Subagio Sastrowardoyo - Subagio Sastrowardoyo

Subagio Sastrowardoyo
narozený(1924-02-01)1. února 1924
Madiun, Východní Jáva, Nizozemská východní Indie
Zemřel18. července 1995(1995-07-18) (ve věku 71)
obsazeníbásník, povídkář, esejista, literární kritik
NárodnostIndonéština (jávská)
Doba20. století
Žánrlyrická poezie

Subagio Sastrowardoyo (01.02.1924 - 18 července 1995) byl indonéský básník, povídkář, esejista a literární kritik. Narozen v Madiun, východní Jáva, Nizozemská východní Indie (nyní Indonésie), studoval na Univerzita Gadjah Mada, Cornell University a v roce 1963 promoval s MA z univerzita Yale.[1] Jeho debut jako spisovatel přišel brzy s vydáním Simphoni (Symphony), sbírka básní, v roce 1957.[2] Sbírka byla popsána jako „cynická, nespoutaná poezie, někdy šokující“.[3] Simphoni následovalo několik pokusů o psaní povídek, včetně publikace Kedjananan di Sumbing (Mužství na hoře Sumbing), než se Subagio usadil poezie jako jeho hlavní kreativní východisko.[2] Po delším pobytu ve Spojených státech vydal sbírku básní s názvem Saldju (Snow) v roce 1966.[2] Básně v této sbírce se zabývají otázkami života a smrti a potřeby „něčeho, čeho by se mohlo držet v existenci ohrožené na všech stranách“,[3] a byly popsány jako celkem zdrženlivější než ti v jeho dřívější práci.[3] Mezi další díla publikovaná od roku 1966 patří Daerab Perbatasan (Border Region) (1970), Keroncong Motinggo (Montinggova píseň) (1975), Buku Harian (Deník), Hari dan Hara (1979)Simphoni Dua (1990) a několik knih literární kritiky.[4] Subagioovy sebrané básně byly publikovány jako Dan Kematian Makin Akrab (1995).[4]

V letech 1958 až 1961 Subagio učil na Fakultě dopisů v Univerzita Gadjah Mada.[1]Dokázal dostatečně plynule číst francouzštinu, nizozemštinu a angličtinu, aby mohl překládat básně v těchto jazycích do indonéštiny, což mu umožnilo najít zaměstnání v zahraničí.[5] Několik let strávil učením v Austrálie, nejprve jako odborný asistent na Salisbury College of Advanced Education a od roku 1974 do roku 1981 přednášel na Flinders University v Adelaide, jižní Austrálie.[1] Působil také jako hostující instruktor v Ohio University výuka indonéština. V roce 1981 se stal členem pracovní skupiny pro sociokulturní obranu a ředitelem Young PN Hall Book Publishing a v letech 1982 až 1984 byl členem rady umění v Jakartě.[1] Po mnoho let působil jako ředitel společnosti Balai Pustaka, vydavatelská firma v Indonésii. V roce 1987 Subagio Sastrowardoyo společně s Goenawan Mohamad, Sapardi Djoko Damono, Umar Kayam, a John H. McGlynn, založil Nadace Lontar, nezisková organizace s primárním cílem propagace indonéštiny literatura a kultura skrz překlad indonéských literárních děl.[6]

Subagio Sastrowardoyo zemřel v Jakarta dne 18. července 1995.[1]

Ocenění a dědictví

  • V roce 1986 představil pan Sastrowardoyo jako zástupce Balai Pustaka Cenu Pegase za literaturu Ismailovi Marahiminovi, autorovi A válka skončila, v New Yorku.[7]
  • Pan Sastrowardoyo byl oceněn MOŘE. Napište cenu v roce 1991.[8]
  • Rok po jeho smrti byl pan Sastrowardoyo citován v eseji Barbara Crossette pro sekci Týden v recenzi The New York Times:[9]

Před několika lety nadace [Johna] McGlynna shromáždila dojmy Indonésanů ze Spojených států, z nichž mnohé byly znepokojivé, v knize s názvem Na cizí břehy. Jeden z básníků, Ajip Rosidi, reagoval na New York v básni s názvem "Manhattan Sonnet."

