Vlny Dunaje - Waves of the Danube

"Vlny Dunaj" (rumunština: Valurile Dunării; bulharský: Дунавски вълни, romanized: Dunavski valni; srbština: Дунавски валови, romanized: Dunavski valovi; Němec: Donauwellen; francouzština: Flots du Danube; ruština: Дунайские волны^[1] ; Maďarsky: Kis csolnakom a Dunán lengedez) je a valčík složeno Iosif Ivanovici v roce 1880 a je jedním z nejznámějších rumunština melodie ve světě. Píseň má mnoho variací v celém díle, připomínající hudbu Johann Strauss. Prostřednictvím variace vídeňského stylu stále existuje zřetelný slovanský styl. Ve Spojených státech se často označuje jako „Výroční píseň",^[2] název daný Al Jolson když on a Saul Chaplin vydal adaptaci písně v 1946.^[1]

Stoupat do popředí

„Vlny Dunaje“ byla poprvé publikována v roce Bukurešť v 1880. Byl věnován Emmě Gebauerové, manželce hudební vydavatel Constantin Gebauer. Hudební skladatel Émile Waldteufel provedl orchestraci skladby v roce 1886, která byla provedena poprvé v roce 1889 Pařížská expozice, a vzal publikum útokem.^[1] To vyhrálo cenu pochodu u příležitosti výstavy ze 116 přihlášených.^[2]

Ivanovicovy „Dunajské vlny“ byly publikovány ve Spojených státech v roce 1896 a znovu publikovány v roce 1903 společností Theodore Lohr Company v úpravě pro klavír Simon Adler. Publikovaná verze měla název „Vlny Dunaje“. Skladba je známá také jako „Dunajské vlny valčíku“.

„Chvála smrti“

Melodie „Vlny Dunaje“ byla použita v tom, co je považováno za Korea První populární píseň "In Praise of Death" od Yun Sim-deok nahráno v roce 1926. Píseň byla nahrána v Osace, kde se setkala a zamilovala se do korejského ženatého muže. Ti dva nastoupili na parník, který se vracel do Koreje, ale svůj život ukončili skokem do moře.

„Výroční píseň“

„Vlny Dunaje“ se ve Spojených státech staly dobře známými až o půl století později. Al Jolson a Saul Chaplin publikoval v 1946 pod názvem „The Anniversary Song“ („Ach, jak jsme tancovali v noci, kdy jsme se vzali“) a jako jejich vlastní skladba. 1946 Noty písně připočítá skladatelé jako Al Jolson a Saul Chaplin s hudbou Iosifa Ivanoviciho. Jolson a Chaplin napsali text, zatímco Chaplin přizpůsobil Ivanoviciho ​​hudbu.

Al Jolson vydal „The Anniversary Song“ dne Decca jako katalogové číslo 23714. Nejprve dosáhl Plakátovací tabule grafy 7. února 1947 a trvala 14 týdnů v grafu, vrcholit u # 2.^[3]

Další nahrávky výroční písně

• Dinah Shore vydal verzi písně dne Columbia jako katalogové číslo 37234; to nejprve dosáhlo Plakátovací tabule grafy 28. února 1947 a trvala osm týdnů v grafu, vrcholit u # 4.^[3]
• Záznam od Guy Lombardo byl přerušen 13. prosince 1946 a propuštěn Decca Records jako katalogové číslo 23799; to nejprve dosáhlo Plakátovací tabule grafy dne 14. února 1947 a trvala 10 týdnů v grafu, vrcholit u # 4.^[3]
• Tex Beneke a Glenn Miller Orchestra představovat Garry Stevens a Mello Larks na vokálech vydal verzi písně v roce 1947 dne RCA Victor jako katalogové číslo 20-2126; to nejprve dosáhlo Plakátovací tabule žebříčky 21. února 1947 a trvala osm týdnů, vrcholila u čísla 3.^[3]
• Artie Shaw a jeho Nový hudební orchestr vydal verzi téhož roku.^[4]
• Anne Shelton zaznamenal píseň v roce 1946 pro Decca Records ve Velké Británii.^[5]
• Andy Russell a Paul Weston vydal verzi dne Capitol Records jako katalogové číslo 368; to nejprve dosáhlo Plakátovací tabule grafy dne 14. března 1947 a trvala dva týdny v grafu, vrcholit u # 5.^[3]
• Bing Crosby zaznamenal píseň 28. března 1947 s Victor Young a jeho orchestr a Ken Darby Singers pro Decca Records^[6] a byla zahrnuta do jeho alba Auld Lang Syne.
• Kytarista Django Reinhardt a Quintette du Hot Club de France vydal verzi v roce 1947^[7] na Blue Star jako 78, Blue Star 33.
• Frank Sinatra provedeno Výroční píseň pro rozhlasové vysílání. Záznam je k dispozici ve sbírce Frank Sinatra Rozhlasové roky.
• Pat Boone zaznamenal píseň v roce 1958 a byla zahrnuta do jeho alba Hvězdný prach.^[8]
• Joni James zařadila píseň do jejího alba Mezi mými suvenýry (1958).^[9]
• Mitch Miller a jeho Gang také provedl a nahrál píseň a byla zahrnuta do alba Šťastné časy! - Zpívejte spolu s Mitchem^[10] (1961).
• Andy Williams zařadil píseň do svého alba Akademická cena „Call Me Irresponsible“ a další hity z filmů (1964).
• Eddie Fisher zařadil píseň do svého alba Jolson tribute Ještě jsi nic neslyšel^[11] (1968).
• Tom Jones zařadil píseň do svého alba Řekněme, že zůstaneš do zítřka^[12] (1977)
• V roce 1959, rock-and-roll instrumentální verze s názvem "Big River", hrál Buddy Brennan Quartet,^[13] dosáhl 100 nejlepších prodejců hudby.
• V roce 1972 vydala rocková verze Provoz bubeník Jim Capaldi na jeho albu Jak jsme tancovali.
• Willie Nelson zařadil píseň do svého alba Willie’s Stash, sv. 1: Den prosince (2014).

