Bollingen Tower - Bollingen Tower - Wikipedia

Souřadnice: 47 ° 13'16 ″ severní šířky 8 ° 54'18 ″ východní délky / 47,2211 ° N 8,9051 ° E / 47.2211; 8.9051

Bollingen Tower při pohledu z Curyšské jezero.

The Bollingen Tower je struktura vybudovaná švýcarským psychiatrem Carl Jung. Ve vzhledu je to malý hrad se čtyřmi věžemi. Nachází se v obci Bollingen na břehu řeky Obersee (horní jezero) Umyvadlo z Curyšské jezero.

Dějiny

Jung koupil pozemek v roce 1922 po smrti své matky. V roce 1923 na této zemi postavil dvoupodlažní kulatou věž. Byla to kamenná stavba vhodná k životu. Přístavby této věže byly postaveny v letech 1927, 1931 a 1935 a výsledkem byla budova, která má čtyři spojené části.[1]

Druhé patro bylo přidáno k přírůstku z roku 1927 po smrti Jungovy manželky v roce 1955, což znamená „rozšíření vědomí dosažené ve stáří“.

Po většinu svého života strávil Jung každý rok několik měsíců v Bollingenu. Věž nyní vlastní rodinná důvěra a není přístupná veřejnosti.

The Bollingen Foundation, vytvořený v roce 1945, ale neaktivní od roku 1968, byl pojmenován po něm.

Vepsaná kostka

Vchod do věže.

V roce 1950, při příležitosti svých 75. narozenin, Jung postavil na břehu jezera, západně od věže, kamennou kostku, do níž vepsal tři strany. Jedna strana obsahuje citát převzatý z Rosarium philosophorum:

Hic lapis exilis extat, pretio quoque vilis, spernitur a stultis, amatur plus ab edoctis.

Tady stojí průměr kámen,
„Cena je velmi levná!
Čím víc to blázni opovrhují,
Čím více je moudrý milován.

Na této straně kamene je také napsáno věnování: IN MEMORIAM NAT [ivitatis] S [uae] DIEI LXXV C G JUNG EX GRAT [itudine] FEC [it] ET POS [uit] A [nn] O MCML (Na památku svých 75. narozenin ji C.G. Jung z vděčnosti vyrobil a založil v roce 1950.)

Druhá strana krychle zobrazuje a Telesfor postava, a homunculus nesoucí lucernu a plášť s kapucí. Je obklopen řeckým nápisem:

«Ὁ Αἰὼν παῖς ἐστι παίζων, πεττεύων · παιδὸς ἡ βασιληίη» · Τελεσφόρος διελαύνων τοὺς σκοτεινοὺς τοῦ κόσμου τόπους, καὶ ὡς ἀστὴρ ἀναλάμπων ἐκ τοῦ βάθους, ὁδηγεῖ «παρ‘ Ἠελίοιο πύλας καὶ δῆμον ὀνείρων».

Nápis říká:

Čas je dítě - hraní jako dítě - hraní deskové hry - království dítěte. Toto je Telesphoros, který se potuluje temnými oblastmi tohoto vesmíru a září jako hvězda z hlubin. Ukazuje cestu k branám slunce a do země snů.[2]

„Čas je dítě ve hře, hazard; dítě je královský majestát“ je přičítán fragmentu Herakleitos.

„Ukazuje cestu k branám slunce a do země snů“ je citát z Odyssey (Kniha 24, verš 12). Odkazuje to na Hermes the psychopomp, který odvádí duchy zabitých nápadníků.

Druhá strana obsahuje také čtyřdílnou mandala z alchymistické význam. Horní čtvrt mandaly je věnována Saturn, spodní čtvrtina do Mars, levá čtvrtina k Sol-Jupiter [muž] a pravá čtvrtina k Luna-Venuše [ženský].

Třetí strana kostky je strana, která je obrácena k jezeru. Je na něm latinský nápis výroků, které, jak říká Jung, „jsou víceméně citáty z alchymie“.[3]

Nápis zní:

Jsem sirotek, sám; přesto jsem všude. Jsem jedním, ale proti sobě. Jsem mládí a starý muž ve stejnou dobu. Neznám ani otce, ani matku, protože jsem musel být vytažen z hlubin jako ryba, nebo spadnout jako bílý kámen z nebe. V lesích a horách se toulám, ale jsem ukrytý v nejvnitřnější duši člověka. Jsem pro všechny smrtelný, přesto se mě cyklus věků nedotkne.[4]

Galerie

  • The Rosarium citát a Jungovo odhodlání

  • Latinský alchymistický nápis

  • Řecký nápis ve čtyřdílné mandale

  • Starověká socha boha Telesfora

Viz také

Reference

  1. ^ Jung, Carl Gustav (1989). Aniela Jaffé (ed.). Vzpomínky, sny, úvahy. New York: Vintage Books. str.223 –225. ISBN  978-0-679-72395-0.
  2. ^ Jung, Carl Gustav (1989). Aniela Jaffé (ed.). Vzpomínky, sny, úvahy. New York: Vintage Books. str.227. ISBN  978-0-679-72395-0. (Jedná se o anglické překlady Jungových německých překladů.)
  3. ^ Jung (1962), str. 230f. dává německé překlady nápisů a atributů Rosarium citovat Arnold z Villanova (d. 1311). Viz také Edward Armstrong Bennet, Setkání s Jungem: Konverzace zaznamenané v letech 1946-1961 (1985), ISBN  978-3-85630-501-7, str. 31 („Léto 1951“).
  4. ^ Jung, Vzpomínky, sny, úvahy, str. 227.

Bibliografie

  • Dunne, Claire. Carl Jung: Zraněný léčitel duše: Ilustrovaná biografie. Continuum International Publishing Group (2002), ISBN  978-0-8264-6307-4, str. 70f., 106-108, 139, 192. Knihy Google
  • Jung, Carl Gustav (1989). Aniela Jaffé (ed.). Vzpomínky, sny, úvahy. New York: Vintage Books. ISBN  978-0-679-72395-0.
  • Hart, Vaughan. „Alchemická věž Carla Junga v Bollingenu“, Res: Antropologie a estetika, 25, 1994, 36-50

externí odkazy