Zemědělství ve Flandrech - Agriculture in Flanders

Skleníky pro hrozny v Vlámský Brabant
Sklizeň cukrová řepa v Tienen

Zemědělství a zahradnictví v Flandry má tradičně rodinný charakter, ale stejně jako zemědělství v jiných regionech se stále více vyznačuje nárůstem rozsahu, modernizací a expanzí. Ve Flandrech tvoří intenzivní odvětví největší segment zemědělství: chov prasat, chov drůbeže a mléčných výrobků, zelenina a ovoce, kultura okrasných rostlin. v Valonsko, frankofonní část Belgie, důraz je kladen více na ornou půdu a extenzivní půdní chov skotu.

Strukturální aspekty

V roce 2013 bylo ve Vlámsku 24 884 zemědělských podniků. Za posledních deset let počet poklesl o 30%. To je pokles o téměř 4% ročně. Současně došlo k neustálému nárůstu rozsahu. Ve srovnání s rokem 2004 se průměrná orná plocha na podnik zvýšila o 40% na 25 hektarů. The hospodářská zvířata populace na podnik také roste. V současné době průměrný dobytek zahrnuje 119 zvířat, prase 1 848 a drůbež 47 092. Celková orná plocha za posledních deset let zůstala relativně stabilní (-1,7%). 46% vlámské orné půdy, tedy 622 738 ha, je využíváno pro zemědělství a zahradnictví. Louky, pastviny a pícniny tvoří 56% celkové plochy. Orná plocha je vlastněna z 36%, zbytek je v nájmu.

Zemědělství se vyznačuje vysokou mírou specializace. Téměř devět z deseti společností se specializuje na jeden ze tří subsektorů. 54% společností má specializaci na chov skotu, 21% na orné plodiny a 13% v zahradnictví.

V roce 2013, bio zemědělství využil obhospodařovanou plochu 5 065 ha ve Flandrech, 0,8% z celkové orné půdy. Počet ekologických farem činí 319 jednotek. Za poslední roky se obdělávaná plocha a počet podniků neustále zvyšovaly, částečně pod impulsem Strategického akčního plánu pro ekologické zemědělství, z něhož druhý program probíhá od roku 2013 do roku 2017.

Ekonomický význam

V roce 2013 byla konečná hodnota produkce prodejní činnosti vlámského zemědělského a zahradnického sektoru odhadována na 5,5 miliardy eur. Z celkové hodnoty produkce je hospodářská zvířata dobrá pro 65%, zahradnictví 26% a zemědělství na orné půdě 9%. Mezi pět nejdůležitějších zemědělských produktů patří vepřové maso (1,46 miliardy eur), mléčné výrobky (844 milionů eur), hovězí maso (712 milionů eur), zelenina (602 milionů eur) a okrasné zahradnické výrobky (512 milionů eur).

V roce 2013 bylo v zemědělství a zahradnictví pravidelně zaměstnáno 51 583 lidí. Protože v zemědělství pracuje mnoho nepravidelných zaměstnanců, například sezónní pracovníci a dodavatelé, počítáme toto číslo mezi zaměstnance na plný úvazek. Vlámské zemědělství a zahradnictví zaměstnává 41 141 zaměstnanců na plný úvazek, což je v průměru 1,65 na podnik. 34% zaměstnanců na plný úvazek pracuje v živočišných podnicích (mléčné, vepřové, hovězí a drůbeží), 32% v zahradnických podnicích, 13% v podnicích pěstujících plodiny na orné půdě a 19% ve smíšených podnicích.

V roce 2012 měla hrubá přidaná hodnota primárního sektoru (včetně lesnictví a rybolovu) 0,9% podíl na celkové vlámské hrubé přidané hodnotě. V Evropské unii je průměrný podíl 1,7%.

V roce 2013 vykázal celkový belgický obchod se zemědělskými produkty kladnou obchodní bilanci. Export je dobrý za 39,4 miliardy eur, zatímco dovoz činí 34,5 miliardy eur. Mezi důležité exportní produkty patří čokoládové výrobky (2,1 miliardy eur), bramborové a vepřové maso (každý 1,4 miliardy), pivo a mražená zelenina (každý 1,1 miliardy). Belgie má 8% podíl na celkovém vývozu zemědělských produktů z EU-28, a tak si drží páté místo v žebříčku EU po Německu, Nizozemsku, Francii a Španělsku. Flandry představují 80% belgického zemědělského vývozu.

Regionální distribuce

Význam zemědělského odvětví ve Flandrech závisí na regionu. Klasifikace obcí s podobnou zemědělskou činností ukazuje typické regiony: ovoce kolem Sint-Truiden a zeleninu kolem Sint-Katelijne-Waver, Roeselare a Hoogstraten. Okrasné zahradnictví se praktikuje kolem Ghent. Chov prasat je doma Západní Flandry, Meetjesland, Waasland a Campine. Mléčný skot je důležitý v EU Vlámské Ardeny a Pajottenland a v kombinaci s chovem v Campine. Dobytek se primárně vyskytuje v oblasti kolem Bruggy, jižní části Západu a Východní Flandry a v kombinaci s pěstováním na orné půdě v Vlámský Brabant a na jih Limburg.

