Stephen Hannock - Stephen Hannock

Stephen Hannock (narozený 31. března 1951) je americký malíř známý svými atmosférickými krajinami - kompozicemi zatopených řek, nočních vod a velkých vyhlídek -, které často obsahují textové nápisy týkající se rodiny, přátel nebo událostí každodenního života. Umělec je známý tím, že vytváří jedinečný zářivost[1] pomocí techniky podpisu, která zahrnuje vytváření vrstev barvy na plátně, leštění brusným papírem, nanášení nových vrstev barvy a opětné leštění. Některá jeho díla jsou považována za inspirovaná Hudson River School.[2]
raný život a vzdělávání
Byly to 3 roky Škola trojice Pawling a poslední rok v Deerfield Academy (kde strávil postgraduální středoškolský rok), že Hannock nastoupil na svou první uměleckou třídu od základní školy. Později se zúčastnil Bowdoin College po dobu dvou let před zahájením výuky v Smith College. V roce 1976 získal Hannock titul Hampshire College na základě práce odvedené u Bowdoina i Smitha.
Zatímco na Smith College, Hannock upoutal pozornost sochaře a grafika Leonard Baskin s nímž se několik let učil při tvorbě anatomických kreseb, dřevorytů, soch a obrazů. V rozhovor, Hannock popsal své učení u Baskina:
- "Dostal jsem povolení vrátit se z hokejové sezóny zpět do soukromé práce pro Baskina, ale nikdy jsem se nevrátil," řekl Hannock. "Umění právě vzlétlo a vyžadovalo celé mé soustředění." Spolupráce s Baskinem byla nejlepší uměleckou školou, jakou si dokážete představit, chodit jeden po druhém s mužem, který byl pravděpodobně jedním z půl tuctu skvělých umělců té doby. “
Při výuce na Smithu se Hannock dostal také do sféry Elizabeth Monganové, která učila dějiny umění na Smith College, a její sestry, Agnes Mongan, který byl ředitelem společnosti Muzeum umění Fogg na Harvardské univerzitě. Hannock s touto dvojicí pracoval 25 let; věnoval svůj obraz Oxbow z roku 2000, nyní v Metropolitním muzeu v New Yorku, sestrám.
Když Hannock odešel z učení u Baskina, našel opuštěnou továrnu v Northamptonu v Massachusetts, kde začal svou kariéru jako umělec.
Časná kariéra (1974-1984)
Při studiu s Leonardem Baskinem začal Hannock experimentovat s fosforeskujícími barvami a vytvářet rozsáhlé imaginární krajiny, které září pod černým světlem. Tato světelná plátna byla pokusem o simulaci zářících filmových obrazovek a stala se základem pro první muzejní představení umělce v Smith College Museum of Art (kde byl nejmladším umělcem, který kdy dostal show pro jednoho muže) a Centrum výtvarného umění na University of Massachusetts.[3]
1984-2000
V roce 1984 se Hannock přestěhoval z Northamptonu v Massachusetts do New Yorku, kde Neo-expresionismus byla v plném proudu a koncepční díla, která na první pohled vypadala jako svět mimo krajiny, které Hannock vytvářel. Hannock se spoléhal na granty od patronky Irene Mennen Hunterové - spolu s drobnými pracemi a příležitostnými pracemi jako modelka - na zaplacení prostor studia a potravin. Jak říká Hannock: „Trvalo mi dva roky, než se kdokoli podíval na moje snímky.“
V prosinci 1988 Newsweek uváděl článek spisovatelky Cathleen McGuiganové s názvem „Transformace krajiny“, ve kterém - spolu s umělci jako April Gornik a Mark Innerst - - byl Hannock uveden jako jeden z „maverických“ malířů krajiny, jejichž svůdná díla mapují místo, které cítí se okamžitě povědomý a zvláštní. “
V roce 1991 majitel restaurace Danny Meyer a jeho partner / kuchař Tom Colicchio oslovil Hannocka s myšlenkou, že pracuje s architektem Peterem Bentelem na interiéru jejich newyorského projektu, Gramercy Tavern, který byl otevřen v roce 1994. Jejich novou myšlenkou bylo, že umění by mohlo být podstatnou součástí designu restaurace, a nikoli jen nápadem. K dnešnímu dni Hannock vytvořil více než tucet obrazů pro restaurace týmu, včetně obrovského plátna Chelsea Highline v Colicchio a Sons na řece Hudson v New Yorku.
