Seznam chorvatských krajů podle HDP - List of Croatian counties by GDP

Podíl HDP jednotlivých krajů na celkovém HDP Chorvatska, 2009.

Hrubý domácí produkt (HDP) kraje Chorvatska se výrazně liší od jednoho kraje k druhému, protože hospodářský rozvoj Chorvatska se podstatně liší mezi Zeměpisné regiony Chorvatska odrážející historický vývoj, infrastruktura k dispozici, zejména trasy přepravy a různorodé geografické nastavení různých částí země, zejména pokud jde o oblasti ležící podél Jaderské moře břehy, kde cestovní ruch představuje hlavní zdroj příjmů.

Dynamika

Chorvatská ekonomika je výrazně centralizovaná, protože většina jejího HDP (31,4%) je generována v hlavním městě a nejlidnatějším městě -Záhřeb.[1] Oblast spravovaná městem pokrývá 1,1% území,[2] a zahrnuje 18,4% populace Chorvatska.[3]

Podle údajů z roku 2009 je zdaleka největší HDP generováno ve městě Záhřeb, které je koncipováno jako kraj a město současně.[2] HDP města Záhřebu činí 14 079 miliard Euro, překonal druhý zařadený kraj z hlediska HDP—Splitsko-dalmatská župa - o více než 10 miliard EUR. Za Splitsko-dalmatskou těsně následuje Přímořsko-gorskokotarská župa, dva kraje zaměřené na druhé a třetí největší město v Chorvatsku—Rozdělit a Rijeka —A těží ze značného obchodu, zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu.[4][5]

Tyto dva kraje se na chorvatském HDP podílejí 8,6%, respektive 8,4%. Tři následující kraje, seřazené podle HDP, jsou Istrie, Osijek-Baranja a Záhřeb kraje - druhý zahrnuje území obklopující hlavní město. Nejnižšího HDP je dosaženo Lika-Senj, Požega-Slavonia a Virovitica-Podravina kraje. Nízká čísla v rozmezí 435 až 561 milionů EUR jsou důsledkem nejen nízké úrovně hospodářského rozvoje, ale také nízkého počtu obyvatel krajů.[1]

Všechny země zaznamenaly stabilní růst svého HDP až do roku 2008, kdy hodnoty dosáhly vrcholu. Mezi lety 2000 a 2008 vzrostl chorvatský HDP o 105%, ale růst ekonomiky v jednotlivých krajích nebyl jednotný - růst v období se pohyboval od 60% zaznamenaných v Okres Sisak-Moslavina až 154% v EU Zadarská župa. Největšího tempa růstu v tomto období, kromě zadarské župy, dosáhl Dubrovník-Neretva (135%) a Šibenik-Knin a také město Záhřeb (120%). V roce 2009 se chorvatský HDP snížil o 5,5%, přičemž se nerovnoměrně lišily údaje krajského HDP. Největší poklesy byly zaznamenány ve Virovitica-Podravina (-15,1%), Lika-Senj (-11,6%), Šibenik-Knin (-11,4%) a Krapina-Zagorje (-11,3%) kraje. Nejnižší míra ekonomického poklesu byla pozorována v krajích Istrie (-2,5%), Záhřebu (-2,6%) a Sisak-Moslavina (-2,6%).[1][6][7][8]

