Calypso (mytologie) - Calypso (mythology)
Tento článek je hlavní část nedostatečně shrnout klíčové body jeho obsahu. Zvažte prosím rozšíření potenciálního zákazníka na poskytnout přístupný přehled všech důležitých aspektů článku. (Srpna 2020) |
Calypso | |
---|---|
Detail od Calypso přijímající Telemachus a Mentor v jeskyni podle William Hamilton | |
Příbytek | Ogygia |
Osobní informace | |
Rodiče | Atlas, Pleione |
Děti | Podle některých účtů Latinus, ostatními Nausithous a Nevolno |
Calypso (/kəˈlɪstrsoʊ/; řecký: Καλυψώ, přepsal. Kalypso) byl nymfa v řecká mytologie, který žil na ostrově Ogygia, kde podle Odyssey, zadržela Odysseus sedm let.
Etymologie
The etymologie jména Calypso je z καλύπτω (kalyptō), což znamená „zakrýt“, „zakrýt“, „skrýt“ nebo „oklamat“.[1] Podle Etymologicum Magnum, její jméno znamená „utajování znalostí“ (καλύπτουσα το διανοούμενον, kalýptousa to dianooúmenon), který - v kombinaci s Homérský epiteton δολόεσσα (dolóessa, což znamená „jemný“ nebo „lstivý“) - ospravedlňuje eremitický charakter Calypso a jejího ostrova.
Mytologie
Calypso je obecně považována za dceru Titan Atlas[2] a Pleione.[3] Hesiod a Homeric Hymn na Demeter, uveďte buď jinou Calypso, nebo možná stejnou Calypso jako jednu z Oceanid dcery Tethys a Oceán.[4] Apollodorus zahrnuje jméno Calypso do svého seznamu Nereidy, dcery Nereus a Doris.[5]
v Homere je Odyssey, Calypso se pokouší udržet legendárního řeckého hrdinu Odysseus na jejím ostrově, aby se z něj stal její nesmrtelný manžel. Podle Homera udržovala Calypso Odysseova vězně Ogygia sedm let.[6] Calypso očaruje Odysseus svým zpěvem, když se pohybuje sem a tam a proplétá se na jejím tkalcovském stavu zlatým člunem.
Odysseus si brzy přeje, aby se okolnosti změnily. Už nemůže nést odloučení od manželky, Penelope, a chce jí jít do Calypso. Jeho patrona bohyně Athéna ptá se Zeus nařídit propuštění Odysea z ostrova a Zeus nařídí posla Hermes říct Calypso, aby osvobodila Odysea, protože nebylo jeho osudem žít s ní navždy. Rozzlobeně komentuje, jak bohové nenávidí bohyně, které mají vztahy se smrtelníky, ale nakonec připouští a posílá Odysea na cestu poté, co mu poskytla víno, chléb a materiály pro vor.
Homer nezmiňuje žádné děti od Calypso. Podle některých účtů, které přicházejí po Odyssey, Calypso porodila Odysseovi syna, Latinus,[7] ačkoli Circe se obvykle uvádí jako Latinusova matka.[8] V jiných účtech Calypso porodila Odysseovi dvě děti: Nausithous a Nausinous.[9] Příběh Odysseuse a Calypso má určité podobnosti s interakcemi mezi nimi Gilgameš a Siduri v Epos o Gilgamešovi v tom, že „osamělá žena pije bezútěšného poutníka hrdiny s pitím a pošle ho na místo za mořem vyhrazené pro speciální třídu ctěných lidí“ a „aby se připravil na cestu, musí seříznout a oříznout trámy“.[10]
Filozofie
Filozofové psali o významu Calypso ve starověkém řeckém světě. Ryan Patrick Hanley komentoval výklad Calypso v Les Aventures de Télémaque napsáno Fénelon. Hanley říká, že příběh Calypso ilustruje souvislost mezi Eros a hrdost.[11] Theodore Adorno a Max Horkheimer upozornil na kombinaci moci nad osudem a citlivosti „buržoazních žen v domácnosti“ ve vyobrazení Calypso.[12]
Galerie
Calypso, blonďatá bohyně Jan Styka (20. století)
CalypsoGeorge Hitchcock (asi 1906)
Bohyně Calypso zachrání Ulyssese Cornelius van Poelenburgh (1630)
Calypso volá nebe a zemi, aby byli svědky její upřímné náklonnosti k Ulyssesovi Angelica Kauffman (18. století)
Calypso přijímající Telemachus a Mentor v jeskyni William Hamilton (18. století)
Merkur nařídil Calypso uvolnit Odysea Gerard de Lairesse (1676-1682)
Odysseus jako host u víly Calypso autor Hendrick van Balen (cca 1616)
Hermes objednává Calypso k propuštění Odysseuse Gerard de Lairesse (cca 1670)
Odysseus und Kalypso Arnold Böcklin (1883)
Calypso Henri Lehmann (1869)
Calypso's Isle Herbert James Draper (1897)
Ulysses na Calypsoově ostrově autor: Ditlev Blunck (1830)
Hermes bei Calypso und Odysseus Hubert Maurer
Hermes nařídí Calypso, aby propustil Odysea John Flaxman (1810)
Reference
- ^ Vstup καλύπτω na LSJ
- ^ Homere, Odyssey, 1.14, 1.51–54, 7.245; Apollodorus, E.7.24. Někdy se jí říká Atlantis (Ατλαντίς),[Citace je zapotřebí ] což znamená dcera Atlasa, viz záznam Ατλαντίς v Liddell a Scott, a také Hesiod, Theogony 938.
