Vili Matula - Vili Matula
![]() | Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: Několik červených odkazů má chybně kvalifikované kvalifikace nebo je chybně kapitálově; články mohou existovat se správným kvalifikátorem nebo vůbec žádné. Názvy filmů vyžadují kurzívu.Srpna 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Vili Matula | |
---|---|
![]() | |
narozený | Vilim Matula 5. března 1962 |
Ostatní jména | Vili |
obsazení | Herec, režisér, producent, komik, aktivista za občanská práva |
Aktivní roky | 1978 – dosud |
Manžel (y) | Branka Trlin |
Vili Matula nebo Vilim Matula (narozen 5. března 1962 v Záhřebu) je chorvatský herec, režisér, občanský aktivista a politik. Je všeobecně známý jako jeden z nejvýznamnějších chorvatských aktérů všech dob a také jako nový zástupce chorvatského parlamentu pro zeleno-levou koalici Můžeme! (Chorvatsko).
On je známý pro hraní ve filmech a televizních seriálech včetně chorvatských a jugoslávských kultovních klasiků S.P.U.K. (1983), Uklidňující zbraň (1997), Je to jasné, příteli? (2000), Infekce (2003), 100 minut slávy (2004) a Dlouhá temná noc (2004). Objevil se také ve významných mezinárodních produkcích včetně Wallenberg: Příběh hrdiny (1985), Schindlerův seznam (1993) a Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtví (1990). Je dramatickým mistrem satirického divadla Kerempuh v Záhřeb.
Časný život
Základní a střední školu dokončil v Záhřebu. Byl členem College of the Zagreb Youth Theatre. V roce 1978 založil Matula svůj vlastní divadelní soubor „Domaći“, dva roky před zapsáním do Akademie dramatických umění. Po absolutoriu v roce 1985 se stal členem Komediální divadlo (Záhřeb) (Komedija). V letech 1987 až 1997 pracoval v činoherním souboru Záhřebské divadlo mládeže nebo ZKM (chorvatsky: Zagrebačko Kazalište Mladih). V roce 1997 se stal nezávislým umělcem.
V roce 1988 spoluzaložil záhřebské Acting Studio určené k rozvoji hereckých dovedností pomocí různých technik a metod (dále jen Strasberg Metoda, Čechovova technika a psychologické gesto, Meyerhold's Biomechanics, The Alexander Technique, atd.). V roce 1993 se zúčastnil letního hereckého programu na VŠUP Královské národní divadlo v Londýně. V roce 1995 se zúčastnil Genadi Bogdanov Semináře na téma Meyerhold's Biomechanics.
Kariéra
Během svých studentských let od roku 1980 do roku 1985 hrál ve více než třiceti hrách a několikrát se objevil na obrazovce, včetně nezapomenutelné vedlejší role jako Nindja v S.P.U.K.. On také dělal menší role v Vojnici a Dvije karte za grad.
V roce 2000 inicioval Boalovo divadlo Forum na pozvání teatrologa a feministické kritiky Nataša Govedić. O zkušenosti získané v divadle Forum se dělí oběti války, uprchlíci, etnické menšiny a další menšiny i občané LGBT +. V roce 2001 zahájil spolupráci s Damirem Bartolem Indošem a The House of Extreme Music Theatre - Kugla (Swinging, Man-Wolf, Chinese Roulette, Green, Green, iCefas).
V roce 2008 se objevil v Metastázy adaptace hry, za kterou vyhrál Marul a a Cena chorvatského divadla. Jako vedlejší role byl nominován na cenu Apollo na bělehradském kulturním festivalu.
Ve filmu je Matula možná nejlépe známý pro své role v Uklidňující zbraň, Je to jasné, příteli?, Infekce, 100 minut slávy, Dlouhá temná noc a Šuma summarum. Pro jeho roli v Matanić režíroval 100 minut slávy, Matula byl jmenován nejlepším hercem ve vedlejší roli v Filmový festival v Pule vyhrál Zlatou arénu. Zlatá aréna je považována za jugoslávský ekvivalent k americkému akademická cena.[1]
Objevil se také ve významných mezinárodních produkcích, včetně Emmy vyhrává Wallenberg: Příběh hrdiny , v hlavních rolích Richard Chamberlain, kriticky a komerčně uznávaný Spielberg historické drama Schindlerův seznam (1993) a 1990 Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtví, v hlavních rolích Gary Oldman a Tim Roth. Ten viděl Matula vykreslit komplex Horatio a vedle Matuly se jako tragédie objevilo několik chorvatských herců. Mezi ně patří Mladen Vasary, Željko Vukmirica, Livio Badurina a Sven Medvešek.
Jeho televizní repertoár zahrnuje role hosta Zakon!, Naša mala klinika a Žutokljunac. Natočil a produkoval také několik televizních speciálů a krátkých filmů pro filmový festival Motovun.[2]
Matula zaznamenal několik set rozhlasová dramata. Jeho mluvené slovo diskografie zahrnuje recitování August Šenoa, Ivan Goran Kovačić, Ante Kovačić, Vladimir Nazor a Miroslav Krleža. On také poskytl vokály pro album Punk Cabaret od Stanislava Kovačiće, na třech písních.[3] V animaci vyjádřil několik postav v chorvatsko-americkém podniku Les jilmů. V chorvatských dabingu vyjádřil Kamarád v chorvatském dubu z Hledá se Nemo (2003) a Sterling v Auta 3 (2017).
