Bulkington (postava Moby-Dick) - Bulkington (character Moby-Dick)

Bulkington je postava v Herman Melville román z roku 1851 Moby-Dick. Bulkington je označován pouze svým příjmením a objevuje se pouze dvakrát, krátce v kapitole 3 „Spouter Inn“ a poté v kapitole 23 „The Lee Shore“, krátké kapitole několika stovek slov věnovaných výhradně jemu.

Kritici a vědci však jeho roli věnovali pozornost. Někteří vidí Bulkingtona jako představitele historické nebo současné postavy, nebo si vezmou jeho rané vystoupení a poté zmizení, aby podpořili teorii, že Melville složil román v několika fázích a Bulkington se stal zbytečným, když Melville rozšířil své pojetí.

The Bulkington Pass je na jižní straně ledovce Flask a západně od vrcholu Bildad Peak, což je řada funkcí, které Výbor pro antarktická místní jména pojmenoval podle postav z Moby-Dick.^[1]

Vystoupení

V kapitole 3 „Spouter Inn“, posádka lodi USS Kytovec oslavit jejich návrat ze tří let na moři. Bulkington stojí stranou, ale Ishmael říká: „Tento muž mě okamžitě zaujal; a protože mořští bohové nařídili, že by se brzy měl stát mým spolubydlícím (i když jen spací partner jeden, pokud jde o tento příběh) ", který uvede„ jeho malý popis ". Bulkington je vysoký, s„ ušlechtilými rameny ", svalnatý, s tváří„ hluboce hnědou a spálenou ", zatímco jeho hlas naznačuje, že byl Jižanem. Uklouzl pryč a brzy ho minuli jeho spolubojovníci, kteří ho pronásledovali výkřiky „Kde je Bulkington?“.

Bulkington se neobjeví znovu až do 23. kapitoly „Lee Shore“ a neobjeví se po něm. Ishmael tuto kapitolu nazývá „bezkamenným hrobem Bulkingtona“, protože v ní oznamuje, že Bulkington zemře, a protože je tak krátká, „šestipalcová kapitola“ (ve skutečnosti 361 slov). Vzhledem k tomu, že se Bulkington právě vrátil ze čtyř let na moři, Ismael žasne, když vidí, jak stojí u kormidla Pequod, navádějící jej z přístavu. Přemýšlí o Bulkingtonovi, že je řízen k moři, stejně jako loď k závětří - „země vypadala, že se mu spaluje na nohy“. Ishmael vidí paralelu a paradox: Příznivý vítr žene loď směrem k teplu a bezpečí jejího domovského přístavu, ale když ji vichřice pohání ke zničení na pobřeží, musí se loď vyhnout zdánlivému teplu a bezpečí domova, všichni plachtí, aby hledali bezpečí v „bezzemském moři“. Bulkington, říká Ishmael, by si měl uvědomit, že stejně tak musí duše dodržovat „otevřenou nezávislost“ svého moře. „Ale jak v bezzemku samotném spočívá nejvyšší pravda, bezbřehý, neurčitý jako Bůh - tak lepší je zahynout v tom vytí nekonečně, než být neslavně vržen na závětří, i když to byla bezpečnost!“. Ishmael předznamenává Bulkingtonovu smrt utonutím: „Nahoře ze spreje tvého zahynutí oceánu - přímo nahoru, vyskočí tvé zbožnění!".

Kritická diskuse

Bulkingtonův nápadný fyzický vzhled a poetická síla a tematická rezonance Ch. 23 zaujalo kritiky. Andrew Delbanco píše, že Bulkington je „přirozený aristokrat - téměř karikaturní vzor mužské ctnosti“, „demokratický vůdce, který vzbuzuje úctu z důvěry a kamarádské lásky“.^[2] Kritici vidí podobnosti s historickými nebo mytologickými postavami, jako např Herkules, řecký bůh,^[3] nebo pocta J. M. W. Turner (1775–1851), jeden z mnoha odkazů v románu na malíře mořských scén a bouří,^[4] a do Edgar Allan Poe.^[5] Ch. 23 může představovat ctnosti Emersonian "soběstačnost „v hledání pravdy a preferování filosofických realit.^[6]

Vědci a kritici nabízejí další odpovědi na otázku, proč se objevil tak krátce. Literární kritik Richard Chase předpokládal, že Bulkington byl „skutečným“ prometheanským a demokratickým hrdinou románu, ale ten, kdo nemohl hrát důležitou roli, protože takový hrdina by musel odolávat Ahabovi, „falešnému“ románu Prometheus. Musí zmizet, protože „kdyby byl více součástí příběhu, bylo by nevyhnutelné, že by měl dělat to, o co se Starbuck může pokusit jen: postavit se proti velení Ahaba a zachránit loď“. Ale je také hrdinským Američanem, „nadějí světa“.^[7]

V Melvilleově procesu složení

Kritici již dlouho spekulovali, že Bulkington byl představen v rané verzi, ale již nebyl potřebný, když Melville změnil svůj koncept románu z velrybářského dobrodružství na metafyzický příběh zaměřený na Ahabovo hledání. Druhá verze potřebovala jiný druh postavy, aby kontrastovala s Ahabem, postavou, která se ukázala být Starbuck, Pequod's prvním důstojníkem. Melville, někteří vědci spekulují, poté vložili kapitolu 23, aby vysvětlili Bulkingtonovo zmizení.

