Turecká ústavní reforma (2017) - Turkish Constitutional Reform (2017)
 | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. (Února 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda krocan |
 Portál Turecko |
The Turecká ústavní reforma byly provedeny změny Ústava Turecka v roce 2017. Reformu podpořila vláda Strana spravedlnosti a rozvoje a Strana nacionalistického hnutí. Reforma změnila volby do Nejvyšší rada soudců a státních zástupců, předsednictví a Parlament. Došlo k transformaci Turecka poloprezidentský systém do prezidentský jeden se zrušením úřadu Předseda vlády Turecka a převod výkonné moci na Prezident Turecka.
Ústavní změny
| Popis navrhovaných změn | ||
|---|---|---|
| Návrh č. | Článek | Popis změn |
| 1 | Článek 9 | Soudnictví je povinno jednat pod podmínkou nestrannosti. |
| 2 | Článek 75 | Počet míst v Velké národní shromáždění Turecka se zvýší z 550 na 600. |
| 3 | Článek 76 | Věkový požadavek kandidovat ve volbách byl snížen z 25 na 18 let, přičemž byla odstraněna podmínka absolvování povinné vojenské služby. Jednotlivci se vztahem k armádě nejsou způsobilí kandidovat ve volbách. |
| 4 | Článek 77 | Volební období se prodlužuje ze čtyř na pět let. Parlamentní a prezidentské volby se budou konat ve stejný den každých pět let. Prezidentské volby se budou blížit, pokud žádný kandidát nevyhraje prostá většina v prvním kole. |
| (Zamítnuto) | Článek 78 | Všichni parlamentní kandidáti na seznamu stran, kteří nebyli zvoleni, získávají status „rezervních“ poslanců. Pokud poslanec za svůj volební obvod zemře nebo bude jeho členství ukončeno, pak rezervní poslanci zaplní volné místo podle jejich hodnosti na seznamu jejich strany. Kromě toho jsou všechny strany povinny postavit o 5% více kandidátů, než je počet volných míst v daném volebním obvodu, minimálně o dva kandidáty navíc, pokud jsou zvoleni všichni kandidáti volebního obvodu. Nezávislí kandidáti jsou povinni při volbách umístit jednoho rezervního nezávislého kandidáta. Rezervní poslanci nemají žádná další práva nebo privilegia, která jim poslouží MP, pokud se nestanou sedícími MP vyplněním prázdného místa. Parlamentní nebo prezidentské volby lze odložit maximálně o jeden rok, pokud válečný stav znemožňuje konání voleb. |
| 5 | Článek 84 | Pravomoc Parlamentu kontrolovat ministry a vést vládu k odpovědnosti, jakož i udělit ministrům pravomoc vydávat vyhlášky týkající se některých věcí, jsou zrušeny. |
| 6 | Článek 98 | Zrušuje se povinnost ministrů ústně odpovídat na otázky v parlamentu. |
| 7 | Článek 101 | Aby mohl kandidát kandidovat na prezidenta, potřebuje podporu jedné nebo více stran, které v předcházejících parlamentních volbách získaly 5% nebo více, a 100 000 voličů. Zvolený prezident již nemusí ukončit své členství ve straně, pokud ho má. |
| 8 | Článek 104 | Prezident se stává hlavou státu i hlavou vlády s pravomocí jmenovat a propouštět ministry a viceprezidenty. Prezident může svolávat referenda a vydávat dekrety dle libosti, avšak dekrety budou platit, pouze pokud se budou týkat určitých částí ústavy a nebudou-li nadřazeny parlamentní legislativě. |
| 9 | Článek 105 | Parlamentní vyšetřování možných trestných činů spáchaných prezidentem může začít v parlamentu třemi pětinami hlasů pro. Po ukončení vyšetřování může parlament hlasováním obvinit prezidenta dvoutřetinovým hlasováním pro. |
