Energie v Lichtenštejnsku - Energy in Liechtenstein - Wikipedia
Energie v Lichtenštejnsku popisuje energie výroba, spotřeba a dovoz v Lichtenštejnsko.
Lichtenštejnsko nemá žádné domácí zdroje fosilních paliv a spoléhá na dovoz plynu a paliv. Země je také čistým dovozcem elektřiny. V roce 2016 pokrývala její domácí výroba energie jen mírně méně než čtvrtinu dodávek elektřiny v zemi, zhruba 24,21%.[1]
Lichtenštejnskou národní energetickou společností je Liechtensteinische Kraftwerke (LKW, Liechtenstein Power Stations), která provozuje stávající elektrárny v zemi, udržuje elektrickou síť a poskytuje související služby.
Přehled
Energie v Lichtenštejnsku | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Capita | Prim. energie | Výroba | Import | Elektřina | CO2-emise | |
Milión | TWh | TWh | TWh | TWh | Mt. | |
2010 | ||||||
2012 | ||||||
2015 | ||||||
2012 = |
Elektřina
V roce 2010 činila domácí výroba elektřiny v zemi 80 105 MWh.
V roce 2015 činila odhadovaná domácí výroba elektřiny v zemi přibližně 68,43 milionu kWh.
94,2% tuzemské výroby (76 166 MWh) zajišťovala vodní energie, 3,12% tuzemské produkce (3 330 MWh) zajišťovala fosilní paliva, 2,68% tuzemské výroby (1 361 MWh) zajišťovala solární nebo větrná energie a 0% (0 MWh) výrobou jaderné energie.
V roce 2010 činil dovoz elektřiny do Lichtenštejnska zhruba 270 540 MWh. Žádná z tuzemsky vyrobené elektrické energie nebyla exportována.
V roce 2015 činil dovoz elektřiny do Lichtenštejnska zhruba 325,2 milionu kWh. Z tuzemské elektrické energie se opět neexportovalo.[2]
V roce 2016 představovaly neobnovitelné zdroje 67,35% a obnovitelné zdroje 32,47% dodávek elektřiny v Lichtenštejnsku. Výroba energie z neobnovitelných zdrojů sestávala z 56,88% zahraničního dovozu elektřiny vyrobené jadernou energií a 0,65% elektřiny vyrobené v Lichtenštejnsku z dováženého zemního plynu. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se skládala z 27,71% výroby vodní energie (8,91% dovážené a 18,80% domácí) a 4,76% vyrobené ze solární energie. Celková lichtenštejnská výroba energie z obnovitelných zdrojů sestávala z 8,91% dovozu a 23,56% domácí neexportní výroby.[3]
Obnovitelná energie
Výroba energie z obnovitelných zdrojů představuje drtivou většinu domácí elektřiny vyrobené v Lichtenštejnsku. Navzdory snahám o zvýšení obnovitelná energie Výroba, omezený prostor a infrastruktura země brání Lichtenštejnsku plně pokrýt své domácí potřeby pouze z obnovitelných zdrojů.[4]
Hydroelektrický
Lichtenštejnsko využívá vodní elektrárny od 20. let jako primární zdroj domácí výroby energie. Do roku 2018 měla země v provozu 12 vodních elektráren (4 konvenční / přečerpávací a 8 sladkovodních). Výroba vodní energie představovala zhruba 18 - 19% domácích potřeb.[5]
název | Umístění | Obec | Souřadnice | Kapacita, MWe | Typ |
---|---|---|---|---|---|
Elektrárna Samina | Vaduz | Vaduz | 47 ° 07'49 ″ severní šířky 9 ° 31'29 ″ východní délky / 47,130228 ° N 9,524828 ° E | Přečerpávací zařízení (2011-2015 konverze) | |
Elektrárna Lawena | Lawena údolí | Triesen | 47 ° 05'10 ″ severní šířky 9 ° 31'40 ″ východní délky / 47,086 ° N 9,52784 ° E | Přečerpávací zařízení | |
Sladkovodní elektrárna Schlosswald | Vaduz | Vaduz | |||
Sladkovodní elektrárna Steia | Nendeln | Eschen | |||
Elektrárna Letzana | Triesen | Triesen | |||
Elektrárna Mühleholz | Vaduz | Vaduz | |||
Sladkovodní elektrárna Maree | Vaduz | Vaduz | |||
Sladkovodní elektrárna Stieg | Vaduz | Vaduz | |||
Elektrárna na sladkou vodu Wissa Stä | Planken | Planken | |||
Elektrárna na sladkou vodu Wasserchöpfquellen | Malbun | Triesenberg | |||
Elektrárna na sladkou vodu Schaaner Quellen | Schaan | Schaan | |||
Sladkovodní elektrárna Meierhof | Triesen | Triesen | |||
Sladkovodní elektrárna Kopfquellen | Balzery | Balzery |
Elektrárna Lawena je nejstarší v zemi, otevřen v roce 1927. Elektrárna prošla rekonstrukcí v letech 1946 a 1987. Dnes je v ní také malé muzeum o historii výroby elektřiny v Lichtenštejnsku.[6]
Elektrárna Samina, v současné době největší z tuzemských elektráren, je v provozu od prosince 1949. V letech 2011–2015 prošla rekonstrukcí, která ji přeměnila na přečerpávací vodní elektrárnu.[7]
Sluneční
V posledních desetiletích se úsilí v oblasti obnovitelné energie v Lichtenštejnsku také rozšířilo na výrobu solární energie. Většina solární energie je generována fotovoltaickými poli namontovanými na budovách (obvykle střešních), spíše než vyhrazenými solárními elektrárnami. V současné době je největším fotovoltaickým polem v zemi pole na vrcholu tenisové haly Gründenmoos s instalovaným výkonem 112 kWp. Další příklady zahrnují průmyslové budovy v Balzery (80 kWp a 70 kWp), logistické centrum v Schaan (86 kWp), zemědělská budova v Triesen (40 kWp) a průmyslové budovy v Vaduz (40 kWp), Schaanwald (36 kWp) a Triesen (30 kWp).[8]
Spotřeba
V roce 2010 činila celková spotřeba elektřiny v Lichtenštejnském knížectví zhruba 350 645 MWh.
V roce 2015 činila celková spotřeba elektřiny v Lichtenštejnském knížectví zhruba 393,6 milionu kWh.[9]
Viz také
Reference
- ^ „LKW - energetické zdroje a výroba elektřiny“ (v němčině). Citováno 29. března 2018.
- ^ „The World Factbook - Central Intelligence Agency“. www.cia.gov. Citováno 29. března 2018.
- ^ „LKW - zdroje energie a výroba elektřiny“ (v němčině). Citováno 29. března 2018.
- ^ „Zelená elektřina pro Lichtenštejnsko“. Citováno 29. března 2018.
- ^ „LKW - Elektrárny a zařízení“ (v němčině). Citováno 29. března 2018.
- ^ "LKW - Vodní elektrárna Lawena" (v němčině). Citováno 29. března 2018.
- ^ "LKW - Vodní elektrárna Samina" (v němčině). Citováno 29. března 2018.
- ^ "LKW - fotovoltaika" (v němčině). Citováno 29. března 2018.
- ^ „The World Factbook - Central Intelligence Agency“. www.cia.gov. Citováno 29. března 2018.
externí odkazy
- Liechtensteinische Kraftwerke (LKW.li) (v němčině)