V roce 1999 získal Hannock společně se zbytkem technického štábu filmu Oscara za „speciální vizuální efekty“ pro film, Jak přicházejí sny. Desítky obrazů, které Hannock začal v roce 1996, byly základem scén filmu „Malovaný svět“.
V roce 2000 proběhla výstava obrazů inspirovaných pohledy na chomout v Řeka Connecticut, Předmět Thomas Cole je Oxbow (1836), včetně Hannock's Oxbow: After Church, After Cole, Flooded, (Flooded River for the Matriarchs, E. & A. Mongan), Green Light (2000)[4] Je uchováván ve stálé sbírce Metropolitní muzeum umění.[2][5] Součástí stálé sbírky v Metropolitním muzeu umění je také umělcova malba Kaaterskill Falls pro Franka Moora a Dana Hodermarského, získané v roce 2007. Obraz obsahuje prvky koláže a psaná slova. Kromě toho je Hannockova práce v takových sbírkách jako Národní galerie umění, Washington DC.; The Smithsonian American Art Museum,[6] Washington DC.; the Whitney Museum of American Art, New York, NY; the Museum of Contemporary Art, San Diego, CA; a Museum of Fine Arts, Boston, MA.[7]

2000-současnost
V roce 2002 hudebník Bodnutí pověřil Hannocka, aby vytvořil obraz svého domovského města Newcastle upon Tyne, Anglie u příležitosti slavnostního otevření roku 2004 Mudrc Gateshead –– Centrum múzických umění navržené sirem Norman Foster. Northern City Renaissance, Newcastle, Anglie, (2008)[4] byla dokončena a odhalena na podzim roku 2009 na Laing Art Gallery v Newcastle upon Tyne. Newcastle, bývalé hlavní město uhlí a stavby lodí, které upadlo do krutých hospodářských časů do 20. století, se v poslední době těší kulturní regeneraci.[8] Ve svém popisu malby 8 x 12 stop Laing popisuje, jak Hannock zachycuje minulost i přítomnost ve své vícevrstvé práci:
Hannock zobrazuje pohled na řeku Tyne, jaká je dnes, s The Sage Gateshead, BALTIC Center for Contemporary Art a Millennium Bridge. Částečně skryty před vrstvami nebo barvami jsou obrázky a text týkající se městského důlního dědictví.[5]
Mluvení s Barbarou Hodgsonovou z Deník Hannock sdílí svou víru a naději, že jeho malba vypráví příběh mnoha měst: „„ průmyslová města, která se vracejí na křídlech kultury ““ - cítí se s ohledem na současné ekonomické klima na pohodlí. “[9]17. října 2005 byl Hannock předmětem a Štěstí článek v časopise s názvem, Portrét umělce ze seznamu A. Andy Serwer.[10] Tento článek obsahuje citace ředitele muzea, kurátora a kritika - každý s vlastním pohledem na umělce:
„Protože jsou jeho díla tak poutavá a okamžitě přístupná, většina současného uměleckého světa je mu hluboce podezřelá,“ říká Hugh Davies, ředitel Muzeum současného umění v San Diegu. „Myslí si, že je příliš hezké na to, aby byl hluboký. Trvá nějakou dobu, než si uvědomí, že jeho práce má skutečnou hloubku a hloubku.“
„Zajímavé je, že Hannock se vzpíral modernismu,“ říká Gary Tinterow, kurátor Engelhardu, který má na starosti Metropolitní muzeum v 19. století, moderního a současného umění. „Nedělá abstraktní malbu ani malování podle kritických požadavků. Maloval to, co chtěl udělat. Klíčem k Hannockově práci je, že je krásná. Od pádu modernismu jako exkluzivní ideologie jde všechno.“
„Jsou Hannockovy obrazy příliš odvozené? Příliš přístupné? Určitě by to řekl oddaný avantgardy. A je pravda, že ani Muzeum moderního umění ani Whitney, dva panteony současného umění, nemají Hannockovy obrazy ve svých sbírkách. Několik prominentních kritiků umění, které FORTUNE kontaktoval, buď o Hannockovi nechtěli mluvit, nebo o něm neslyšeli. Když jsem vysvětlil kritikovi Robert Hughes že mnoho bohatých sběratelů vlastní Hannockovo dílo, odpověděl: „Chuť amerických bohatých je hovno.“ “
Poznámka: V roce 2007 Whitney Museum of American Art získal jedno z Hannockových děl --–Mateřský Nokturno: Clearing Storm (Hmotnost MoCA # 66-C); leštěná směsná média na obálce nad Chuck Zavřít daguerrotypii; 2007.
