Tabula Cortonensis - Tabula Cortonensis

Tabula Cortonensis
Cortona Tablet.jpg
Čelní pohled
Materiálbronz
Výška458 mm
Šířka285 mm
PsaníEtruské
Vytvořeno2nd století před naším letopočtem
ObjevilŘíjen 1992
Cortona
Současné umístěníMAEC, Cortona

The Tabula Cortonensis (někdy také Cortona Tablet) je 2200 let starý, zapsaný bronz tableta Etruské původ, objeven v Cortona, Itálie.[1] Může zaznamenat pro potomky podrobnosti o starodávné právní transakci, ke které došlo ve starověku toskánský město Cortona, známý Etrusky jako Curtun. Jeho 40řádkový oboustranný nápis je třetím nejdelším nápisem nalezeným v Etruský jazyk a nejdelší objevený ve 20. století.[2] Zatímco k objevu došlo v říjnu 1992, obsah byl publikován až o sedm let později, v roce 1999. Zpoždění bylo způsobeno tím, že tablet byl přinesen na policie někdo, kdo tvrdil, že jej našel na staveništi. Když byla tableta poskytnuta policii, byla rozdělena na sedm fragmentů, přičemž původní pravý dolní roh chyběl. Vyšetřovatelé se domnívali, že pokud by existence tablety nebyla původně zveřejněna, bylo by snadnější zjistit, zda byla tableta skutečně nalezena na tomto místě (zkoumání staveniště neodhalilo žádné další etruské pozůstatky), a případně lokalizovat chybějící část.

Výklad

Tableta je myšlenka některými učenci, zejména Larissa Bonfante a Nancy de Grummond, být notářsky ověřeno záznam o rozdělení an dědictví nebo prodej nemovitost. Na tabletu je odkaz na vinici (srov. Řádky 1 a 2: vinac), obdělávaná půda (řádek 2: restm-c) a statek nacházející se na území jezera Trasimeno (srov. řádky 35 a 36: celti nɜitisś tarsminaśś).[3] Jezero leží na východ od Cortony v současném westernu Umbrie.

Kromě odkazů na půdu obsahuje tablet několik odkazů týkajících se vybavení stolu. Tablet obsahuje slova, která zřejmě odkazují na štítky (řádek 3: spante, výpůjční slovo od Umbrie) a sůl (řádek 9: salini, také latinské slovo pro solný sklep, stejně jako „řada jazykově podobných slov, jako jsou různé formy larisal). Navíc několik slov (pav, clθii, zilci, atina, Larz), které se objevují na tabletu, byly nalezeny napsané na etruských talířích, šálcích na pití nebo džbánech nebo sklenicích na víno.[4]

Fyzický popis

Tableta měří 50 centimetrů na 30 centimetrů (12 palců) a je silná mezi 2 milimetry (0,079 palce) a 3 milimetry (0,12 palce).[Citace je zapotřebí ]

Když byla tableta objevena, byla rozdělena na několik kusů, z nichž bylo nalezeno pouze sedm.[5] Etruscanisté věří, že chybějící část obsahuje pouze jména a ne podrobnosti o statku.

Text

Text obsahuje třicet čtyři známých etruských slov a stejný počet dříve neověřených etruských slov. Navíc nové abecední znaménko a (obrácené epsilon ) je na tabletu. To znamená, že přinejmenším v etruském dialektu, kterým se mluví v Cortoně, kde se tento dopis výlučně vyskytuje, označuje písmeno a odlišný zvuk od zvuku písmene E.[5] Nápis se datuje ca. 200 př.[2]

Obsah

Následující text přepisuje speciální obrácený epsilon tak jako ɜ:

Vepředu
01: et. pɜtruiś. scɜvɜś. untliuntś.
02: vinac. restmc. cena. tɜnθur. śar.
03: cusuθuraś. larisalisvla. pesc. spante. tɜnθur.
04: sa. śran. śarc. clθii. tɜrsna. θui. rozpětí θi. ml
05: ɜśieθic. raśnas IIIIC inni. pes. pɜtruś. pav
06: ac. trau lac. tiur. tɜn [θ] urs. tɜnθa [ś]. za cina tpr
07: iniserac. zal [šest] cś. ɜsiś vere cusuθurśum.
08: pes. pɜtruśta. scɜv [aś] nu θanatur. lart pɜtr
09: uni. arnt. pini. Lart. [v] ipi. lusce. Laris. salini
10: vɜtnal. Lart. vɜlara. larθal'isa. lart vɜlara.
11: aulesa. vɜl. pumpu. pruciu. aule cɜl atina. sɜ
12: tmnal. arnza. fɜlśni. vɜlθinal. vɜl. luisna
13: lusce. vɜl uslna. nufresa. laru. slanzu. Larz
14: Lartle vɜlaveś arnt. pɜtru. ra ufe ɜpru
15: ś. já . vɜlχe. cusu larisal. Clenia rc. Laris
16: cusu. klan larisalisa larizac. larisal. pɜtr
17: uni. scɜ [va] ś arntlei. pɜtruś. puia
18: cen. zic. ziχuχe. spa-rzɜ-śtiś śazleiś v
19: θuχti. cusuθuraś. suθiu. já . tal suθive
20: naś. krysa-m. θuχt. ceśu. tlt eltɜi. sianś.
21: spa-rzɜ-te. θui. saltzic. fratuce. cusuθuraś.
22: larisalisvla. pɜtruśc. scɜvaś. pesś. tarχ ian
23: eś cnl. nuθe. mal ec. Lart. Cucrina. Lausisa.
24: zilaθ meχ l.raśnal. [La] ris. c atl atina lau
25: sa clanc. arnt luscni [a] rnθal. klan. Larz
26: a. Lart. turmna. salin [ial. larθ cɜl atina. A
27: pnal. Clenia rc. vɜlχe [ś] [...] [papežský]
28: śerc. vɜlχe. cusu. aule [sa] [...]
29: aninalc. Laris. fuln [folnius] [clenia]
30: rc. Lart. pɜtce. uslnal [...] [cucrina]
31: inaθur. tɜcsinal. vɜl [...]
32: uś. larisc. cusu. uslna [l] [...]
Na zádech
33: aule. salini. neobvyklý
34: zilci. larθal. cusuś. titulní
35: larisalc. saliniś. aulesla. celti nɜitis
36: ś. tar sminaśś. spa rz a v θuχt ceśu.
37: krysa-m. suθiu. suθiusa. vɜlχeś. cusuśa
38: ulesla. vɜlθuruś. t [.] lniś. vɜlθurusla.
39: larθalc. cɜl atina ś. vetnal. larisalc.
40: cɜl atina ś. pitlnal

