Beatus vir - Beatus vir

Sborové dílo viz Beatus Vir (Górecki).
Beatusovo počáteční písmeno, f.4, začátek 1. žalmu v anglosaském 10. století Ramsey Psalter
Beatus vir zabírá celou stránku v tomto žaltáři z počátku 9. století.
The Jesseho strom Beatus počáteční v Gorleston Psalter, c. 1310, ohraničený královskými rameny Anglie a Francie (fol. 8r)

Beatus vir (Církevní latina: [beˈatus ˈvir]; „Požehnaný muž ...")[A] jsou první slova v latině Vulgate Bible oba Žalm 1 a Žalm 112 (v obecném moderním číslování; v řečtině je to 111. žalm Septuaginta a Vulgate[b]). V každém případě se tato slova používají k označení častého a významného použití těchto žalmů v umění, ačkoli oba žalmy jsou prominentní v různých oblastech, umění v případě 1. žalmu a hudba v případě 112. žalmu. žaltář rukopisy, počáteční písmeno B Beatuse je často vyobrazeno prominentně jako a Beatus počáteční.

Celkově se fráze vyskytuje 14krát v textu Vulgate, osmkrát v Kniha Žalmů a čtyřikrát ve zbytku Starý zákon, ale v Nový zákon který obsahuje Evangelia.[1]

Žalm 1 v umění

Žalm 1 přirozeně začíná text Kniha Žalmů. v osvětlený rukopis žaltáři tento začátek byl tradičně označen velkým Beatusovým iniciálem pro B Beatuse a dvě úvodní slova jsou často mnohem větší než zbytek textu. Mezi nimi často zabírají celou stránku. Beatusovy iniciály byly významné při vývoji rukopisné malby, protože umístění několika vývojů v používání iniciály jako ohnisko malby. Jako „počáteční vynikající stimulovalo to ornamentální popud středověkého umělce ke stále rostoucí výšce fantazie “.[2] Anglosaský z 10. století Ramsey Psalter zde zobrazené první je první známé použití „lví masky“ na liště „B“.[3]

U žaltářů raného a vrcholného středověku byly na začátku roku často podobně velké iniciály Žalm 52 („Q“ pro „Quid gloriaris“) a Žalm 102 („D“ pro „Domine“),[C] označení tradičních skupin žalmů. Další rozdělení textu vytvořilo různá seskupení, z osmi nebo deseti skupin, ale všechny měly skupinu začínající 1. žalmem.[4] Tyto iniciály byly často jediným významným osvětlením v rukopisu, jako v Stowe Psalter. V biblích bylo také první písmeno každé knihy zvětšeno a osvětleno velkými rukopisy, čímž vzniklo více beatusových iniciál.

Král Davide byl považován za autora žalmů a mnoho iniciál obsahovalo jeho vyobrazení, takže sloužil také jako autorské portréty;[5] zaoblené oddíly písmene „B“ často umožňovaly zobrazení dvou scén. Značně zvětšené iniciály beatusu se vracejí co nejméně až k Corbie Psalter, vyrobeno v Opatství Corbie brzy po 800. Pravděpodobně byly Ostrovní příklady, ale žádný nepřežil.[6] Příklad Corbie obsahuje dvě velké postavy ve tvaru písmene vyplněné většinou geometrickými motivy prokládaný, ale po několik století poté dominuje ornament s velkými rostlinné svitky převzetí od geometrického ornamentu. Údaje se vrátily v průběhu 11. století.[7] V některých komplikovaných pozdějších iniciálách bylo ukázáno více scén, což umožnilo typologické srovnání mezi Starým a Novým zákonem.[8] U některých žaltářů asi po 1 200, zejména anglických, včetně obou Gorleston Psalter (na obrázku) a Větrný mlýn Psalter, velmi velký "B" povolený prostor pro a Jesseho strom, který zahrnoval Davida.[9]

Incipit 1. žalmu

Vulgate

  1. Beatus vir qui non abiit in consilio impiorum, et in via peccatorum non stetit, et in cathedra pestilentiae non sedit;
  2. sed in lege Domini voluntas ejus, et in lege ejus meditabitur die ac nocte.[10]

Verze King James

  1. Blahoslavený muž, který nechodí podle rady bezbožných, ani nestojí v cestě hříšníkům, ani nesedí na místě opovržení.
  2. Ale jeho potěšení je v zákoně Páně; a ve svém zákoně medituje dnem i nocí.[11]

112. žalm v hudbě

Žalm 112 byl zařazen na různých místech v západních zemích Křesťanská liturgie, zejména v kontextu nešpory, a je populární pro hudební prostředí, které je obecně známé podle úvodních slov, Beatus vir. Databáze nastavení žalmu italských skladatelů 17. a 18. století uvádí 81 nastavení žalmu 112.[12]

Dnes je asi nejznámější Claudio Monteverdi nastavení 1640, SV 268, z jeho Selva morálka a spirituale, také známý jako nešpory z roku 1640. Tento kus se stále často hraje sám a byl popsán jako „jedno z nejatraktivnějších a nejinspirovanějších prostředí Morálka Selva a jedno z mála posvátných děl Monteverdiho pozdějších let, které se stalo široce známým. “[13]

Mezi další příklady patří:

