Kam chodíš (My Lovely)? - Where Do You Go To (My Lovely)?

„Kam jdeš (My Lovely)?“
Kam jdeš (My Lovely) ?. jpg
Singl podle Peter Sarstedt
z alba Peter Sarstedt
B-strana„Ranní hora“
UvolněnoLeden 1969 (1969-01)
Žánr
Délka4:42
OznačeníUnited Artists
Skladatel (y)Peter Sarstedt
VýrobceRay Singer
Peter Sarstedt chronologie jednotlivců
„Jsem katedrála“
(1968)		"Kam chodíš (My Lovely)?"
(1969)		„Zmrazená pomerančová šťáva“
(1969)

"Kam chodíš (My Lovely)?„je píseň britského písničkáře Peter Sarstedt. Jeho nahrávku vytvořil Ray Singer, inženýrství John Mackswith v Lansdowne Recording Studios a vydána v roce 1969. Hudba byla popsána jako „faux European valčík naladit,"[1] a uspořádání je velmi jednoduché od brnkání akustická kytara a baskytara, s krátkými výbuchy francouzština -styl akordeon na začátku a na konci. Aranžérem a dirigentem byl Ian Green.[2]

Text

Píseň je o fiktivní dívce jménem Marie-Claire, která vyrůstá na uličkách postižených chudobou Neapol, se stává členem jet set, a žije dál Paříž. Texty ji popisují z pohledu kamarádky z dětství; není jasné, zda zůstali blízko. Řečnická otázka názvu naznačuje, že její okouzlující životní styl možná nepřinesl Marie-Claire štěstí ani spokojenost.

Přestože sám Sarstedt nebyl Francouz, těžila píseň ze současného povědomí v Británii o francouzských a belgických zpěvácích jako Serge Gainsbourg a Jacques Brel (Belgie -rozený z vlámský klesání).

Texty obsahují velké množství současných a dalších odkazů:

Verze na albu Peter Sarstedt je delší než rozhlasové úpravy verze vydaná jako singl, která má další sloky začínající slovy „Jdete na večírky velvyslanectví ...“ a „Jste mezi dvaceti a třiceti ...“

Inspirace

Často existuje podezření, že jméno Marie-Claire je inspirováno Marie Claire časopis, týdenní dámská móda, který začal ve Francii v roce 1937. Jedna teorie říká, že píseň je o italské herečce Sophia Loren, kterou opustil její otec a měl život v chudobě v Neapoli. Další teorie má píseň inspirovanou dánskou zpěvačkou a herečkou Nina van Pallandt.

Podle Alana Coopera: „Sarstedt trval na tom, že to nebylo napsáno s ohledem na herečku Sophii Loren.„ Ano, je to portrét špatně narozené dívky, která se stane členkou evropské tryskové soupravy. na „zadních ulicích Neapole“, takže chápu, proč si lidé mohou myslet, že to bylo napsáno s ohledem na Sophii Lorenovou. Ale to je jen náhoda. Opravdu jsem nemyslel na nikoho konkrétního.'"[3]

Píseň byla napsána Kodaň.[4][5]

V roce 2009 Sarstedt promluvil s publicistkou klebety pro Denní expres. Přiznal, že lhal o písni o prominentovi, který zemřel při požáru. Řekl, že ta píseň byla o jeho přítelkyni v té době, kterou si později vzal a poté se rozvedl. Podle Marka Steyna „Anita je nyní zubní lékařkou v Kodani. Peter Sarstedt strávil 40 let zpěvem o tom, že se chce dívat do její hlavy. A po většinu času se Anita živila pohledem do vaší.“

Recepce

Píseň byla hitem, který daleko přesahoval Sarstedtovo další dílo, ačkoli to není zázrak jednoho zásahu. V roce 1998 vydělával v roce 60 000 GBP ročně licenční poplatky z toho.[6]

DJ John Peel opakovaně uvedl, že píseň byla jednou z jeho nejméně oblíbených. Na jeho show na BFBS rozhlasu 1. července 1989, řekl: „Je to hrozný, samolibý, sebeuspokojivý a odporný záznam.[Citace je zapotřebí ]

Píseň byla použita jako soundtrack v Wes Anderson film z roku 2007 Darjeeling Limited a v Jennifer Saunders film z roku 2016 Absolutely Fabulous: The Movie.

