Energie v Chorvatsku - Energy in Croatia

Vodní elektrárna Dubrava

Energie v Chorvatsku popisuje energie a elektřina výroba, spotřeba a dovoz v Chorvatsko.

Chorvatsko uspokojuje své elektřina potřebuje do značné míry od hydro a tepelný elektrárny a částečně z Krško jaderná elektrárna, kterou spoluvlastní chorvatská a slovinský státní energetické společnosti.

Hrvatska elektroprivreda (HEP) je národní energetická společnost zabývající se výrobou, přenosem a distribucí elektřiny.

V roce 2009 činila spotřeba elektřiny celkem 17,5 terawatthodin, což je přibližně o 1% méně než v roce 2008.[1]

Elektřina

Výroba

Výroba energie v Chorvatsku

Celkový instalovaný výkon výrobních objektů postavených v Chorvatsku činí 3745 MW, z toho 2079 MW je podíl vodní energie a 1666 MW pochází z tepelných elektráren. Existuje 25 vodních elektráren, z nichž většina se nachází na pobřeží (včetně jedné přečerpávací vodní elektrárna, RHE Velebit) a 7 tepelných elektráren, z nichž 3 také vyrábějí teplo pro průmysl a vytápění ve městech. Spoluvlastník také poskytuje 338 MW Jaderná elektrárna Krško a 210 MW ze soukromé tepelné elektrárny Plomin 2.[2]

V roce 2009 činila domácí produkce 12015 GWh, což bylo 67,9% z celkové domácí poptávky. Zbývajících 32,1% bylo pokryto obchodem. Celková spotřeba činila 17697 GWh, což je pokles o 1% oproti roku 2008.[3]

Přenos

Chorvatská přenosová síť se skládá z vedení na třech různých úrovních jmenovitého napětí, konkrétně 400, 220 a 110 kV. Celková délka vedení vysokého napětí je 7 315 ​​km (4545,33 mi).

Mřížka byla často terčem útoků během Chorvatská válka za nezávislost, což má za následek časté výpadky proudu během období. Od té doby byla síť opravena a znovu připojena synchronní síť kontinentální Evropy synchronní zóny 1 a 2, což z něj činí opět důležitý tranzitní systém.[4]

Rozdělení

Podle energetického zákona z roku 2004 si zákazníci v Chorvatsku mohou vybrat svého preferovaného distributora elektřiny. Největším distributorem pro průmysl i domácnosti však zůstává HEP Operator distribucijskog sustava nebo HEP-ODS (dceřiná společnost Hrvatska elektroprivreda). Jeho distribuční soustava je dlouhá 132 938 km (82 603,84 mi) a je instalováno 26 764 transformátorů o celkovém výkonu 14 170 MVA.

V roce 2009 bylo 2 310 811 zákazníků, z toho 90,8% domácností.[5]

Jaderná energie

Chorvatsko nemá žádný jaderné elektrárny na jeho území. Chorvatsko je spoluvlastníkem Jaderná elektrárna Krško dohromady s Slovinsko; závod Krško byl postaven v době Jugoslávie na území dnešní doby Slovinsko. Od roku 2008 17% chorvatské spotřeby elektrické energie dodává závod Krško,[6] která by měla být vyřazena z provozu v roce 2023.[7]

V roce 1978 se na jadranském ostrově Vir byl vybrán jako místo pro budoucí jadernou elektrárnu, ale od těchto plánů bylo upuštěno.[8]

Podle zpráv Chorvatsko od roku 2009 diskutuje o možnosti výstavby jaderné elektrárny Albánie, na místě na břehu Shkodër Lake, na hranici s Albánie a Černá Hora. V dubnu 2009 chorvatská vláda popřela, že by byla podepsána jakákoli dohoda.[9]

V anketě z roku 2012 mezi 447 chorvatskými občany, kteří byli dotázáni „Myslíte si, že je opodstatněné využívat jadernou energii k výrobě elektřiny?“, 42% odpovědělo „ano“ a 44% odpovědělo „ne“.[10]

Viz také

Reference

  1. ^ „Výroční zpráva HEP 2009“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 30. 9. 2011. Citováno 2011-08-14.
  2. ^ http://www.hep.hr/proizvodnja/en/basicdata/default.aspx Základní výrobní data HEP
  3. ^ http://www.hep.hr/ops/en/hees/data.aspx Údaje o elektřině HEP
  4. ^ http://www.hep.hr/ops/en/hees/default.aspx Chorvatský energetický systém HEP
  5. ^ „Výroční zpráva HEP ODS 2009“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2011-09-11. Citováno 2011-08-14.
  6. ^ "2014. Hrvatska bez nuklearke u mraku". Nacional (v chorvatštině). Č. 642. 3. března 2008. Citováno 30. října 2016.
  7. ^ „Nuklearna elektrana“. Chorvatská encyklopedie (v chorvatštině). Citováno 30. října 2016.
  8. ^ „Rajski otok za divlju gradnju“. Nacional (v chorvatštině). Č. 441. 27. dubna 2004. Citováno 30. října 2016.
  9. ^ „Chorvatsko popírá smlouvu na jaderné elektrárny“. Climatesceptics.org. 21. dubna 2009. Citováno 9. dubna 2013.
  10. ^ „Stav javnosti o potřebách izgradnje odlagališta radioaktivnog otpada u Republici Hrvatskoj“ [Veřejné mínění o nutnosti výstavby úložiště v Chorvatské republice] (PDF). Rudarsko-geološko-naftni Zbornik (v chorvatštině). Fakulta hornictví, geologie a ropného inženýrství, Univerzita v Záhřebu. 24 (1): 73–80. Červenec 2012. Citováno 30. října 2016.