Mezi další nastavení patří nastavení podle Giammateo Asola,[17] Marc-Antoine Charpentier, 6 nastavení 1670 - 1690 (H.175, H.154, H.199, H.208, H.221, H.224), Michel-Richard Delalande,[18] a Johann Adolf Hasse.[19]

Incipit žalmu 112

Vulgate

  1. Alleluja, reversionis Aggaei et Zachariae. Beatus vir qui timet Dominum: in mandatis ejus volet nimis.
  2. Poteny v terra erit spermatu ejus; generatio rectorum benedicetur.[20]

Verze King James

  1. Chvalte Pána. Blahoslavený muž, který se bojí Pána, který se velmi těší z jeho přikázání.
  2. Jeho semeno bude mocné na zemi; požehnání bude generaci čestných.[21]

Nastavení ostatních žalmů

Žalm 1 dostal mnoho nastavení, ačkoli žádné z nich není nyní dobře známé. Beatus Vir (Gorecki), Opus 38, s podtitulem Žalm pro baryton, velký smíšený sbor a velký orchestr, je souborem textů z různých žalmů Henryk Górecki z roku 1979, uveden do provozu Papež Jan Pavel II.[22] Žalm 1 ani 112 se nepoužívají a název pochází z části Žalm 33.

Kusy zvané Beatus vir jsou katalogizovány podle Marc-Antoine Charpentier (6 nastavení: H.175, H.154, H.199, H.208, H.221, H.224 (Ž. 112), 376 (jiný text ), Stanislao Mattei, Félicien David a mnoho dalších.

Verše ze Žalmu 1-3 (sestavené společně pod názvem „Požehnaný je muž“) jsou součástí pravoslavných Celonoční bdění, a jako takové nastavení těchto veršů najdete v nastavení služby, včetně těch od Petr Iljič Čajkovskij a Sergej Rachmaninov.

Poznámky

  1. ^ hebrejština: אשרי האיש‎ (‚Ašrê hā-‘îš). Jiné překlady používají „šťastný“ atd., A ty velmi moderní někdy kontroverzně používají „osobu“ jako genderově neutrální substituci, ačkoli rozhodující jsou latinský, řecký a hebrejský výraz mužský.
  2. ^ V tomto článku se číslování žalmů a odkazy řídí obecným moderním číslováním. Číslování Septuaginty a Vulgate je uvedeno v příslušných článcích
  3. ^ Incipit: „Domine exaudi orationem meam et clamor meus ad te veniat …"

Viz také

Reference

  1. ^ Bible Gateway Vyhledávání
  2. ^ Pächt, 85–90, 85 citováno
  3. ^ Webster, Leslie, Anglosaské umění, str. 177, 2012, British Museum Press, ISBN  9780714128092
  4. ^ Calkins, 208
  5. ^ Pächt, 89, 92
  6. ^ Pächt, 86, 92
  7. ^ Pächt, 85–89
  8. ^ Calkins, 214; Pächt, 88–89, 93–94
  9. ^ Calkins, 215; Pächt, 94
  10. ^ „Pasáž Bible Gateway: Psalmi 1 - Biblia Sacra Vulgata“. Bible Gateway. Citováno 9. května 2020.
  11. ^ „Pasáž Bible Gateway: Žalm 1 - autorizovaná verze (King James)“. Bible Gateway. Citováno 9. května 2020.
  12. ^ Psalmendatabank, Weimar Hochscule (v němčině)
  13. ^ „Beatus vir I a 6 voci concertato 1640 (Monteverdi) - z CDA67428 - Hyperion Records - stahování MP3 a Lossless“. www.hyperion-records.co.uk.
  14. ^ „Sobotní chorál“. Archivovány od originál dne 2016-08-18. Citováno 2016-07-14.
  15. ^ Katalog „, zjednodušená verze tematického katalogu Wolfganga Reicheho [Jan Dismas Zelenka: Thematisch-systemisches Verzeichnis der musikalischen Werke (ZWV), Drážďany, 1985], doplněná informacemi získanými z nádherné monografie Janice Stockigtové [Jan Dismas Zelenka: Český hudebník u soudu of Dresden, Oxford, 2000]. "
  16. ^ „Výkon na YouTube“.
  17. ^ „Asola: Beatus vir - Asola: Šestnáct liturgických děl“. www.areditions.com.
  18. ^ „Beatus vir, S.39 (Lalande, Michel Richard de) - IMSLP: Stažení notového záznamu ve formátu PDF“. imslp.org.
  19. ^ Weimar, Institut für Musikwissenschaften der Hochschule für Musik Franz Liszt in (22. října 2010). „Psalmendatenbank-Datensatz der Hochschule für Musik FRANZ LISZT Weimar“. www.psalmmusic-database.de.
  20. ^ „Pasáž Bible Gateway: Psalmi 111 - Biblia Sacra Vulgata“. Bible Gateway. Citováno 9. května 2020.
  21. ^ „Pasáž Bible Gateway: Žalm 112 - autorizovaná verze (King James)“. Bible Gateway.
  22. ^ "Symphony No. 2 "Copernican", op. 31 ". naxos.com. Citováno dne 15. července 2016

Zdroje

  • Calkins, Robert G. Osvětlené knihy středověku. 1983, Cornell University Press, ISBN  0500233756
  • Otto Pächt, Kniha Osvětlení ve středověku (trans fr German), 1986, Harvey Miller Publishers, London, ISBN  0199210608