Pes v botách - Dog in Boots - Wikipedia

Pes v botách
Pes v botách.jpg
D'Artagnan (dále jen „pes“) a tři mušketýři v modrých kostýmech mušketýrů. Zleva doprava: Fatty (Porthos), D'Artagnan, bezejmenný Athos a Handsome (Aramis).
Režie:Jefim Gamburg
NapsánoVladimir Valutskiy
V hlavních rolíchNikolai Karachentsov
Irina Muravyová
Vsevolod Larionov
Hudba odRockový ateliér
KinematografieMichail Druyan
Výroba
společnost
Datum vydání
1981 (1981)
Provozní doba
20 min.
ZeměSovětský svaz SSSR
Jazykruština

Pes v botách (ruština: Пёс в сапогах, Pyos v sapogach), také známý jako Štěně v botách[1] je 1981 Sojuzmultfilm je animovaný parodický film režie Jefim Gamburg.[2][3] Je to hudební adaptace klasického 1844 Alexandre Dumas příběh o d'Artagnan a Tři mušketýři.[4]

Pes v botách parodie kostým a historické dramatické filmy, zejména hudební minisérie d'Artagnan a tři mušketýři (1978)[5][6] to bylo v Sovětském svazu neuvěřitelně populární.[7][8] Koncept tohoto filmu je podobný seriálu z roku 1981 Dogtanian a tři mušketýři: hlavní postavy jsou psi Kardinál Richelieu zlí strážci a Milady jsou kočky.[9]

The novelizace Pyos v sapogakh, ili Novye priklyucheniya treh mushketerov (rozsvícený „Pes v botách nebo Nová dobrodružství tří mušketýrů“) pro děti, jehož autorem je Vladimir Valutskiy, vydalo nakladatelství Strekoza Press v roce 2004.[10] V roce 2006 TVIK-LIREK vydala audio kniha CD založené na příběhu Valutského.[11] V roce 2009 Pes v botách byl plně obnoven Krupným plánem a propuštěn dne DVD jako součást Úplné obnovení obrazu a zvuku série.[12][13] Originální filmovou kopii poskytl Gosfilmofond.[13]

Výroba

Pes v botách byl vytvořen tradičním způsobem ručně kreslené animace technika s designem postav Sergeje Marakasova.[14] Hudba byla provedena Kris Kelmi kapela Rockový ateliér [ru ] s texty napsanými Mikhailem Libinem.[15]

Hlavní postava (d'Artagnan, „Pes“) byla vyjádřena a zpívána Nikolai Karachentsov. Animátoři později pochválili Karachentsova, že jeho představení jim umožnilo doslova vidět jeho charakter, takže ho nemuseli vymýšlet.[9] Psí písně by podle jeho názoru neměly být zpívány nebo dokonce křičet, ale „řvát“.[16] Karachentsov uvedl, že při práci ve studiu „špehoval mistry kresleného hlasového hraní, jako např Oleg Tabakov “, a pokusil se od nich poučit.[17]

Animátoři
  • Natalya Bogomolova (Наталья Богомолова)
  • Vladimir Vyshegorodtsev (Владимир Вышегородцев)
  • Galina Zebrova (Галина Зеброва)
  • Aleksandr Mazaev (Александр Мазаев)
  • Elvira Maslova (Эльвира Маслова)
  • Marina Rogova (Марина Рогова)
  • Renata Mirenkova (Рената Миренкова)
  • Aleksey Bukin (Алексей Букин)
  • Yuriy Kuzyurin (Юрий Кузюрин)

Spiknutí

Film začíná mladým Benzín Pes běžící na cestě do Paříže a zpívající, že je „provinční, přesto zásadový“, „bezmocný, ale přímý a čestný“, a „je-li služba, nechť je to služba králi“. Vidí dva vozy a krásný bichon poblíž. Anne Rakouska, sedící neviditelný uvnitř jednoho kočáru, předá diamant náhrdelník na vévoda z Buckinghamu. Potom oba vozy opustí místo. Celá scéna je viděna červenou kočkou jménem Milady, který o schůzce podává zprávu Kardinál Richelieu šedá kočka (nejmenovaná).

