Čelnik - Čelnik
Čelnik (Srbská cyrilice: челник) byl nejvyšší soudní titul v Království Srbsko, Srbská říše a Srbský despotát.
V rané podobě bylo držiteli svěřeno zabezpečení majetku patřícího pravoslavné církvi před aristokraty (srov. Katol. Vidame ), takže držitel vystupoval v roli soudce nebo vykonavatele rozhodnutí panovníka ve sporech mezi církví a šlechtou.
Na začátku 15. století, během srbského despotátu, titul veliki čelnik (велики челник, "grand čelnik") byl ekvivalent počítat palatina a byl nejvyšším soudním titulem, přičemž držitelé titulu měli velké provincie, majetek a vyznamenání.
Dějiny
Za vlády krále Stefan Milutin (r. 1282–1321) byl nositel titulu pověřen zabezpečením majetku patřícího církvi před aristokraty, takže držitel vystupoval v roli soudce nebo vykonavatele rozhodnutí panovníka, ve sporech mezi církví a šlechta.[1] V té době titul čelnik měl vyšší hodnost než stavilac, ale nižší než kaznac a tepčija, s vojvoda být nejvyšším titulem.[2] Není jasné, zda v té době u soudu existoval jeden nebo několik s tímto titulem.[2]
Za vlády krále Stefana Dečanského existovali dva nebo tři držitelé titulu současně.[3] Za vlády Stefana Dušana titul veliki čelnik je poprvé zmíněn. The veliki čelnik dohlížel na několik čelníků,[4] každý čelnik být velitelem vojenského opevnění (a pravděpodobně jeho vojsk)[5] nebo senior (starešina) většího počtu vesnic.[6] Po Jovan Oliver a Dimitrije, zdá se, že titul nebyl dán u soudu Stefana Dušana.[7] Během služby Branilo (fl. 1347) a Đurica (fl. 1350) je také zmínka o Andronikovi, čelníku v Pologu, i když pravděpodobně nebyl stejné kategorie jako první dva.[6]
Seznam známých čelníků
- Gradislav Vojšić (fl. 1284–1327), sloužil Stefan Milutin (fl. 1284).[8]
- Branko (fl. 1306–19), sloužil Stefan Milutin (fl. 1305–06).[8]
- Djuraš Ilijić (fl. 1326–1362), sloužil Stefan Dečanski (fl. 1326).[2]
- Gradislav Vojšić (fl. 1284–1327), sloužil Stefan Dečanski (fl. 1327).[2]
- Vukdrag (d. 1327), sloužil Stefan Dečanski.[2]
- Branilo, sloužil Stefan Dušan (fl. 1347).[3]
- Ďurica, sloužil Stefan Dušan (fl. 1350).[3]
- Andronik, sloužil Stefan Dušan (fl. 1350).[6]
- Stanislav, sloužil Dejanović (fl. 1377).
- Musa, sloužil Uroš V
- Vuk, čelnik, sloužil Stefan Lazarević (fl. 1402)[9]
- Đurađ Golemović (fl. 1453), čelnik, sloužil Đurađovi Brankovićovi.[10]
- Miloš,
- Miloš Pović (fl. 1370)
- Úsměv
Veliki čelnik
Na začátku 15. Století, během Srbský despotát, název veliki čelnik byl ekvivalent počítat palatina a byl nejvyšším soudním titulem, přičemž držitelé titulu měli velké provincie, majetek a vyznamenání. Z nich, Radič (fl. 1413–41) byl nejpozoruhodnější.
Seznam známých veliki čelniků
- Jovan Oliver, veliki čelnik, sloužil Stefanovi Dušanovi (před rokem 1340)[3]
- Dimitrije, veliki čelnik, sloužil Stefanovi Dušanovi (před rokem 1349), [3] pak Uroš V (fl. 1359)
- Hrebeljan, veliki čelnik, podávaný Stefan Lazarević (fl. 1405)[11]
- Radoslav,
- Radič, veliki? čelnik, sloužil Stefan Lazarević.
- Radič, sloužil Đurađ Branković (fl. 1429)
- Mihailo Anđelović (fl. 1458), sloužil Đurađovi a Lazarovi Brankovićovi.
Viz také
Reference
- ^ Сима Ћирковић; Раде Михальчић (1999). Лексикон српског средњег века. Znalost. p. 813. ISBN 9788683233014.
А двору краља Милутина 1284. године налазио се челник Градислав, а касније (1 305/06) челник Бранко. Овој категорији челника биће поверена заштита црквених земљопоседа од самовоље властеле, па се они појављују у улози судија или извршитеља владаревих одлука, када су у питању спорови између цркава и властеле.
- ^ A b C d E Blagojević 2001, str. 211.
- ^ A b C d E Blagojević 2001, str. 212.
- ^ Blagojević 2001, str. 209.
- ^ Blagojević 2001, str. 213.
- ^ A b C Blagojević 2001, str. 215.
- ^ Blagojević 2001, str. 237.
- ^ A b Blagojević 2001, str. 210.
- ^ Blagojević 2001, str. 231.
- ^ Blagojević 2001, str. 243.
- ^ Srejović, Gavrilović & Ćirković 1982, str. 120.
Zdroje
- Blagojević, Miloš (2001). Државна управа у српским средњовековним земљама [Státní správa ve srbských středověkých zemích]. Službeni list SRJ.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima; Mihaljčić, Rade (1999). Лексикон српског средњег века (v srbštině). Znalost. ISBN 9788683233014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mandić, Svetislav (1986). Velika gospoda sve srpske zemlje i drugi prosopografski prilozi (v srbštině). Srpska književna zadruga. ISBN 9788637900122.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Srejović, Dragoslav; Gavrilović, Slavko; Ćirković, Sima M. (1982). Istorija srpskog naroda: knj. Od najstarijih vremena do Maričke bitke (1371) (v srbštině). Srpska književna zadruga.CS1 maint: ref = harv (odkaz)