Matula je jedním z nejoceňovanějších chorvatských herců v historii.[4][5] [6][7][8] Pro jeho roli jako Rapački v 100 minut slávy, vyhrál Zlatá aréna pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. Kromě dalších ocenění získal také dvě Chorvatské divadelní ceny, dva Orlando Awards, tři Marul Awards a pět ocenění Zlatý smích.[9]
Filmografie
Filmové role
V chronologickém pořadí (pouze do roku 2011):
- Sophiina volba režie Alan J. Pakula (1982)
- S.P.U.K. jako Nindja (1983)
- Dvije karte za grad jako Beli (1984)
- Vojnici (1984)
- Wallenberg: Příběh hrdiny jako poručík (1985)
- Nitko se neće smijati jako student (1985)
- Čudesna šuma (1986)
- Špinavý tucet: smrtící mise jako Karl (1987)
- Krizantema (1987)
- Na kraju puta (1987)
- Olujna noć (1987)
- Rosencratz a Guildenstern jsou mrtví jak Horatio (1990) režíroval Tom Stoppard
- Parizi - Istra (1991)
- Čaruga jako policisté Sura (1991)
- Hod u tami (1992)
- Dimnjačarska sinfonija (1993)
- Schindlerův seznam podle pokynů vyšetřovatele Steven Spielberg (1993)
- Vlak smrti jako Sigi (1993)
- Svaki dal kad se rastajemo jako hospodyně (1994)
- Noć za slušanje (1995)
- Gornja granica (1995)
- Sedma kronika jako Antonije (1996)
- Puška za uspavljivanje jako Vlado (1997)
- Bogorodica jako zvláštní síla (1999)
- Pomor tuljana jako Ljudevit (2000)
- Je li jasno, prijatelju? jako Maler (2000)
- Infekcija jako Karlo (2003)
- Duga mračna noć jako Ressler (2004)
- 100 minut otrok jako Rapački (2004)
- Zvonar katedrale (2005)
- Sedam neodgovorenih poziva jako manžel Vilmy (2007)
- Pusti me da spavam jako prolog (2007)
- Fuori dalle corde / Out of Bounds (italský film) jako Goran, režie Fulvio Bernasconi (2007)
- Reciklus jako starší sestra (2008)
- Max Schmeling režie Uwe Boll (2010)
- Šuma summarum jako Branko (2010)
- Bella Biondina jako Němec (2011)
- Korak po korak jako humanitární (2011)
Televizní role
- Wallenberg: Příběh hrdiny (TV film) režie Lamont Johnson (1985)
- Smogovci (TV seriál) jako pašerák zbraní (1986)
- Putovanje u Vučjak tak jako Ignjac Šantek (1986)
- Dirty Dozen: The Deadly Mission (TV film) režie Lee H. Katzin (1987)
- Ptice nebeske (TV seriál) (1989)
- Válka a vzpomínka (TV seriál) jako poručík von John (1989)
- Dirigenti i mužikaši jako kněz (1990)
- Vlak smrti režie David Jackson (1993)
- Žutokljunac jako režisér Sergej (2005)
- Borgia (TV seriál) vytvořil Tom Fontana (2014)
- Úspěch (TV seriál) režie Danis Tanović (2019)
Voice-over práce v Chorvatsku
- Hledá se Nemo jako Chum (2003)
- Auta 3 jako Sterling (2017)
Ocenění
- 1988 Cena Orestija pro Orestija
- 1989 Hra Dubravko Dujšin, Veljko Maričić a Zlatý smích Dekadencija
- 1998 Veljko Maričić, Mila Dimitrijević, Vladimir Nazor a cena chorvatského divadla pro nejlepšího herce a nejlepší monodrámu pro „Münchhausen“
- 2004 Zlatá aréna pro nejlepšího herce ve vedlejší roli
- 2008 Marul a a Cena chorvatského divadla za vedlejší roli v Metastázy
- 2010 Marul a cenu Zlatý smích na festivalu Kerempuh Satira pro Balon
- Cena Orlanda 2010 na Dubrovnický letní festival za jeho hlavní roli v Gogol je Revizor
- Cena Apollo za rok 2019 a cena Marul pro nejlepšího herce v Govori glasnije!
Politika
V mládí
Matula se politice věnuje v různých formách od svého pozdního dospívání. Byl členem Ligy komunistů Chorvatska a také delegátem[10] na 11. a závěrečném sjezdu ÚV Ligy komunistického Chorvatska, jehož výsledkem byly první demokratické volby v roce 1989, v Chorvatské socialistické republice, která byla tehdy součástí SFR Jugoslávie.