- ^ Hyginus. Fabulae, předmluva
- ^ Hesiod, Theogony 359; Homeric Hymn 2.422. Podle Caldwell, s. 49 n. 359 je Hesiod Oceanid „pravděpodobně ne“ stejný; viz také Západ 1966, str. 267 359. καὶ ἱμερόεσσα Καλυψώ; Tvrdý, str. 41.
- ^ Apollodorus, 1.2.7
- ^ Homere, Odyssey 7.259
- ^ Apollodorus, E.7.24
- ^ Hesiod, Theogony 1011
- ^ Vidět Hesiod, Theogony 1019 Sir James George Frazer ve svých poznámkách k Apollodorovi, E.7.24, říká, že tyto verše „pravděpodobně nejsou Hesiodovy, ale byly interpolovány pozdějším básníkem římské éry, aby poskytly Latinům význačný řecký původ“.
- ^ Dalley, S. (1989) Mýty z Mezopotámie. Oxford University Press, Oxford, NY.
- ^ Schliesser, Eric (23. září 2016). Deset zanedbaných klasiků filozofie. Oxford University Press, 2017. ISBN 9780199928927 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ Horkheimer, Max; Adorno, Theodore (2002). Dialektika osvícení. Press Stanford University. ISBN 9780804736336 - prostřednictvím Knih Google.
Zdroje
- Apollodorus, Apollodorus, The Library, with an English Translation by Sir James George Frazer, F.B.A., F.R.S. ve 2 svazcích. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd. 1921. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Caldwell, Richard, Hesiodova Theogony, Focus Publishing / R. Pullins Company (1. června 1987). ISBN 978-0-941051-00-2.
- Grimal, Pierre, Slovník klasické mytologie, Wiley-Blackwell, 1996, ISBN 978-0-631-20102-1. „Calypso“ str. 86
- Robin, Robine, Routledge Handbook of Greek Mythology: Na základě „Handbook of Greek Mythology“ od H. J. Rose, Psychology Press, 2004, ISBN 9780415186360.
- Hesiod, Theogony, v The Homeric Hymns and Homerica with an English Translation by Hugh G. Evelyn-White, Cambridge, Massachusetts., Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd. 1914. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Homere, Odyssey s anglickým překladem A.T. Murray, PH.D. ve dvou svazcích. Cambridge, Massachusetts., Harvard University Press; London, William Heinemann, Ltd. 1919. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Homeric Hymn to Demeter (2), v The Homeric Hymns and Homerica with an English Translation by Hugh G. Evelyn-White, Cambridge, Massachusetts., Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd. 1914. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Hyginus, Gaius Julius, Fabulae v Apollodorův Knihovna a Hyginus ' Fabuae: Dvě příručky řecké mytologie, přeloženo, s úvodem R. Scotta Smitha a Stephena M. TrzaskomyHackett Publishing Company, 2007. ISBN 978-0-87220-821-6.
- Smith, William; Slovník řecké a římské biografie a mytologie, Londýn (1873). "Calypso"
- West, M. L. (1966), Hesiod: Theogony, Oxford University Press. ISBN 0-19-814169-6.
externí odkazy
- Chisholm, Hugh, ed. (1911). Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press. .