Krishan Chander - Krishan Chander

Krishan Chander Chopra
Krishan Chander 2017 razítko India.jpg
Krishan Chander na razítku Indie z roku 2017
narozený(1914-11-23)23. listopadu 1914
Bharatpur, Rajputana, Britská Indie
(nyní v Rádžasthán, Indie )
Zemřel8. března 1977(1977-03-08) (ve věku 62)
Bombaj, Maharashtra, Indie
Alma materForman Christian College
obsazeníSpisovatel
Manžel (y)Vidyawati Chopra a Salma Siddiqui

Krishan Chander (23. listopadu 1914 - 8. března 1977) byl indický Urdu a hindština spisovatel povídek a románů. Pracoval také na angličtině. Byl plodným spisovatelem, napsal přes 20 románů, 30 sbírek povídek a desítky rozhlasových her v Urdu a později, po rozdělit země, sepsal hindština také. Napsal také scénáře pro bollywoodské filmy, aby doplnil svůj skromný příjem jako autor satirických příběhů. Romány Krishana Chandera (včetně klasiky: Ek Gadhe Ki Sarguzasht, trans. Autobiografie osla) byly přeloženy do více než 16 indických jazyků a některých cizích jazyků, včetně angličtiny.

Jeho povídka „Annadata“ (trans: Dárce obilí - poslušné označení, které používají indičtí rolníci pro své feudální vlastníky půdy), byla uvedena do filmu Dharti Ke Lal (1946) od Khwaja Ahmad Abbas - což vedlo k tomu, že mu byla pravidelně nabídnuta práce scenáristy Bollywood, včetně takových populistických hitů jako Mamta (1966) a Sharafat (1970). Své filmové scénáře napsal v urdštině.[1]

raný život a vzdělávání

Chander se narodil v roce Bharatpur, Rádžasthán kde jeho otec pracoval jako lékař.[2] Rodina původně patřila Wazirabad Okres Gujranwala, nerozděleného Paňdžáb, Britská Indie. Chander strávil dětství v Poonch ve státě Džammú a Kašmír, kde jeho otec pracoval jako lékař Maharádža Poonch.[3] Jeho román Shakast (Porážka) souvisí s Kašmírovým oddílem. Mitti Ke Sanam jeden z jeho nejpopulárnějších románů je o vzpomínkách na dětství mladého chlapce, který žil se svými rodiči v Kašmíru. Jeho dalším nezapomenutelným románem je „Gaddar“, který pojednává o rozdělení Indie a Pákistánu v roce 1947. V tomto románu brilantně vylíčil utrpení lidí během té doby prostřednictvím pocitů sobeckého mladého muže, který sám byl gaddar (zrádce) ). Jeho povídky jsou příběhy kašmírských vesnic i příběhů vysídlených emigrantů a městského člověka bez kořenů. Při psaní v urdštině používal slova Pahari (dialekt lidí žijících v Poonch).

Ve 30. letech studoval na Forman Christian College a upravil anglickou sekci časopisu College House a v té době se zajímal o anglické spisy. Jako tehdejší redaktor sekce časopisu Urdu Mehr Lal Soni Zia Fatehabadi Pomohl jeho kariéře v tom, že v roce 1932 vyšla první Chanderova první urdská povídka „Sádhu“.[4]

Kariéra

Jeho literární mistrovská díla o bengálském hladomoru a divokosti a barbarství, ke kterým došlo v době rozdělení Indie v roce 1947, jsou jedním z nejlepších exemplářů moderní urdské literatury, ale i jindy neúnavně kritizoval zneužívání moci. chudoba a utrpení ubohé Země; ale především nikdy nepřestal protestovat proti kastismu, fanatismu, komunálnímu násilí a teroru. Byl to humanista a kosmopolita.

Knihy napsané Krishanem Chanderem

Byl popsán jako „autor více než 100 knih včetně románů, sbírek povídek, divadelních her, fantazií, satir, parodií, reportáží, filmových skriptů a knih pro děti“,[5] který zahrnuje:

Romány:

  1. jamun ka ped
  2. shikast
  3. Jab Khet Jagay
  4. Toofaan Ki KaliyaaN
  5. Dil Ki WaadiyaaN So GayiN
  6. Aasmaan Roushan Hai
  7. Bavan Patte
  8. Ek Gadhe Ki Sarguzasht
  9. Ek Aurat Hazaar Deewanay
  10. Ghaddar
  11. Jab Khet Jage
  12. Sarak Wapas Jaati Hai
  13. Dadar Pul Ke Neechay
  14. Barf Ke Phool
  15. Borban Club
  16. Meri Yaadon
Ke Chinaar
  1. Gadhay Ki Wapasi
  2. Chandi Ka Ghaao
  3. Ek Gadha Nefa Mein
  4. Hong Kong Ki Haseena
  5. Mitti Ke Sanam
  6. Zar GaoN Ki Raani
  7. Ek Voilon Samundar Ke Kinare
  8. Dard Ki Nahar
  9. Londýn Ke Saat zazvonil
  10. Kaghaz Ki Naao
  11. Filmi Káida
  12. Panch Loafer
  13. Panch Loafer Ek Heroine
  14. Ganga Bahe Na Raat
  15. Dusri Barfbari Se Pahlay
  16. Gwalior Ka Hajjam
  17. Bambai Ki Sham
  18. Chanda Ki Chandni
  19. Ek Karor Ki Botal
  20. Maharani
  21. Pyar Ek Khushbu
  22. MasheenoN Ka Shahr
  23. Karneval
  24. Aayine Akelay Hain
  25. Chanbal Ki Chanbeli
  26. Uska Badan Mera Chaman
  27. Muhabbat Bhi Qayamat Bhi
  28. Sone Ka Sansaar
  29. SapnoN Ki Waadi
  30. Aadha Raasta
  31. Honolulu Ka Rajkumar
  32. SapnoN Ki Rahguzarein
  33. Stezka Ke Farishtay
  34. Aadhe Safar Ki Poori Kahani

Sbírka povídek

  1. Tilism E Khayal
  2. Ekk Tawaef Ka Khat
  3. Nazaray
  4. Hawai Qilay
  5. Ghunghat Mein Gori Jalay
  6. Tootay Hue Taaray
  7. Zindagi Ke Mor Per
  8. Naghmay Ki Maut
  9. Purane Khuda
  10. Ann Daata
  11. Teeh Ghunday
  12. Hum Wahshi Hain
  13. Ajanta Se Aagay
  14. Ek Girja Ek Khandaq
  15. Samunder Door Hai
  16. Shikast Ke Baad
  17. Naye Ghulam
  18. Hlavní Intezaar Karunga
  19. Mazaahiya Afsaanay
  20. Ek Rupiya Ek Phool
  21. Eukalyptus Ki Daali
  22. Vodíková bomba Ke Baad
  23. Naye Afsaanay
  24. Kaab Ka Kafan
  25. Dil Kisi Ka Dost Nahi
  26. Muskuraane Waaliyan
  27. Krishn Chander Ke Afsaanay
  28. Sapnon Ka Qaidi
  29. chybí nanital
  30. DaswaaN Pul
  31. Gulshan Gulshan Dhundha Tujhko
  32. Aadhe Ghante Ka Khuda
  33. Uljhi Larki Kaalay Baal

Filmografie

Smrt a dědictví

Chander se oženil Salma Siddiqui. Zemřel při práci u stolu Bombaj dne 8. března 1977. Právě začal psát satirickou esej s názvem Adab baray-e-Batakh (Literatura pro kachnu) a napsal pouze jeden řádek Noorani ko bachpan hi se paltoo janwaron ka shauq tha. Kabootar, bandar, zazvonil barangi chiriyaan… (od dětství měl Noorani rád zvířata v zájmovém chovu, jako jsou holuby, opice, různobarevní ptáci…), ale než mohl větu dokončit, podlehl masivnímu infarktu.

Fountain Park ve městě [Poonch] J&K (Indie) byl přejmenován na Krishan Chander Park Poonch v jeho paměti. Jeho socha byla také postavena uprostřed zahrady.

Krishan Chander Chopra se dvakrát oženil. Jeho první manželkou byla Vidyawati Chopra. Z manželství měli celkem tři děti, dvě dcery a jednoho syna.

Reference

  1. ^ "Filmový svět". Filmový svět. T.M. Ramachandran. 10: 65. 1974. Mám pocit, že vláda by měla vymýtit prastaré zlo osvědčování urdských filmů jako hindských. Je známou skutečností, že Urdu byl filmovým průmyslem ochotně přijat a používán. Dva významní urdští spisovatelé Krishan Chander a Ismat Chughtai uvedli, že „více než sedmdesát pět procent filmů se vyrábí v Urdu.“ Je škoda, že ačkoli je urdština ve filmech volně používána, producenti obecně uvádějí jazyk filmu jako „hindštinu“ v přihláškách dodaných radou cenzorů. Je to hrubé zkreslení a nespravedlivé pro lidi, kteří milují Urdu.
  2. ^ Ahmed, Ishtiaq (4. února 2014). „Sté výročí Krishana Chandera“. Denní doba.
  3. ^ Md Shahnawaz Khan Chandan (27. února 2015). „Remembrance: The Humanist Author“. The Daily Star (Bangladéš).
  4. ^ Malik Ram (1977). Zia Fatehabadi - Shakhs Aur Shair (v urdštině). Dillí: Ilmi Majlis. str. 116–117.
  5. ^ Záloha, Svazek 26 (1977), Public Relations, Paňdžáb, str. 17

externí odkazy