Chorvatské kraje podle HDP

Viz také: Seznam chorvatských krajů podle HDP
Kraje Chorvatska podle HDP v milionech Euro
okres2000200120022003200420052006200720082009201020112012201320142015
Zastava bjelovarsko bilogorske zupanije.gif Bjelovar-Bilogora5486046746727167548488471,037957852844813799810836
Vlajka Brodsko-posávské župy.svg Brod-Posavina5756436997177827868699311,074968934931920913871902
Vlajka Dubrovnicko-neretvanské župy.png Dubrovník-Neretva5726346747428769631,0631,2651,3441,2731,2591,2021,2081,2201,2451,311
Zastava Istarske županije.svg Istrie1,4011,5971,7831,9352,1372,2402,4102,6542,8262,7542,7732,7042,6332,6412,6482,752
Vlajka okresu Karlovac.svg Karlovac5877157837527708399401,0521,1271,009979991968975945978
Vlajka okresu Koprivnica-Križevci.png Koprivnica-Križevci6847337937938108721,0171,1031,1691,1211,0589841,0521,002972988
Vlajka Krapinsko-zagorské župy.svg Krapina-Zagorje5716606857037218348799841,011897824836823835850888
Vlajka Licko-senjské župy.png Lika-Senj242259316384521398418411492435424410388386380389
Medjimurje-flag.gif Međimurje5205756516556937258368941,0579849519639589629821,017
Zastava Osječko-baranjske županije.png Osijek-Baranja1,3701,4991,6991,7101,8841,9992,1932,5382,8442,5902,5272,5202,4522,4432,3992,478
Vlajka okresu Požega-Slavonia.png Požega-Slavonia337371395428456472484541557510504489468463437446
Vlajka Přímořsko-gorskokotarské župy.png Primorje-Gorski Kotar2,0402,0672,1852,4402,5862,9523,2223,4063,8643,7443,7163,7683,8733,8103,6863,713
Vlajka okresu Sisak-Moslavina.png Sisak-Moslavina9179389719781,0261,1401,3181,2691,4701,4321,4091,4111,3801,3071,2131,240
Vlajka Splitsko-dalmatské župy.svg Split-Dalmácie1,8832,0772,2672,4462,8133,0063,3243,8474,0583,8373,7963,6723,5833,5713,5503,713
Vlajka Šibenicko-kninské župy.png Šibenik-Knin416447506570647742751892932826866865847856851865
Vlajka Varaždinské župy.png Varaždin8981,0011,1411,1611,1501,2211,3721,4901,7001,5921,4701,4571,4541,4681,4651,526
Vlajka Viroviticko-podravské župy.png Virovitica-Podravina37834465478493497584616661561528536520502464472
Vlajka okresu Vukovar-Syrmia.svg Vukovar-Syrmia6517237958368899641,0981,1441,3181,1801,1091,1131,0651,0591,0201,057
Vlajka Zadarské župy.png Zadar6237318259621,0351,1391,1841,3801,5801,4741,4351,4141,3981,4021,4041,466
Vlajka Záhřebské župy. Svg Záhřebská župa1,3011,2931,5991,6581,8252,0432,0852,3922,6272,5602,4582,4742,4812,4802,5122,617
Vlajka Záhřebu.svg Město Záhřeb6,6327,5378,2058,9919,92711,13812,20813,17614,62214,07915,14914,63414,67514,42314,29914,876
Zdroj: Chorvatský statistický úřad[1][6][7][8][9][10][11][12][13][14]

Nominální HDP kraje na obyvatele

Pořadí HDP jednotlivých krajů na obyvatele v Chorvatsku v letech 2000–2009.

Nejvyšší nominální HDP na obyvatele je zaznamenáno ve městě Záhřeb na 17 814 EUR v roce 2009. Druhým a třetím okresem z hlediska HDP na obyvatele jsou kraje Istrie a Primorje-Gorski Kotar, a to 12 810 EUR a 12 305 EUR. Tyto tři země jsou jediné v Chorvatsku, kde se těší HDP na obyvatele, který přesahuje národní průměr 10 111 EUR. Nejnižší HDP na obyvatele je zaznamenán v EU Brod-Posavina (5 606 EUR), Vukovar-Syrmia (5 974 EUR) a okresy Požega-Slavonia (6 229 EUR).[1][6][7][8]

Město Záhřeb a Istrijská župa se řadí na první a druhé místo v krajích Chorvatska, pokud jde o HDP na obyvatele nepřetržitě od roku 2000. Primorsko-gorskokotarská župa se umístila na třetím místě v celém období s výjimkou roku 2004, kdy Licko-senjský žebříček krajů dosáhl svého vrcholu - vzrostl od roku 2000 a dosáhl na 8. místo, ale do roku 2009 klesl na 7. místo. Největší čisté změny v žebříčku dosáhla zadarská župa, která zlepšila své hodnocení o 10 míst od roku 2000, kdy byl HDP na obyvatele 18. největší v Chorvatsku. Župy Brod-Posavina a Vukovar-Syrmia zaujímají poslední dva žebříčky nepřetržitě od roku 2000, i když mezi lety 2003 a 2005 změnily své pozice třikrát.[1][6][7][8]

