v matematika , Besselovy polynomy jsou ortogonální posloupnost polynomy . Existuje celá řada různých, ale úzce souvisejících definic. Definice upřednostňovaná matematiky je dána sérií (Krall & Frink, 1948)
y n ( X ) = ∑ k = 0 n ( n + k ) ! ( n − k ) ! k ! ( X 2 ) k {displaystyle y_ {n} (x) = součet _ {k = 0} ^ {n} {frac {(n + k)!} {(nk)! k!}}, vlevo ({frac {x} {2 }} ight) ^ {k}} Další definice upřednostňovaná elektrotechniky je někdy známá jako reverzní Besselovy polynomy (Viz Grosswald 1978, Berg 2000).
θ n ( X ) = X n y n ( 1 / X ) = ∑ k = 0 n ( n + k ) ! ( n − k ) ! k ! X n − k 2 k {displaystyle heta _ {n} (x) = x ^ {n}, y_ {n} (1 / x) = součet _ {k = 0} ^ {n} {frac {(n + k)!} {( nk)! k!}}, {frac {x ^ {nk}} {2 ^ {k}}}} Koeficienty druhé definice jsou stejné jako první, ale v opačném pořadí. Například Besselův polynom třetího stupně je
y 3 ( X ) = 15 X 3 + 15 X 2 + 6 X + 1 {displaystyle y_ {3} (x) = 15x ^ {3} + 15x ^ {2} + 6x + 1,} zatímco reverzní Besselův polynom třetího stupně je
θ 3 ( X ) = X 3 + 6 X 2 + 15 X + 15 {displaystyle heta _ {3} (x) = x ^ {3} + 6x ^ {2} + 15x + 15,} Zpětný Besselův polynom se používá při návrhu Besselovy elektronické filtry .
Vlastnosti Definice z hlediska Besselových funkcí Besselův polynom lze také definovat pomocí Besselovy funkce ze kterého polynom čerpá svůj název.
y n ( X ) = X n θ n ( 1 / X ) {displaystyle y_ {n} (x) =, x ^ {n} heta _ {n} (1 / x),} y n ( X ) = 2 π X E 1 / X K. n + 1 2 ( 1 / X ) {displaystyle y_ {n} (x) = {sqrt {frac {2} {pi x}}}, e ^ {1 / x} K_ {n + {frac {1} {2}}} (1 / x)} θ n ( X ) = 2 π X n + 1 / 2 E X K. n + 1 2 ( X ) {displaystyle heta _ {n} (x) = {sqrt {frac {2} {pi}}}, x ^ {n + 1/2} e ^ {x} K_ {n + {frac {1} {2}} }(X)} kde K. n (X ) je upravená Besselova funkce druhého druhu , y n (X ) je obyčejný polynom a θ n (X ) je reverzní polynom (str. 7 a 34 Grosswald 1978). Například:[1]
y 3 ( X ) = 15 X 3 + 15 X 2 + 6 X + 1 = 2 π X E 1 / X K. 3 + 1 2 ( 1 / X ) {displaystyle y_ {3} (x) = 15x ^ {3} + 15x ^ {2} + 6x + 1 = {sqrt {frac {2} {pi x}}}, e ^ {1 / x} K_ {3 + {frac {1} {2}}} (1 / x)} Definice jako hypergeometrická funkce Besselův polynom lze také definovat jako a konfluentní hypergeometrická funkce (Dita, 2006)
y n ( X ) = 2 F 0 ( − n , n + 1 ; ; − X / 2 ) = ( 2 X ) − n U ( − n , − 2 n , 2 X ) = ( 2 X ) n + 1 U ( n + 1 , 2 n + 2 , 2 X ) . {displaystyle y_ {n} (x) =, _ {2} F_ {0} (- n, n + 1 ;; - x / 2) = left ({frac {2} {x}} ight) ^ {- n} Uleft (-n, -2n, {frac {2} {x}} ight) = vlevo ({frac {2} {x}} ight) ^ {n + 1} Uleft (n + 1,2n + 2 , {frac {2} {x}} ight).} Reverzní Besselův polynom lze definovat jako zobecněný Laguerrův polynom :
θ n ( X ) = n ! ( − 2 ) n L n − 2 n − 1 ( 2 X ) {displaystyle heta _ {n} (x) = {frac {n!} {(- 2) ^ {n}}}, L_ {n} ^ {- 2n-1} (2x)} z čehož vyplývá, že může být také definována jako hypergeometrická funkce:
θ n ( X ) = ( − 2 n ) n ( − 2 ) n 1 F 1 ( − n ; − 2 n ; − 2 X ) {displaystyle heta _ {n} (x) = {frac {(-2n) _ {n}} {(- 2) ^ {n}}} ,, _ {1} F_ {1} (- n; -2n ; -2x)} kde (−2n )n je Pochhammer symbol (rostoucí faktoriál).
