Kabinet Tambroni - Tambroni Cabinet

Kabinet Tambroni
Italská vlajka. Svg
15. kabinet Itálie
Fernando Tambroni-1.jpg
Datum vytvoření26. března 1960
Datum rozpuštění27. července 1960
Lidé a organizace
Hlava státuGiovanni Gronchi
Hlava vládyFernando Tambroni
Celkový Ne. členů22
Členská stranaDC
Externí podpora:
MSI
Postavení v zákonodárném sboruVláda jedné strany
Opoziční stranyPCI, PSI, PSDI, PLI, PRI, PDIUM
Dějiny
Termín (y) legislativyLegislativa III (1958–1963)
PředchůdceKabinet Segni II
NástupceKabinet Fanfani III

The Kabinet Tambroni byl 15. skříň z Italská republika vedená Křesťansko-demokratický Fernando Tambroni. Trvalo to od 25. března do 26. července 1960. Vláda obdržela nezbytné hlasování o důvěře z parlamentu díky podpoře neofašisty Italské sociální hnutí, jedinečný případ v historii Italské republiky.[1] Krátká Tambroniho vláda byla ostře kritizována Italská odešla.[1][2]

Dějiny

premiér Fernando Tambroni byl prominentním zastáncem zásady práva a pořádku. On je většinou připomínán pro jeho rezignaci způsobenou Janov nepokoje z roku 1960.

Ferruccio Parri uspořádal během demonstrace 19. července, dva dny po Tambroniho rezignaci, protifašistický rozhovor.[3][4]

Jeho ministr kultury Umberto Tupini napaden Federico Fellini je La Dolce Vita, oznamující, že všechny „hanebné filmy“ budou brzy zakázány.[5]

The Letní olympijské hry 1960 se měly konat v Římě od 25. srpna. Itálie byla přijata do OSN v prosinci 1955 a v roce 1960 si mezinárodní veřejné mínění stále uvědomovalo stín Italská fašistická minulost. Historik Gianpasquale Santomassimo uvedl, že pokud by se hry konaly pod vládou fašistů a filofašistů, mělo by to katastrofický dopad na image Itálie.[6]

Složení

KancelářnázevStranaObdobí
premiérFernando TambroniDC26. března 1960–27. Července 1960
Místopředseda vládyAttilio PiccioniDC26. března 1960–27. Července 1960
ministr zahraničních věcíAntonio SegniDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr vnitraGiuseppe SpataroDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr milosti a spravedlnostiGuido GonellaDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr rozpočtuFernando Tambroni (prozatímní reklama)DC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr financíGiuseppe TrabucchiDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr financíPaolo Emilio TavianiDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr obranyGiulio AndreottiDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr veřejného školstvíGiuseppe MediciDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr veřejných pracíGiuseppe TogniDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr zemědělství a lesůMariano RumorDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr dopravyFiorentino SulloDC26. března 1960–11. Dubna 1960
Mario Ferrari Aggradi (prozatímní reklama)DC11. dubna - 27. července 1960
Ministr pošt a telekomunikacíAntonio MaxiaDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr průmyslu a obchoduEmilio ColomboDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr zdravotnictvíCamillo GiardinaDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr zahraničního obchoduMario MartinelliDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr obchodního námořnictvaAngelo Raffaele JervolinoDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr státních majetkůMario Ferrari AggradiDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr práce a sociálního zabezpečeníBenigno ZaccagniniDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr cestovního ruchu a zábavyUmberto TupiniDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr pro jižní a depresivní oblasti (bez portfolia)Giulio PastoreDC26. března 1960–27. Července 1960
Fernando Tambroni (prozatímní reklama)DC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr pro parlamentní vztahy (bez portfolia)Armando AngeliniDC26. března 1960–27. Července 1960
Ministr pro reformu veřejné správy (bez portfolia)Giorgio BoDC26. března 1960–11. Dubna 1960
Tajemník Rady ministrůAlberto FolchiDC26. března 1960–27. Července 1960

Reference

  1. ^ A b Ginsborg (1990), str. 256-7
  2. ^ il Manifesto, 4. července 2010, s. 3 TAMBRONI: Un dc «borghese, maschio, virile, antimarxista citát:

    L'onorevole Tambroni appartiene a quella borghesia maschia e virile che si affaccia sui problemi sociali e politici senza infingimenti, ma soprattutto senza paura. È un lavoratore efficiente e metodico in un mondo di pigri, un solutore di problemi legislativi, un difensore strenuo e implacabile di quella invalidicabile linea che distingue la nostra etica politica dal marxismo della estrema sinistra

  3. ^ P. G. Murgia Il luglio 1960, Cukr edizioni »
  4. ^ CRONOLOGIA: L'avventura dc e nera del governo Tambroni, il Manifesto, 4. července 2010, s. 2
  5. ^ AA.VV., (1945-1994) Italia / Storia della prima repubblica: La politica, la società, i protagonisti, le date cit., s. 134
  6. ^ Gianpasquale Santomassimo (2010) Magliette strisce, il Manifesto, 4. července 2010. nabídka:

    Poco meno di due mesi dopo, le Olimpiadi di Roma ... rappresentarono la prima grande vetrina internazionale dell'Italia repubblicana, da poco ammessa nelle Nazioni Unite. Rimossa dall'Italia «moderata» e «benpensante», l'ombra del passato fascista era ancora ben presente presso l'opinione pubblica internazionale. Připravte si vlastní úkol pro vládce fascistů a filofascistů s barevnými stato semplicemente catastrofico per la nostra imagine.

Zdroje

  • Ginsborg, Paul (1990). Historie současné Itálie: společnost a politika, 1943-1988. Externí odkaz v | název = (Pomoc)

externí odkazy