Hawart - Hawart

Hawart zobrazen v Codex Manesse.

Hawart (fl. 13. století) byl a Němec básník v tradici Minnesang (milostný text). Jeho přežívající díla se zaměřují na lásku i politiku. Jeho odkaz v jedné básni na Svatá místa být v rukou pohanů to umístí po pád Jeruzaléma v roce 1244.[1] V jiné písni naříká nad neúspěchem knížata Svaté říše římské spojit se za jednoho císaře, jasný odkaz na Velké bezvládí (1254–1273).[2]

Identita básníka jménem Hawart je nejistá. V 19. století byl identifikován s Tyrolský rytíř Hawart von Antholz.[3] V poslední době byl identifikován s Johannesem Hawartem starším z Štrasburk, který je zmíněn v textech 1289 a 1292 a zemřel v roce 1302 ve stáří.[2]

Kde Německo the Minnesinger byl aktivní je také neznámý. Reinhard Bleck navrhuje, na základě svého křižácké písně a jeho možnou identifikaci s Hawartem ze Štrasburku, ze kterého nejspíš byl Alsasko, jediná část Německa, která ve své době zaznamenala velké křižácké hnutí, které vyvrcholilo Křížová výprava z roku 1267. Pokud byly Hawartovy křižácké písně součástí propagandy a náborového úsilí obklopujícího tuto událost, dalo by to jejich složení roku 1266.[2]

Hawart napsal a Označený (úsvitová píseň) o rozchodu milenců, kteří spolu strávili noc s příchodem úsvitu:[3]

Nu kiuse ich an der vogel swigen
daz diu naht wil an ir krefte stigen,
si langet und ist kalt
si machet die gelieben balt:
tak nahen niemen si gelegen mak;
diu wunne ist bezzer, danne ein heizer, langer tak.

Cítím se v klidu ptáků
Že noc oznámí svou moc
Dlouhá chladná noc
Díky tomu jsou milenci odvážní:
Žádný kromě nich nemůže držet pohromadě.
Taková radost je lepší než dlouhý horký den.

Reference

  1. ^ Wilhelm Wilmanns (1880), "Hawart ", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (v němčině), 11, Lipsko: Duncker & Humblot, s. 119.
  2. ^ A b C Reinhard Bleck (1987), „Ein oberrheinischer Palästina-Kreuzzug 1267“, Basler Zeitschrift für Geschichte und Altertumskunde, 87: 5–27.
  3. ^ A b Abdulwahid Lu'lu'a (2013), Arabsko-andaluská poezie a vzestup evropské lásky - text, Strategické vydávání knih, str. 291–293.

Další čtení

  • Bleck, Reinhard (1984). „Versuch einer Datierung und Lokalisierung von Hawarts Kreuzzugsliedern“. V Alfred Ebenbauer (ed.). Philologische Untersuchungen, gewidmet Elfriede Stutz zum 65. Geburtstag. Philologica Germanica 7. Vídeň. str. 79–89.