Dharti Ke Lal - Dharti Ke Lal
| Dharti Ke Lal | |
|---|---|
| Režie: | Khwaja Ahmad Abbas |
| Produkovaný | Khwaja Ahmad Abbas, IPTA Obrázky |
| Napsáno | Khwaja Ahmad Abbas (scénář, dialog), Bijon Bhattacharya (scénář), Krishan Chander (příběh), |
| Příběh | Krishan Chander |
| V hlavních rolích | Balraj Sahni Tripti Mitra Sombhu Mitra |
| Hudba od | Ravi Shankar |
| Kinematografie | Jamnadas Kapadia |
Datum vydání | 1946 |
Provozní doba | 125 minut |
| Země | Indie |
| Jazyk | hindustánský |
Dharti Ke Lal (Děti Země v angličtině) je a 1946 hindustánský film, první režijní počin významného filmového režiséra Khwaja Ahmad Abbas (K. A. Abbas). Společně to napsal Khwaja Ahmad Abbas a Bijon Bhattacharya, založený na hrách Bhattacharya a příběhu Annadata podle Krishan Chander. Film měl hudbu od Ravi Shankar, s texty od Ali Sardar Jafri, Nemichand Jain, Vamiq a Prem Dhawan.
Film byl založen na Bengálský hladomor z roku 1943, který zabil miliony lidí Bengálské lidi, a byl jedním z prvních filmů v Indické kino je sociálně-realistické hnutí.[1] V roce 1949 Dharti Ke Lal se také stal prvním indickým filmem, který získal rozsáhlou distribuci v USA Sovětský svaz (SSSR),[2] což vedlo k tomu, že se země stala významnou zámořský trh pro Indické filmy.[1][3]
Přehled
Dharti Ke Lal byl kriticky oslavován pro svůj kousavý pohled na notoricky známé Bengálský hladomor z roku 1943, ve kterém miliony Bengálské lidi zemřel.[1] Je považován za důležitý politický film, protože realisticky vykresluje měnící se sociální a ekonomické klima v průběhu druhá světová válka.
Film využívá situaci jedné rodiny chycené v tomto hladomoru a vypráví příběh o lidské devastaci a ztrátě lidstva během boje o přežití.
Během bengálského hladomoru v roce 1943 byli členové IPTA cestoval po celé Indii, hrál hry a sbíral prostředky pro přeživší po hladomoru, který zničil celou generaci farmářských rodin v Bengálsku.[4]Abbas byl tedy hluboce ovlivněn prací IPTA, a proto založil svůj scénář na dvou hrách IPTA, Nabanna (Sklizeň) a Jabanbandi podle Bijon Bhattacharya a příběh Annadata podle Krishan Chander. Dokonce i herci filmu byli hlavně herci z IPTA.
Film označil další kapitolu vlivné nové vlny indické kinematografie, která byla zaměřena na společensky relevantní témata jako v roce 2006 Neecha Nagar (1946), autor Chetan Anand, také scénář od Abbase, a který pokračoval Bimalem Royem Dělejte Bigha Zamin (1953).
Byl to první a možná jediný film, který produkoval IPTA (Indian People's Theatre Association) a zůstává jedním z důležitých hindských filmů tohoto desetiletí. Film označil debut na plátně filmu Zohra Sehgal a také dal herce Balraj Sahni jeho první důležitá role na obrazovce.[5]
The New York Times nazval to „... drsným realistickým dramatem.“ [6]
Ukázalo se, že má obrovský vliv nejen na budoucí filmaře, kteří obdivovali jeho neorealistické vlastnosti - ale také na intelektuály indické levice.[7]
Obsazení
- Tripti Mitra
- Sombhu Mitra
- Balraj Sahni
- Rashid Ahmed
- Damayanti Sahni (skutečná manželka Balraj Sahni)
- Rashid Khan
- K. N. Singh
- Davide
- Zohra Sehgal
- Snehaprabha
Poznámky
- ^ A b C Rajadhyaksha, Ashish (2016). Indické kino: velmi krátký úvod. Oxford University Press. p. 61. ISBN 9780191034770.
- ^ Dharti Ke Lal Indian Express.
- ^ „S láskou z Indie do Ruska“. Rusko za. 22. října 2009.
- ^ Indické umění
- ^ Balraj Sahani Rediff.com.
- ^ [1]
- ^ Dharti ke Lal Přehled The New York Times
Reference
- Slovník filmů (Berkeley: U. of CA Press, 1977), str. 84.
- Vasudev a Lenglet, vyd., Super bazar indického kina (New Delhi: Vikas, 1978).
- Shyamala A. Narayan, The Journal of Commonwealth Literature1 1976; sv. 11: str. 82 - 94.
- Amir Ullah Khan a Bibek Debroy, Indický ekonomický přechod Bollywoodskýma očima.