„Je to uvnitř těchto silných a tuhých zdí / něčí pocit bezpečných hnízd? / Vše, co zde najdu, je bdělost, zdroj obav.“

Jeho krajan Subagio Sastrowardoyo psal o městě, „kde je život levný“. Newyorská chamtivost řekl: „učinil toto místo příliš omezeným na modlitbu nebo lidský hlas.“[9]

  • Australský skladatel Betty Beathová na základě složení, “Manusia Pertama di Angkasa Luar ... První člověk ve vesmíru„na báseň Subagio Sastrowardoyo.[10]

Vybraný seznam prací

Povídky

  • Kejantanan di Sumbing (Mužství na hoře Sumbing), Jakarta: Balai Pustaka, 1965

Poezie

  • Simfoni (Symphony), Yogyakarta, 1957
  • Daerah Perbatasan, Jakarta, 1970
  • Keroncong Motinggo 1975
  • Buku Harian, Jakarta: Budaya, 1979
  • Hari dan Hara, Jakarta: Balai Pustaka, 1982
  • Simfoni Dua (Symphony 2), Jakarta, Balai Pustaka, 1990
  • Dan Kematian Makin Akrab, Jakarta: Grasindo 1995

Literární kritika

  • Sastra Hindia Belanda dan Kita (1990)

Všeobecné

  • Bakat Alam dan Intelektualisme, Jakarta: Pustaka Jaya, 1972
  • Manusia Terasing di Balik Simbolisme Sitor, Jakarta: Budaya Jaya, 1976
  • Pengarang sebagai Manusia Perba-tasan, Jakarta: Balai Pustaka, 1989
  • Sekilas Soal Sastra dan Budaya, Jakarta: Balai Pustaka, 1992
  • Wirt umírá na mladinu!, Unkel / Rhein-Bad Honnef: Horlemann, 1991

Antologie

  • On Foreign Shores: American Images in Indonesian Poetry. Jakarta: Lontar Foundation, 1990. ISBN  979-8083-02-4 ISBN  978-979-8083-02-0
  • John H. McGlynn a E.U. Kratz, eds., Walking Westward in Morning: Seven Contemporary Indonesian Poets. School of Oriental & African Studies, 1990. ISBN  979-8083-03-2
  • John H. McGlynn, ed., Zvěřinec 1. 1992. ISBN  979-407-238-9 Jakarta: Lontar Foundation, 2006. ISBN  979-8083-07-5 ISBN  978-979-8083-07-5
  • Iem Brown a Joan Davis, eds., Di Serambi / Na verandě: dvojjazyčná antologie moderní indonéské poezie. Cambridge: Cambridge University Press, 1995. ISBN  978-0-521-47202-9
  • Erica Manh, comp. Sharing Fruit: An Anlogy of Asian and Australian Writing. Melbourne: Curriculum Corporation, 1998. ISBN  1-86366-385-1

Zvukové záznamy

CD

  • Betty Beathová; Glen Roger Davis, David Fetherolf a Anthony Vazzana, skladatelé. Hudba ze šesti kontinentů (řada 1995). Ruben Silva, kond. Moravská filharmonie. Vienna Modern Master, 1995. ASIN: B000004A71

Poznámky

  1. ^ A b C d E „Subagio Sastrowardoyo“. Badan Bahasa. 31. července 2009. Archivovány od originál dne 23. května 2012. Citováno 14. prosince 2011.
  2. ^ A b C Chůze ráno na západ: sedm současných indonéských básníků. Jakarta: Lontar Foundation ve spolupráci se SOAS. 1990. ISBN  979-8083-03-2.
  3. ^ A b C Teeuw, A. (1967). Moderní indonéská literatura. Haag: Martinus Nijhoff. str. 235.
  4. ^ A b Aveling, Harry (2001). Tajemství potřebují slova. Atény: Ohio University Center for International Studies. ISBN  0-89680-216-7.
  5. ^ Teeuw, A. (1979). Moderní indonéská literatura. Sv. II. Haag: Martinus Nijhoff. ISBN  90-247-2308-6.
  6. ^ Dewi S. Syahrir. „Nadace Lontar propaguje indonéskou literaturu“. Jakarta Post. 29. srpna 1988.
  7. ^ Účet Rahadyan Sastrowardoyo na Flickru
  8. ^ "„1991 S.E.A Write Awards“. Ocenění spisovatelů v jihovýchodní Asii. 23. září 1991. Archivovány od originál dne 26. dubna 2012. Citováno 7. prosince 2011.
  9. ^ A b Crossette, Barbara (23. června 1996). "Introspekce a represe; Proč Indonésie nemluví". The New York Times. Citováno 7. prosince 2011.
  10. ^ Sastrowardoyo, Subagio; Beath, Betty (1983). „Manusia pertama di angkasa luar = První člověk ve vesmíru“. Hudební skóre. Australské hudební centrum. Citováno 11. prosince 2011.