Berenguier de Palazol - Berenguier de Palazol

„Berenguier de Palazol pocházel z Katalánska, z hrabství Roussillon, byl to chudý rytíř ...“
Berenguier de Palazol, Palolnebo Palou[1] (fl. 1160–1209)[2] byl Katalánština trubadúr z Palol v Hrabství Roussillon.[3] Z jeho celkové produkce dvanáct cansos přežít a relativně vysoký podíl - osm - s melodiemi.[2]
Z přežívajících záznamů lze sbírat jen některé útržkovité podrobnosti Berenguierova života. Podle jeho vida byl chudý rytíř, ale dobře vyškoleni a vyzbrojeni.[4] Další důkazy naznačují, že jeho rodina byla dobře situovaná.[2] On se objeví v pěti dokumentech Roussillon mezi 1196 a 1209, vše pod latinský název Berengarius de Palatiolo (nebo Palaciolo).[2] Nejstarší data jeho kariéry jsou dána skutečností, že byl vazalem Gausfred III z Roussillonu, který zemřel v roce 1164 a dostal zmínku v několika Berenguierových pracích.[2] Je docela možné, že Berenguier byl jedním z prvních trubadúrů a básní, které zmiňují Jaufres (Gausfred) se může datovat již v roce 1150.[5] Nezdá se, že by Berenguier měl hodně kontaktů se svými trubadúry.[6] Možná se setkal Pons d'Ortaffa pozdě v životě, a ten ho může oslovit v jedné ze svých písní jako Senher En Berenguier.
Všechna dochovaná díla Berenguiera se zabývají tématem dvorská láska.[2] Jeden z jeho cansos byl model pro sirventes jeho současníkem Raimbaut de Vaqueiras, který ji možná nastavil na stejnou melodii, Berenguierovu „květnatou“.[2] Hlavním předmětem lásky k jeho písním je Ermessen d'Avinyo, manželka Arnaut d'Avinyo.[7] Podle Berenguiera vida, Arnaut byl syn Maria de Peiralada, ale s tím je pravděpodobně zmatek Maria domina de Petralata, matka Soremonda, milovnice Guillem de Cabestany.[4]
Berenguierova dobře zachovaná hudba je obecně slabičný s několika melismatický zakončení frází; konzervativní, obvykle pobývající v oktáva; a motivicky strukturované, které mají něco společného s tím Bernart de Ventadorn.[6]
Funguje
Berenguierova díla nelze chronologicky řadit s jistotou, ale byla uspořádána do schématu, které se snaží představit určitý „logický“ vývoj tématu. Téma, které prochází těmito pracemi, nelze spojit s událostmi v Berenguierově životě, ani nelze prokázat, že ta dáma (dompna) každé skladby je stejná osoba.[8] Vývoj tématu nicméně odpovídá etapám v životě milence.[8]
- Aital dona cum ieu sai
- V této práci Berenguier oceňuje dokonalost své dámy. Je hrdá a má mnoho nápadníků. Ona mu však půjčuje ucho.
- Dona, si totz temps vivia
- Berenguier se zavazuje, že nebude hledat jiného milence, i když se zdá, že jeho dáma není v dosahu.
- Dona, la genser qu'om veya
- Berenguier se rozhodl být trpělivý.
- Aissi quon hom que senhor ochaizona
- Berenguier je dámě vydán na milost a nemilost, přesto mu není věrná jako on jí.
- S'eu anc per fola entendensa
- Berenguier si přeje, aby ho jeho dáma ušetřila tohoto trápení.
- S'ieu sabi 'aver guiardo
- Berenguier selhal, ale vyjadřuje naději, že si tato píseň ještě může získat její pozornost.
- Tant m'abelis joys et amors e chans
- Nakonec je Berenguier za svou vytrvalost odměněn pozorností své dámy. V nepřítomnosti mu dává sílu a v chladném teple; povzbuzuje jeho zpěv.
- Mais ai de talan que no suelh
- Berenguier je radostný. Přál by si jen, aby každou chvíli viděl svou dámu.
- Bona dona, cuy ricx pretz fai valer
- Dáma se stáhne z Berenguier. Měl by ji opustit, ale nemohl to vydržet, ani najít lepší ženu.
- De la gensor qu'om vey ', al mieu semblan
- Dilema: zůstat věrný nebo odejít.
- Totz temoros e doptans
- Berenguier se obviňuje ze své ztráty, přesto obnovuje svůj slib své paní.
- Ab la fresca clardat
- Summertime podněcuje tuto píseň a Berenguier se rozhodne znovu získat přízeň své dámy.
Poznámky
- ^ Jeho křestní jméno může být napsáno také Berenguer, Berenger nebo Berengar.
- ^ A b C d E F G Aubrey, 10. – 11.
- ^ Paillol, dnes v okrsek Perpignan v Pyrénées-Orientales, je francouzština název pro Katalánština Palol. v Occitan bylo to napsáno Parason, Palou, Palasol, Slunečník, Pararol(s), Palaiol, Palaolnebo Palazol(s). Nachází se západně od Elne, starobylé hlavní město Roussillon. Riquer, 300–301.
- ^ A b Egan, 11.
- ^ Newcombe, 56 let.
- ^ A b Aubrey, 216–217.
- ^ Egan, 11. Avinyó se nachází v Hrabství Besalú.
- ^ A b Newcombe, 58 let.
Zdroje
- Aubrey, Elizabeth. Hudba Troubadours. Indiana University Press, 1996. ISBN 0-253-21389-4.
- Egan, Margarita, ed. a trans. Vidas z Troubadours. New York: Garland, 1984. ISBN 0-8240-9437-9.
- Newcombe, Terence. „Troubadour Berenger de Palazol: Kritické vydání jeho básní.“ Středověká studia v Nottinghamu, 15 (1971), str. 54–96.
- Riquer, Martín de. Los trovadores: historia literaria y textos. 3 obj. Barcelona: Planeta, 1975.