Flórián Albert - Flórián Albert
![]() Albert v roce 1966 | |||
Osobní informace | |||
---|---|---|---|
Celé jméno | Flórián Albert | ||
Datum narození | 15. září 1941 | ||
Místo narození | Hercegszántó, Maďarsko | ||
Datum úmrtí | 31. října 2011 | (ve věku 70)||
Místo smrti | Budapešť, Maďarsko | ||
Výška | 1,81 m (5 ft 11 1⁄2 v) | ||
Hrací pozice | Vpřed | ||
Kariéra mládeže | |||
1952–1958 | Ferencváros | ||
Senior kariéra * | |||
Let | tým | Aplikace | (Gls) |
1958–1974 | Ferencváros | 351 | (256[1]) |
Celkový | 351 | (256) | |
národní tým | |||
1959–1974 | Maďarsko | 75 | (31) |
Týmy se podařilo | |||
1978–82 | Al Ahly Benghazi | ||
1985 | Al Ahly Benghazi | ||
Vyznamenání | |||
* Vystoupení a cíle seniorských klubů se počítají pouze pro domácí ligu |
Flórián Albert (15. září 1941-31. Října 2011) byl a maďarský profesionální Fotbal hráč, manažer a sportovní funkcionář, který byl jmenován Evropský fotbalista roku v roce 1967. přezdívaný „Císař“,[2][3] hrál jako vpřed, a byl popisován jako jeden z nejelegantnějších fotbalistů všech dob.[4]
Klubová legenda o Ferencvárosi TC, Albert se připojil k týmu jako školák a strávil celou svou hráčskou kariéru na Fradi. Hrál také za Maďarsko, vyhrál 75 mezinárodních čepic a vstřelil 31 gólů. Byl společným nejlepším střelcem světového poháru 1962 se čtyřmi góly a hrál klíčovou roli v maďarském třetím místě na evropském šampionátu v roce 1964.[5]
Po svém odchodu do důchodu zůstal věrný Ferencvárosovi, aktivně se podílel na životě klubu a zastával také administrativní funkce. Od roku 2007 nese stadion Ferencváros jeho jméno.
Albert zemřel v říjnu 2011 ve věku 70 let v nemocnici v Budapešti po komplikacích po operaci srdce provedených o několik dní dříve.[1][6]
Časný život
Albert kováře, Albert se narodil a vyrůstal v městečku Hercegszántó blízko hranice s bývalým Jugoslávie, kde poprvé ochutnal hru hraním se svými dvěma bratry. Jeho matka byla Maďarský Chorvat, ze skupiny Šokci.[7] Zemřela, když mu byly 2 roky.[7] Když se rodina později přestěhovala do Budapešti, Albert se zúčastnil dne talentů Ferencvárosi TC.[8] Zapůsobil na trenéry a byl vybrán klubem. Albertovi bylo v té době 11 let.[7]
Kariéra
Albert strávil celou svou klubovou kariéru Ferencvárosi TC, kde hrál od roku 1952[7] do roku 1974. Rychle prošel řadami a debutoval v seniorském týmu 2. listopadu 1958 proti Diósgyőr, v zápase, ve kterém dvakrát zasáhl zadní část sítě. Vpřed si všiml také Maďarský národní tým manažer Lajos Baróti v zápase mládeže mezi Maďarskem a Jugoslávií,[9] a ne o mnoho později už Albert přijal své první volání. Jeho první vystoupení v národním výběru přišlo 28. června 1959 proti Švédsku, které skončilo na druhém místě ve Světovém poháru o rok dříve. Albert přispěl dvěma asistencemi k vítězství Maďarska 3: 2 nad Skandinávci. V 75 vstřelil 31 gólů čepice za maďarský tým s nimi sbíral bronzovou medaili na obou olympijských hrách v roce 1960 a evropském šampionátu v roce 1964. Světový pohár 1962 Přes navzdory vypadnutí Maďarska ve čtvrtfinále se Albertovi, remizovanému s pěti dalšími, podařilo vyhrát Cena Golden Boot se čtyřmi brankami.
Na klubové úrovni jeho největší úspěch přišel v roce 1965, kdy v Inter-Cities Fairs Cup, Ferencváros, který vyrazil mimo jiné AS Roma a Manchester United FC na cestě do finále zvítězil Juventus FC 1–0 v rozhodujícím zápase a získal pohárový titul.[1]
Florian byl mimořádně elegantní fotbalista s mimořádnými schopnostmi a kontrolou míče. Tyto vlastnosti zajišťovaly, že byl jeho oponenty vysoce respektován. Vzpomínám si na jeho senzační výkon v zápase s Brazílií na mistrovství světa FIFA v roce 1966 v Anglii, což upevnilo jeho postavení jednoho z nejlepších hráčů světa.
