Železnice Trier West - Trier West Railway
| Železnice Trier West | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nativní jméno | Trierer Weststrecke | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo řádku |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Národní prostředí | Porýní-Falc, Německo a Lucembursko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo trasy | poslední: 627; 263 g (před rokem 1970) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka řádku | 14 km (8,7 mil) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Elektrizace | 15 kV / 16,7 Hz AC trolejový trolejový vedení | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provozní rychlost | 90 km / h (55,9 mph) (maximum) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
The Železnice Trier West (Němec: Trierer Weststrecke) 14 km dlouhá železniční trať vedoucí z Trevír -Ehrang v německém státě Porýní-Falc na Wasserbillig v Lucembursko přes Trier-West. Dvoukolejná elektrifikovaná část mezi Trier-Ehrang a Moselským mostem v Konz tvoří obchvat železničního uzlu Trevír.
Trať byla postavena v letech 1860 až 1870 a od roku 1983 byla využívána pouze pro nákladní dopravu. The Zweckverband Schienenpersonennahverkehr Rheinland-Pfalz Nord (městské sdružení pro železniční dopravu v severním Porýní-Falcku) plánuje znovu použít linku pro cestující s hodinovou Regionalbahn připojení z Wittlich na Lucembursko. V současné době mu chybí potřebné stanice.[2]
Dějiny
V roce 1856 Prusko se rozhodl postavit železniční trať mezi Saarbrücken, Trier a Lucembursko. Toto rozhodnutí bylo přijato částečně z vojenských důvodů, to znamená spojit posádku u Trevíru a Pruska Federální pevnost v Lucemburku s Palatine Ludwig železnice otevřen v roce 1849, částečně z ekonomických důvodů. Zaprvé nechtěla, aby mezinárodní železniční doprava probíhala přes francouzskou železnici na Metz –Thionville –Lucemburská trasa, která byla ve výstavbě. Zadruhé, Prusko chtělo vytvořit nové vývozní příležitosti pro těžbu uhlí na Sársku, zejména pro Dillinger Hütte (ocelárny) a Boch keramika v Mettlach.
Stavba Saarská železnice (Saarstrecke) byl zahájen 25. června 1856. První úsek do Merzigu byl otevřen 16. prosince 1858 a zbývající úsek do Trevíru byl otevřen 25. května 1860. Zprvu jezdil mezi Trevírem a Saarbrücken. O 15 měsíců později byl zbývající úsek mezi mostem Moselle v Konz a městem Lucemburk otevřen 29. srpna 1861. Celkové náklady činily přibližně 5,6 milionu tolarů.
Soukromý Rýnská železniční společnost (Rheinische Eisenbahn-Gesellschaft) získal koncesi na stavbu železnice z Düren přes Euskirchen, Kall na Schleiden v roce 1856, kterou začala stavět v roce 1864. Pruská vláda nařídila, aby byla tato linka z vojenských důvodů prodloužena z Kallu do Trevíru. Úsek této trasy mezi Euskirchen a Trevírem se stal součástí Eifel železnice, který byl otevřen mezi Gerolstein a Trier dne 15. června 1871. Tím byla dokončena trať, která se později stala železnicí Trier West.
Stavba Moselle Line mezi Koblenz a Trier, otevřený 15. května 1879, vedl k tomu, že Eifelská železnice ztratila většinu své osobní dopravy. To běželo od Ehrang přes Mosel u Pfalzela k novému Hlavní nádraží v Trevíru (Hauptbahnhof) a poté na Konz-Karthaus, kde se napojila na linky do Saarbrückenu, Metz a Lucemburska.
Poslední část železnice Trier West, nákladní trať Ehrang – Biewer, byla uvedena do provozu 1. října 1925. Byla postavena v rámci výstavby dnes již neexistujícího seřaďovacího nádraží Ehrang a související dílny lokomotiv Ehrang. Stanice Biewer byla postavena na trati vedoucí směrem k Ehrang na nadjezdu přejezdem přes dvoukolejnou nákladní trať.
Ve druhé světové válce byla trať na dvou místech poškozena jen málo a do konce roku 1945 byla znovu uvedena do provozu.
Po válce byl nadjezd u Bieweru na osobní lince Biewer – Ehrang odstraněn a byl nahrazen diamantovým přejezdem. V roce 1966 mezi nimi běželo 13 párů místních služeb Igel a Trier-West, z nichž pouze čtyři pokračovali do Ehrang. Pallien a Biewer již nebyli obsluhováni od roku 1966. Osobní doprava začala klesat počátkem 70. let. Nejprve byla přerušena osobní doprava pozdě večer a o víkendech a byla nahrazena Deutsche Bundesbahn autobusy. Zbývající vlaky stále více „konkurovaly“ autobusům jezdícím souběžně s železniční tratí, což nakonec vedlo k rostoucímu snížení počtu vlakových spojů. V roce 1983 byla osobní doprava přerušena po dvou letech služby pouze jednoho vlaku každý den, tzv. „Alibistického vlaku“. V roce 1983 jezdilo po trati každý pracovní den asi 40 nákladních vlaků. Po ukončení osobní dopravy v roce 1983 byly osobní dráhy Ehrang – Biewer demontovány a ochrana úrovňového přejezdu Mäusheckerweg byla pomocí blikajícího světla snížena na poloviční bariéru.
Na konci 80. let začal rostoucí přesun nákladních vlaků na hlavní trať na pravé (východní) straně Mosely, což znamenalo, že trať byla stále ještě jen několik hodin denně.