"Podrobná rekonstrukce Melvilleovy revize Moby-Dick„, říká Delbanco,“ je nemožné, protože žádný rukopis ani poznámky nepřežijí. Ale že změnil své představy o tom, kdo by měl vést a kdo by měl odolat na palubě Pequod o tom lze těžko pochybovat. “Delbanco tvrdí, že Bulkington se zdá být předurčen hrát v knize hlavní roli, protože má„ důstojnost, slušnost, zdokonalení “, což z něj dělá Melvillova prvního kandidáta, který odolává Ahabovi. Místo toho Melville tuto roli dává menšímu muž, Starbuck, který uznává Achabovo šílenství, ale nemá sílu Bulkingtona vyzvat ho. „Ale proč ho vůbec nechat v knize?“ ptá se Delbanco. Jeho vlastní odpověď je, že dávno předtím Freud, Melville reprezentoval slovy nevědomí a Bulkington byl tím, co Freud nazval „stopou paměti“.^[2]

Jeden kritik spekuluje, že Melville se rozhodl nezrevidovat kapitolu 3 „Spouter-Inn“, odstranit Bulkingtona, ale přidat kapitolu, která ho zbožňuje jako postavu, která „ačkoli chybí, představuje jeho vlastní umělecké úsilí o pravdu a nezávislost myšlení tváří v tvář silám, které by se spikly, aby ho uvrhly „na zrádné, otrocké pobřeží“ “.^[8]

Harrison Hayford spekuluje jako součást širšího argumentu, že Bulkington je jednou ze skupiny „zbytečných duplikátů“, která zůstala „pozůstatkem“, když Melville změnil vztah mezi postavami. Hayford spekuluje, že když Melville přidal postavu Queequeg, vzal Bulkingtonovu roli jako Ishmaelův společník nebo „spící partner“. Jeho implicitní role „hledače pravdy“ byla dána společnosti Starbuck. Hayford nenabízí žádný odhad toho, proč Melville neodstranil Bulkingtona úplně, „nad rámec toho, co bylo pro Melvillea, stejně jako pro menší autory, těžké zahodit dobrá slova, která napsal“.^[9]

Reference

• Buell, Lawrence (2014), Sen o velkém americkém románu, Cambridge, Massachusetts a Londýn: The Belknap Press of Harvard University Press, ISBN  9780674051157CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Chase, Richard Volney (1957). Americký román a jeho tradice. Garden City, NY: Doubleday.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Cook, Jonathan (2003), „Moby-Dick, Mýtus a klasický moralismus: Bulkington jako Herkules“, Leviatan, 5 (1): 15–28, doi:10.1111 / j.1750-1849.2003.tb00062.x, S2CID  144798023CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Cowan, S.A. (1967). „Chvála soběstačnosti: Role Bulkingtona v Moby-Dicku“. Americká literatura. 38 (4): 547–556. JSTOR  2923460.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Delbanco, Andrew (2005). Melville: Jeho svět a dílo. New York: Knopf. ISBN  0375403140.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Hayford, Harrison (1978). „Zbytečné duplikáty: klíč k psaní Moby-Dicka“. V Pullin, Faith (ed.). Nové studie v Melville. Kent State, OH: Kent State University Press. str. 128–161.CS1 maint: ref = harv (odkaz) dotisk dovnitř Hayford, Harrison S předmluvou Hershel Parkera (2003). Melville's Prisoners. Evanston, IL: Northwestern University Press. ISBN  0810119730.; Herman Melville, Moby-Dick (New York: Norton,): str. 39–63.
• Hollister, Michael (1989), "Melville's Gam With Poe In" Moby-Dick ": Bulkington And Pym", Studie v románu, 21 (3): 279–91, JSTOR  29532652CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Morrell, Sascha (2017). "'Příběh Town-Ho, Bulkington a Moby-Dickův „Temnější nit“ Labor Tension “. Leviatan. 19 (2): 1–21. doi:10.1353 / lvn.2017.0012. S2CID  148861584.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• O’Hara, Robert J. (2016), ""Pane Bože! myslet si, že se člověk někdy příliš přiblíží svému domovu! ": Báseň Thomase Hooda" Lee Shore "jako zdroj pro Moby-Dicka", Leviatan, 18 (2): 39–52, doi:10.1353 / lvn.2016.0026, S2CID  141426677CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Sattelmeyer, Robert (2003). ""Shanties of Chapters and Essays ": Přepis Moby-Dicka". ESQ: Žurnál americké renesance. 49 (4): 213–247. doi:10.1353 / esq.2010.0030. S2CID  162242760.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Spanos, William (1995), Errant Art of Moby-Dick: The Canon, the Cold War, and the Struggle for American Studies, Duke University Press, s. 154–155, ISBN  0822315998CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Wallace, Robert W. (1991), „Bulkington, Turner a Lee Shore“, ve Sten, Christopher (ed.), Savage Eye: Melville and the Visual Arts, Kent State University PressCS1 maint: ref = harv (odkaz)

Poznámky

externí odkazy