Balada o bílém koni - The Ballad of the White Horse - Wikipedia

The Uffingtonský bílý kůň, a prehistorický kopec postava v Anglii

Balada o bílém koni je báseň od G. K. Chesterton o idealizovaných činech saský Král Alfréda Velikého, publikováno v roce 1911. Napsáno v balada forma, práce byla popsána jako jedna z posledních velkých tradičních epické básně kdy psáno v anglickém jazyce.[1] Báseň vypráví, jak Alfred dokázal porazit invazi Dánové na Bitva o Ethandun s pomocí Panna Maria.

Poetická struktura

Báseň se skládá z 2 684 řádků Anglický verš. Jsou rozděleny na sloky, obvykle sestávající ze 4 až 6 řádků. Báseň je založena na balada sloka forma, ačkoli báseň se od ní často významně odchyluje. Typy metrické nohy jsou používány víceméně volně, i když v řadě je často základní opakování. The schéma rýmu se liší, často ABCB nebo ABCCCB.

souhrn

Úvodní poznámka

G. K. Chesterton, autor básně.

Chesterton začíná svou práci poznámkou (v próza ) prohlašuje, že báseň není historická. Říká, že se rozhodl umístit místo Bitva o Ethandune v Údolí bílého koně, navzdory nedostatku konkrétních důkazů pro toto umístění (mnoho vědců nyní věří, že se s ním pravděpodobně bojovalo Edington, Wiltshire ). Říká, že se rozhodl zahrnout legendy o Alfredovi, i když jsou historicky nepravděpodobné.

Obětavost :Báseň začíná veršovaným věnováním Chestertonově manželce. Začíná komentářem k Alfredovi a jeho odkazu. Chesterton požádá svou ženu, aby si vzpomněla na jejich společné cesty, aby prozkoumala báseň, a uzavírá poezií, která se zdá být pro ni osobně určena.[pochybný – diskutovat]

Kniha I: Vize králePříběh začíná popisem Bílý kůň údolí bílého koně a jak to vidělo plynout nespočetné věky. Mezi těmito obdobími byl pád římské říše a barbarské invaze, které následovaly. The Dánové napadli a téměř dobyli Anglii a nyní pohnali krále Wessex Alfreda do úkrytu na říčním ostrově Athelney. Zatímco tam, Panna Maria objeví se Alfredovi a dá mu slova útěchy.

Kniha II: The Gathering of the ChiefsAlfred je velmi povzbuzen Mariinými slovy a snaží se shromáždit zbývající katolické náčelníky a jejich následovníky. Alfred nejprve přesvědčí Eldreda (a saský ) připojit se k jeho věci. Poté je schopen získat podporu Marka (a římský ) a Colan (a Gael ). Řekne jim, aby přivedli své vojáky k chatrči u Egbertova kamene.

Kniha III: Harfa AlfredovaPřed samotnou cestou do chaty se Alfred rozhodl přestrojit za minstrela, aby se setkal s dánskými náčelníky. Rameno na harfu je zajato Dány poblíž jejich tábora a odvezeno k jejich vůdci Guthrumovi, který ho požádá, aby zpíval. Kolem Guthrum jsou tři dánští hrabata, Harold, Elf a Ogier. Nikdo z Dánů si neuvědomuje totožnost zdánlivého rolníka. Poté, co Guthrum a jeho hrabata zpívají příběhy z historie Wessexu, hrají na harfu. Každý člověk vyjadřuje svůj vlastní pohled na život a svět. Nakonec si Alfred vezme harfu sám a zpívá svůj vlastní katolický pohled na život. Alfred opouští tábor uprostřed smíchu Dánů.