Inverze pro monomials darováno
( 2 X ) n n ! = ( − 1 ) n ∑ j = 0 n n + 1 j + 1 ( j + 1 n − j ) L j − 2 j − 1 ( 2 X ) = 2 n n ! ∑ i = 0 n i ! ( 2 i + 1 ) ( 2 n + 1 n − i ) X i L i ( − 2 i − 1 ) ( 1 X ) . {displaystyle {frac {(2x) ^ {n}} {n!}} = (- 1) ^ {n} součet _ {j = 0} ^ {n} {frac {n + 1} {j + 1} } {j + 1 vyberte nj} L_ {j} ^ {- 2j-1} (2x) = {frac {2 ^ {n}} {n!}} součet _ {i = 0} ^ {n} i! (2i + 1) {2n + 1 zvolte ni} x ^ {i} L_ {i} ^ {(- 2i-1)} vlevo ({frac {1} {x}} vpravo).} Generující funkce Besselovy polynomy s posunutým indexem mají generující funkci
∑ n = 0 ∞ 2 π X n + 1 2 E X K. n − 1 2 ( X ) t n n ! = 1 + X ∑ n = 1 ∞ θ n − 1 ( X ) t n n ! = E X ( 1 − 1 − 2 t ) . {displaystyle sum _ {n = 0} ^ {infty} {sqrt {frac {2} {pi}}} x ^ {n + {frac {1} {2}}} e ^ {x} K_ {n- {frac {1} {2}}} (x) {frac {t ^ {n}} {n!}} = 1 + xsum _ {n = 1} ^ {infty} heta _ {n-1} (x) { frac {t ^ {n}} {n!}} = e ^ {x (1- {sqrt {1-2t}})}}} Rozlišování s ohledem na t {displaystyle t} , zrušení X {displaystyle x} , získá generující funkci pro polynomy { θ n } n ≥ 0 {displaystyle {heta _ {n}} _ {ngeq 0}}
∑ n = 0 ∞ θ n ( X ) t n n ! = 1 1 − 2 t E X ( 1 − 1 − 2 t ) . {displaystyle sum _ {n = 0} ^ {infty} heta _ {n} (x) {frac {t ^ {n}} {n!}} = {frac {1} {sqrt {1-2t}}} e ^ {x (1- {sqrt {1-2t}})}.} Rekurze Besselův polynom lze také definovat pomocí rekurzního vzorce:
y 0 ( X ) = 1 {displaystyle y_ {0} (x) = 1,} y 1 ( X ) = X + 1 {displaystyle y_ {1} (x) = x + 1,} y n ( X ) = ( 2 n − 1 ) X y n − 1 ( X ) + y n − 2 ( X ) {displaystyle y_ {n} (x) = (2n! -! 1) x, y_ {n-1} (x) + y_ {n-2} (x),} a
θ 0 ( X ) = 1 {displaystyle heta _ {0} (x) = 1,} θ 1 ( X ) = X + 1 {displaystyle heta _ {1} (x) = x + 1,} θ n ( X ) = ( 2 n − 1 ) θ n − 1 ( X ) + X 2 θ n − 2 ( X ) {displaystyle heta _ {n} (x) = (2n! -! 1) heta _ {n-1} (x) + x ^ {2} heta _ {n-2} (x),} Diferenciální rovnice Besselův polynom se řídí následující diferenciální rovnicí:
X 2 d 2 y n ( X ) d X 2 + 2 ( X + 1 ) d y n ( X ) d X − n ( n + 1 ) y n ( X ) = 0 {displaystyle x ^ {2} {frac {d ^ {2} y_ {n} (x)} {dx ^ {2}}} + 2 (x! +! 1) {frac {dy_ {n} (x) } {dx}} - n (n + 1) y_ {n} (x) = 0} a
X d 2 θ n ( X ) d X 2 − 2 ( X + n ) d θ n ( X ) d X + 2 n θ n ( X ) = 0 {displaystyle x {frac {d ^ {2} heta _ {n} (x)} {dx ^ {2}}} - 2 (x! +! n) {frac {d heta _ {n} (x)} {dx}} + 2n, heta _ {n} (x) = 0} Zobecnění Výslovný formulář Zobecnění Besselových polynomů bylo v literatuře navrženo (Krall, Fink) následovně:
