Spasell - Spasell - Wikipedia

Spasell je slang Insubrický jazyk, kterými se mluví až do 19 Vallassina, když chodili za obchodem z údolí a nechtěli, aby jim lidé rozuměli. Je charakterizována kódovými slovy konvenčně definovanými na základě vlastností věci nebo na ní onomatopoeias; jiná slova mají neznámý původ. Poznamenal to Carlo Mazza, vikář z Asso, ve své knize Memorie storiche della Vallassina z roku 1796. Informuje nás, že v té době bylo vytvořeno několik slangů, protože v době, kdy byla slova zavedena v současném jazyce, se zmenšují rozdíly mezi „úředním“ jazykem a „tajným“ jazykem. Po seznamu termínů navrhne vikář například překlad Pater Noster v tomto jazyce, což dokazuje, že je naprosto nepochopitelné i pro Insubrický Řečníci. V mnoha lokalitách města jsou různé podobné nebo identické slangy Insubria, jako Valtellina a Milán. Některá slova Spasell byla adsorbována například běžným jazykem lòfi (viz Spasell loffi= špatný), použitý v severní Brianza označit osobu "tak a tak", nebo svrab, používá také Carlo Porta v básni Brindes de Meneghin a l'Ostaria odkazovat na víno, střídavě s vin.

EL «PATER NOSTER» V SPASELLU

Masett che stanziê v La Creuggia di Salvestri,

ch'el vost oden s'ingalmissa,

ch'el stanzia el nost bosin piatt,

che se rusca quel che vu tubè

sora i masett de la luscia, quant in quella di sciatt.

Refilên el sbêg de stobold,

e che no va stanzien nippa in del scimêe i nost lenarii,

pojď Anch'el nost'oden szabolda ai olter ghielma;

Fêen taruscia la schigna che ne rusca el Naja de Tameu.

Per tagiorala no lassên sciobigà in nient de loffi.

AMEN.

Nějaká Spasell slova Klasický milánský pravopis:

albarej - vejce (Vallassinese of Asso: ööf)
arton - chléb (pánev)
astregg - omeleta (fritada)
bajaff - zbraň (arma)
plešatý den (dì)
ballina - hodina (ura)
zvonek - slunce (suu)
bella - měsíc (lüna)
belledra - ovce (pégura, barina)
bighês - milenec (muruus)
boffaroeu - střelná zbraň (s'ciòp)
bolla - lidé, komunita (géent)
boschiroeura - lískový oříšek (nisciöla)
bosin - pán (padrón)
bronza - zvon (campana)
bruna - noc (nòcc)
brunej - oči (öcc)
calcant - žebrák (pitòch)
calcosa - ulice (straa)
Capellura - Our Lady (Madòna)
Capelluu - Bůh (Signuur)
cer - bílá (biaanch)
croeuggia - dům (cà)
croeulla - bouře (tempèsta)
daga - meč (spada)
degoeuj - salát (nsalada)
fangôs - boty (scaarp)
faree - black (négher)
ficcà el vel - jít (ndà)
fogatta - červená (rós)
foja - strach (pagüra, strimizi)
follon - strach (pagüra, strimizi)
fortin - ocet (asée)
fraina - sníh (néef)
fratessa - kapsa (sacòcia)
ghisalba - slepý (òorp)
gialdin - mince (zechin)
gianderoeu - broskev (pèrsega)
gnifell - syn (bagaj)
griera - vězení (prisón)
gringaja - zvon (campana)
inciappinà - opít se (imbriagas)
infioeura - kaštan (castègna)
ingalmì - rozumět (capì)
lescia - česnek (aj)
levesa - kaštan (castègna)
loffi - špatný (gram)
longôs - rok (ann, agn)
longosin - měsíc (mées)
lumà - vidět (vedè)
lumart - zrcadlo (spècc)
luscia - voda, déšť (aqua)
luscià - plakat (piaanc, caragnà)
luscia del Capelluu - požehnaná voda (aqua santa)
luscion piatt - moře (maar)
mager - dobrý (bón)
manìa - žena (dòna)
masett - otec (pà)
masett de la luscia - cloud (nìula)
masetta - matka (mamka)
mugenga - kráva (vaca)
muginghera - kravín (stala)
naja de tamoeu - ďábel (diàul)
nold - dědeček (nònu)
percà - vidět (vedè)
picch - kladivo (martèl)
pisto - priest (préet)
prumm - prase (purcèl)
quella di sciatt - země, země (tèra)
rabbaja - polenta (pulénta)
refald - horký (caalt)
refilà - dát (dà)
ruscà - dělat (fà)
ruspanda - slepice (gaìna)
ruspandon - kohout (gal)
saltarella - zajíc (légura)
sbalada - smrt (smrt)
sbeg - chléb (pánev)
sbelledrà - zpívat (cantà)
sbertì - zabít (mazà)
sbertidor - kat (bòja)
sboja-tambell - notář (nudaar)
scabi - víno (vin)
scabià - pít (béef)
scajà - platit (pagà)
sciucchesta - pinta (pinta)
sciucch - hrnek
scoffenà - do práce (laura)
scoloeu - klobouk (capèl)
scoloeu de la croeuggia - střecha (tècc)
scovagioeu - kapesník (panèt)
seguacc - jezero (laach)
sgorattin - pták (üsèl)
sguinz - ryba (pès)
silvestra - světlo svíček (lüm)
slenza - déšť (aqua)
spiazz - kněz (préet)
spiazz de la bolla - vikář (cürat, předchozí)
spolverenta - mouka (farina)
stanzià - být, mít, zůstat (vès, vèch, stà)
stobald - dnes (incöö)
sudà - opít se (imbriagas)
szabolda - mlčet (tasè)
tabacca - vousy (barba)
tabacchin - (pizèt)
tambell - karty (caart)
tambosna - dýně (züca)
tamera - noc (nòcc)
tavolà - přijít (vignì)
tavolà la fraina - do sněhu (vignì la néef)
tisell - studený (frècc)
toff - gun (s'ciupetada)
traversa - ubrus (tuaja)
tubà - říci (dì)
vedrosin - sklo (bicéer)
vertera - dveře (pòrta)

Bibliografie

Carlo Mazza, Memorie storiche della Vallassina, 1796 (PARTE SECONDA, CAPO XII)