Kraje Chorvatska podle HDP na obyvatele v Euro
okres2000200120022003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018
Zastava bjelovarsko bilogorske zupanije.gif Bjelovar-Bilogora4,1054,5505,1085,1355,5105,8486,6346,6918,2557,6777,0597,0626,8796,8387,0127,3427,7928,2728,831
Vlajka Brodsko-posávské župy.svg Brod-Posavina3,2603,6333,9554,0654,4524,4874,9725,3456,1835,6065,8525,8825,8535,8585,6615,9626,5447,0987,746
Vlajka Dubrovnicko-neretvanské župy.png Dubrovník-Neretva4,6795,1465,4565,9907,0597,7198,48210,04210,6019,99010,2659,8079,8619,96910,17710,71711,34211,83112,415
Zastava Istarske županije.svg Istrie6,8287,7288,5979,27510,19210,62811,37712,46313,19512,81013,29812,99112,67712,71112,72413,22513,85314,35215,003
Vlajka okresu Karlovac.svg Karlovac4,1245,0545,5815,4085,5806,1256,9237,8258,4517,6347,5397,7097,6217,7637,6298,0078,7829,58210,158
Vlajka okresu Koprivnica-Križevci.png Koprivnica-Križevci5,4875,8945,4066,4416,6207,1578,3869,1429,7309,3719,1088,5249,1568,7688,5648,7919,3429,99210,583
Vlajka Krapinsko-zagorské župy.svg Krapina-Zagorje3,9954,6394,8435,0015,1615,9936,3457,1447,3776,5766,1746,3006,2466,3806,5416,8877,3887,8928,531
Vlajka Licko-senjské župy.png Lika-Senj4,4784,8225,9417,2499,8927,6038,0748,0399,7258,7078,2438,0817,7647,8417,8228,1558,6219,1319,831
Medjimurje-flag.gif Međimurje4,3974,8555,4945,5355,8556,1257,0747,5818,9608,3498,3538,4598,4368,4818,6869,0299,54210,11110,847
Zastava Osječko-baranjske županije.png Osijek-Baranja4,1474,5375,1495,1995,7506,1276,7577,8758,8718,1128,2468,2718,0938,1218,0458,4139,14210,00110,641
Vlajka okresu Požega-Slavonia.png Požega-Slavonia3,9344,3204,6105,0205,3835,6055,7866,5056,7506,2296,4046,2816,1016,1025,8276,0616,4597,1417,874
Vlajka Přímořsko-gorskokotarské župy.png Primorje-Gorski Kotar6,6826,7657,1557,9978,4749,67410,56011,17712,68012,30512,51512,72413,11012,93012,54812,77013,37713,83514,139
Vlajka okresu Sisak-Moslavina.png Sisak-Moslavina4,9495,0675,2745,3495,6546,3317,3918,4019,3129,1419,2419,5129,4129,6129,88410,13410,87411,72112,538
Vlajka Splitsko-dalmatské župy.svg Split-Dalmácie4,0974,4684,8405,1925,9356,2986,9328,0038,4227,9528,3408,0727,8757,8497,8088,1868,7099,54310,412
Vlajka Šibenicko-kninské župy.png Šibenik-Knin3,7103,9534,4665,0195,6916,5136,5757,7998,1567,2397,8487,9307,8698,0518,0688,2918,5489,0489,664
Vlajka Varaždinské župy.png Varaždin4,8525,4226,1986,3386,3056,7117,5528,2239,4048,8348,3388,2858,3008,4158,4488,8719,37210,04110,583
Vlajka Viroviticko-podravské župy.png Virovitica-Podravina4,0454,6545,0165,1765,4105,4856,4976,9237,4856,3996,1796,3336,1996,0435,6555,8526,3006,9927,641
Vlajka okresu Vukovar-Syrmia.svg Vukovar-Srijem3,1843,5283,9034,1274,4144,8075,5015,7566,6475,9746,1236,2175,9966,0255,8976,2356,8737,5998,003
Vlajka Zadarské župy.png Zadar3,8724,4975,0275,8066,1986,7316,9187,9809,0518,3888,4608,3028,1698,1738,1978,6048,9839,59210,148
Vlajka Záhřebské župy. Svg Záhřebská župa4,2364,1665,1115,2495,7316,3686,4587,3608,0367,8037,7557,7867,7917,7817,8978,2658,7429,51210,358
Vlajka Záhřebu.svg Město Záhřeb8,5329,67410,52911,52712,70114,21615,56716,76618,55417,81419,21118,50318,50618,13217,90818,57919,63120,88422,125