y n ( X ; α , β ) := ( − 1 ) n n ! ( X β ) n L n ( 1 − 2 n − α ) ( β X ) , {displaystyle y_ {n} (x; alpha, eta): = (- 1) ^ {n} n! left ({frac {x} {eta}} ight) ^ {n} L_ {n} ^ {(1 -2n-alpha)} vlevo ({frac {eta} {x}} vpravo),} odpovídající reverzní polynomy jsou
θ n ( X ; α , β ) := n ! ( − β ) n L n ( 1 − 2 n − α ) ( β X ) = X n y n ( 1 X ; α , β ) . {displaystyle heta _ {n} (x; alpha, eta): = {frac {n!} {(- eta) ^ {n}}} L_ {n} ^ {(1-2n-alpha)} (eta x ) = x ^ {n} y_ {n} vlevo ({frac {1} {x}}; alfa, eta ight).} Pro funkci vážení
ρ ( X ; α , β ) := 1 F 1 ( 1 , α − 1 , − β X ) {displaystyle ho (x; alpha, eta): =, _ {1} F_ {1} vlevo (1, alfa -1, - {frac {eta} {x}} vpravo)} jsou pro vztah ortogonální
0 = ∮ C ρ ( X ; α , β ) y n ( X ; α , β ) y m ( X ; α , β ) d X {displaystyle 0 = mast _ {c} ho (x; alpha, eta) y_ {n} (x; alpha, eta) y_ {m} (x; alpha, eta) mathrm {d} x} platí pro m ≠ n a C křivka obklopující 0 bod.
Specializují se na Besselovy polynomy pro α = β = 2, přičemž situace ρ (X ) = exp (−2 / X ).
Rodriguesův vzorec pro Besselovy polynomy Rodriguesův vzorec pro Besselovy polynomy jako konkrétní řešení výše uvedené diferenciální rovnice je:
B n ( α , β ) ( X ) = A n ( α , β ) X α E − β X ( d d X ) n ( X α + 2 n E − β X ) {displaystyle B_ {n} ^ {(alpha, eta)} (x) = {frac {a_ {n} ^ {(alpha, eta)}} {x ^ {alpha} e ^ {- {frac {eta} { x}}}}} vlevo ({frac {d} {dx}} vpravo) ^ {n} (x ^ {alpha + 2n} e ^ {- {frac {eta} {x}}})}} kde A (α, β) n jsou normalizační koeficienty.
Přidružené Besselovy polynomy Podle této generalizace máme následující zobecněnou diferenciální rovnici pro přidružené Besselovy polynomy:
X 2 d 2 B n , m ( α , β ) ( X ) d X 2 + [ ( α + 2 ) X + β ] d B n , m ( α , β ) ( X ) d X − [ n ( α + n + 1 ) + m β X ] B n , m ( α , β ) ( X ) = 0 {displaystyle x ^ {2} {frac {d ^ {2} B_ {n, m} ^ {(alfa, eta)} (x)} {dx ^ {2}}} + [(alfa +2) x + eta ] {frac {dB_ {n, m} ^ {(alfa, eta)} (x)} {dx}} - vlevo [n (alfa + n + 1) + {frac {m eta} {x}} vpravo] B_ {n, m} ^ {(alfa, eta)} (x) = 0} kde 0 ≤ m ≤ n {displaystyle 0leq mleq n} . Řešení jsou,
B n , m ( α , β ) ( X ) = A n , m ( α , β ) X α + m E − β X ( d d X ) n − m ( X α + 2 n E − β X ) {displaystyle B_ {n, m} ^ {(alfa, eta)} (x) = {frac {a_ {n, m} ^ {(alfa, eta)}} {x ^ {alfa + m} e ^ {- {frac {eta} {x}}}}} vlevo ({frac {d} {dx}} ight) ^ {nm} (x ^ {alpha + 2n} e ^ {- {frac {eta} {x}} })} Zvláštní hodnoty Prvních pět Besselových polynomů je vyjádřeno jako:
