Tepčija - Tepčija
Tepčija (Srbská cyrilice: тепчија) byl soud titul z Chorvatsko,[1] Srbsko a Bosna v Středověk. Funkce a postavení u soudu jsou nejasné.[2][3] Poprvé byla zmíněna v Chorvatsku ve druhé polovině 11. století, později v Srbsku v první polovině 13. století a v Bosně během 13. a 14. století.[2] Držitel titulu se staral o feudální statky v zemi.[4] Byli dva nebo tři[5] úrovně v názvu, veliki tepčija (grand), "tepčija" a mali tepčija (dolní).[6] „Veliki tepčija“ se starala o královské majetky.[7] Tepčija měl podobnou kancelář jako kancelář kaznac ,[7] a staral se o všechny hlavní feudální majetky, které nesly soudní dvůr. „Tepčija“ měla výkonné orgány. Zavolali jeho sluhy otroci (zpívat. otrok).[8]
Srbská soudní hierarchie v době krále Stefan Milutin (r. 1282–1321) byl následující: stavilac, čelnik, kaznac, tepčija a vojvoda, nejvyšší titul.[9] V Dečani chrysobulls krále Stefan Dečanski (r. 1321–1331), dvorní hodnostáři přítomní na shromáždění Dečani byli kaznac, tepčija, vojvoda, sluga a stavilac.[10]
Seznam
- Srbsko
- Obrad (fl. 1230s), veliki tepčija, sloužil Stefan Vladislav.[11]
- Dobravac (fl. 1280), sloužil hraběnce Hum.[12]
- Kuzma (fl. 1306), sloužil Stefan Milutin.[13]
- Hardomil sloužil Stefanovi Milutinovi.[14]
- Vladoje (fl. 1326), sloužil Stefan Dečanski.[13]
- Mišljen (fl. 1330), veliki tepčija, sloužil Stefan Dečanski.[13]
- Gradislav (Fl. 1337-45), sloužil Stefan Dušan.[14]
- Stepko Čihorić (fl. 1340s), sloužil Stefan Dušan.[15]
- Bosna
- Radonja (fl. 1240), sloužil Matejovi Ninoslavovi
- Vučin
- Rados (l) av (fl. 1326–29), sloužil Dabiši.
- Milat (fl. 1359), sloužil Tvrtko v Hum.
- Batalo (fl. 1391–1404), pán župa (hrabství) z Lašva
- Sladoje
Reference
- ^ Сима Ћирковић, Раде Михальчић. Лексикон српског средњег века (v srbštině). Znalosti, 1999. str. 738.
- ^ A b Dragoslav Janković; Vinodol (1961). Istorija države i prava feudalne Srbije, XII-XV vek. Naućna knjiga. str. 55.[je zapotřebí lepší zdroj ]
- ^ Šarkić 1996, str. 65.
- ^ Srpska akademija nauka i umetnosti (2007). Glas. str. 23.
- ^ Istorijski glasnik: varhany Društva istoričara SR Srbije. Društvo. 1976.
- ^ Mandić 1986, str. 52–72.
- ^ A b Ćirković & Mihaljčić 1999, str. 733.
- ^ Историски гласник: орган Историского друштва НР Србије. Научна књига. 1975. str. 25.
- ^ Blagojević 2001, str. 211.
- ^ Šarkić 1996, str. 66.
- ^ Blagojević 2001, str. 25.
- ^ Blagojević 2001, str. 28.
- ^ A b C Blagojević 2001, str. 26.
- ^ A b Blagojević 2001, str. 27.
- ^ Blagojević 2001, str. 33.
Zdroje
- Blagojević, Miloš (2001). Državna uprava u srpskim srednjovekovnim zemljama (v srbštině). Službeni list SRJ.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima; Mihaljčić, Rade (1999). Лексикон српског средњег века (v srbštině). Znalost. ISBN 9788683233014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dinić, Mihailo; Ćirković, Sima (1978). Српске земље у средњем веку: историјско-географске студије (v srbštině). Српска књижевна задруга.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mandić, Svetislav (1986). Velika gospoda sve srpske zemlje i drugi prosopografski prilozi (v srbštině). Srpska književna zadruga. ISBN 9788637900122.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Purković, Miodrag (1985). Srpska kultura srednjega veka (v srbštině). Izd. Srpske pravoslavne eparhije za zapadnu Evropu.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Šarkić, Srđan (1996). Srednjovekovno srpsko pravo (v srbštině). Matica srpska.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Blagojević, M. (1976). „Тепчије у средњовековној Србији, Босни и Хрватској“. Istorijski glasnik. 1–2: 7–47.