradislav Vojšić (srbština: Градислав Војшић;[A] fl. 1284–1327) byl a Srbský šlechtic který sloužil srbským králům Stefan Uroš II Milutin (r. 1282–1321) a Stefan Uroš III (r. 1322–1331). Byl první známý čelnik srbského dvora, v nejbližším okruhu krále, zmínil službu poprvé v roce 1284 a podruhé v roce 1327. čelnik byl pověřen zabezpečením církevního majetku před šlechta, a objevil se v roli soudce nebo vykonavatele královských rozhodnutí ve sporech mezi kostel a šlechta.
Život
Narodil se v polovině 13. století.[1] Gradislav je zmíněn v roce 1284, když sloužil králi Stefanovi Milutinovi jako čelnik.[2] Druhý účet také zmiňuje dárek v hodnotě 400 perpers králi a 26 perperů Gradislavovi.[3] Gradislav je první známý čelnik (челник, zhruba „hlava, šéf“), který sloužil srbskému vládci.[3] Byl v nejbližším okruhu krále a sloužil u královského dvora.[3] Držitel titulu ve své rané podobě byl pověřen zabezpečením majetku patřícího církvi před aristokraty, takže držitel vystupoval v roli soudce nebo vykonavatele rozhodnutí panovníka ve sporech mezi církví a šlechtou.[4] V té době to byla vyšší hodnost než stavilac, ale nižší než kaznac a tepčija, s vojvoda být nejvyšším titulem.[3] V ediktu z let 1305–06[4] Branko je zmíněn jako čelnik pod Stefanem Milutinem a stále je v této pozici v nařízení z roku 1319.[5]
V roce 1320 se Stefan Uroš III (Milutinův syn) vrátil ze šestiletého vyhnanství v byzantský soud v Konstantinopol, a obdržel úlevu Budimlje,[6] zatímco jeho nevlastní bratr a korunní dědic Stefan Konstantin měl název „King of Zeta ".[7] Král Milutin onemocněl a zemřel 29. října 1321 a Konstantin byl korunován za krále.[8] Stefan Uroš III napadl Zetu poté, co mu Konstantin odmítl podřídit trůn, a Konstantina během následující války zabil.[8]
Další, Djuraš Ilijić sloužil Stefanovi Urošovi III čelnik (zmíněno v roce 1326).[3] Příští rok je Gradislav zmiňován jako sloužící jako čelnik za Stefana Uroše III.[1][3]
V roce 1327 hegumen z Klášter Hilandar, Gervasije, dorazila na dvůr krále Stefana Uroše III. Kvůli hádce o hranice mezi metochion (území závislé na církvi) Hilandar a hrabství Hardomilić bratři Dmitar a Borislav (tepčija Hardomilovi synové); Ten vzal plochu země ("kopce a zem") mezi vesnicí Kosorić a Kosorićský klášter, které obě části prohlásily za své.[1][9] K rozhodování případu byl poslán Gradislav a připojilo se k němu dvanáct místních starších, kteří by ukazovali přesné hranice mezi částmi.[3] Pozemek byl ve skutečnosti součástí hilandarské metochionu Kosoriće a poté, co byly hranice označeny ve prospěch Hilandara, se hegumen Gervasije z vlastní vůle rozhodl dát bratrům pozemek, který patřil Českovský klášter.[10] 6. září 1327 vydal král Uroš III edikt se zlatou pečetí v Svrčin, napsáno logotet Rajko, ohledně věci.[9][11] To byla poslední zmínka o Gradislavovi.[1]
Anotace
Reference
- ^ A b C d Leskovac a kol. 2004, str. 765
Градислав Војшић, властелин, челник (, сре- дина XIII в -?. Србија, после 1327) Са функцијом челника припадао је дворском особљу краља Стефана Уроша III Дечанског. Вла- дар га је послао 1327. да као пристав суделује у суђењу о ...
- ^ Blagojević a kol. 2000, str. 191
Један од челника краља Милутина звао се Градислав (1284), а други знатно касније Бранко (1305).