— Prezident FIFA Sepp Blatter o Albertovi[10]
Albert se objevil na svém příštím světovém turnaji v roce 1966 v Anglii, kde se skvěle představil proti Brazílii v duelu, který je považován za jeden z největších zápasů v historii mistrovství světa.[2][10] Maďaři poté, co v prvním kole setkali s Portugalskem, vstoupili do zápasu, který musíte vyhrát proti Brazílii. Maďarsko nakonec porazilo Jihoameričany 3–1, aby si udrželo naděje, a Albert, který od fanoušků zožal bouřlivé ovace, nechal fanoušky svým výkonem zapomenout na nepřítomnost Pelého.[10] Tím, že Maďarsko zvítězilo ve svém finálovém zápase ve skupině, postoupilo do čtvrtfinále, aby proti Sovětskému svazu zaostalo.
Rok 1967 byl pro Alberta zvláštním rokem, který s Ferencvárosem nejen vyhrál maďarský šampionát a získal titul Maďarský hráč roku, ale v prosinci nejprve oslavil narození svého syna a později mu byl udělen titul Ballon d'Or jako uznání jeho vynikajících vlastností.[2][10] Albert zvítězil v hlasování s 68 body, dvacet osm před ním Bobby Charlton, který přišel na druhém místě.[8]
V roce 1968 se Albert znovu objevil ve finále Inter-Cities Fairs Cup, tentokrát proti Leeds United, ale prohráli o jednogólový rozdíl (0–1). Dne 15. června 1969, v kvalifikaci na mistrovství světa proti Dánsku, Albert se srazil s Knudem Engedalem, brankářem Skandinávců, a utrpěl vážné zlomeniny nohy. Poté byl odsunut na vedlejší kolej téměř rok a svou formu už nikdy nemohl získat zpět.[11] Albert se vrátil do akce na maďarském šampionátu dne 27. dubna 1970 proti Salgótarjánu a dne 4. dubna 1971 odehrál svůj první mezinárodní zápas po zranění, přátelský zápas proti Rakousku. Jeho posledním významným podnikem byl evropský šampionát 1972, kde s Maďarskem obsadil čtvrté místo a zaznamenal dvě vystoupení v turnaji. Ve stejném roce poprvé získal titul Maďarského poháru, čímž byla jeho sbírka domácího stříbra kompletní.
Albert hrál svůj poslední ligový zápas dne 17. března 1974 proti Zalaegerszegu. Ve druhé polovině nastoupil jako náhradník a přispěl k vítězství 3: 0 gólem, posledním v kariéře. Albert poté, co dostal pozdravy a dary od starých chlapců, oponentů a jeho syna, běžel na tribuny, uklonil se fanouškům a opustil hřiště na bedrech svých spoluhráčů.[8][12]
Po odchodu do důchodu měl v Libyi jako manažer dvě krátká kouzla Al-Ahly Benghazi, avšak pouze s omezeným úspěchem. Po návratu ze severní Afriky pracoval Albert pro Ferencváros na několika pozicích, jako byl technický ředitel, vedoucí oddělení a později čestný předseda. V roce 2007 byl po něm pojmenován stadion Ferencváros.[13] Ve stejném roce získal cenu ve své rodné vesnici Hercegszántó, kde se stal čestným občanem.[7] V roce 2010 Budapešť, o rok později, Ferencváros udělil mu čestné občanství.[14]
Osobní život
Albert se oženil s herečkou Irén Bársonyovou dne 30. listopadu 1963. Pár měl dvě děti, dívku Magdolnu a syna, Flórián Albert Jr., který se stejně jako jeho otec stal fotbalistou s Ferencvárosem, později měl kouzla v Izraeli a Francii a hrál také za maďarský národní tým. Albertův vnuk, Flórián Patrik, se chce stát také profesionálním fotbalistou.[15]
Smrt

Dne 27. října 2011 podstoupil Flórián po vazokonstrikci operaci bypassu koronární arterie. Ačkoli tisková zpráva jeho bývalého klubu Ferencváros následující den uvedla, že operace byla úspěšná,[16] následně utrpěl infarkt a zemřel v časných ranních hodinách dne 31. října 2011.[1]
Jeho pohřeb se konal dne 6. listopadu 2011 na hřbitově v Óbudě. Stovky truchlících doprovázely Alberta k jeho poslednímu odpočinku, včetně Viktor Orbán, Předseda vlády Maďarska; Pál Schmitt, Prezident Maďarska; Sándor Csányi, prezident Maďarské fotbalové federace; Gábor Kubatov, prezident Ferencvárosi TC; a bývalí spoluhráči Kálmán Mészöly, Gyula Rákosi, Lajos Szűcs a Tibor Nyilasi. Akci také živě vysílala maďarská veřejnoprávní televize Magyar Televízió.[17][18]
