Turecký státní hřbitov - Turkish State Cemetery

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: "Turecký státní hřbitov"  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Listopad 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Turecký státní hřbitov

Devlet Mezarlığı
Otağ (stan) na státním hřbitově.
Zobrazeno v Turecku
Detaily
Založeno	30. srpna 1988; Před 32 lety (1988-08-30)
Umístění	Ankara
Země	krocan
Souřadnice	39 ° 56'13 ″ severní šířky 32 ° 48'26 ″ východní délky / 39,93694 ° N 32,80722 ° E / 39.93694; 32.80722Souřadnice: 39 ° 56'13 ″ severní šířky 32 ° 48'26 ″ východní délky / 39,93694 ° N 32,80722 ° E / 39.93694; 32.80722
Typ	Vojenské, národní

The Turecký státní hřbitov (turečtina: Devlet Mezarlığı) je národní a vojenský hřbitov v Ankara, krocan, obsahující hroby prezidenti Turecka a vysoce postavení blízcí společníci ve zbrani Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel Turecká republika, v Turecká válka za nezávislost.

Dějiny

Hřbitov byl založen zákonem ze dne 10. listopadu 1981. Nachází se kolem "Karadeniz Havuzu„(Černomořský bazén) na pozemku historického“Atatürk Orman Çiftliği„(Atatürk Forest Ranch) v Ankaře. Státní hřbitov navrhli architekt Özgür Ecevit a agronom Ekrem Gürenli, kteří zvítězili v soutěži pořádané ministerstvem národní obrany v roce 1982.

To bylo otevřeno 30. srpna 1988 s státní pohřeb obřad přenesených orgánů dvou prezidentů, Cemal Gürsel a Cevdet Sunay a 61 velitelů války za nezávislost. Na zahajovacím ceremoniálu byli přítomni, prezidente Kenan Evren, Premiér Turgut Özal a vedoucí politických stran zastoupených v parlamentu, Erdal İnönü (SHP ) a Süleyman Demirel (DYP ) a členové rady prezidenta.^[1]

Hřbitov spravuje ministerstvo národní obrany.

Pamětní park

Jedná se o pamětní park o rozloze 536 000 m² přístupný veřejnosti, z čehož je plánováno 180 000 m² a zbývající je zelená plocha. Černomořský bazén, postavený v roce 1931 na příkaz Atatürka, byl obnoven během zřízení státního hřbitova. Okolí bazénu dnes slouží jako rekreační park.

Cesta na hřbitově lemovaná mramorovými sochami, zvaná „Cumhuriyet Tarihi Yolu"(History of the Republic Road), je věnován milníky v éře znovuzrození národa. Tato sbírka uměleckých děl představuje vůbec první rozsáhlou plastiku v Turecku. Cesta začíná sochou symbolizující začátek války za nezávislost přistáním Atatürka Samsun 19. května 1919. Sochy připomínající kongresy v Erzurum a Sivas, založení nový parlament v Ankaře následovat. V části války stojí ve vodě 5 sloupů s nápisy z „Büyük Söylev"(Velká řeč) Atatürka. Socha postavená pro Mírová smlouva z Lausanne splňuje tuto část. Reliéfy na obou stranách silnice v této části popisují základ pravidelných ozbrojených sil, za prvé a Druhé bitvy İnönü, Bitva u Sakaryi a Bitva o Dumlupınar. Posledním uměleckým dílem je jediná abstraktní socha symbolizující zrušení úřadu kalifát republikou. Umělecká díla vytvořil tým tureckých sochařů vedený renomovanou umělkyní Rahmi Aksungur.

Hřbitov

Místo pohřebního obřadu ohraničuje hřbitov, který je zdoben dvěma sochařskými skupinami na obou stranách, které ukazují scény z války za nezávislost. An osmiúhelník struktura ve formě Turkic jurta, volala "Simge„(Symbol), se nachází na konci obřadního místa, které slouží jako úkryt před jasným světlem, teplem nebo srážky. Zeď podSimge„pamatuje si pohřby s vytesanými jmény a vypadá to jako nedokončený. Pro každého nového prezidenta Turecka je k tomu přidán kámen“Anısal Duvar„(Pamětní zeď), která vyjadřuje kontinuitu republiky. Na hřbitově prezidentů je postaven stožár vysoký 25 metrů, který symbolizuje vývoj republiky.

Státní hřbitov je obsluhován městskou autobusovou linkou 365 z Kızılay nebo veřejnou autobusovou linkou 339 z mostu Sıhhiye.

Muzeum

Uvnitř hřbitova je v muzeu vystaveno osobní věci, fotografie a tištěná média pohřbů. Je otevřeno ve všední dny kromě pondělí a úterý.