- ^ A b C d E F G Blagojević 2001, str. 210–211
1284. године да учине поклон краљу од 400 перпера, а истовремено и да обдаре његовог челника Градиславo ... Колико је до сада могло да се утврди, најстарији познати челник у служби српских владара звао се Градислав и био је у служби краља Милутина већ на почетку његове владавине. ... челник Градислав ... У том циљу челник Градислав је отишао до манастирског метоха, вероватно не сам, па је позвао 12 „старинаца“ - старијих људи из сусе- дства -. И наредио да покажу тачно где су међе Стариници су то и учинили, па су сви међници забележени
- ^ A b Ćirković & Mihaljčić 1999, str. 813
А двору краља Милутина 1284. године налазио се челник Градислав, а касније (1 305/06) челник Бранко. Овој категорији челника биће поверена заштита црквених земљопоседа од самовоље властеле, па се они појављују у улози судија или извршитеља владаревих одлука, када су у питању спорови између цркава и властеле.
- ^ Srpska akademija nauka i umetnosti 1934, str. 52
Šarkić 1996, str. 66манастиру Ртачке Богородице јасно се раз- ликују присутни од сведока: „И ту бише са краљевством ми властеле: архијепискуп барски Марин и казнац Мирослав и јепискуп хлмски Јован и јепискуп зетски Михаил и челник Бранко, дед Мирослав, ...
повељи краља Милутина манастиру свете Богороди- це Ртачке од 1319. године, наводе се казнац, челник
- ^ Fajn 1994, str. 262
- ^ Fajn 1994, str. 263
- ^ A b Fajn 1994, str. 264
- ^ A b Božanić 2009, str. 1.
- ^ Božanić 2009, str. 5.
- ^ Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor, svazky 43-45 (v srbštině), Državna Štamparija, 1977, s. 68
Шестог септембра 1327. године долазио је хиландарски игуман Гервасије код краља Стефана Дечанскс Тада је одређен пристав Градислав Војшић и дванаест староседелаца жупљана, достојних да им се верује кад се закуну и покажу где је међа Косорића, а где хиландарског метоха (Законски споменици, стр. 397)
- ^ Matica srpska 1980, str. 218
ГраДИСЛАВ, који се помшье у време владавине Стефана Дечанског године 1327, када је омеЬио меЬе измеЬу села Косорипа и хиландарског метоха: „И посла крал> евство ми Градисиава К о и ш I к а пристава
Zdroje
- Leskovac, Mladen; Forišković, Aleksandar; Popov, Čedomir (2004). Srpski biografski rečnik (v srbštině). 2. Будућност. ISBN 9788683651627.
- Blagojević, Miloš; Medaković, Dejan; Ljušić, Radoš; Popov, Čedomir (2000). Istorija srpske državnosti, kniha 2 (v srbštině). Srpska akademija nauka i umetnosti.
- Blagojević, Miloš (2001). Državna uprava u srpskim srednjovekovnim zemljama (v srbštině). Službeni list SRJ.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Božanić, Snežana (2009). Спор између манастира хиландара a браħе хардомилиħа око Косорића (PDF) (v srbštině). Muzej Vojvodine.CS1 maint: ref = harv (odkaz)[trvalý mrtvý odkaz ]
- Ćirković, Sima; Mihaljčić, Rade (1999). Раде Михальчић (ed.). Лексикон српског средњег века (v srbštině). Znalost. ISBN 9788683233014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dobře, John Van Antwerp (1994). Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor: University of Michigan Press. ISBN 978-0-472-08260-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Matica srpska (1980). Зборник за ликовне уметности (v srbštině). 16. Novi Sad: Матица српска.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Srpska akademija nauka i umetnosti (1934). Glas (v srbštině). 161. Srpska akademija nauka i umetnosti.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Soudní kanceláře | ||
---|---|---|
za prvé | čelnik z Král Stefan Milutin 1284–1305 | Uspěl Branko |
Předcházet Djuraš Ilijić | čelnik krále Stefana Uroše III fl. 1327 | Uspěl Jovan Oliver jako veliki čelnik |