Tři princezny z Whitelandu - The Three Princesses of Whiteland

Tři princezny z Whitelandu
Lidová pohádka
názevTři princezny z Whitelandu
Data
ZeměNorsko
Publikoval vNorske Folkeeventyr
Červená pohádková kniha

"Tři princezny z Whitelandu" (De tre prinsesser i Hvittenland) je Nor pohádka, shromážděné norskými spisovateli Peter Christen Asbjørnsen a Jørgen Moe ve své sbírce folktales a legend Norske folkeeventyr (1879). Skotský básník a prozaik Andrew Lang shromáždil to jeho Červená pohádková kniha (1890).[1][2]

Synopse

Přišel ke třem princeznám zahrabaným po krk v písku
Král tedy mužovi půjčil sněžnice, aby se dostal k bratrovi

Rybář jednoho dne nic nezachytil a poblíž večera se z vody vynořila hlava, aby s ním uzavřela smlouvu: ryba za to, co jeho žena nosí pod opaskem. Když se vrátil domů, jeho žena mu řekla, že je těhotná a dítě bylo to, co nabídl. Král se doslechl o jejich příběhu a nabídl jim, že bude vychovávat jejich syna, až se narodí, aby ho ochránil, ale když chlapec dospěl, prosil, aby šel se svým otcem na jeden den na rybaření, a jakmile vstoupil do člunu , bylo odvlečeno do vzdálené země.

Potkal starého muže, který mu řekl, že přišel do Whitelandu. Pokud by šel po břehu, přišel by ke třem princeznám zakopaným až po krk v písku. Kdyby prošel kolem prvních dvou a promluvil ke třetímu, nejmladšímu, přineslo by mu to štěstí.

Nejmladší princezna mu řekla, že tři trollové uvěznil je tam. Pokud by šel nahoru do hradu u pobřeží a nechal ho každého trolla na jednu noc porazit, princezny by byly osvobozeny. Baňka s mastí u postele by vyléčila všechna zranění, která utrpěl, a meč by mu umožnil uříznout jim hlavy.

První troll měl tři hlavy a tři pruty, a když to utrpěl, princezny stály v písku až po pás; druhá měla šest hlav a šest prutů a princezny stály v písku po kolena; třetí měl devět hlav a devět prutů a bil ho tak silně, že nemohl sáhnout po masti, ale hodilo ho to o zeď, baňka se rozbila a vylila na něj mast a on ji zabil a úplně osvobodil princezny .

Oženil se s nejmladšími a žil s ní šťastně několik let, ale na jejich konci chtěl navštívit své rodiče. Jeho žena nakonec souhlasila, ale řekla mu, že musí dělat jen to, na co se jeho otec ptá, ne to, co si přeje jeho matka, a dala mu prsten, který by poskytl dva přání, jeden jít domů a druhý se vrátit. Šel a jeho matka ho chtěla ukázat králi. Jeho otec to neřekl, ale nakonec si našla svou cestu, a zatímco u krále si přál, aby tam byla jeho žena, aby se srovnala s královou. To přivolalo jeho manželku a vyčerpalo jeho druhé přání. Je smutné, že jeho žena vzala prsten, zaťala mu do vlasů prsten s jeho jménem a přála si, aby se znovu vrátila domů.

Rozhodl se zjistit, zda se sám dostane do Whitelandu, a vydal se na cestu. Přišel ke králi všech zvířat a zeptal se, jestli zná cestu. Neudělal to, ani všechna zvířata, když je svolal, a tak král půjčil muži sněžnice, aby se dostal k jeho bratrovi, který byl králem všech ptáků. Král ptáků to nevěděl a ptáci také nevěděli, takže mu král půjčil sněžnice, aby se dostal ke svému bratrovi, králi všech ryb. The Třetí Král nevěděl, ale stará štika, poslední ze všech ryb, která dorazila, znala cestu a že jeho žena se měla znovu oženit další den.

Král ho poslal na pole, kde tři bratři bojovali sto let kvůli magickému klobouku, plášti a páru bot, které nositele nechaly udělat si neviditelný a přej si, kamkoli chce. Přiměl bratry, aby je nechal vyzkoušet, a vydal se do Whitelandu. Cestou se setkal se Severním větrem a ten slíbil, že zaútočí na hrad, jako by ho sfoukl, až dorazí za ním do země. Dorazil a severní vítr odnesl nový ženich. Jeho žena ho poznala podle prstenu ve vlasech.

Viz také

Reference

  1. ^ „De tre prinsesser i Hvittenland“. Norske Folkeeventyr. Citováno 1. června 2019.
  2. ^ Andrew Lang. "Červená pohádková kniha". Longmans, Green, and Co.. Citováno 1. června 2019.

externí odkazy