Po královském kočáru se Pes setkává se třemi psími mušketýry v modré barvě Mušketýři stráže kostýmy: Fatty (Porthos ), hezký (Aramis ) a Lofty (Athos ). Psi se s nováčkem pohádají, ale jejich hádka je rychle přerušena davem kardinálních koček. Psi, navzdory značné početní převaze, vyhrají následující boj a stanou se nejlepšími přáteli. Mušketýrští psi říkají d'Artagnanovi, že jsou krásní bichon je oblíbeným psem Anny Rakouské (odkaz na Constance Bonacieux ). D'Artagnan se vplíží do královského paláce a odhalí svůj pocit, když bichon zpívá: „Nejsem plnokrevník, což je minus, ale jsem ušlechtilý, a to je plus“ a že je „připraven bojovat s tuctem kočky "pro ni. V reakci na to bichon požádá o jeho pomoc. Vysvětluje, že Královna má potíže, protože na příštím plese se od ní očekává, že bude nosit diamantový náhrdelník představený vévodovi z Buckinghamu. Ples je zítra, ale diamanty Francii již opustily. Bichon dává d'Artagnanovi vévodovu rukavici, aby sledoval jeho vůni.

D'Artagnan okamžitě spěchá do Anglie a tři mušketýři ho následují. Richelieuova šedá kočka nařizuje zastavit je za každou cenu. Milady připravuje několik pastí: „The Fatty“ je lákán do kočičí zálohy řetězem párků; "Pohledný", který sní o tom, že se stane pastevecký pes, je rozptylován a stádo ovcí, které se ukázaly být kočkami v ovčích kůžích; „The Lofty“ zůstává vzadu, aby bojoval s kočičím gangem, který pronásleduje psy a kupuje svému příteli drahocenný čas. Samotný D'Artagnan konečně dorazí do Anglie. Při pokusu o nalezení Buckinghamského paláce potkává anglického psího detektiva, ale po zavonění rukavice je detektiv schopen pouze odvodit, že „patří člověku“, který „nese těžkou dubovou hůl“. A konečně Duke's Foxhound pomáhá d'Artagnanovi najít cestu. Ukradne diamantový náhrdelník z Buckinghamova paláce, porazí Milady a vrátí se včas na ples. Reputace Anny z Rakouska je nepoškozená. Získává Bichonovo srdce, připojuje se k přátelům a získává modrý mušketýrský kostým.

Postavy

Recepce

Pes v botách okamžitě stal se velmi populární. Byl citován jako jeden z filmů, které v talentu Yefima Gamburga otevřely „nové okraje“, například „lyrická nálada, elegance, fantazijní fantazie“.[14] Nikolai Karachentsov a Irina Muravyová výkony byly chváleny.[9][18] Jefim Gamburg si tuto střelu připomněl Pes v botách byl „opravdovým svátkem“ a nejen pro něj, ale „pro celý štáb“, protože studioví animátoři si užívali herecké výkony a kinematografii, také „téma bylo veselé a postavy vtipné“.[14] Bospor Kritik časopisu uvádí, že „mezi našimi čtenáři není nikdo, kdo by to neviděl“ Pes v botách, kterou nazývá „jednoduchá a zábavná parodie“.[19] M. Ivanov z Film.ru poznamenává, že existuje spousta „úžasných písní“ a že „děti to budou milovat“.[20]

Kris Kelmi získal svou skladatelskou slávu částečně díky práci na tomto filmu.[21] Několik písní od Pes v botách stal se sovětem zásahy, zejména poslední duet mezi Pesem a Bichonem („Trpěli jsme, což je minus, ale nyní jsme spolu, a to je plus“).[6][14] Tyto písně byly stejně oblíbené u Michail Boyarsky z d'Artagnan a tři mušketýři (1978),[6] minisérii Pes v botách parodie.