Pohřby

Osobnostmi, které mají nárok na pohřeb na státním hřbitově, jsou podle zákona pouze prezidenti států a velitelé války za nezávislost. V listopadu 2006 byl aktem parlamentu rozšířen seznam osob na předsedové vlád a mluvčí parlamentu umožnit pohřeb bývalého předsedy vlády Bülent Ecevit na státním hřbitově, který zemřel 5. listopadu 2006. V lednu 2020 se všechny strany dohodly na pohřbu Rahşan Ecevit na státní hřbitov, takže její první civilista byl pohřben.^[2]

Prezidenti

• Cemal Gürsel, 4. prezident
• Cevdet Sunay, 5. prezident
• Fahri Korutürk, 6. prezident
• Kenan Evren, 7. prezident

Předsedové vlád

• Bülent Ecevit

Předsedové parlamentu

• Ismet Sezgin
• Ferruh Bozbeyli

Velitelé

1 Marešal (Polní maršál), 11 Birinci Feriks, 14 Feriks, 20 Mirlivas, 14 Miralay (Plukovník) sa 1 Kaymakam (Podplukovník), kteří byli vybráni z společník ve zbrani Mustafy Kemala Atatürka v turecké válce za nezávislost, odpočívá zde celkem 61 velitelů. Hroby 11 velitelů jsou však prázdné a pouze symbolický památník.^[3]

1. Fevzi Çakmak, Müşir 1922 - Marešal (Prázdné, jeho tělo leží v Türbe Hüseyin Şeyh, Hřbitov Eyüp^[4][3])
2. Ali Fuat Cebesoy, Birinci Ferik 1926 (prázdný, jeho tělo leží v atrium Alifuatpaşa Merkez Camii z Geybe^[4][3])
3. Cevat Çobanlı, Birinci Ferik 1926
4. Yakup Şevki Subaşı, Birinci Ferik 1926
5. Fahrettin Altay, Birinci Ferik 1926
6. Kâzım Özalp, Birinci Ferik 1926
7. Kâzım Karabekir, Birinci Ferik 1927
8. İzzettin Çalışlar, Birinci Ferik 1930 - Orgeneral
9. Kâzım Orbay, Orgeneral 1935
10. Abdurrahman Nafiz Gürman, Orgeneral 1940
11. Salih Omurtak, Orgeneral 1940
12. Mustafa Muğlalı, Orgeneral 1942 (prázdný^[3])
13. Cemil Cahit Toydemir, Orgeneral 1942
14. Zvyk Noyan, Orgeneral 1945
15. Kâzım İnanç, Ferik 1924
16. Şükrü Naili Gökberk, Ferik 1926
17. Ali Hikmet Ayerdem, Ferik 1926
18. Kemalettin Sami Gökçen, Ferik 1926
19. Naci Eldeniz, Ferik 1927
20. Nihat Anılmış, Ferik 1928
21. Mehmet Kâzım Dirik, Ferik 1928
22. Nazmi Solok, Ferik 1930
23. Ahmet Naci Tınaz, Ferik 1930
24. Ahmet Derviş, Ferik 1930 (prázdný^[3])
25. Mehmet Kenan Dalbaşar, Ferik 1931
26. Ömer Halis Bıyıktay, Ferik 1934 - Korgeneral
27. Yusuf İzzet Met, Mirliva 1915 (prázdný^[3])
28. Refet Bele, Mirliva 1922 (prázdný, jeho tělo leží v Zincirlikuyu Mezarlığı^[3])
29. Rüştü Sakarya, Mirliva 1921
30. Selâhattin ildil, Mirliva 1923
31. Kâzım Sevüktekin, Mirliva 1922
32. Osman Nuri Koptagel, Mirliva 1922
33. Hüseyin Nurettin Özsu, Mirliva 1922
34. Mehmet Sabri Erçetin, Mirliva 1922
35. Mürsel Bakû, Mirliva 1922
36. Halit Karsıalan, Mirliva 1922
37. Âşir Atlı, Mirliva 1925
38. Akif Erdemgil, Mirliva 1927
39. Sıtkı Üke, Mirliva 1927
40. Mehmet Suphi Kula, Mirliva 1927 (prázdný^[3])
41. Cavit Erdel, Mirliva 1927
42. Alâattin Koval, Mirliva 1927
43. Osman Zati Koral, Mirliva 1926
44. Ahmet Zeki Soydemir, Mirliva 1927
45. Nazif Kayacık, Mirliva 1928
46. Mehmet Hayri Tarhan, Mirliva 1929
47. Münip Özsoy, Miralay 1921
48. Veysel Özgür, Miralay 1921 (prázdný^[3])
49. Mehmet Arif Örgüç, Miralay 1921
50. Şerif Yaçağaz, Miralay 1921 (prázdný^[3])
51. Ethem Servet Boral, Miralay 1921 (prázdný^[3])
52. Ahmet Nuri Öztekin, Miralay 1921 (prázdný^[3])
53. Mehmet Nâzım Bey, Şehit Miralay 1921
54. Hasan Mümtaz Çeçen, Miralay 1921
55. Reşat Çiğiltepe, Miralay 1922
56. İbrahim Çolak, Miralay 1922
57. Mehmet Hulusi Conk, Miralay 1922
58. Halit Akmansü, Miralay 1922
59. Mehmet Nuri Kaštan, Miralay 1920
60. Ahmet Fuat Bulca, Miralay 1924
61. Mahmut Nedim Hendek, Kaymakam 1922

jiný

1. Rahşan Ecevit

Viz také

• Seznam národních hřbitovů podle zemí
• Seznam vysoce postavených velitelů turecké války za nezávislost

Reference

externí odkazy

• Oficiální stránky Státního hřbitova (v turečtině)