V dospělosti
Matula se od té doby zúčastnil několika občanských iniciativ, četných demonstrací a je vždy aktivní v boji proti gentrifikaci a zabavování veřejných prostranství v Záhřebu, včetně místního pohybu Přímo do města s názvem PravoNaGRAD, ale také hlasitým kritikem strukturálních problémů ve společnosti, jako je korupce[2][11] a neofašismus.[12] Je jedním ze zakladatelů herecké unie, které byl také prezidentem. Matula je členem koordinačního výboru Záhřeb je NÁŠ! (Zagreb je NAŠ!) Progresivní občanská platforma[13] která se zaregistrovala jako zeleno-komunistická strana. V komunálních volbách v Záhřebu v roce 2017 vstoupil Matula jako kandidát na stranu do městské části Donji grad v centru Záhřebu jako jeho viceprezident.[14] Jeho zprávy zahrnovaly potlačení rady, korupční a manipulativní chování městských úřadů.[15]V roce 2019 se stal zakládajícím členem občanské platformy Můžeme! (Možemo!), Která vytvořila zeleno-levou koalici pro parlamentní volby 2020, kde je prezentována jako jeden z kandidátů.[16] Byl zvolen do chorvatského parlamentu spolu s dalšími 6 členy koalice v poměrně tvrdé části Chorvatska.[17]
Volání pravicí
Matula, politicky aktivní jako herec, unionista a aktivista, je dobře známý svou podporou středo-levé / zelené politiky, včetně občanských a LGBT práva a také pravidelně zván na populisticko-pravicový portál Narod.HR[18][19]nebo v reakci konzervativního Vecernji.HRa za to, že byl proti profašistickému úředníkovi 2. sv. války Enveru Čolakovićovi, uděleno jméno ulice[20] jako součást kompromisů populistické koalice v Záhřebské shromáždění. V roce 2017 podepsal Matula Prohlášení o společném jazyce z Chorvati, Srbové, Bosňané a Černohorci.[21]
Reference
- ^ „Golden Arena je chorvatským ekvivalentem ceny Akademie pro nejlepší herečku - London Critics Speak“. Archivovány od originál dne 10. července 2010. Citováno 8. července 2019.
- ^ A b "Vilim Matula".
- ^ „Stanislav Kovačić predstavio glazbenu priču u formi punk kabaret kazališta“. tportal.hr.
- ^ "Vili Matula biografija | Gorila".
- ^ https://www.biografija.com/vilim-matula/
- ^ "Slobodna Dalmacija - 'Nestala je moja majka': poznatky hrvatski glumac objavio detaljan opis nestale žene i svoj broj, moli pomoć građana". slobodnadalmacija.hr. 30. března 2018.
- ^ "VILI MATULA - 4 članaka | Express". express.24sata.hr.
- ^ „Vili Matula na Diskontu“. Cekate - Centar za kulturu Trešnjevka.
- ^ „67. Pula Film Festival“. www.pulafilmfestival.hr.
- ^ Anali Hrvatskog politološkog društva, Hrvatsko politološko društvo, 2010., ISSN 1845–6707, ISSN 1847–5299 (Online), str. 1931.,
- ^ "INTERVJU: VILIM MATULA / 'Živimo u izopačenoj kriminalnoj orgiji od društva gdje se pljačke prikrivaju lažnim domoljubljem'". 100posto.jutarnji.hr.
- ^ „Matula raspalio u Otvorenom: Probajte diplomatski s Merkelicom objasnit da postoje različiti oblici 'Sieg Heila', Lučić mu odgovorio usporedbom s Mladićem". tportal.hr.
- ^ „Záhřeb je NÁŠ!“ ... zahrnuje méně privilegované a zranitelnější záhřebské společnosti, včetně těch, které jsou ovlivněny diskriminací na základě třídy, věku, zdraví, schopností, pohlaví, sexuální orientace, genderové identity a projevu, sexuálních charakteristik, národnosti, jazyka , náboženství, víra nebo nedostatek jednoho, jakož i další statusy a pravděpodobné křižovatky.'".
- ^ http://www.zagrebjenas.hr/nase-vijecnice-i-vijecnici/
- ^ http://www.zagrebjenas.hr/izvjestaji-vijecnika/prezir-spram-vijeca-zlostavljanje-sluzbenice/
- ^ https://www.mozemo.hr/ljudi/
- ^ https://www.index.hr/eng/chorvatsko/article/the-future-of-the-croatian-left-mozemo/2195930.aspx
- ^ „Vilim Matula - glumac, građanski aktivist, Frljićev obožavatelj, nekadašnji član CK SKH -“. Narod.hr. 29. ledna 2016. Citováno 7. června 2020.
- ^ „(VIDEO) Tko je Vilim Matula - bivši član Centralnog komiteta Saveza komunista Hrvatske? -“. Narod.hr. 9. května 2019. Citováno 7. června 2020.
- ^ „Vilim Matula žešći od revolucionarne ljevice“. www.vecernji.hr.
- ^ Signatáři Deklarace o společném jazyce, oficiální web, vyvolán 16. 8. 2018.