Bitva u Soluně (1014) - Battle of Thessalonica (1014) - Wikipedia

O dalších bitvách, které se odehrály v Soluni, viz Bitva o Soluň.
Bitva o Soluň
Část Byzantsko-bulharské války
datumČervence 1014
Umístění
Soluň, Řecko
VýsledekByzantské vítězství
Bojovníci
Bulharská říšeByzantská říše
Velitelé a vůdci
NestoritsaTheophylactus Botaniates
Síla
NeznámýNeznámý
Ztráty a ztráty
TěžkýNeznámý

The bitva u Soluně (bulharský: Битка при Солун) se bojovalo mezi bulharský a Byzantské říše v létě 1014 poblíž města Soluň v současném severním Řecku. The Bulharská armáda pod velením Nestoritsa byl poražen Byzantinci vedenými guvernérem Soluně Theophylactus Botaniates a nebyla schopna odvrátit hlavní byzantské síly, které útočily na bulharské hradby mezi Belasitsa a Ograzhden hory.

Předehra

V létě 1014 byzantský císař Basil II zahájil svou výroční kampaň proti Bulharsku. Z Západní Thrákie přes Serres dorazil do údolí řeky Strumeshnitsa, kde jeho vojska zastavila silná palisáda střežená armádou pod osobním vedením Samuil.[1] Odvrátit pozornost nepřítele Bulharský císař poslal velkou sílu pod jeho generálem Nestoritsou na jih, aby zaútočil na druhé největší město Byzantské říše, Soluň.[2]

Válka

O několik dní později se Nestoritsa dostala do blízkosti Soluně. Na polích na západ od města[2] nebo podle jiných historici poblíž řeky Galik[1] byla konfrontována silnou armádou vedenou doux (guvernér) v Soluni, Theophylactus Botaniates a jeho syn Michael. Syn guvernéra obvinil Bulhary, ale byl obklíčen. V tuhé bitvě měli Bulhaři mnoho obětí a stáhli se pod roušku lukostřelců. Druhý útok Michaela a byzantské kavalérie měl za následek úplnou porážku Nestoritsa vojsk a oni uprchli.[3] Vítězní Byzantinci zajali mnoho vojáků.[4] Poté, co Botaniates zajistil Soluň, připojil se k Basilově armádě v Belasitsa.[5]

Později téhož léta byli Botaniates a jeho armáda poraženi v soutěskách na jih od Strumitsa a zahynul v bitva zabit Samuilovým synem Gavril Radomir.[4][6] Nestoritsa, který porážku přežil, se vzdal Basilovi II o čtyři roky později, v roce 1018, po Byzantský císař vstoupil do hlavního města Bulharska Ohride.[7][8]

Poznámky pod čarou

  1. ^ A b Ангелов / Чолпанов, Българска военна история през средновековието (Х-XV век), с. 55
  2. ^ A b Николов, Централизъм и регионализъм в ранносредновековна България, с. 146
  3. ^ To je způsob, jakým byla bitva vedena podle byzantského historika Michael Attaleiates, podrobně citováno v В. Златарски, История на българската държава през средните векове, том 1, част 2, с. 732-733 (с. 693-694 v elektronické verzi vydání z roku 1971).
  4. ^ A b Подбрани извори за българската история, Том II: Българските държави и българите през средновековиет, 66
  5. ^ Пириватрич, Самуиловата държава, с. 136
  6. ^ Пириватрич, Самуиловата държава, с. 137
  7. ^ Пириватрич, Самуиловата държава, с. 143
  8. ^ Подбрани извори за българската история, Том II: Българските държави и българите през средновековиет, 69

Zdroje

  • Златарски, Васил, История на българската държава през средните векове, том 1, част 2, Академично издателство "Марин Дринов", София 1994, ISBN  954-430-299-9
  • Ангелов, Димитър, и Борис Чолпанов, Българска военна история през средновековието (Х-XV век)Издателство на Българската академия на науките, София 1994, ISBN  954-430-200-X
  • Николов, Георги, Централизъм и регионализъм в ранносредновековна България (края на VII - началото на ХІ в.)Академично издателство "Марин Дринов", София 2005, ISBN  954-430-787-7
  • Пириватрич, Сърджан, Самуиловата държава. Обхват и характер, Изд. група "АГАТА-А", София 2000, ISBN  954-540-020-X
  • Подбрани извори за българската история, Том II: Българските държави и българите през Средновековиет, "ТАНГРА ТанНакРа ИК", София 2004, ISBN  954-9942-40-6

Souřadnice: 40 ° 39 'severní šířky 22 ° 54 ′ východní délky / 40,650 ° S 22,900 ° V / 40.650; 22.900