y 0 ( X ) = 1 y 1 ( X ) = X + 1 y 2 ( X ) = 3 X 2 + 3 X + 1 y 3 ( X ) = 15 X 3 + 15 X 2 + 6 X + 1 y 4 ( X ) = 105 X 4 + 105 X 3 + 45 X 2 + 10 X + 1 y 5 ( X ) = 945 X 5 + 945 X 4 + 420 X 3 + 105 X 2 + 15 X + 1 {displaystyle {egin {aligned} y_ {0} (x) & = 1 y_ {1} (x) & = x + 1 y_ {2} (x) & = 3x ^ {2} + 3x + 1 y_ {3} (x) & = 15x ^ {3} + 15x ^ {2} + 6x + 1 y_ {4} (x) & = 105x ^ {4} + 105x ^ {3} + 45x ^ {2 } + 10x + 1 y_ {5} (x) & = 945x ^ {5} + 945x ^ {4} + 420x ^ {3} + 105x ^ {2} + 15x + 1end {zarovnáno}}} Žádný Besselův polynom nelze započítat do polynomů nižšího řádu s přísně racionálními koeficienty.[2] Pět reverzních Besselových polynomů se získá obrácením koeficientů. θ k ( X ) = X k y k ( 1 / X ) {extstyle heta _ {k} (x) = x ^ {k} y_ {k} (1 / x)} To má za následek následující:
θ 0 ( X ) = 1 θ 1 ( X ) = X + 1 θ 2 ( X ) = X 2 + 3 X + 3 θ 3 ( X ) = X 3 + 6 X 2 + 15 X + 15 θ 4 ( X ) = X 4 + 10 X 3 + 45 X 2 + 105 X + 105 θ 5 ( X ) = X 5 + 15 X 4 + 105 X 3 + 420 X 2 + 945 X + 945 {displaystyle {egin {aligned} heta _ {0} (x) & = 1 heta _ {1} (x) & = x + 1 heta _ {2} (x) & = x ^ {2} + 3x +3 heta _ {3} (x) & = x ^ {3} + 6x ^ {2} + 15x + 15 heta _ {4} (x) & = x ^ {4} + 10x ^ {3} + 45x ^ {2} + 105x + 105 heta _ {5} (x) & = x ^ {5} + 15x ^ {4} + 105x ^ {3} + 420x ^ {2} + 945x + 945 end {zarovnaný}}} Viz také Reference „On-line encyklopedie celočíselných sekvencí (OEIS)“ . Společnost byla založena v roce 1964 Sloanem, N. J. A. The OEIS Foundation Inc.CS1 maint: ostatní (odkaz) (Viz sekvence OEIS : A001497 , OEIS : A001498 , a OEIS : A104548 )Berg, Christian; Vignat, C. (2000). "Linearizační koeficienty Besselových polynomů a vlastnosti Student-t distribucí" (PDF) . Citováno 2006-08-16 . Carlitz, Leonard (1957). "Poznámka k Besselovým polynomům". Vévoda Math. J . 24 (2): 151–162. doi :10.1215 / S0012-7094-57-02421-3 . PAN 0085360 .Dita, P .; Grama, Grama, N. (24. května 2006). „O Adomianově metodě rozkladu pro řešení diferenciálních rovnic“. arXiv :solv-int / 9705008 . Fakhri, H .; Chenaghlou, A. (2006). "Žebříkové operátory a rekurzní vztahy pro přidružené Besselovy polynomy". Fyzikální písmena A . 358 (5–6): 345–353. Bibcode :2006PhLA..358..345F . doi :10.1016 / j.physleta.2006.05.070 . Grosswald, E. (1978). Besselovy polynomy (přednášky z matematiky) . New York: Springer. ISBN 978-0-387-09104-4 .Krall, H.L .; Frink, O. (1948). „Nová třída ortogonálních polynomů: Besselovy polynomy“ . Trans. Amer. Matematika. Soc . 65 (1): 100–115. doi :10.2307/1990516 . JSTOR 1990516 . Roman, S. (1984). Umbral Calculus (Besselovy polynomy §4.1.7) . New York: Academic Press. ISBN 978-0-486-44139-9 . externí odkazy