Legislativa XII Itálie - Legislature XII of Italy
Legislativa XII Itálie XII legislatura della Repubblica Italiana | |
---|---|
12. zákonodárce | |
Typ | |
Typ | |
Domy | Poslanecká sněmovna Senát republiky |
Dějiny | |
Založený | 15.dubna 1994 |
Rozpustil | 8. května 1996 | (2 roky, 23 dní)
Předcházet | Legislativa XI |
Uspěl | Legislativa XIII |
Vedení lidí | |
Struktura | |
Sedadla | 630 (C) 315 (S) |
![]() | |
Poslanecká sněmovna politické skupiny | |
![]() | |
Senát politické skupiny | |
Volby | |
Mattarellum | |
Mattarellum | |
Poslední všeobecné volby | 27. března 1994 |
Shromáždiště | |
Palazzo Montecitorio, Řím (C) | |
Palazzo Madama, Řím (S) | |
webová stránka | |
Storia www | |
Ústava | |
Ústava Itálie |
The Legislativa XII Itálie (italština: XII Legislatura della Repubblica Italiana) trvalo od 15. dubna 1994 do 8. května 1996.[1][2] Jeho složení bylo výsledkem rychlé všeobecné volby ze dne 27. března 1994. Volbu vyhlásil Prezident Scalfaro poté, co dne 16. ledna 1994 rozpustil budovy parlamentu.[3] Toto rozhodnutí souviselo s některými významnými událostmi, které na začátku 90. let trvale změnily podobu italské vnitřní politiky, jako např Tangentopoli a Mafiánské pokusy.
Tento zákonodárce ohlašuje začátek takzvané „druhé republiky“ (italština: Seconda Repubblica), který se vyznačuje postupným úpadkem a demontáží tradičních stran, jako je Křesťanská demokracie, Italská socialistická strana, Italská komunistická strana a Italské sociální hnutí. Označuje také oficiální vchod do Silvio Berlusconi v italské politice.
Toto byl první zákonodárce, který použil nový majoritní volební systém (také známý jako Mattarellum ), který nahradil proporcionální systém v platnosti od roku 1946.
Vláda
- Kabinet Berlusconi I. (10. května 1994-17. Ledna 1995)
- Předseda Rady ministrů: Silvio Berlusconi (FI)
- Složení vlády: FI, AN, LN, CCD, UdC
- Dini skříňka (17. ledna 1995-17. Května 1996)
- Předseda Rady ministrů: Lamberto Dini (Nezávislý)
- Složení vlády: Nezávislí
Složení
Poslanecká sněmovna
- Prezident: Irene Pivetti (LN), zvolen 16. dubna 1994
- Místopředsedové: Luciano Violante (PDS), Adriana Poli Bortone (AN, do 25. května 1994), Lorenzo Acquarone (PPI), Vittorio Dotti (FI, do 9. listopadu 1994), Ignazio La Russa (AN, od 25. května 1994)
Počáteční složení[4] | Konečné složení[4] | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Parlamentní skupina | Sedadla | Parlamentní skupina | Sedadla | Změna | |||||
Progresivní – Federativní | 143 | Progresivní – Federativní | 164 | ![]() | |||||
Lega Nord | 118 | Lega Nord | 71 | ![]() | |||||
Forza Italia | 112 | Forza Italia | 110 | ![]() | |||||
Národní aliance – MSI | 109 | Národní aliance | 105 | ![]() | |||||
Komunistické znovuzrození – Progresivní | 39 | Komunistické znovuzrození – Progresivní | 24 | ![]() | |||||
Italská lidová strana | 33 | Italská lidová strana | 27 | ![]() | |||||
Křesťanskodemokratické centrum | 27 | Křesťanskodemokratické centrum | 42 | ![]() | |||||
Federalisté a liberální demokraté | 28 | ![]() | |||||||
Demokraté | 21 | ![]() | |||||||
Smíšený | 49 | Smíšený | 36 | ![]() | |||||
Jazykové menšiny | 4 | Jazykové menšiny | 4 | ![]() | |||||
Demokratická aliance | 17 | ![]() | |||||||