Vysvětlení této variace se nachází v historii a ve faktorech fyziky půdy. Chovné farmy se usídlily v bezprostřední blízkosti průmyslu smíšených krmiv a jatek. Pěstování zeleniny a ovoce je soustředěno kolem aukce a jejího derivátového průmyslu. Zemědělství na orné půdě se primárně vyskytuje na bohatých půdách a chov dobytka na chudších půdách.

Zemědělství a životní prostředí

Chcete-li získat představu o ekologická účinnost vlámského zemědělství porovnáváme tlakové ukazatele s ekonomickým ukazatelem. V období 2007–2012 zůstává konečná produkce víceméně stabilní, zatímco environmentální ukazatele se vyvíjejí. Pokud jde o emise velmi jemných částic, používání fosforových hnojiv a tlak chemických pesticidů, zvyšuje se ekologická účinnost díky politice hnoje, rostoucím cenám hnojiv a přechodu na zemní plyn v zahradnictví. Naproti tomu rostoucí počet hospodářských zvířat od roku 2008 a rostoucí počet kogeneračních elektráren (kombinovaná výroba tepla a elektřiny) ve sklenících jsou hlavními důvody, proč nedochází ke snížení spotřeby energie, emisí skleníkových plynů a potenciálních okyselujících emisí.

V roce 2012 činila čistá spotřeba primární energie v zemědělství 24 916 TJ. Skleníkové zahradnictví zůstává s 46% největším uživatelem energie. Podíl zemního plynu se zvýšil z 21% v roce 2007 na 58% v roce 2012, zatímco podíl ropy v uvedeném období klesl na 35%. Těžký topný olej je zcela vybledlý z 21% na 2%. Od roku 2010 je vlámský zemědělský sektor čistým výrobcem elektřiny. Přebytek elektřiny vlastní výroby z vlastní kogenerace nebo solárních panelů se v praxi vrací zpět do sítě a není nutně využíván v zemědělství.

Podíl zemědělství na celkových vlámských emisích skleníkových plynů je v roce 2011 10%. Poměrně vysoký podíl zemědělství je způsoben tím, že 53% oxid dusičitý emise a 76% metan emise pocházejí ze zemědělství. Oba plyny mají mnohem větší skleníkový efekt než oxid uhličitý. V roce 2011 dosáhly celkové emise skleníkových plynů ze zemědělství 8 636 kt CO2 ekvivalenty, což je pokles o 19% ve srovnání s rokem 1990. Od roku 2008 se však emise opět zvýšily o 3,5%. Emise metanu jsou primárně odvozeny z procesů trávení chovu hospodářských zvířat. Emise oxidu dusného pochází převážně přímo z půdy.

Přesný příspěvek vlámských zemědělských emisí k celkovým koncentracím PM ve vzduchu a k negativním účinkům na zdraví není dobře znám.[1]

Zemědělská politika

Zemědělský a potravinářský sektor je prostřednictvím různých komplexních interakcí spojených se zbytkem ekonomiky. Dále globalizace hluboce ovlivňuje toto odvětví. Zemědělství ve Flandrech ovlivňuje i další mezinárodní vývoj: rostoucí světová populace, klimatická změna, vyčerpání fosilních paliv a neobnovitelných surovin, kolísání cen potravinářských výrobků, politika týkající se geneticky modifikované organismy. V budoucnu bude odvětví zemědělství čelit také rostoucí liberalizaci světového obchodu a globalizaci potravinových řetězců.

Reformovaný Společná zemědělská politika pro období 2014–2020 silně souvisí s celkovým Evropa 2020 strategie pro inteligentní, udržitelné a inkluzivní růst. Cílem SZP je zvýšit konkurenceschopnost, zlepšit udržitelnost a zvýšit účinnost. Podpora bude rozdělena různě mezi členské státy EU a v rámci nich. Přímá podpora bude „zelenější“ zavedením tří povinných ekologických postupů. Důležitost rozvoje venkova roste.

V roce 2013 obdrželi vlámští farmáři přímou podporu 258,8 milionů eur. Nárok na práva z této částky byl dobrý za 228,2 milionu eur a prémie na krávy bez tržní produkce mléka za 27,3 milionu eur. S 23% měl chov mléka v období 2007–2012 největší podíl přímé podpory. Významná část jde na chov hovězího dobytka a plodiny na orné půdě. Prasata a zahradnictví tradičně dostávají malou nebo žádnou přímou podporu. U celkového zemědělského a zahradnického sektoru je podíl přímé podpory na příjmu farmy v průměru 24%.