Kniha IV: The Woman in the ForestAlfred cestuje do chatrče a zjistí, že náčelníci ještě nedorazili. Během čekání se stará žena nabídne, že dá Alfredovi jeden z koláčů, které vařila, pokud bude nějaký čas sledovat oheň. Přitom lituje starou ženu a obdivuje ji za její vytrvalost v životě strádání. Alfred je vytržen ze snění, když koláče padají a hoří. Žena se vrací a udeří ho do tváře spáleným dortem a zanechá jizvu. Zpočátku se Alfred zasmál své vlastní pošetilosti a přednesl projev o nebezpečí hrdosti na svou nyní shromážděnou armádu. Armáda poté začne pochodovat směrem k rozdělené silnici, kde se bude bojovat.

Kniha V: Ethandune: The First StrokeSaská armáda způsobí, že mnoho lesních zvířat v panice uprchne a upozorní Guthrum na přítomnost saských vojsk. Alfred a jeho armáda se začínají bát nadcházejícího zasnoubení. Alfred připouští několik těžkých hříchů, včetně svatokrádeže a cizoložství. Žádá vojáky, aby se modlili za jeho duši. Všichni tři náčelníci deklarují způsob, jakým si přejí být pohřbeni. Poté se dostanou na bojiště a nasadí se. Alfred a jeho náčelníci jsou před saskou armádou a dánští hrabata před Dány. Guthrum jede na koni směrem k zadní části své armády. Před zahájením střetnutí Harold vystřelí šíp na Colana. Colan se tomu vyhne a hodí meč na Harolda. Meč zasáhne svou značku a Harold padne mrtvý dolů. Alfred poté dává svůj meč Colanovi a chválí ho za jeho hrdinství. Alfred si vezme bitevní sekeru pro sebe. Obě strany se pak zhroutí a bitva začíná.

Kniha VI: Ethandune: The Slaying of the ChiefsEldred se rychle osvědčil v bitvě a srazil nespočet Dánů. Jeho meč se najednou zlomil a byl bodnut sedmi kopími. Elf obnoví své kopí, což se ukázalo jako kouzelná zbraň, kterou získal od vodných služek kanálu La Manche. Křesťanští vojáci pod Markem jsou naplněni strachem a začínají ustupovat. Mark shromáždí své muže a zaútočí na Elfa, který zemře Markovým mečem. Křesťanské jednotky jsou plné důvěry a znovu zahájí útok. Ogier narazí na Marka, ale Dán je snadno odrazen Římanem. Ogier nad sebou zvedne štít, ale Mark vyskočí na vrchol a připne Ogiera dolů. Ogierovi se podaří uvolnit paži a bodne Marka, který při pádu ze štítu zemře. Ogier vyskočil, odhodil štít a přednesl zuřivý bojový projev k Dánům. Dánům se podařilo zatlačit křesťanskou armádu zpět na rozkol na silnici. Armáda je rozdělena na dvě vidlice na silnici, s Alfredem a Colanem oddělenými. Colan je poté zabit.

Kniha VII: Ethandune: The Last ChargeChesterton nás bere z bitvy a přivádí nás k Bílý kůň dolů. Tam malé dítě hromadí kameny znovu a znovu, jak pokaždé padají dolů. Chesterton porovnává dítě s Alfredem. V bitvě dává král vzrušující bitevní řeč, aby obnovil důvěru svých mužů. K velkému šoku Dánů oslabená křesťanská linie opět provedla reformy a obvinění. Rychle jsou káceni, ale křesťané bojují dál.

Najednou Panna Maria objeví se Alfredovi, když je jeho armáda na pokraji úplné porážky. Tato vize povzbuzuje Alfreda a jeho linie opět nabije. Tento náboj je rychle rozdělen a Alfred je oddělen a obklopen Dány. Ogier je mezi Dány kolem Alfreda a Ogier vrhl kopí na Alfreda. Oštěp lži na stromě a Alfred sundá sekeru na Ogiera a zabije ho. Alfred poté skočí přes Ogierovo mrtvé tělo a zatroubí na bitevní znamení svým rohem.