Reference

  1. ^ „Štěně v botách (1981)“. Britský filmový institut Filmová a televizní databáze. Archivovány od originál dne 22. května 2009. Citováno 26. července 2010.
  2. ^ Капков, Сергей (2006). Энциклопедия отечественной мультипликации. Алгоритм. str. 153.
  3. ^ „Filmy ve veřejném registru“ [Поиск фильмов в государственном регистре]. Ministerstvo kultury Ruska (v Rusku). Archivovány od originál dne 10. července 2012. Citováno 1. září 2010.
  4. ^ A b „Ruská animace v písmenech a číslech. Filmy. Pes v botách" [Российская анимация в буквах и фигурах. Фильмы. "Пес в сапогах"] (v ruštině). Animator.ru. Citováno 2. května 2010.
  5. ^ Asenin, Sergei (1986). Cartoon World: Ideas and Characters in the Cartoon of Socialist Countries (Mir mul'tfil'ma: idei i obrazy mul'tiplikacionnogo kino socialisticheskih stran). Iskusstvo. str. 71.
  6. ^ A b C „Animované parodie na Jefima Gamburga“ (v Rusku). 2. října 2008. Citováno 2. května 2010.
  7. ^ "Životopis Michail Boyarsky" [Биография Михаила Боярского] (v ruštině). Michail Boyarsky oficiální webové stránky. Archivovány od originál dne 06.06.2009. Citováno 28. září 2010.
  8. ^ „Top 15 miniseriálů všech dob“. Listverse. Citováno 28. září 2010.
  9. ^ A b C Timasheva, Marina (12. prosince 2002). „Naši hosté: tváří v tvář: Nikolai Karachentsov“ (v Rusku). Rádio Svoboda. Citováno 26. července 2010.
  10. ^ "Knihy. Pyos v sapogachu. Vladimir Valutskiy" (v Rusku). Ozon.ru. Citováno 28. září 2010.
  11. ^ „Pes v botách, audiokniha CD“ (v Rusku). Ozon.ru. Citováno 28. září 2010.
  12. ^ Пес в сапогах - КВО Крупный план (v Rusku). Krupny plán. Citováno 27. září 2010.
  13. ^ A b Новинки серии "Полная реставрация изображения и звука" [Novinka v Úplné obnovení obrazu a zvuku série] (v ruštině). Subscribe.ru. Červen 2009. Citováno 27. září 2010.
  14. ^ A b C d Kapkov, Sergey. „Interros publishing program“ (v Rusku). Interros. Archivovány od originál dne 22. 9. 2008. Citováno 26. července 2010.
  15. ^ Uvarova, E. D (2004). Estrada v Rossii. XX vek. Entsiklopediya (v Rusku). Olma-Press. str. 277. ISBN  5-224-04462-6.
  16. ^ Agapova, Irina; Davydova, Margarita. Nikolai Karachentsov. Algoritmus. str. 234.
  17. ^ „Nastojashie muzhchiny tozhe trusjat“. Vydání №: 235/236 (v Rusku). Kazanskie Vedomosti. 14. října 2004. Citováno 26. července 2010.
  18. ^ "Samaya obayatelnaya i privlekatelnaya" (v Rusku). Art Mozaika. 29. ledna 2009. Archivovány od originál dne 7. července 2011. Citováno 1. září 2010.
  19. ^ Tkachenko, Sergei (1. února 2007). „Kardinálovy kočky a další ...“ (v Rusku). Bospor Krym. Citováno 26. července 2010.
  20. ^ „Pyos v sapogakh (1981)“ (v Rusku). Film.ru. Citováno 29. září 2010.
  21. ^ „Chris Kelmi šel do opery“ (v Rusku). Komsomolskaja pravda. 8. listopadu 2007. Citováno 26. července 2010.

externí odkazy