Reference

  • Luciano Agostiniani, Francesco Nicosia, 'Tabula Cortonensis'. Studia Archaeologica 105. Romové: „L'Erma“ di Bretschneider, 2000.
  • Giulio M. Facchetti, Frammenti di diritto privato etrusco, Firenze, Olschki, 2000.
  • Scarano Ussani & Torelli, La Tabula Cortonensis. Un documento giuridico, storico e sociale (Napoli, 2003).
  • de Simone, Carlo (2007) „Alcuni termini chiave della Tabula Cortonensis“, Rasenna: Journal of the Center for Etruscan Studies, Sv. 1: Vydání 1, článek 1.
  • Wylin, Koen (2006) 'Pyrgi B et la rédaction de la Tabula Cortonensis '. Revue belge de philologie et d'histoire 84/1, s. 35–44.


externí odkazy

Bibliografie

  • Web Grenoble s přepisem a bibliografií
  • Atti dell'Incontro di Studio, 22 giugno 2001, CNR (Roma, 2002):
    • Benelli, dovnitř Atti dell'Incontro di studio, str. 93–100.
    • Maggiani, v Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 11–15, 65–75.
    • Nicosia, v Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 17–25.
    • Bruschetti, v Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 27–38.
    • Peruzzi, v Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 39–42.
    • Roncalli, dovnitř Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 43–52.
    • Pandolfini – Angeletti, v Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 53–64.
    • Rix, dovnitř Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 77–86.
    • Facchetti, v Atti dell'Incontro di studio, op. cit., s. 87–99.

Ostatní:

  • De Simone, Annali della Scuola Normale Superiore di Pisa, 3, 1998, s. 1–122.
  • De Simone, Ocnus, 9-10, 2001–02, s. 69–114.
  • De Simone, Incontri Linguistici, 25, 2002, s. 77–85.
  • Eichner, v The Complete Linguist: A collection of papers in honor of Alexis Manaster Ramer (München, 2001), s. 141–152.
  • Facchetti, Frammenti di diritto privato etrusco(Firenze, 2000).
  • Facchetti, Appunti di morfologia etrusca. Con un’appendice sulla questione delle affinità genetiche dell’etrusco (Firenze, 2002).
  • Facchetti, Archivio Glottologico Italiano, 88, 2003, s. 203–219.
  • Facchetti, Lingua Posnaniensis (Poznan, 2005), s. 59–63.
  • Maggiani, Rivista di Archeologia, 25, 2001, s. 94–114.
  • Rix, Incontri linguistici, 23, 2000, s. 11–31.
  • Scarano Ussani & Torelli, La Tabula Cortonensis. Un documento giuridico, storico e sociale (Napoli, 2003).
  • Wylin, Studi Etruschi, 65-68, 2002, str. 215–223.
  • Wylin, Archivio Glottologico Italiano, 87, 2002, s. 88–108.
  • Wylin, Etruské zprávy, 3, 2003, s. 11–12.
  • Rolba, Ath, 90, 2002, s. 431–441.

Poznámky

  1. ^ Luciano Agostiniani; Francesco Nicosia (2000). Tabula cortonensis. „L'Erma“ di Bretschneider. ISBN  978-88-8265-090-2.
  2. ^ A b Simon Hornblower; Antony Spawforth; Esther Eidinow (29. března 2012). Oxfordský klasický slovník. OUP Oxford. 387–. ISBN  978-0-19-954556-8.
  3. ^ Jean MacIntosh Turfa (13. listopadu 2014). Etruský svět. Routledge. str. 363–. ISBN  978-1-134-05523-4.
  4. ^ [1] Archivováno 26. Listopadu 2009 v Wayback Machine
  5. ^ A b Bonfante, Larissa; Bonfante, Giuliano (2002). Etruský jazyk. Manchester University Press. str. 178–179. ISBN  0719055407.