Hawart - Hawart

Hawart (fl. 13. století) byl a Němec básník v tradici Minnesang (milostný text). Jeho přežívající díla se zaměřují na lásku i politiku. Jeho odkaz v jedné básni na Svatá místa být v rukou pohanů to umístí po pád Jeruzaléma v roce 1244.[1] V jiné písni naříká nad neúspěchem knížata Svaté říše římské spojit se za jednoho císaře, jasný odkaz na Velké bezvládí (1254–1273).[2]
Identita básníka jménem Hawart je nejistá. V 19. století byl identifikován s Tyrolský rytíř Hawart von Antholz.[3] V poslední době byl identifikován s Johannesem Hawartem starším z Štrasburk, který je zmíněn v textech 1289 a 1292 a zemřel v roce 1302 ve stáří.[2]
Kde Německo the Minnesinger byl aktivní je také neznámý. Reinhard Bleck navrhuje, na základě svého křižácké písně a jeho možnou identifikaci s Hawartem ze Štrasburku, ze kterého nejspíš byl Alsasko, jediná část Německa, která ve své době zaznamenala velké křižácké hnutí, které vyvrcholilo Křížová výprava z roku 1267. Pokud byly Hawartovy křižácké písně součástí propagandy a náborového úsilí obklopujícího tuto událost, dalo by to jejich složení roku 1266.[2]
Hawart napsal a Označený (úsvitová píseň) o rozchodu milenců, kteří spolu strávili noc s příchodem úsvitu:[3]
Nu kiuse ich an der vogel swigen | Cítím se v klidu ptáků |
Reference
- ^ Wilhelm Wilmanns (1880), "Hawart ", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (v němčině), 11, Lipsko: Duncker & Humblot, s. 119.
- ^ A b C Reinhard Bleck (1987), „Ein oberrheinischer Palästina-Kreuzzug 1267“, Basler Zeitschrift für Geschichte und Altertumskunde, 87: 5–27.
- ^ A b Abdulwahid Lu'lu'a (2013), Arabsko-andaluská poezie a vzestup evropské lásky - text, Strategické vydávání knih, str. 291–293.
Další čtení
- Bleck, Reinhard (1984). „Versuch einer Datierung und Lokalisierung von Hawarts Kreuzzugsliedern“. V Alfred Ebenbauer (ed.). Philologische Untersuchungen, gewidmet Elfriede Stutz zum 65. Geburtstag. Philologica Germanica 7. Vídeň. str. 79–89.