Balgariyo mila - Balgariyo mila

Himn na Narodna Republika Balgariya

Anglicky: Anthem of the Bulharská lidová republika
Химн на Народна Република България
Státní hymna Bulharská lidová republika (1951-1964)
Také známý jako	Balgariyo mila (anglicky: Vážené Bulharsko)
Text	Nikola Furnadzhiev Mladen Isaev [bg ] Elisaveta Bagriana[1], 18. května 1950[2]
Hudba	Georgi Dimitrov Georgi Zlatev-Cherkin [bg ] Svetoslav Obretenov[1], 30. prosince 1950[2]
Přijato	1. ledna 1951[2]
Vzdal se	8. září 1964[2]

Hymna Bulharské lidové republiky (bulharský: Химн на Народната Република България, romanized: Himn na Narodnata Republika Bëlgarija), také neoficiálně známý jako Vážené Bulharsko (bulharský: Българийо мила, romanized: Balgariyo mila) byl národní hymna z Bulharsko od roku 1951 do roku 1964.

Dějiny

20. února 1949 byla vyhlášena soutěž o novou hymnu Bulharské lidové republiky. Podle požadavků organizátorů by měl v jednoduché, těsné a vzrušující formě odrážet to nejcharakterističtější z historického vývoje Bulharští lidé. Text by měl být jednoduchý, jasný a plynulý, „stejně inspirativní, tak moudrý a poetický, jako je politický“. Obsahem jsou hrdinské boje bulharského lidu za osvobození, majestátní a nečekaná sláva Hristo Botev a Vasil Levski stejně jako ostatní bojovníci padlí za svobodu je třeba zdůraznit. Je výslovně zdůrazněno, že úvahou bylo najít Devátého září jako začátek nové éry. Požadavky na reflexi mají ukázat „lásku lidí k vlasti, chválu její krásy, odhodlání bojovat, láskyplně pracovat pro její slávu a prosperitu, připravenost ke všem obětem za svobodu a nezávislost a přátelství s Sovětský svaz."^[2][3]

Nová národní hymna Bulharské lidové republiky platná od 1. ledna 1951.

V březnu 1949 zvláštní komise přezkoumala předložené návrhy. Bylo vybráno 31 návrhů, které budou publikovány v periodickém tisku pro celonárodní diskusi. Návrhy byly zveřejněny 23. března 1949.^[4]Mezi autory byli Elisaveta Bagriana, Mladen Isaev, Ivan Rudnykov, Nikolay Marangozov, Aleksandar Gerov, Mihail Lakatnik. Podle komise žádná z těchto básní nesplňuje všechny požadavky, a proto byli básníci Bagryana, Isaev a Nikola Furnadzhiev přiděleni k vytvoření konečné verze. Práce pokračovaly až do 18. května 1950, kdy byl text konečně připraven a schválen Radou ministrů. Následujícího dne Výbor pro vědu, umění a kulturu vyhlásil soutěž o vytvoření melodie. 30. prosince 1950 předsednictvo Národního shromáždění vydalo dekret č. 688, který vstoupil v platnost 1. ledna 1951 a který tuto píseň potvrdil jako novou hymnu Bulharské lidové republiky.^[3]

Texty hymny z roku 1951 se velmi podobaly Státní hymna Sovětského svazu, a je zcela napsán podle kánonů Stalinových časů. The odmítnutí kultu Stalinovy ​​osobnosti a pokusy o demokratizaci sovětského systému na počátku 60. let vedly k diskurzu o nahrazení hymny.^[2][3] To přimělo básníka Georgi Džagarov zahájit úsilí o nahrazení hymny. Jeho polemika dosáhla Todor Živkov vůdce Bulharská lidová republika a brzy Zhivkov uspořádal dialog s Dzagarovem o nahrazení hymny. 29. března 1962 vyhlásila Rada ministrů Bulharska soutěž na psaní textů a hudby s termínem pro předložení projektu 1. května 1963. Výsledkem bylo vzdání se hymny „Balgariyo mila“ a Mila Rodino byla potvrzena jako nová národní hymna 8. září 1964.^[5][2]

Text

Podobnost s hymnou Sovětského svazu

Texty hymny byly zcela napsány podle hudby Stalinových časů. Melodie a texty hymny byly silně ovlivněny Státní hymna Sovětského svazu. Dokazuje to krátké srovnání překladu obou hymny:^[6]

Orchestrální noty hymny

Reference