Odpoledne téhož dne hrál Ferencváros ligový střet proti Paksi SE. Před zápasem byly zhasnuty reflektory a stadion se proměnil v temnotu. Jedinými světly v aréně byly svíčky zapálené fanoušky. Hráči Ferencvárosu měli při této příležitosti speciální černou soupravu a fanoušci vzdali hold Albertovi transparentem s nápisem „Bůh bude s vámi, císaři“.[17][19] Příznivci SK Rapid Wien, kteří mají úzké vazby s Ferencvárosem, projevili Albertovi čest také transparentem ve své hře proti SV Riedovi.[20]
Přátelský zápas proti Lichtenštejnsko hrál 11. listopadu byl maďarskou fotbalovou federací prohlášen za pamětní hru Alberta. Ke střetu mělo původně dojít v Sóstói Stadion, ale později byl přesunut do Stadion Ference Puskáse dát více lidem příležitost zúčastnit se události. Ve čtyřech rozích arény byla postavena pamětní místa, kde fanoušci mohli vzdát hold vítězi Zlaté koule. Před zahájením byla promítnuta také pětiminutová kompilace nejlepších okamžiků Alberta.[21]
Maďarsko nakonec zvítězilo v zápase 5: 0 před vyprodaným davem dvěma góly Balázs Dzsudzsák a další stávky od Tamás Priskin, Vladimír Koman a Róbert Feczesin. Dzsudzsák po zápase poznamenal, že si je jistý, že Flórián by byl šťastný, kdyby mohl zápas vidět, a dodal, že doufá, že se v nebi radovali.[22]
Statistiky kariéry
Klub
Klubové vystoupení | liga | Pohár | Ligový pohár | Kontinentální | Celkový | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Sezóna | Klub | liga | Aplikace | Cíle | Aplikace | Cíle | Aplikace | Cíle | Aplikace | Cíle | Aplikace | Cíle |
Maďarsko | liga | Maďarský pohár | Ligový pohár | Evropa | Celkový | |||||||
1958–59 | Ferencvárosi TC | Národní mistrovství I | 15 | 6 | ||||||||
1959–60 | 26 | 27 | ||||||||||
1960–61 | 26 | 21 | ||||||||||
1961–62 | 22 | 17 | ||||||||||
1962–63 | 21 | 11 | ||||||||||
1963 | 12 | 11 | ||||||||||
1964 | 16 | 19 | ||||||||||
1965 | 24 | 27 | ||||||||||
1966 | 25 | 24 | ||||||||||
1967 | 27 | 28 | ||||||||||
1968 | 27 | 19 | ||||||||||
1969 | 13 | 11 | ||||||||||
1970 | 8 | 4 | ||||||||||
1970–71 | 24 | 7 | ||||||||||
1971–72 | 30 | 15 | ||||||||||
1972–73 | 26 | 6 | ||||||||||
1973–74 | 9 | 2 | ||||||||||
Celkový | Maďarsko | 351 | 255 | |||||||||
Kariéra celkem | 351 | 255 |
Mezinárodní
Maďarský národní tým | ||
---|---|---|
Rok | Aplikace | Cíle |
1959 | 6 | 5 |
1960 | 6 | 2 |
1961 | 9 | 4 |
1962 | 9 | 5 |
1963 | 9 | 4 |
1964 | 6 | 6 |
1965 | 5 | 1 |
1966 | 9 | 2 |
1967 | 6 | 1 |
1968 | 1 | 0 |
1969 | 3 | 1 |
1970 | 0 | 0 |
1971 | 3 | 0 |
1972 | 2 | 0 |
1973 | 0 | 0 |
1974 | 1 | 0 |
Celkový | 75 | 31 |
Vyznamenání
Klub
- Inter-Cities Fairs Cup 1965
- Maďarská liga 1963, 1964, 1967 a 1968
- Maďarský pohár 1972
Individuální
- Cena pro mladého hráče: světový pohár FIFA 1962
- Nejlepší střelec (Golden Boot): FIFA World Cup 1962 (sdílený s pěti dalšími hráči na 4 góly)
- Tým hvězd: FIFA World Cup 1966
- Tým turnaje: Mistrovství Evropy v UEFA 1964
- Nejlepší střelec: Evropský pohár 1966
- Nejlepší střelec: Inter-Cities Fairs Cup 1967
- Nejlepší střelec: Maďarský šampionát 1960, 1961, 1965
- Maďarský fotbalista roku 1966, 1967
- Ballon d'Or (Evropský fotbalista roku) 1967
- Officierův kříž Řád za zásluhy Maďarské republiky 1994
- Střední kříž Řádu za zásluhy o Maďarskou republiku 2011
- Sportovec národa (A Nemzet Sportolója) 2004
- The stadión z Ferencvarosi TC byl na jeho počest v roce 2007 přejmenován na stadion Albert
- Ctihodný občan Hercegszántó 2007
- Ctihodný občan Budapešti 2010
- Ctihodný občan Ferencvárosu 2011
Reference
- ^ A b C d „Elhunyt Albert Flórián“ [Flórián Albert zemřel] (v maďarštině). Nemzeti Sport Online. 31. října 2011. Citováno 31. října 2011.
