Benedetti v. Sawiris - Benedetti v Sawiris

Benedetti v. Sawiris
Naguib.jpg
Soudnejvyšší soud
Rozhodnuto17. července 2013
Citace[2013] UKSC 50
[2013] 2 Vše ER (Comm) 801
[2014] AC 938
[2013] 3 WLR 351
[2013] WLR (D) 286
149 Con LR 1
[2013] 4 Všechny ER 253
Historie případu
Předchozí akce[2010] EWCA občan 1427
Názory na případy
Lord Neuberger, Lord Clarke, Lord Reed
Členství v soudu
Sedící soudciLord Neuberger
Lord Kerr
Lord Clarke
Lord Wilson
Lord Reed
Klíčová slova
Bezdůvodné obohacení, kvantová hodnota

Benedetti v. Sawiris [2013] UKSC 50 je Anglický zákon o bezdůvodném obohacení případ týkající se způsobu stanovení částky a kvantová hodnota Nárok. Rozhodlo to Nejvyšší soud Spojeného království.

Fakta

Pan Benedetti pomohl panu Naguib Sawiris, stejně jako jeho společnost Cylo Investments Ltd a jeho rodinné trusty April a OS Holding, získají italskou telekomunikační společnost s názvem Wind Telecommunicazioni SpA. Dne 31. ledna 2004 vypracovali „Akviziční dohodu“, která však předpokládala jiný způsob převzetí. Pan Benedetti uzavřel zprostředkovatelskou smlouvu (prostřednictvím své společnosti), ve které mu bylo vyplaceno 0,55%, případně 67 milionů EUR. Ale to bylo pouze za účelem zprostředkování nákupu akcií samotné, spíše než za obecnější prací při organizaci převzetí. Další 60% společnost vlastněná Benedetti získala platbu 3,4 mil. EUR na podporu a výdaje. U zbývajících prací požádal v květnu 2005 o honorář. Benedetti si přál získat 200 až 300 milionů EUR. Agent Sawirise mu řekl, že se o žádné takové dohodě nikdy neuvažuje, ale bude mu nabídnuto 75,1 mil. EUR. Pan Benedetti odepsal, že byl překvapen, a „že v našem podniku jsem byl partnerem, ne plachým prostředníkem“ [sic].[1] Měli další schůzky, ale nic nebylo dohodnuto, a pan Benedetti žaloval o kvantová hodnota za reálnou hodnotu jeho služeb.

Rozsudek

Nejvyšší soud

Patten J u Nejvyššího soudu[2] že Benedetti by měl dostat 75,1 milionu EUR na a kvantová hodnota, s přihlédnutím k odmítnuté nabídce. Dohoda o akvizici nebyla zohledněna, protože byla opuštěna, a Benedetti bylo nařízeno zaplatit náklady na standardní bázi a úroky byly odmítnuty. Benedetti se odvolal a žádal, aby byla zohledněna akviziční dohoda, že nabídka neměla být, a ptal se, zda by mělo dojít k odpočtu poplatku za zprostředkování, odpovědnosti OS Holding, nákladům a rozhodnutí o úrokech.

Odvolací soud

Odvolací soud snížil cenu u Vrchního soudu na 14,52 milionu EUR. Arden LJ vydal první rozsudek. Přestože by soud mohl při stanovení a. Zohlednit předchozí dohody kvantová hodnota„„ Akviziční smlouva “by neměla, protože samotné strany ji nepřihlížely, a uvažovala o jiné akvizici. Služby společnosti Benedetti měly být oceněny v den, kdy byly poskytnuty, za tržní cenu. Poplatek za zprostředkování, který obdržel, by měl být odečten, jak to udělal soudce.

Etherton LJ vydal souhlasný rozsudek.

Rimer LJ vydal rozsudek ve shodě s Ardenem LJ.

nejvyšší soud

Nejvyšší soud rozhodl, že pan Benedetti měl za své služby nárok na výplatu v tržní hodnotě. Neměl nárok na další podíl na zisku z dohody o převzetí. Lord Clarke řekl následující.

21. Poté, co navrhovatel předloží důkazy o objektivní hodnotě výhody, kterou obžalovaný obdržel, spočívá důkazní břemeno na žalovaném, aby prokázal, že dávku subjektivně nehodnotil vůbec, nebo že ji ocenil na méně obchodní cena...

[...]

34. [...] v případě tohoto druhu i) výchozím bodem pro zjištění, zda byla žalovanému poskytnuta výhoda, a pro ocenění této výhody je tržní cena služeb; ii) žalovaný je oprávněn předložit důkazy za účelem subjektivního znehodnocení výhody, čímž prokáže, že ve skutečnosti žádnou výhodu nedostal, nebo že výhodu ocenil za cenu nižší, než je tržní cena; ale (iii) s výjimkou případu výjimečných okolností by neměla být uznána zásada subjektivního přecenění, ať už pro účely identifikace výhody, nebo pro ocenění přijaté výhody.

Viz také

Poznámky

Reference