Finále se konalo v Music Hall v Aarhus, pořádané Camillou Miehe-Renardovou a Mek Pek. Zúčastnilo se deset písní, o vítězi rozhodly dvě kola televizního hlasování. V prvním kole bylo odstraněno pět spodních skladeb, poté se o zbývajících pěti hlasovalo znovu, aby se získal vítěz. Jeden z dalších účastníků byl Birthe Kjær, který skončil třetí na Eurovizi v 1989.[1]
V závěrečné noci předvedl Frandsen 13. místo v provozním stavu a následoval Portugalsko a předchozí Norsko. Píseň, kterou předvedl Frandsen sedící za klavírem, se stylem velmi lišila od uptempo popových nabídek s háčkem, které se od svého návratu z přestávky v roce 1978 staly něčím jako dánská ochranná známka. chyběla okamžitá přitažlivost písní, jako jsou ty, které přinesly Dánsku pět po sobě jdoucích 10 nejlepších umístění v letech 1986 až 1990, protože na konci hlasování získala píseň pouze 8 bodů (5 z Norska a 3 z Švédsko ), což Dánsku umístilo na 19. místě z 22 záznamů, k tomuto datu nejhorší umístění Eurovize v zemi. Dánská porota udělila 12 bodů vítězům soutěží ve Švédsku.[2]
Dánsko
Švédsko
Izrael
krocan
Irsko
Německo
Švýcarsko
Lucembursko
Spojené království
Norsko
Portugalsko