Sparlösa Runestone - Sparlösa Runestone

Sparlösa Runestone
Sparlosastenen.JPG
Vytvořeno800
ObjevilSparlösa, Västergötland, Švédsko
Rundata IDVg 119
RunemasterAlrik a / nebo Gisli
Text - nativní
Stará norština : Viz článek.
Překlad
Viz článek

The Sparlösa Runestone, uvedené jako Vg 119 v Rundata katalog se nachází v Västergötland a je druhým nejslavnějším švédským runestone po Rök runestone.

Popis

Sparlösa Runestone byl objeven v roce 1669 v jižní stěně kostela ve Sparlöse, nyní části Obec Vara.[1] Než byla pochopena jejich historická hodnota, bylo mnoho runových kamenů použito jako konstrukční materiál pro silnice, zdi a mosty. Po požáru v kostele v roce 1684 byl runestone rozdělen na přestavbu zdi.[1] To bylo odstraněno ze zdi v roce 1937 a obě sekce se sešel.[1]

Kámen je vysoký 1,77 metru a je datován do roku 800 našeho letopočtu na základě přechodného používání forem run z obou starší a mladší futhark,[2] ale má k tomu přidán pravděpodobně mladší řádek, který říká Gisli vytvořil tento památník po Gunnarovi, jeho bratrovi. Datování je založeno na stylu obrázků, jako je loď, která naznačuje 8. století, podobně jako podobné obrázky z Gotland. Plachta na lodi však naznačuje pozdější datování než 8. století.

Runový kámen je známý svými vyobrazeními a svými dráždivými a záhadnými odkazy na velkou bitvu, jména Eric a Alriku, otec, který bydlel v Uppsala a text sestupující od bohů. Kámen poskytuje časné potvrzení místního jména Uppsala a dvě osobní jména Eric ("úplné pravítko") a Alriku („vládce každého“) jsou obě královská jména, o nichž je známo, že je nosili pololegendární Švédové Yngling dynastie v Uppsale. Navíc zmínka o velké bitvě naznačuje stejně pololegendární Švédsko-geatišské války které jsou zmíněny v Beowulf.

Slova runaʀ ræginkundu což znamená "runy božského původu" jsou také v runovém textu na Noleby Runestone a objevil by se ve sloce 79 Hávamál z Poetická Edda o několik století později.[3]

Runestone má obrazy na čtyřech stranách, které zjevně nesouvisí s runovým textem a v jedné interpretaci jej předcházejí.[4] Jedna strana má nahoře budovu, která je nad půlměsícem s plachtou označenou křížem a případně se dvěma ptáky pávi, na jeho dvorech. Ve spodní části je muž na koni, který loví jelena a loví leopard, který nepochází ze Švédska. Na druhé straně je sova s ​​hlavou připomínající lva a husa, která bojuje s hadem. Na jedné straně je muž a křížová kapela. Jeden navrhovaný výklad je, že obrazy na kameni jsou památníkem Theodorik Veliký, král Ostrogóti od roku 471 do roku 526 nl, přičemž budova byla na kameni vyobrazena jeho mauzoleum.[4] Ostatní obrázky, jako je půlměsícová loď a lev bojující s hadem, lze interpretovat jako ikonografie z Arian křesťan víra.[4]

Nápis

Přepis run na latinské znaky

A a¤iuls kaf ÷ airikis sunʀ kaf alrik- -
B --- t --- la kaf rau- at kialt (i) * ... a sa- faþiʀ ubsal faþiʀ suaþ aau - ba ...- omas notu auk takaʀ ÷ aslriku lu - ʀ ukþ-ta (i ) u (i) sl
C ... s --- n (u) (ʀ) -a-- þat sikmar aiti makuʀ airikis makin (i) aru þuno * aft aiuis uk raþ runoʀ þaʀ raki-ukutu iu þar suaþ aliriku lu (b) u faþi '
D ui (u) -am ...-- ukrþsar (s) k (s) nuibin- --- kunʀ (u) k (l) ius-- ... iu
E: kisli: karþi: iftiʀ: kunar: bruþur [:] kubl: þisi[5]

Přepis do staré norštiny

Æivisl gaf, Æiriks sunʀ, gaf Alrik [ʀ] ...
B ... gaf at gialdi [Þ] a (?) Sa [t] faðiʀ Upsal (?), Faðiʀ svað ... ... nætʀ ok dagaʀ. Alrikʀ ugð [i] t (?) Æivisl
C ... þat Sigmarr hæiti maguʀ Æiriks. Mæginiaru (?) <Þuno> na zádi Æivisl. Ok rað runaʀ þaʀ rægi [n] kundu þar, svað Alrikʀ faði.
D ... ... ...
E Gisli gærði æftiʀ Gunnar, broður, kumbl þessi.[5]

Překlad v angličtině

Eyvísl (?), Eiríkrův syn dal, Alríkr dal ...
B ... dal ... jako platbu. Potom (?) Otec seděl (?) (V) Uppsale (?), Otec, který ... ... noci a dny. Alríkr se bál (?) Ne Eyvísl (?).
C ... ten Eiríkrův chlapec se jmenuje Sigmarr / oslavovaný za vítězství. Mocná bitva (?) ... na památku Eyvísla (?). A interpretujte tam runy božského původu ..., které Alríkr zbarvil.
D ... ... ...
E. Gísli vytvořil tento pomník na památku Gunnarra (svého) bratra.[5]

Fotografie

  • Čtyři strany Sparlösy Runestone

  • Severní strana s nápisovými částmi C a D.

  • Východní strana s částí B.

  • Jižní strana.

  • Západní strana s částmi A a E.

Reference

  1. ^ A b C Run - och bildstenen i Sparlösa, Fotevikenovo muzeum (ve švédštině)
  2. ^ Birkmann, Thomas (2002). „Od starověké severské po starou severskou: Definice a vymezení období“. V Bandle, Oskar; Elmevik, Lennart; et al. (eds.). Severské jazyky: Mezinárodní příručka dějin severu. 1. Berlín: Walter de Gruyter. p. 693. ISBN  3-11-014876-5.
  3. ^ Lindow, John (1985). "Mytologie a mytografie". In Clover, Carol J .; John, Lindow (eds.). Stará norština-islandská literatura: kritický průvodce. University of Toronto Press. 21–22. ISBN  0-8020-3823-9.
  4. ^ A b C Nordgren, Ingemar (2009). „Nová interpretace vyobrazení na runovém kameni Sparlösa ve Švédsku“ (PDF). Pyrenae: Journal of Western Mediterranean Prehistory and Antiquity. University of Barcelona. 40 (2): 157–186. ISSN  0079-8215.
  5. ^ A b C Projekt Samnordisk Runtextdatabas Svensk - Rundata vstup pro Vg 119.

externí odkazy

Tento odkaz nahrazuje odkaz na článek o vyobrazení kamene Sparlösa Rune v Pyrenae http://www.historieforum.se/437619567