Zdroj: Chorvatský statistický úřad[1][6][7][8][9][10][11][12][13][14]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G „Hrubý domácí produkt za Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a kraje, 2009“. Priopćenje DZS. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. 49 (12.1.2). 14. března 2012. ISSN  1330-0350.
  2. ^ A b Ostroški, Ljiljana, vyd. (Prosinec 2015). Statistički ljetopis Republike Hrvatske 2015 [Statistická ročenka Chorvatské republiky 2015] (PDF). Statistická ročenka Chorvatské republiky (v chorvatštině a angličtině). 47. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. str. 62. ISSN  1333-3305. Citováno 27. prosince 2015.
  3. ^ „Obyvatelstvo podle věku a pohlaví, podle sídel, sčítání lidu 2011“. Sčítání lidu, domácností a bytů 2011. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. Prosinec 2012.
  4. ^ „Gospodarski profil županije“ [Ekonomický profil kraje] (v chorvatštině). Chorvatská hospodářská komora. Citováno 9. června 2012.
  5. ^ „Gospodarski profil županije Splitsko-dalmatinske“ [Ekonomický profil Splitsko-dalmatské župy] (PDF) (v chorvatštině). Chorvatská hospodářská komora. Archivovány od originál (PDF) dne 3. prosince 2008. Citováno 9. června 2012.
  6. ^ A b C d E „Bruto domaći proizvod za Republiku Hrvatsku, prostorne jedinice za statistiku 2. razine i županije od 2000. do 2006“ [Hrubý domácí produkt Chorvatské republiky, prostorové jednotky a kraje 2. řádu, od roku 2000 do roku 2006]. Priopćenja 2002–2007 (v chorvatštině). Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. 46 (12.1.5). 3. července 2009. ISSN  1334-0565. Citováno 8. července 2012.
  7. ^ A b C d E „Hrubý domácí produkt pro Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a v krajích, 2007“. Priopćenje DZS. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. 47 (12.1.2). 1. března 2010. ISSN  1330-0350.
  8. ^ A b C d E „Hrubý domácí produkt za Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a kraje, 2008“. Priopćenje DZS. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. 48 (12.1.2). 11. února 2011. ISSN  1330-0350.
  9. ^ A b „HRUBÝ DOMÁCÍ VÝROBEK PRO CHORVATSKOU REPUBLIKU, NA KAPITÁLU, ÚROVEŇ NUTS 2 A ZEMĚ“. HRUBÝ DOMÁCÍ VÝROBEK - PŘEZKUM PODLE ZEMÍ. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. Prosince 2015. Citováno 30. října 2016.
  10. ^ A b „Hrubý domácí produkt pro Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a v krajích, 2011“. Priopćenje DZS 2011. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. 51 (12.1.2). 14. února 2014. ISSN  1330-0350. Citováno 14. července 2015.
  11. ^ A b „Hrubý domácí produkt za Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a kraje, 2012“. Priopćenje DZS. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad (12.1.6). 13. března 2015. ISSN  1330-0350.
  12. ^ A b „Hrubý domácí produkt pro Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a okresy, 2013“. Priopćenje DZS. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad (12.1.3). 15. února 2016. ISSN  1330-0350.
  13. ^ A b „Hrubý domácí produkt za Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a kraje, 2014“. Priopćenje DZS. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad (12.1.3). 15. února 2017. ISSN  1330-0350.
  14. ^ A b „Hrubý domácí produkt za Chorvatskou republiku, statistické regiony na úrovni 2 a kraje, 2015“. Priopćenje DZS. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad (12.1.3). 15. února 2018. ISSN  1330-0350.