- ^ A b C „Nejlepší mladý hráč mistrovství světa - 1962 Florian ALBERT (HUN)“. FIFA.com. Citováno 3. listopadu 2011.
- ^ „Velký maďarský Florian Albert zemřel ve věku 70 let“. Liverpool Echo. 1. listopadu 2011. Citováno 3. listopadu 2011.
- ^ „Maďarský vítěz Ballon d'Or Albert umírá“. UEFA. 31. října 2011. Citováno 31. října 2011.
- ^ „Legenda Maďarska a Ferencvarosu Florian Albert zemřel ve věku 70 let“. goal.com. 31. října 2011. Citováno 3. listopadu 2011.
- ^ „Světový fotbal - umírá maďarský velikán Albert“. Yahoo! Eurosport. 31. října 2011. Citováno 3. listopadu 2011.
- ^ A b C d E (v chorvatštině) Hrvatski glasnik br. 33/2007. Běhemni građanin Santova, 16. srpna 2007, s. 5
- ^ A b C „Albert Flórián a jó foci titkáról“ [Flórán Albert o tajemství dobrého fotbalu] (v maďarštině). Hetek. 5. srpna 2000. Citováno 7. listopadu 2011.
- ^ „Az utolsó Üllői úti Császár - portrétní film o Flóriánovi Albertu“ (v maďarštině). Maďarské televizní video archivy. Citováno 7. listopadu 2011.
- ^ A b C d „Věčná elegance Floriana Alberta“. FIFA.com. 31. října 2011. Citováno 3. listopadu 2011.
- ^ „Elhunyt Albert Flórián, az egyetlen magyar aranylabdás“ [Flórián Albert, jediný maďarský vítěz zlaté koule zemřel]. Origo. 31. října 2011. Citováno 31. října 2011.
- ^ „Albert sírva búcsúzott, majd meghajolt a közönség előtt“ (v maďarštině). Samsungsport.hu. 6. listopadu 2011. Archivovány od originál dne 9. září 2012. Citováno 7. listopadu 2011.
- ^ „Stadion Ferencvaros přejmenován na Floriana Alberta“. Budapest Times. 21. prosince 2007. Archivovány od originál dne 12. července 2014. Citováno 3. listopadu 2011.
- ^ „Ferencváros díszpolgára nechal Alberta Flóriána“. Maďarská tisková agentura (v maďarštině). Origo. 8. října 2011. Citováno 8. listopadu 2011.
- ^ „A három Albert Flórián együtt volt a Puskás Akadémia vendége“ [Tři Flórián Albert společně byli hosty Puskasovy akademie]. pfla.hu (v maďarštině). FourFourTwo. 29. srpna 2010. Citováno 31. října 2011.
- ^ „Meghalt Albert Flórián“ [Flórián Albert zemřel] (v maďarštině). Heti Világgazdaság. 31. října 2011. Citováno 31. října 2011.
- ^ A b „Ferencvaros se konal 0–0 po Albertově pohřbu“. Yahoo! Eurosport. 6. listopadu 2011. Citováno 8. listopadu 2011.
- ^ „Örök nyugalomra helyezték Albert Flóriánt“ (v maďarštině). Nemzeti Sport Online. 6. listopadu 2011. Citováno 8. listopadu 2011.
- ^ „Az FTC gól nélküli döntetlennel búcsúzott a Császártól“ (v maďarštině). Nemzeti Sport Online. 6. listopadu 2011. Citováno 8. listopadu 2011.
- ^ „Ausztria: a bécsi zöld-fehérek is elköszöntek Albert Flóriántól“ (v maďarštině). Nemzeti Sport Online. 6. listopadu 2011. Citováno 8. listopadu 2011.
- ^ „Telt házas tisztelgés Albert Flórián emléke előtt“ (v maďarštině). Nemzeti Sport. 10. listopadu 2011. Archivovány od originál dne 15. listopadu 2011. Citováno 27. listopadu 2011.
- ^ „Győztes tisztelgés Albert Flórián emléke előtt“ (v maďarštině). Nemzeti Sport. 11. listopadu 2011. Citováno 27. listopadu 2011.
externí odkazy
- Portrét Flóriána Alberta - Thury, Gábor (2011), Nemzeti Sport Online