Vesmír v jediném atomu - The Universe in a Single Atom

Vesmír v jediném atomu.jpg
První vydání
Autordalajlama
Originální názevVesmír v jediném atomu
JazykAngličtina
ŽánrBuddhismus
VydavatelMorgan Road Books
Datum publikace
2005
Stránky216
ISBN978-0-7679-2081-0

Vesmír v jediném atomu je kniha od Tenzin Gyatso, čtrnáctý dalajlama a publikováno v roce 2005 autorem Morgan Road Books.[1] V této knize se dalajláma zabývá několika vědeckými oblastmi. Zkoumá témata kvantová fyzika, kosmologie, vědomí a genetika ve vztahu k Buddhismus.

Odůvodnění

Tenzin Gyatso, ve věku 6 let, byl vybrán jako 14. dalajláma. On je věřil být reinkarnace jeho předchůdců.[2] V raném věku projevil Gyatso zájem o vědu a vědeckou metodu. V této knize „Vesmír v jediném atomu“ zkoumá Tenzin Gyatso společné rysy a rozdíly mezi buddhismem a vědeckou argumentací.

Začátky ve vědě

V této knize „Vesmír v jediném atomu“ Dalajláma vykazuje skromné ​​počátky ve vědě, včetně nalezení mosazného dalekohledu z třináctý dalajláma. S dalekohledem dokázal najít „králík na měsíci, “tibetské přísloví pro reliéf na Měsíci.[3] Dalajláma se s využitím dalších aparátů, jako jsou automobily a hodinky, zajímal o mechanické operace objektů.

Společnosti mezi buddhismem a vědou

V knize The Dalai Lama vytváří naléhavou potřebu mírového vztahu mezi buddhismem a vědou. Cílem je zmírnit lidské utrpení jak z buddhistické filozofie, tak z vědy.[4] Vědci a buddhisté uznávají, že buddhisté používají smyslové vnímání a introspektivní myšlení vyžadující spolupráci těla.[3] V 80. letech hledal Dalajláma vědeckou radu Francisco Varela. Produktem setkání bylo Varelovo poznání, že akt meditace prostřednictvím introspektivního myšlení může doplňovat vědu.[5]

Kvantová fyzika a buddhismus

Buddhistické učení dokazuje, že se vše mění a je přechodné. V zásadě nám do mysli přicházejí myšlenky a pak jdou dál. Buddhisté věří, že to je to, co způsobuje utrpení. Dalajláma věří v ospravedlnění pojmu mikro-hmoty definicí nekonzistentního toku. Povaha paradoxní reality odráží buddhistickou filozofii prázdnoty. Kvantová fyzika diskutuje o udržitelnosti představy o realitě, jak je definována buddhistickou filozofií.[4]

Kosmologie a buddhismus

Jedním ze způsobů, jak se buddhisté a vědci shodují, je to, že chápali, jak Buddha nedostatečně vysvětluje vznik vesmíru. Buddhističtí kosmologové však vytvořili představu o vesmíru, který má formu, rozpíná se a je pak destruktivní. Obě strany, věda i buddhističtí kosmologové, se okamžitě neuchýlí k vytvoření božské bytosti jako původu veškeré hmoty. V buddhismu je navíc vesmír zobrazován jako nekonečný a bez začátku. Dalajláma si v knize přeje podniknout dál velký třesk a zpracovat myšlenky na možné struktury a aktivity před velkým třeskem.[6]

Vědomí a buddhismus

Podle Dr. Hugh Murdoch z Theosofická společnost V Austrálii byl koncept vědomí bezvýznamně prokázán vědeckými studiemi. Dalajláma si klade otázku pro vědce, co přímé pozorování samotného vědomí? Koncept vědomí byl diskutován Buddhou, který řekl, že mysl je nade vše nejdůležitější. Buddhisté věří v pojetí hmoty, mysli a duševních stavů. Dalajláma si přeje, aby vědci přestali ptát, zda je vědomí upřednostňováno v dualismu nebo materialismu, a studovat z pohledu první osoby.[6]

Genetika a buddhismus

Buddhisté věří, že primárním účelem života je eliminovat utrpení. Dalajláma proti tomu nemá námitky klonování, pouze pokud je založen na altruistické motivaci. Dalajláma podporuje projekt lidského genomu protože to ukazuje, že rozdíl mezi různými etnikami je přinejlepším minimální.[6]

Kritický příjem

Po důkladné analýze Vesmír v jediném atomu, Michael Shermer, vydavatel Skeptický časopis, uzavírá: „Takže bych chtěl varovat křesťany i buddhisty: buďte opatrní, co si přejete v této snaze o sjednocení vědy a náboženství - to, co najdete, se vám nemusí líbit.“[7]Arthur Zajonc, prezident Ústav mysli a života uvádí, “Vesmír v jediném atomu je otevřená angažovanost mezi intelektuálními tradicemi, angažovanost, která obohacuje naši zmenšující se planetu. “[5] Kritika Lisa Liquori uvádí: „Přestože si dalajláma klade za cíl oslovit široké publikum a nabízí spravedlivé, pěkně napsané a promyšlené pojednání, předmět bude primárně apelovat na duchovní typy a altruistické, etické fyziky a biology.[8]

Reference

  1. ^ Lama, Jeho Svatost Dalai (2006). Vesmír v jediném atomu: konvergence vědy a duchovnosti. New York: Broadway Books. ISBN  0767920813.
  2. ^ "Dalai Lama Biography". Životopis. Citováno 3. dubna 2013.
  3. ^ A b Wallace, Alan. „Reakce na recenzi George Johnsona na Vesmír v jediném atomu“ (PDF). Santa Barbara Institute for Consciousness Studies. Citováno 3. dubna 2013.
  4. ^ A b Armengol, Guillermo (2007). „VESMÍR V JEDNOM ATOMU PODLE DALAJSKÉ LAMY: Dalajláma o vědě a náboženství“ (PDF). Pensamiento. 63 (238): 821–825. Citováno 2. dubna 2013.
  5. ^ A b Zajonc, Arthur (září 2006). „Vesmír v jediném atomu“. Fyzika dnes. 59 (9): 60–62. doi:10.1063/1.2364250.
  6. ^ A b C Murdoch, Hugh. „The Universe in a Single Atom by The Dalai Lama“. Theosophical Society v Austrálii. Citováno 3. dubna 2013.
  7. ^ Shermer, Michael. "Věda bez hranic". Skeptik. Citováno 1. dubna 2013.
  8. ^ Liquori, Lisa (2005). „Vesmír v jediném atomu: konvergence vědy a duchovnosti“. Knihovní deník. 130 (16): 84–86. Citováno 3. dubna 2013.