Svrčin - Svrčin
| Hrad Svrčin | |
|---|---|
| mezi vrchem Svrčin a vesnicí Svrčina | |
| Historie stránek | |
| Postavený | cca 1321 |
| Postaven | Stephen Uroš II Milutin ze Srbska, Stephen Uroš III Dečanski ze Srbska |
| Materiály | kámen a cihlový |
| Události | 8. září 1331. korunovace Stephen Uroš IV Dušan ze Srbska pro krále |
Svrčin byl jedním z hradů Dynastie Nemanjić, postavený kolem roku 1321, na ostrově v uměle vytvořeném Svrčinské jezero, na severovýchod od současnosti Uroševac. Přesné umístění středověkého Svrčina nebylo stanoveno přesně kvůli chybějícímu archeologickému výzkumu v oblastech, kde je lokalizován, ale na základě dosud objevených pozůstatků se Svrčin nacházel mezi vrchem Svrčin a dnešní vesnicí Svrčina. Je zapsanou kulturní památkou pod ochranou Republika Srbsko z roku 1967.[1][2]
Dějiny
6. září 1327, králi Stephen Uroš III Dečanski ze Srbska vydal ve Svrčině edikt se zlatou pečetí, autor: logotet Rajko, o událostech týkajících se pozemkového sporu mezi metochion (území závislé na církvi) Hilandar klášter a hrabství Bratři Hardomilićové Dmitar a Borislav (tepčija Hardomilovi synové), ve kterém čelnik Gradislav Vojšić byl rozhodce.[3][4]
8. září 1331 Stephen Uroš IV Dušan ze Srbska byl korunován za krále na radě šlechticů konané ve Svrčině.
Zjištění
Na vrchu Svrčin byl nalezen kámen a cihly, které byly použity ke stavbě. Pozůstatky kostela sv. Jana, ze kterého místní těžili kámen na stavbu, se nachází v blízkosti Svrčiny. Při stavbě drenážního příkopu byla na severovýchodním svahu Glavice nalezena kamenná zeď o tloušťce od 1 do 1,2 metru a také část tegula. Cihly a kameny, které jsou kdysi součástí budovy, jsou rozptýleny po celé oblasti.
Reference
- ^ Památky kultury v Srbsku: OSTACI SREDNJOVEKOVNOG GRADA SVRČINA (SANU ) (v srbštině a angličtině) (v angličtině a srbštině)
- ^ Rešenje Pokrajinskog zavoda za zaštitu spomenika kultura u Prištini, br. 960 od 31.12.1967.g. Zakon o zaštiti spomenika kultura (Sl. Glasnik SRS br. 3/66).
- ^ Bozanic, str. 1
- ^ Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor 1977, s. 68: „. Шестог септембра 1327. године долазио је хиландарски игуман Гервасије код краља Стефана Дечанског због спора око међа са синовима тепчије Хардомила Тада је одређен пристав Градислав Војшић и дванаест староседелаца жупљана, достојних да им се верује кад се закуну и покажу где је међа Косорића, а где хилан- дарског метоха (Законски споменици, стр. 397) " (v srbštině)
Zdroje
- Božanić, Snežana, СПОР ИЗМЕЂУ МАНАСТИРА ХИЛАНДАРА И БРАЋЕ ХАРДОМИЛИЋА OКО КОСОРИЋА [ARGUMENT MEZI KLÁŠTOREM HILANDARA A BROTHERS HARDOMILIĆ O KOSORIĆ] (PDF) (v srbštině)[trvalý mrtvý odkaz ]