V roce 2013 činily vládní dotace pro EU 115,2 milionu EUR Program rozvoje venkova ve Flandrech. V období 2007–2013 šlo 67% rozpočtu na zlepšení konkurenceschopnosti (zejména investice do farem), 20% na zlepšení životního prostředí (zejména agroenvironmentální opatření, jako jsou dohody o vodním hospodářství) a 9% na kvalita života ve venkovských oblastech. Největší podporu v rámci 2. pilíře obdržela odvětví prasata a drůbež, mléčné výrobky a zahradnictví.

Sociální aspekty

The Boerenbond je hlavním zastupitelským svazem zemědělců ve Flandrech.

Průměrný věk provozovatelů profesionálních zemědělských podniků se v posledních letech zvýšil ze 48 let v roce 2004 na 52 let v roce 2013. 11% zemědělců tvoří ženy. Farmářky jsou v průměru o jeden a půl roku starší než muži. Zvyšující se věk je spojen s malým počtem mladých zemědělců. V roce 2013 bylo pouze 5% zemědělců mladších 35 let, a to jak zemědělců, tak žen. Podíl osob nad 65 let je výrazně vyšší: 11% mužů a 17% žen. Hlavní část operátorů je mezi 50 a 55 lety. Před deseti lety to bylo mezi 40 a 45 lety.

Průzkum provedený v roce 2012 mezi účastníky datové sítě zemědělského účetnictví ukázal, že průměrná spokojenost zemědělců je 6,5 z deseti. 64% respondentů bylo spokojeno nebo velmi spokojeno, 25% je středně spokojených a 11% nespokojených. Relativně vyšší spokojenost převládá v sektoru orné půdy. V odvětví prasat se respondenti zdáli relativně méně spokojení. Bolestí je stres, protože 52% respondentů si stěžuje na vysoký až velmi vysoký stres. Průměrná spokojenost s příjmem je také pouze 4,5 z deseti.

Některé farmářské rodiny čelí vážným finančním potížím nebo problémům s duševním zdravím a vztahy. Počet farmářů v nouzi, kteří přicházejí do sdružení Farmers at a Crossroads (Boeren op een Kruispunt), se každoročně pohybuje kolem 200 žadatelů.

Inovace

Inovace má velký význam pro hospodářský rozvoj zemědělství a zahradnictví ve Flandrech. Inovace pomáhají udržovat konkurenceschopnost, ale mohou také čelit globálním výzvám, jako je zásobování rostoucí světové populace, přísun vhodných vláken, biomasy a biomateriálů a omezená dostupnost přírodních zdrojů.

Průzkum provedený v roce 2014 mezi zemědělci LMN ukazuje, že 43% podniků provedlo inovaci na farmě v posledních dvou letech. Toto procento je nejvyšší v zahradnickém sektoru (52%) a nejnižší u skotu (35%). V zahradnictví má odvětví okrasných rostlin 62% nejvyšší podíl inovativních podniků.

Výsledky ukazují, že převládají inovace procesů. Více než polovina společností investuje hlavně do strojů a infrastruktury, jako jsou přístřešky a skleníky, následované inovacemi v marketingu, jako je přechod na jiný distribuční kanál nebo začátek s různými formami prodeje s krátkým řetězcem. Na třetím místě přicházejí organizační inovace, jako je nábor dalších pracovníků, převzetí novým manažerem a přizpůsobení právní struktury.

Zemědělství v zemědělsko-obchodním komplexu

Odvětví zemědělství není samostatné, ale je součástí mnohem širšího odvětví agropodnikání komplex. Vedle odvětví zemědělství a zahradnictví hrají důležitou roli také dodavatelé zemědělství, potravinářský průmysl a distribuce. Trendem je, že klesající počet podniků generuje rostoucí obrat a přidanou hodnotu. Podle nejnovějších údajů má vlámský agropodnikatelský komplex 35 471 podniků, dosahuje obratu 61 miliard EUR a přidané hodnoty 8,4 miliardy EUR a zaměstnává 159 104 lidí. Potravinářský průmysl je největším zaměstnavatelem a je odpovědný za největší podíl na obratu a čisté přidané hodnotě.

Hlavním problémem zemědělství je tvorba cen. Zemědělec čelí rostoucím cenám komodit, což zvyšuje cenu výroby. Ceny vstupů, náklady na energii, krmivo a strojní zařízení vykazují v Belgii i v EU vzestupný trend. Na straně příjmů jsou volatilnější a nižší prodejní ceny. Tato volatilita cen je částečně způsobena snížením podpory trhu na evropské úrovni, díky čemuž jsou farmy citlivější na vývoj na globálním trhu. Na druhé straně musí primární sektor odolat konsolidovaným řetězovým článkům, jako je zpracování a distribuce. Jejich síla se zvětšuje měřítkem a koncentrací.

Reference

  1. ^ Buekers, J; Janssen, S; Veldeman, N; Deutch, F; Int Panis, L (březen 2014). „Jemné atmosférické částice ze zemědělských postupů ve Flandrech: od emisí po účinky na zdraví a mezní hodnoty“. Výhled na zemědělství. 43 (1): 39–44.

Literatura

externí odkazy