| 10 | Článek 106 | Prezident může jmenovat jednoho nebo více viceprezidentů. Pokud se předsednictví uvolní, musí se do 45 dnů konat nové prezidentské volby. Pokud se parlamentní volby mají konat za méně než rok, konají se také ve stejný den jako předčasné prezidentské volby. Pokud parlamentu zbývá více než rok před vypršením jeho funkčního období, pak nově zvolený prezident působí do konce volebního období, po kterém se konají prezidentské i parlamentní volby. To se nezapočítává do prezidentova limitu na dvě období. Parlamentní vyšetřování možných trestných činů spáchaných místopředsedy a ministry může začít v Parlamentu třemi pětinami hlasů pro. Po ukončení vyšetřování může parlament hlasováním obviňovat viceprezidenty nebo ministry ze dvou třetin hlasů pro. Je-li shledán vinným, dotyčný viceprezident nebo ministr je z funkce odvolán, pouze pokud je jejich zločin trestným činem, který jim zakazuje kandidovat ve volbách. Pokud je dosavadní poslanec jmenován ministrem nebo viceprezidentem, jejich parlamentní členství je ukončeno a je obsazeno náhradním poslancem. |
| 11 | Článek 116 | Předseda a pětina třetiny Parlamentu mohou rozhodnout o obnovení voleb. V tomto případě se enactor také rozpouští až do voleb. |
| 12 | Článek 119 | Schopnost deklarovat a stav ohrožení je předán prezidentovi s účinností po schválení parlamentem. Výjimečné stavy lze prodloužit až na čtyři měsíce, s výjimkou války, kdy je stav nouze neomezený. |
| (Zamítnuto) | Článek 123 | Prezident má právo jmenovat vyšší byrokratické úředníky a definovat jejich role. |
| (Zamítnuto) | Článek 126 | Funkce, struktura, pravomoci a odpovědnosti státní služby jsou formovány podle prezidentského dekretu, přičemž jeho pravomoci při formování státní služby prostřednictvím zákona byly zrušeny parlamentem. |
| 13 | Článek 142 | Vojenské soudy jsou zrušeny, pokud nebudou postaveny za účelem vyšetřování akcí vojáků za válečných podmínek. |
| 14 | Článek 159 | |
| 15 | Článek 161 | |
| 16 | Několik článků | |
| 17 | Dočasný článek 21 | |
| 18 | Několik článků | |
Referendum
Všech osmnáct navrhovaných změn ústavy bylo schváleno parlamentním hlasováním dne 20. ledna 2017. A národní referendum se konalo dne 17. dubna 2017 za účelem potvrzení navrhovaných reforem. Většina 51,41% hlasovalo pro schválení návrhu s mírou účasti 85,43%.
Reformy o orgánech prezidenta
- Prezident je hlavou státu a hlavou vlády
- Jmenuje viceprezidenta a ministerstva
- Jmenuje 4 členy Nejvyšší rada soudců a státních zástupců a 12 členů Ústavního soudu
- Dokáže rozpustit parlament, ale prezident se také zúčastní voleb, pokud to prezident učiní.
- Může vyhlásit stav nouze.
- Vytvořte rozpočet a pošlete jej parlamentu.
- Dokáže vytvořit nařízení o výkonných orgánech. Tyto stanovy posoudí Ústavní soud.
Reformy o orgánech parlamentu
- Hlavním zákonodárcem je parlament.
- Má 600 MP.
- Detekuje kabinet prezidenta a viceprezidenta pomocí Parlamentní výzkum, Parlamentní vyšetřování, Obecná diskuse a Písemná otázka.
- Jmenuje 7 členů Nejvyšší rada soudců a státních zástupců a 3 členové Ústavního soudu.
- Může rozpustit prezidenta, ale parlament se také zúčastní voleb.
- Vyšetřování možných zločinů spáchaných prezidentem může začít v parlamentu třemi pětinami hlasů pro.
- Schválte nebo neschvalte stanovy od Prezident.
- Schválit nebo zamítnout Stav ohrožení. Stav nouze může Parlament prodloužit, zkrátit nebo odstranit.
- Schválit nebo zamítnout rozpočet vytvořený uživatelem Prezident.
Reformy voleb
- Volby do parlamentu i předsednictví se budou konat každých pět let.
- Prezident může být kandidátem pouze dvakrát.
- Věk pro volby a výběr je 18 let.
Reference
- ^ [1]
- ^ „Anayasa değişikliği kabul edildi“. Aa.com.tr. 2017-01-21. Citováno 2017-02-28.
- ^ „AKP Anayasa'da Hangi Maddeleri Nasıl Değiştirmek İstiyor?“. Bianet.org. Citováno 2017-02-28.
- ^ „TÜRKİYE BÜYÜK MİLLET MECLİSİ: SIRA SAYISI: 447“ (PDF). Anayasadegisikligi.barobirlik.org.tr. Citováno 2017-02-28.
- ^ „Anayasa değişikliği teklifinin ikinci turunda dört madde daha kabul edildi - Politika“. T24. Citováno 2017-02-28.
- ^ [2][mrtvý odkaz ]