Pokračování

V roce 1997 Sarstedt na své CD nahrál pokračování „The Last of the Breed (Lovely 2)“ Anglie je Lane.[7] Toto navazuje na příběh Marie Claire po 20 letech, žijící nyní v Londýn. Jmenuje více lidí a míst, včetně Belgravia, Balety Russes, Kapské město, Claridge, Gstaad, John Galliano, Harrods, Jeruzalém, Dlouhý ostrov, Milán, Rudolf Nurejev, Palmová pláž, Rio de Janeiro, a Isabella Rossellini.[8] V posledních letech,[když? ] Sarstedt a spoluautor scénáře pracovali na dalším pokračování Farewell Marie-Claire, ve kterém byl příběh ukončen. Píseň měla mít stejný valčík jako originál. Ale Sarstedtův odchod z hudebního průmyslu znamenal, že skladba byla opuštěna.[Citace je zapotřebí ]

Historie a výkonnost grafu

to bylo hit číslo jedna v britském žebříčku jednotlivců na čtyři týdny v roce 1969,[9] a byl oceněn v roce 1970 Cena Ivora Novella za nejlepší píseň hudebně i textově.[10] Ve Spojených státech dosáhl rekord čísla 61 na Pokladna Top 100 jednotlivců. Singl také vyvrcholil u čísla 70 na Plakátovací tabule Hot 100 to by mohlo.

Reference

  1. ^ Eder, Bruce. "Peter Sarstedt: biografie". Veškerá muzika. Citováno 7. října 2012.
  2. ^ „Podrobnosti záznamu“. 45 kat. Citováno 26. června 2017.
  3. ^ „Topper grafu 60. let Peter Sarstedt navštěvuje KZN Midlands“. Treeroutes.co.za. Archivovány od originál dne 22.07.2014. Citováno 2014-03-26.
  4. ^ Potvrzení naleznete na obálce CD To nejlepší v destinaci Peter Sarstedt, EMI, č. 8297622, ​​australské CD.
  5. ^ „Jedna z těch písní od Sarstedta“. Sydney Morning Herald. 27. června 1982. Citováno 2014-05-11.
  6. ^ Murphy, Peter (27. května 1998). „Tak kam jsi šel, miláčku?“. Hot Press. Dublin. Citováno 2. září 2016.
  7. ^ Anglie je Lane vydáno jako Round Tower RTM CD89
  8. ^ "Nepojmenovaná" (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2. května 2006. Citováno 26. června 2017.
  9. ^ A b Roberts, David (2006). Britské hitové singly a alba (19. vydání). London: Guinness World Records Limited. s. 229–30. ISBN  1-904994-10-5.
  10. ^ „The Ivors 1970“. Citováno 20. května 2019.
  11. ^ „Zobrazení položky - RPM - knihovna a archivy v Kanadě“. Collectionscanada.gc.ca. 1969-05-05. Citováno 2018-12-06.
  12. ^ „Zobrazení položky - RPM - knihovna a archivy v Kanadě“. Collectionscanada.gc.ca. 1969-05-05. Citováno 2018-12-06.
  13. ^ "Irské grafy - Výsledky hledání - Kam přejdete “. Irský žebříček jednotlivců. Citováno 6. prosince 2018.
  14. ^ Příchuť Nového Zélandu, 30. května 1969
  15. ^ „SA Charts 1965 – March 1989“. Citováno 5. září 2018.
  16. ^ Joel Whitburn's Top Pop Singles 1955–1990 - ISBN  0-89820-089-X
  17. ^ Whitburn, Joel (2002). Nejlepší současný dospělý: 1961-2001. Výzkum záznamů. p. 215.