V červnu 2009 mu byl udělen titul čestného doktora výtvarných umění na Bowdoin College.[11]
Na podzim roku 2013 se Stephen Hannock stal prvním americkým umělcem, který podepsal Marlborough Fine Art, Londýn, od Richard Diebenkorn 40 let předtím.[12] Malíř tam byl uveden na samostatné výstavě --–Stephen Hannock: Pohybující se voda, prchavé světlo–– který byl otevřen 4. února 2014 a proběhl 1. března. Jason Rosenfeld, Ph.D., význačný předseda a profesor dějin umění na Marymount Manhattan College v New Yorku, kurátorem přehlídky třinácti obrazů napsal do doprovodného katalogu :
"Hannockův přístup zahrnuje složité vrstvení glazur jemně modulovaného akrylu nebo oleje na připravené povrchy, opakovaně honování laku pomocí motorových brusek, finální broušenou pigmentovou vrstvu dýhováním reflexní pryskyřicí a následné leštění do matného lesku . To umožňuje světlu proniknout hluboko do vrstev obrazové roviny a znovu se objevit s výjimečným zářením. “[13]
V roce 2013 Hannock obdržel Olano Cena Frederic E. Church Award za partnerství spolu s oceněnou Elizabeth Brounovou, ředitelkou stentu Margaret a Terry Smithsonian American Art Museum. Slavnostní předávání cen se konalo v Veřejná knihovna v New Yorku 23. května 2013 na téma „Mimořádná americká krajina.“ Malířův přítel, hudebník a sběratel umění Sting mu předal Hannockovu cenu a byl také uveden videozáznam s komentáři sběratelů Hannock. Obraz umělce Niagarské vodopády patřily k doporučeným položkám nabízeným na benefiční aukci. Stephen Hannock: Olana Tribute Video [6]

Hannockova malba 8 x 12 stop, Northern City Renaissance, Mauve Dawn (Mass MoCA # 161), byl zařazen na výstavu 17. května – 21. září 2014 Shafts of Light: Mining Art in the Great Northern Coalfield na Bowesovo muzeum v hrabství Durham v severní Anglii. Obraz má stejnou velikost i téma jako jeho dřívější práce, Northern City Renaissance: Newcastle, Anglie (Mass MoCA # 79-E), kterou si objednal hudební umělec Sting pro listopad 2008, zahájení Laing Art Gallery v Newcastlu v Anglii.
V roce 2014 Yale University Art Gallery získal obraz Hannock z roku 2013 Oxbow pro Franka Moora a Dana Hodermarského (Mass MoCA # 196). Leštěné smíšené médium na plátně přes panel má rozměry 48 x 72 palců.
Také v roce 2014 byl Hannock vyzván, aby uspořádal výstavu současného umění, která se bude konat v The Dům Thomase Colea –– dům a studio amerického umělce 19. století Thomas Cole --a Olano, domov Colea studenta, Frederic Edwin Church. Výstava 28 umělců, otevřená od 3. května do 1. listopadu 2015 a pod názvem Překročení řeky je vůbec první spolupráce mezi těmito dvěma historickými místy amerického umění. Recenze přehlídky New York Times uvedla:
“Překročení řeky je projekt luministického malíře Stephena Hannocka, jehož současný styl vděčí za svou monumentální práci ve studiu Hudson River School. Kurátoři na výstavách často hovoří o dílech, které mezi sebou vytvářejí „vizuální dialog“. Ale tato show jde nad rámec zdvořilého diskurzu. Tady je dialog jako ten, který zaslechl rodinné setkání. V tomto případě je „rodina“ dvě století amerického umění. “[14]
Na podzim roku 2015 Stiskněte dva rybníky z Camdenu vydá Maine knihu s omezeným vydáním - Poslední loď z řeky Severního města - tříletou spolupráci mezi Hannockem a jeho dlouholetým přítelem, hudebníkem Stingem. Kniha je kompendiem dřevorytů Hannocka inspirovaných hudbou a texty pro Poslední loď, muzikál se stejným názvem. Knižní i hudební centrum o umírajícím loďařském průmyslu v rodném městě Sting v Newcastlu, téma, které informovalo Hannocka a Stinga o práci posledních několika let.