To udeří strach do Dánů, kteří začnou ustupovat. Alfred vede křesťany v mohutné vlně proti Dánům. V tomto okamžiku se oddělená část jeho armády vrací a touží po vítězství. Dánové začínají ustupovat a uprchnout. Uprostřed své porážky prochází Guthrum skutečným obrácením k Alfredově víře a po bitvě je pokřtěn.

Kniha VIII: The Cleaning of the HorsePo bitvě přichází do Wessexu a jeho krále období míru. Alfred podporuje učení a kulturu a dává potřebným. Posílá průzkumníky do jiných zemí. Zdržuje se dobývání jiných zemí, protože má pocit, že není hoden vládnout nad ničím jiným než Wessexem. Saský lid čistí bílého koně bez plevelů a udržuje jej bílý a viditelný. Po mnoha letech tohoto míru se Alfredovi říká, že Dáni pod jiným vůdcem znovu zaútočili. Prostě se znovu připravuje na boj a přivolá svou armádu. Alfred odhaluje, že se nebojí ani tak násilných pohanů, ale spíše kultivovaných, podvratných pohanů. Jak říká:

Mám vizi a vím
Pohané se vrátí.
Nepřijdou s válečnými loděmi,
Nebudou plýtvat značkami,
Ale knihy jsou všechno jejich jídlo,
A inkoust bude na jejich rukou.[2]

— Kniha VIII, řádky 246–251

Alfred a jeho armáda pochodují do Londýna a znovu zaútočí na Dány.

Vliv na jiná díla

Christopher Clausen to argumentoval Balada o bílém koni byl významný vliv na J. R. R. Tolkien je Pán prstenů fantasy román.[3] Tvrdí, že základní struktura a témata Balada byly vypůjčeny a začleněny do Pán prstenů. Po Clausenově psaní však vyšlo najevo, že Tolkien ve svých soukromých dopisech pohrdavě napsal části Chestertonovy „balady“.[4]

Robert E. Howard, americký autor, básník a široce známý časopis o vláknině „fictioneer“, byl velmi zaujatý Chestertonovým Balada o bílém koni. V dopise svému příteli Tevisovi Clydemu Smithovi ze dne 6. srpna 1926 (kdy bylo Howardovi 20 let) píše: „Nyní se píše velká poezie. Například G. K. Chesterton.“ V dalším dopise Smithovi c. V září 1927, po cestě do San Antonia z jeho domova v malém Cross Plains v Texasu, píše: „Několik knih, které jsem si na své cestě koupil, mezi nimi i knihy G. K. Chestertona Balada o bílém koni. Přečetli jste si to někdy? To je skvělé. Poslouchejte:… “, kterou následuje citováním několika slok. Howard používá vybrané výňatky z Chestertonovy básně, aby sloužil jako epigrafy pro nadpisy kapitol v některých jeho příbězích. Mezi jeho oblíbené básníky často patří Chestertona.[5]

Hudební prostředí pro barytonové sólisty, sbory a orchestry (s využitím asi 20 procent textu) složil John Gardner v roce 1959.[6]

Reference

  1. ^ „Přednáška 21: Balada o bílém koni - společnost Gilberta Keitha Chestertona“.
  2. ^ Chesterton, G. K. (1911). Balada o bílém koni. Londýn: Methuen. 173–174.
  3. ^ Clausen, C: „„ ​​Pán prstenů “a„ Balada o bílém koni “,„ “, Bulletin pro jižní Atlantik„XXXIX (2): 10–16 online přístup k 7. 4. 2007, Thomson Gale Literature Resource Center.
  4. ^ Dopis 80, Tolkien, J. R. R., Humphrey Carpenter a Christopher Tolkien. Dopisy J.R.R. Tolkien: výběr. London Boston: Allen & Unwin, 1981.
  5. ^ Sebrané dopisy Roberta E. Howarda, (3 obj.), Ed. Rob Roehm: Nadace Roberta E. Howarda.
  6. ^ Balada o bílém koni (2020 záznam, EM Records), recenzováno na Musicweb International

externí odkazy