Italská socialistická strana | 14 | ![]() | |||||||
Pakt Segni | 9 | ![]() | |||||||
Unitářské komunisty | 14 | ![]() | |||||||
Non inscrits | 5[5] | Non inscrits | 18 | ![]() | |||||
Celkem míst | 630 | Celkem míst | 628 | ![]() |
Senát republiky
- Prezident: Carlo Scognamiglio Pasini (FI), zvolený 16. dubna 1994
- Místopředsedové: Carlo Rognoni (PDS), Michele Pinto (PPI), Marcello Staglieno (LN), Romano Misservile (AN)
Počáteční složení[6] | Konečné složení[6] | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Parlamentní skupina | Sedadla | Parlamentní skupina | Sedadla | Změna | |||||
Progresivní – Federativní | 76 | Progresivní – Federativní | 74 | ![]() | |||||
Lega Nord | 60 | Lega Nord | 40 | ![]() | |||||
Národní aliance – Italské sociální hnutí | 48 | Národní aliance | 47 | ![]() | |||||
Forza Italia | 36 | Forza Italia | 36 | ![]() | |||||
Italská lidová strana | 34 | Italská lidová strana | 22 | ![]() | |||||
Komunistické znovuzrození – Progresivní | 18 | Komunistické znovuzrození – Progresivní | 14 | ![]() | |||||
Progresivní – Zelenina – Síť | 13 | Progresivní – Zelenina – Síť | 7 | ![]() | |||||
Křesťanskodemokratické centrum | 12 | Křesťanskodemokratické centrum | 15 | ![]() | |||||
Progresivní – PSI | 10 | Práce - Socialista – Progresivní | 10 | ![]() | |||||
Překřížený štít | 13 | ![]() | |||||||
Demokratická levice | 10 | ![]() | |||||||
Federální italská liga | 10 | ![]() | |||||||
Smíšený | 19 | Smíšený | 27 | ![]() | |||||
Jihotyrolská lidová strana | 3 | Jihotyrolská lidová strana | 3 | ![]() | |||||
Non inscrits | 16[7] | Non inscrits | 24 | ![]() | |||||
Celkem míst | 326 | Celkem míst | 325 | ![]() |
Poznámky
- Z 315 zvolených senátorů 11 Senátoři na celý život byly přidány na začátku semestru distribuovány takto:
- 3 z Partito Popolare Italiano: Giulio Andreotti, Carlo Bo, Amintore Fanfani
- 1 ze skupiny Progressisti - PSI: Francesco De Martino
- 7 bez přidružení: Gianni Agnelli, Norberto Bobbio, Francesco Cossiga, Giovanni Leone, Giovanni Spadolini (zemřel v srpnu 1994), Paolo Emilio Taviani, Leo Valiani
Reference
- ^ „Senato della Repubblica - 12ª Legislatura“. www.senato.it (v italštině). Citováno 17. května 2019.
- ^ „XII Legislatura della Repubblica italiana / Legislature / Camera dei deputati - Portale storico“. storia.camera.it (v italštině). Citováno 17. května 2019.
- ^ „Accadde oggi | 16 gennaio: Scalfaro scioglie le Camere“ (v italštině). Citováno 17. května 2019.
- ^ A b „XII Legislatura della Repubblica italiana / Legislature / Camera dei deputati - Portale storico“. storia.camera.it (v italštině). Citováno 17. května 2019.. Oficiální zdroj by mohl mít nepřesnost ohledně poslance Giuseppe Lazzariniho, který je součástí ligy (který neběžel v Latiu), kde Lazzarini, který byl členem Forza Italia, byl zvolen.
- ^ Člen Lega d'Azione Meridionale a čtyři bývalí členové Pakt Segni který se okamžitě připojil k Berlusconimu.
- ^ A b "senato.it - Composizione dei gruppi parlamentari nella XII Legislatura". www.senato.it (v italštině). Citováno 17. května 2019.
- ^ Sedm Senátoři na celý život, šest členů Demokratická aliance, členové Lega Alpina Lumbarda a Union Valdotaine a nezávislý Claudio Magris.