V 90. letech byla trať využívána pouze pro dopravu do průmyslové oblasti Euren. Výsledkem bylo, že část trati z odbočky do průmyslové oblasti Euren přes Zewen směrem na Igel neměla plánované vlaky. Bylo zamýšleno snížit vedení na jednu kolej a odstranit trolejové vedení. Zbývající linka by byla provozována pouze jako přípojka do průmyslové oblasti. Proto společnost DB požádala o povolení k úplnému uzavření železnice Trier West. Uzávěr byl schválen dne 14. listopadu 1997, ale nikdy nebyl dokončen. Na konci 90. let byly odstraněny základy bývalé osobní dráhy v Ehrang a Biewer a trať byla znovu otevřena pro průjezd nákladu.
V současné době se linka používá několikrát za hodinu k přepravě. Vlaky jezdí mezi Ehrang a Wasserbillig a mezi Saarbrücken a Apach. Železnice do průmyslové oblasti Euren / Zewen je obsluhována od pondělí do pátku v poledne směnárnou (Übergabegüterzug ), který jezdí pravidelně z Ehrang přes Trier-West a Euren. Podle potřeby fungují další služby, jako jsou dodávky vína na zámek Schloss Wachenheim. Železnice Trier West navíc slouží jako alternativní trasa pro nákladní dopravu v závislosti na vytížení Trier Hauptbahnhof.
Trasa
14 km dlouhá železnice Trier West začala ve stanici Ehrang a dosáhla Bieweru v bodě 3,1 km. Tato část již není průchodná. Dnes je Biewer dosažitelný z nákladní loděnice Ehrang přes nákladní linku Ehrang – Biewer. Trať vede podél levého břehu Mosely k bývalé stanici Pallien (5,8 km), kolem pískovcových útesů, které jsou vysoké až 80 m, po stranách hor Joster a Fichten. Poté se údolí Moselle opět rozšiřuje a trať vede přes Trier-West (7,7 km), Euren (9,6 km) do Zewen (12,6 km).
Do konce 90. let stále existovala vedlejší kolej francouzské armády mezi Trier West a Euren. Mezi Euren a Zewen odbočuje průmyslová trať do průmyslové čtvrti Trier – Euren. Je dlouhý asi 2,5 km a slouží především k připojení Japan Tobacco Mezinárodní a výrobce šampaňského, Zámek Wachenheim.
Linka je až 1,5 km od Mosely v Zewenu, ale jen 200 metrů od Igelu. Linka pokračuje na severním břehu (levý břeh Mosely), trasa pokračuje na Igel-Wasserbillig, kde po překročení lucemburských hranic na mostě přes Sauer na Wasserbilligerbrück se linka spojuje s Železnice Lucembursko – Wasserbillig, který spojuje s Lucemburské nádraží. V Igelu se trať větví přes Moselský most do Konz, kde se spojuje s linkami do Karthaus a Trier Hauptbahnhof, do Konz a Saarbrücken a do Oberbillig a Metz.
Železnice Trier West dříve také spojena s Železnice v údolí Nims-Sauer (Nims-Sauertalbahn), běží od Bitburg -Erdorf přes Bitburg a Irrel do Igelu, kde se napojila na Trier-West. Křižovatka s údolní linií Sauer byla blízko Löwener Mühle hotel („Igel-West“ mezi Wasserbilligem a Igel), dokud nebyl demontován koncem šedesátých let.
Na zasedání ministrů dopravy Claude Wiseler a Peter Ramsauer dne 7. října 2011 bylo oznámeno, že linka mezi stanicí Igel a Igel-West bude znovu duplikována za cenu 19,6 milionu EUR. 8 milionů EUR z toho by poskytlo Lucemburské velkovévodství.[3] Most kde federální dálnice 49 překročí hranici na okraji města Igel směrem k Lucemburku a Löwener Mühle, má být na jaře 2013 zbořena a nahrazena.[4] Vývoj tohoto 1,8 km dlouhého úzkého místa má být dokončen do roku 2015. Umožní zvýšení maximální rychlosti na 90 km / h a hodinovou dopravu mezi Trevírem a Lucemburskem.[5]
Poznámky
- ^ Eisenbahnatlas Deutschland (německý železniční atlas). Schweers + Wall. 2009. ISBN 978-3-89494-139-0.
- ^ Marcus Stölb (25. června 2010). ""Geflügelt "nach Luxemburg". Lëtzebuerger Journal. str. 5.
- ^ „Luxemburg-Trier ab Ende 2014 im Stundentakt“. Trierischer Volksfreund (v němčině). 6. října 2011. Citováno 9. června 2013.
- ^ „Viel befahrene B49-Überführung in Igel: 16 Tage Vollsperrung“. Trierischer Volksfreund (v němčině). 22. ledna 2012. Citováno 9. června 2013.
- ^ „Ausbau der Bahnstrecke zwischen Trier und Luxemburg bis 2015“. Trierischer Volksfreund (v němčině). 10. července 2012. Citováno 9. června 2013.
Reference
- Kandler, Udo (1990). „Eisenbahnen im Moseltal I“. Eisenbahn-Journal Sonderausgabe (v němčině) (2). ISSN 0720-051X.
- Kandler, Udo (1991). „Eisenbahnen im Moseltal II“. Eisenbahn-Journal Specialausgabe (v němčině) (8). ISBN 3-922404-26-X.
- Kreckler, Martin; Kreckler, Wolfgang (200). Eisenbahn v Ehrang. Nahtstelle von Saar-, Eifel- und Moselbahn (v němčině). Freiburg: EK-Verlag. ISBN 978-3-88255-709-1.
- „Rheinland-Pfalz-Takt 2015“ (v němčině). Citováno 9. června 2013.
- Schnitzius, Sebastian (1984). Entwicklung der Eisenbahn im Trierer Raum (v němčině). Trier: Deutsche Bundesbahn.