Hannock je jedním z mála žijících umělců, do kterých je třeba zařadit Metropolitní muzeum umění: Obrazy mistrovských děl, vydaná v roce 2016. Kniha poskytuje ilustrace a podrobnosti o 500 uměleckých dílech ze stálé sbírky Metropolitního muzea - děl vytvořených v průběhu 5 000 let v kulturách po celém světě.[15]
Osobní život
Hannock se v roce 2000 oženil s Bridget Watkinsovou, tehdejší ředitelkou PR a asistentkou restauratérky Danny Meyer. Dcera páru, Georgia, se narodila v červnu téhož roku. Jen o čtyři roky později, v říjnu 2004, Hannock ovdověla, když jeho žena zemřela kvůli komplikacím vyplývajícím z mozkového nádoru diagnostikovaného během těhotenství.
Publikace
- Stephen Hannock, Nedávné obrazy: Průhledy s textem autor: Jason Rosenfeld, autorská práva 2012, Marlborough Gallery, Inc.
- Stephen Hannock Jason Rosenfeld, Martha Hoppin, Garrett White a úvodem Mark C. Taylor.
- Luminosity: The Paintings of Stephen Hannock, předmluva S. Lane Faison Jr., úvod Duncan Christy. Publikováno v roce 2000 v Chronicle Books.
- Stephen Hannock; Mckenzie Fine Art, Inc. New York; Galerie Michela Kohna; Los Angeles; 2002; esej Jasona Rosenfelda.
- Stephen Hannock, Prostor a čas; Institut umění v Daytonu, 1999; Russell Gallery, Deerfield Academy, 1998; esej Hal Fischer.
- Mistr a učeň, Vybraná díla od Leonarda Baskina a Stephena Hannocka; Galerie knihovny Hampshire College, 1998; esej Hosea Baskin.
- Stephen Hannock; James Graham a synové, New York, 1996; úvod Hugh M. Davies, katalogová esej Robert Atkins.
- After Church, After Cole: Oxbow od Stephena Hannocka; Muzeum umění Timken; 1995; esej Robert Aktins.
Reference
- ^ http://www.artdaily.org/index.asp?int_sec=11&int_new=55042#.UXMhc4LbZG4
- ^ A b Vogel, Carol (6. ledna 2012). „Velké galerie pro národní poklady“. The New York Times. str. 25. Citováno 26. dubna 2013.
- ^ Luminosity: The Paintings of Stephen Hannock, preface by S. Lane Faison, Jr., úvod Duncan Christy. Publikováno v roce 2000 v Chronicle Books.
- ^ Glueck, Grace (13. září 2002). „Hymning hory v mnoha pohledech“. The New York Times. str. 32. Citováno 26. dubna 2013.
- ^ [1]
- ^ [2]
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2007-02-24. Citováno 2008-05-18.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://www.bugbog.com/gallery/england_pictures/newcastle-england.html
- ^ http://www.journallive.co.uk/culture-newcastle/2008/10/30/sting-to-unveil-piece-at-laing-art-gallery-61634-22151570/
- ^ Serwer, Andy (17. října 2005). „Portrét umělce ze seznamu A“. CNN.
- ^ „Oznámení příjemci čestného titulu v roce 2009“. Bowdoin College. 18. února 2009. Citováno 26. dubna 2013.
- ^ [3]
- ^ https://issuu.com/marlboroughfineart/docs/1540_mfa_stephen_hannock_catalogue_?e=10236032/6434752
- ^ https://www.nytimes.com/2015/05/29/arts/design/river-crossings-a-contemporary-art-exhibition-at-2-historic-sites-of-the-hudson-river-school. html
- ^ https://www.wsj.com/articles/a-big-beautiful-book-and-a-new-old-way-to-read-it-1483110206
externí odkazy
- Oficiální webové stránky
- http://www.metmuseum.org/Works_of_Art/recent_acquisitions/2000/co_rec_n_america_2001.153.asp
- https://www.nytimes.com/2002/09/13/arts/art-review-hymning-a-mountain-in-many-views.html
- http://money.cnn.com/magazines/fortune/fortune_archive/2005/10/17/8358074/index.htm
- http://www.bowdoin.edu/bowdoinmagazine/archives/features/003584.shtml
- http://www.alumniconnections.com/olc/pub/DRF/filemanager/Publications/MagazineFall06Hannock2.pdf