Ministerstvo zahraničí (Irsko) - Department of State (Ireland)
Tento článek je součástí série o politika a vláda Irská republika |
---|
Správní geografie |
A Ministerstvo zahraničí (irština: Roinn Stáit) Irska je ministerstvo nebo ministerstvo Vláda Irska. Vedoucí takového oddělení se nazývá a Ministr vlády; před rokem 1977 byli tito ministři povoláni Ministři států, termín nyní používaný pro nižší ministři.[1] Většina členů vlády jsou ministři vlády, i když občas může existovat ministr bez portfolia kdo nestojí v čele ministerstva zahraničí. Zákon týkající se ministerstev a ministrů vlády je založen na Ústava Irska, zejména v článku 28, s legislativními podrobnostmi v EU Zákony ministrů a tajemníků z let 1924 až 2020.
Přehled
V irské vládě existuje osmnáct jednotlivých ministerstev. Každý útvar je veden ministrem vlády, kterého jmenuje Prezident o jmenování Taoiseach a schválení Dáil Éireann a pokrývají záležitosti, které vyžadují přímý politický dohled. U všech resortů je dotyčný ministr známý jako Ministr pro… a je členem kabinetu, formálně známého jako Vláda Irska; ministr na úrovni kabinetu bez oddělení se nazývá a ministr bez portfolia, ačkoli jediné trvalé jmenování na tomto základě bylo během Nouzová situace, mezi lety 1939 a 1945. Ministra vlády obvykle podporuje jeden nebo více ministrů Ministři států, také známí jako mladší ministři, a mohou na ně v souladu se zákonem delegovat pravomoci.
Podle ústavy může být nejméně sedm členů a nejvýše patnáct členů kabinetu. Tři ze současných patnácti ministrů zodpovídají za každé dvě oddělení.
Ministr vlády má pravomoc navrhovat a navrhovat vládě nové nebo pozměněné právní předpisy týkající se záležitostí, které vyvstanou v jejich vlastním oddělení. Ministři jsou rovněž oprávněni činit statutární nástroje, známé také jako přenesená nebo sekundární legislativa. Zákonné nástroje umožňují ministrovi provádět právní předpisy nebo je provádět, aniž by prošly EU Oireachtas. Statutární nástroje nemusí být schváleny Oireachtas, i když je může zrušit buď Dáile nebo Seanad a nemusí nahrazovat roli primárního práva.
Každé ministerstvo zahraničí má stálého zaměstnance, který zůstává ve funkci bez ohledu na změny ve vládě nebo Oireachtas. Zaměstnanci oddělení jsou popisováni jako státní služba. Správní správu oddělení vede vyšší státní úředník známý jako generální tajemník. Tito úředníci radí a pomáhají ministrovi při řízení oddělení.
Názvy a funkce jednotlivých ministerstev se od svého vzniku v některých případech významně změnily. K přenosu funkcí mezi odděleními obvykle dochází při formování nové vlády příchozím taoiseachem, ale lze jej provést v jakékoli fázi, například během přeskupení skříně. The Oddělení veřejných výdajů a reforem vytvořila pokyny pro osvědčené postupy pro správu těchto převodů.[2]
Seznam ministerstev
Současné státní útvary uvedené pod svým současným názvem.[3]
Minulé státní útvary, uvedené pod jejich konečným názvem
Ministerstvo zahraničí | Úkon | Funkce přeneseny do |
---|---|---|
Katedra pošt a telegrafů | 1922–1984 | Ministerstvo komunikací |
Oddělení zásob | 1939–1945 | Ministerstvo průmyslu a obchodu |
Ministerstvo dopravy | 1959–1984 | Ministerstvo komunikací |
Oddělení rovnosti a právní reformy | 1966–1997 | Ministerstvo spravedlnosti, rovnosti a právní reformy |
Ministerstvo komunikací | 1984–1991 | Ministerstvo cestovního ruchu, dopravy a spojů |
- Poznámka: Frank Aiken sloužil jako Ministr pro koordinaci obranných opatření od roku 1939 do roku 1945 během nouze. V této funkci byl a ministr bez portfolia protože neexistovalo žádné odpovídající ministerstvo zahraničí.
Reference
- ^ Bod 18, Příloha k zákonu o výkladu z roku 1937, ve znění oddíl 4 zákona ministrů a tajemníků (změna) (č. 2) z roku 1977
- ^ „Transfer of Functions: Guidelines and Best Practice Handbook“. Vláda Irska. 25. dubna 2016. Citováno 10. září 2019.
- ^ „Oddělení“. Vláda Irska. Citováno 3. července 2020.
externí odkazy
- Abecední seznam příkazů vydaných podle § 6 odst. 1 zákona o ministrech a tajemnících (novela) z roku 1939 (změna názvu a přenos funkcí mezi ministerstvy zahraničí)