„Der Chasene Waltz“

Uspořádání Henry Lefkowitch s jidiš texty od Chaim Tauber [Spojené království ] byl publikován v roce 1947 jako „Der Chasene Waltz“ („The Wedding Waltz“). Nicméně online katalog Florida Atlantic University Knihovny obsahují záznam, který má jako datum vydání této písně 1941.^[14]

Ve filmu

V roce 1931 filmový režisér Josef von Sternberg použil melodii ve svém filmu Zneuctěn, ve kterém Marlene Dietrich napodobován několik klavírních představení. Melodie byla dále použita, aniž by byla připsána, v americkém komediálním filmu z roku 1934 Cirkusový klaun.

Pod názvem „The Anniversary Song“ byla uvedena v Al Jolson's životopisný Columbia film Jolsonův příběh v roce 1946 a pokračování Jolson zpívá znovu (1949), stejně jako v Výročí blondýnky v roce 1947. Pod názvem „Vlny Dunaje“ byla použita melodie Akira Kurosawa film z roku 1949 Toulavý pes.

Po druhá světová válka melodie byla použita v roce 1959 v a Rumunský film podle Liviu Ciulei zabývající se válkou, s názvem, po písni, Valurile Dunării. Kryt od The New Vaudeville Band byl použit v roce 1968 jako titulní píseň kultovního hororu British Hammer Výročí v hlavních rolích Bette Davis. Objevilo se také ve filmech Mayerling v roce 1968, Znovu se zamilovat v roce 1980, Když byl otec pryč na služební cestě v roce 1985, Avalon v roce 1990, Návratnost v roce 1999, Otec a dcera v roce 2000 a Guy Thing v roce 2003.

Tuto melodii používal také slavný indický filmař Raj Kapoor v mnoha jeho filmech, úplně od Barsaat na Dharm Karm.^[15]

Tato píseň je také zpívána v japonském filmu „Strom bez listí“ (Rakuyoju, 1986).

V televizi

Píseň byla zpívána s americkými texty Donny Most (jako postava Ralph Malph) v sitcomu ABC Šťastné dny, v epizodě z roku 1976 s názvem „Střílejí Fonzies, že?“

V knihách

Píseň zpívá Alexander-Shura, hlavní postava románu bestselleru Bronzový jezdec tím, že Paullina Simons (2001), noc jeho svatby s Tatianou, v Lazarevu.

Sláva v jiných zemích

• Melodie spolu s odpovídajícími texty použitými ve filmu Valurile Dunării, byl velmi populární v Čína začíná v 60. letech.
• Melodie „Vlny Dunaje“ byla dobře známá v roce Korea, protože 1920, díky soprán Youn Shim-Deok. Je zde známý jako „Žalm smrti“.^[16]
• japonský instrumentální rock skupina Takeshi Terauchi & Bunnys to nahráli na svém albu z roku 1967 Pojďme Unmei.
• v Nádraží Kintetsu Nagoya z Nagoja, Japonsko, Železnice Kintetsu používá kombinaci tohoto tónu spolu s oddíly z „The Big Ben Chimes "jako odchodová melodie za omezené expresní služby s odletem z Nagoya vůči Osaka od roku 1978.
• Přestávka "Jeena Yehann Maranaa Yehann" v Bollywood film Mera Naam Joker používá tuto melodii.
• v Peru, instrumentální nahrávka z Grady Martin je nejznámější a nejoblíbenější. Hraje se na svatbách i quinceañeras.
• Holandský film, Otec a dcera používá tuto melodii spolu s variacemi z původní melodie.

externí odkazy

• Vlny Dunaje: Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre

Reference